Návrh polského premiéra Mateusze Morawieckého, aby EU zavedla úplný zákaz obchodování s Ruskem, není podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) realistický. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Guvernér České národní banky Jiří Rusnok si myslí, že americké a evropské sankce vrátí Rusko sociálně a ekonomicky o dvacet let zpět. Podle ekonoma Jana Švejnara si Evropa může dovolit ještě tvrdší postup než dosud. Rusnok se ale také domnívá, že v tuzemsku může kvůli vysoké inflaci růst HDP klesnout koncem roku k nule.
Sankce vrátí Rusko o 20 let zpět, říká Rusnok. Podle Švejnara si Evropa může dovolit ještě tvrdší postup
61 minut
Ministr financí Zbyněk Stanjura, guvernér ČNB Jiří Rusnok a ekonom Jan Švejnar v Otázkách Václava Moravce
„Polsko navrhuje co nejdříve zařadit obchodní blokádu do balíku sankcí,“ uvedl v sobotu polský premiér Morawiecki. „Musela by se na tom shodnout celá sedmadvacítka,“ vysvětluje Stanjura, proč nepovažuje návrh za realistický. „Evropští lídři se ve Versailles dohodli na odstřižení od ruského plynu, ale jako realistický byl uznán až rok 2027,“ připomněl Stanjura.
„Co jsem slyšel od kolegů ministrů financí z jiných zemí, myslím si, že ten návrh nezíská podporu,“ řekl s tím, že česká pozice k tomuto návrhu ještě není jasná a premiér Petr Fiala (ODS) o tom má ještě hovořit se členy vlády, prezidentem i se sociálními partnery na tripartitě.
Stanjura ale dodal, že se připravuje pátý balíček sankcí Evropské unie, a ministr už v Bruselu prezentoval návrh České republiky, aby v jeho rámci byly od bankovního systému SWIFT odstřiženy všechny ruské banky a byly uzavřeny přístavy pro všechny ruské lodě. Zároveň česká vláda navrhuje prohloubení sektorových sankcí a izolaci Ruska ve všech mezinárodních organizacích. „V mnoha Rusko stále působí,“ podotkl ministr.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok očekává ohledně odstřižení všech ruských bank od systému SWIFT velkou debatu. „Když odstřihnete všechny od SWIFTu, tak je otázka, jak budeme platit za plyn. Tedy ne my, ale zejména Němci. Když nezaplatíte, tak vám dodavatel asi nic nedodá,“ přibližuje Rusnok.
Podle něj ale sankce mají na Rusko správný efekt, i když ne bezprostřední. „Rusko je ekonomicky odepsané nejméně na jednu generaci. Vrátí se ekonomicky a sociálně o dvacet let zpět,“ myslí si guvernér.
Jak moc jsme ve válečném stavu
„Putin s námi vede také hybridní válku, dezinformační válku a také ekonomickou válku a to přinese náklady,“ dodal Stanjura s tím, že česká veřejnost musí vědět, že sankce poškodí i Evropu a bez toho vědomí je nelze zavádět.
„Historie sankcí není příliš pozitivní ve smyslu, že málokdy mají ten kýžený efekt,“ zamýšlí se ekonom Švejnar. „Ukazuje se, že když ho mají, tak musí být velmi tvrdé, velice přesně mířené a opravdu zasáhnout tu ekonomiku kompletně. Takže v tom smyslu je postup Spojených států a Evropy správný,“ dodává. Také podle něj je potřeba sankce ještě přitvrdit.
„Rusko je země, kde obyvatelstvo bude trpět, ale ,věrchuška‘ zatím tolik trpět nebude, takže v krátkodobém horizontu sankce Putina od toho, aby pokračoval v boji, neodradí,“ varuje nicméně Švejnar.
Podle ekonoma je jediným citelným místem Evropy dovoz ropy a zemního plynu, ostatní obchod s Ruskem podle něj pro Evropu není podstatný. Což ale může vést k dalšímu růstu cen například pohonných hmot. „Musíme si říci, do jaké míry jsme ve válečném stavu, či ne,“ myslí si Švejnar.
Připomněl, že vlády dříve ve válečném stavu silně intervenovaly. Podle Švejnara ale ještě nejsme v takové situaci, aby kabinet zastropoval ceny. Na místě by podle něj bylo hlavně tlumit dopady růstu cen na ekonomicky slabší vrstvy obyvatelstva.
Rusnok se obává, že vysoká inflace se projeví na dramatickém snížení hospodářského růstu České republiky. Růst tuzemského HDP může podle něj koncem letošního roku spadnout k nule.
