Současná krize české ekonomice nijak neublíží, předpovídá profesor z Princetonské univerzity

Nahrávám video

Ceny letos porostou a české platy je nedoženou. Uprchlíci ale mohou ekonomice pomoci, zvlášť na kvalifikovaných pozicích. Stěhovat by se mohli i na venkov a tím ho oživit. Celkově krize Česku neublíží. To předpovídají dva odborníci, kteří byli hosty speciálního vysílání ČT24 k ekonomickým dopadům ruské invaze, profesor ekonomie z Princetonské univerzity Orley Ashenfelter a ekonom Jan Bureš z Patria Finance.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu vidíme dle ekonoma Jana Bureše tlak na růst cen zatím více v novinových titulcích než v realitě. Skutečný růst ale přijde, i když situace je u řady věcí zatím nejistá. Například energetické firmy budou zvyšovat ceny v závislosti na tom, jak dlouhý tento šok bude.

Omezení vývozu do Ruska a na Ukrajinu je v zásadě nejmenší problém, myslí si Bureš. „Když jsme si dělali simulace i drastických výpadků, přes 50–75 procent propadu ruské poptávky po dovozech z Evropské unie, tak nám dopad na Česko vyšel okolo 0,2 až 0,3 procentního bodu na HDP. To znamená opravdu ‚nula nula nic‘, to riziko nákazy je relativně malé, ruský trh je významný pro některé české firmy, ale pro ekonomiku jako celek a pro lidi, kteří jsou zaměstnaní u nás v Česku to tak významné není,“ řekl.

Nejistota je zde však extrémní a stále trvá. Největší obavy má ekonom z růstu cen energií jako je plyn a elektřina, následují potraviny a až potom pohonné hmoty. Z pohledu domácností jsou ceny potravin a energií nejdůležitější položky, řekl.

Hrozí stagflace

Více bude možné říct, až bude jasné, jak dlouho konflikt bude trvat a jaké bude mít vyústění. Dopady na trh s plynem budou mít dopad na ceny elektřiny. Kromě délky konfliktu bude záležet i na EU a její reakci a schopnosti snížit závislost na ruském plynu.

„Za mě průměrný občan Česka nemá velký problém s tím, že inflace jde nahoru, je schopný se s tím popasovat. Kde by se i vláda měla víc zamyslet, jsou nízkopříjmové skupiny. Ne všem šly peníze v posledních letech nahoru. Zhruba pro dva miliony lidí platí, že vše, co vydělají, utratí. A ta inflace je pro tyto skupiny nebezpečná. Nadprůměrně vydělávající jedinci během inflace jen o něco méně uspoří. V Česku nemáme vysokou míru chudoby, ale máme poměrně hodně lidí s nízkými příjmy. U nich to problém bude, ti musí pod tlakem vysoké inflace měnit svůj životní styl. Na ně je třeba zacílit pomoc,“ navrhl ekonom.

Mzdy pravděpodobně nebudou schopny tento rok dohonit inflaci a nastane takzvaná stagflace. Kdyby nebylo války na Ukrajině, tak by z tohoto hlediska byla situace jen o něco méně vyhrocená, myslí si ale ekonom. A připomněl, že celá inflační vlna nastartovala již po pandemii covidu-19. Nyní přišel navíc dramatický šok v oblasti energií.

Nesoustředit uprchlíky ve velkých městech

Hostem speciálního vysílání byl také profesor ekonomie Orley Ashenfelter. Ten uvedl, že mluvíme-li o migraci, je to vždycky otázka nějakých ekonomických tlaků a nynější uprchlická vlna vyvolává extrémní tlak.

„Myslím, že máme docela přesvědčivě dokázáno, že my ve Spojených státech bychom mohli uprchlíků přijímat mnohem víc, aniž by to mělo na nás velký vliv. Studie pracovního trhu jasně ukazují, že by zvládl spoustu lidí navíc. Problém je, že lidé, kteří Ukrajinu opouští, jsou většinou děti nebo ženy, které se děti starají a nejsou v pozici, kdyby se mohli do pracovního trhu zapojit,“ upozornil.

Ukrajina je do velké míry zemědělská země a v České republice má zemědělství velký potenciál, připomněl profesor. Nemyslí si proto, že by všichni uprchlíci měli jít do velkých měst, protože na venkově jsou kapacity pro další lidi, kteří by ho mohli obohatit.

Ekonom Bureš souhlasí, že je potřeba uprchlíky rozptýlit nejenom geograficky, ale i po úrovních kvalifikace. Velkým neštěstím by dle něj bylo, kdyby většina příchozích přistála v nejníže kvalifikovaných zaměstnáních.

„Přichází lidé extrémně kvalifikovaní, kteří nám mohou přinést skutečně hodně. Současně bychom u nejnižších příjmových skupin tlačili na stagnaci nominální mzdy. Ve chvíli, kdy máme dvoucifernou inflaci, by to byl o to větší problém a mohlo by to vyvolávat nepříjemné sociální pnutí,“ varoval.

Profesor Ashenfelter moderátorovi řekl, že se s ním klidně vsadí, že tato krize české ekonomice nijak neublíží. „Osobně si myslím, že ne. Protože investice, které by normálně šly na Ukrajinu nebo do Ruska, budou muset jít někam jinam a proč tedy ne k Čechům a Slovákům. Nemyslím si, že vám to nějak ublíží, a to ani krátkodobě ani dlouhodobě. Ale nemůžeme to říct s jistotou,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 7 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 10 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 12 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 14 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...