Současná krize české ekonomice nijak neublíží, předpovídá profesor z Princetonské univerzity

Nahrávám video

Ceny letos porostou a české platy je nedoženou. Uprchlíci ale mohou ekonomice pomoci, zvlášť na kvalifikovaných pozicích. Stěhovat by se mohli i na venkov a tím ho oživit. Celkově krize Česku neublíží. To předpovídají dva odborníci, kteří byli hosty speciálního vysílání ČT24 k ekonomickým dopadům ruské invaze, profesor ekonomie z Princetonské univerzity Orley Ashenfelter a ekonom Jan Bureš z Patria Finance.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu vidíme dle ekonoma Jana Bureše tlak na růst cen zatím více v novinových titulcích než v realitě. Skutečný růst ale přijde, i když situace je u řady věcí zatím nejistá. Například energetické firmy budou zvyšovat ceny v závislosti na tom, jak dlouhý tento šok bude.

Omezení vývozu do Ruska a na Ukrajinu je v zásadě nejmenší problém, myslí si Bureš. „Když jsme si dělali simulace i drastických výpadků, přes 50–75 procent propadu ruské poptávky po dovozech z Evropské unie, tak nám dopad na Česko vyšel okolo 0,2 až 0,3 procentního bodu na HDP. To znamená opravdu ‚nula nula nic‘, to riziko nákazy je relativně malé, ruský trh je významný pro některé české firmy, ale pro ekonomiku jako celek a pro lidi, kteří jsou zaměstnaní u nás v Česku to tak významné není,“ řekl.

Nejistota je zde však extrémní a stále trvá. Největší obavy má ekonom z růstu cen energií jako je plyn a elektřina, následují potraviny a až potom pohonné hmoty. Z pohledu domácností jsou ceny potravin a energií nejdůležitější položky, řekl.

Hrozí stagflace

Více bude možné říct, až bude jasné, jak dlouho konflikt bude trvat a jaké bude mít vyústění. Dopady na trh s plynem budou mít dopad na ceny elektřiny. Kromě délky konfliktu bude záležet i na EU a její reakci a schopnosti snížit závislost na ruském plynu.

„Za mě průměrný občan Česka nemá velký problém s tím, že inflace jde nahoru, je schopný se s tím popasovat. Kde by se i vláda měla víc zamyslet, jsou nízkopříjmové skupiny. Ne všem šly peníze v posledních letech nahoru. Zhruba pro dva miliony lidí platí, že vše, co vydělají, utratí. A ta inflace je pro tyto skupiny nebezpečná. Nadprůměrně vydělávající jedinci během inflace jen o něco méně uspoří. V Česku nemáme vysokou míru chudoby, ale máme poměrně hodně lidí s nízkými příjmy. U nich to problém bude, ti musí pod tlakem vysoké inflace měnit svůj životní styl. Na ně je třeba zacílit pomoc,“ navrhl ekonom.

Mzdy pravděpodobně nebudou schopny tento rok dohonit inflaci a nastane takzvaná stagflace. Kdyby nebylo války na Ukrajině, tak by z tohoto hlediska byla situace jen o něco méně vyhrocená, myslí si ale ekonom. A připomněl, že celá inflační vlna nastartovala již po pandemii covidu-19. Nyní přišel navíc dramatický šok v oblasti energií.

Nesoustředit uprchlíky ve velkých městech

Hostem speciálního vysílání byl také profesor ekonomie Orley Ashenfelter. Ten uvedl, že mluvíme-li o migraci, je to vždycky otázka nějakých ekonomických tlaků a nynější uprchlická vlna vyvolává extrémní tlak.

„Myslím, že máme docela přesvědčivě dokázáno, že my ve Spojených státech bychom mohli uprchlíků přijímat mnohem víc, aniž by to mělo na nás velký vliv. Studie pracovního trhu jasně ukazují, že by zvládl spoustu lidí navíc. Problém je, že lidé, kteří Ukrajinu opouští, jsou většinou děti nebo ženy, které se děti starají a nejsou v pozici, kdyby se mohli do pracovního trhu zapojit,“ upozornil.

Ukrajina je do velké míry zemědělská země a v České republice má zemědělství velký potenciál, připomněl profesor. Nemyslí si proto, že by všichni uprchlíci měli jít do velkých měst, protože na venkově jsou kapacity pro další lidi, kteří by ho mohli obohatit.

Ekonom Bureš souhlasí, že je potřeba uprchlíky rozptýlit nejenom geograficky, ale i po úrovních kvalifikace. Velkým neštěstím by dle něj bylo, kdyby většina příchozích přistála v nejníže kvalifikovaných zaměstnáních.

„Přichází lidé extrémně kvalifikovaní, kteří nám mohou přinést skutečně hodně. Současně bychom u nejnižších příjmových skupin tlačili na stagnaci nominální mzdy. Ve chvíli, kdy máme dvoucifernou inflaci, by to byl o to větší problém a mohlo by to vyvolávat nepříjemné sociální pnutí,“ varoval.

Profesor Ashenfelter moderátorovi řekl, že se s ním klidně vsadí, že tato krize české ekonomice nijak neublíží. „Osobně si myslím, že ne. Protože investice, které by normálně šly na Ukrajinu nebo do Ruska, budou muset jít někam jinam a proč tedy ne k Čechům a Slovákům. Nemyslím si, že vám to nějak ublíží, a to ani krátkodobě ani dlouhodobě. Ale nemůžeme to říct s jistotou,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podle Ukrajiny zasáhlo raketami civilní nákladní loď a nejméně pět lidí zahynulo

Ruské rakety zasáhly civilní nákladní loď s obilím, pět lidí zemřelo a dalších pět se pohřešuje, uvedlo na facebooku ukrajinské námořnictvo. Podle něj šlo o loď plující pod vlajkou Guiney-Bissau s tureckým vlastníkem. Osm členů posádky bylo přepraveno do nemocnice, doplnilo.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán po útocích USA poslal rakety do Jordánska

USA v noci na neděli provedly novou sérii úderů na Írán, informovalo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Cílem podle něj bylo potrestat Teherán za smrt dvou amerických vojáků v Jordánsku, kteří zemřeli při pátečních útocích Teheránu. Armáda islámské republiky v reakci podle státních médií uvedla, že provedla dronové útoky na dvě americké základny v Kuvajtu. Íránské rakety likvidovalo Jordánsko. Ammán si podle agentury AFP předvolal íránského chargé d'affaires.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusko provedlo jeden z největších útoků balistickými raketami na Kyjev od začátku války

Rusko v noci na neděli provedlo masivní úder balistickými raketami na Kyjev, jeden z dosud největších na hlavní město. Některé ukrajinské instituce a představitelé ještě před zveřejněním zpřesněných údajů letectva hovořili o úplně největším takovém úderu na Kyjev. Nejméně jeden člověk zemřel, dalších šestnáct utrpělo zranění. Dva zranění jsou po útoku v přilehlé Kyjevské oblasti. Okupanti zaútočili i na předměstí Charkova, kde zabili nejméně čtyři lidi a dvě desítky zranili.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Čečenská exilová vláda se tajně sešla v Praze. Žádá podporu pro nezávislost na Rusku

Představitelé exilové vlády Čečenské republiky Ičkerie se za přísných bezpečnostních opatření sešli v Praze. Evropskou unii a Ukrajinu žádají o podporu své snahy obnovit nezávislost Čečenska na Rusku. Věří, že Kreml je v důsledku jeho agrese proti Ukrajině nejslabší za několik posledních desetiletí.
před 7 hhodinami

V Irsku o polovinu přibylo dětí, které se vážně zranily při nehodách na elektrokoloběžkách

Podle organizace Children's Health Ireland (CHI) došlo k 50procentnímu nárůstu počtu dětí a mladých lidí hospitalizovaných s traumatickým poraněním mozku v důsledku nehod na elektrických koloběžkách.
před 15 hhodinami

Izraelská vláda narazila s reformou médií u nejvyššího soudu

Izraelský nejvyšší soud zmrazil části sporného zákona o reformě mediálního průmyslu, který parlament narychlo schválil minulý týden těsně před svým rozpuštěním. Informuje o tom server Times of Israel (ToI). Podle kritiků zákon posílí vládní vliv na média před volbami. Kabinet naopak tvrdí, že otevře mediální trh dalším subjektům a zvýší konkurenci.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

V Miami zadrželi bratry Tateovy, v Británii oba čelí novým obviněním

Britsko-americký influencer Andrew Tate a jeho bratr Tristan byli v noci na neděli zadrženi federálními úřady v Miami. Informovala o tom agentura AP. Britská prokuratura již požádala o vydání bratrů kvůli obvinění ze znásilnění a obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování. Bratři se měli z těchto činů provinit v období od července 2010 do srpna 2017.
před 20 hhodinami

Írán i Kuvajt hlásí útoky na klíčová odsolovací zařízení

Americké oblastní velitelství na Blízkém východě (CENTCOM) podniklo další vlnu úderů na Írán, její ukončení oznámilo v sobotu brzy ráno. Šlo již o sedmou noc útoků v řadě. Americká armáda údajně zasáhla vojenskou infrastrukturu a armádní cíle. Íránská média mluví o třech obětech v provincii Hormozgán na jihu země. Íránské údery na ropné zařízení v Kuvajtu si pak vyžádaly zraněné a způsobily rozsáhlé škody, oznámila státní ropná společnost. Terčem v Íránu i Kuvajtu se stala mimo jiné také klíčová odsolovací zařízení.
18. 7. 2026Aktualizováno18. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.