Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok se obává, že vysoká inflace se projeví na dramatickém snížení hospodářského růstu České republice. V Otázkách Václava Moravce řekl, že růst tuzemského HDP může podle něj koncem letošního roku zamířit k nule.
„Bohužel takto poskládaná inflační nálož způsobí, troufám si říct, možná až nějakou recesi nejen v české, ale i evropské ekonomice. Obávám se, že se růst sníží dramaticky. Budeme rádi za černou nulu už na konci tohoto roku. Promítne se to bohužel zejména do roku 2023,“ uvedl guvernér.
K válečnému konfliktu se přidávají předešlé problémy v dodavatelských řetězcích. Upozornil na propad reálných mezd až o osm procent. Tato kombinace podle něj představuje mimořádný šok, jaký česká ekonomika v podstatě nezažila třicet let.
Jako velmi reálný odhad okomentoval Rusnokův výrok analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. „Pokud válka neskončí během několika týdnů, nedivil bych se ani recesi za celý rok 2022,“ dodal.
Válka je nedaleko, jsou nastavené sankce, inflace dále zrychluje, existují další problémy s dodavatelskými řetězci, to vše podle Dohnala nepochybně postihne ekonomickou aktivitu. Co ji naopak postrčí, je případné a kýžené zapojení desítek tisíc ukrajinských žen do pracovního procesu, podotkl.
Analytik Cyrrusu Vít Hradil zpomalení růstu české ekonomky až do blízkosti nuly v letošním roce nepředpokládá. Zdražující suroviny sice z disponibilního příjmu Čechů ukousnou, ovšem pokud bude pokračovat aktuální trend uklidnění na trzích a pokud nedojde k nečekané další eskalaci konfliktu na Ukrajině, jeho dopad by podle něj neměl být takto drtivý. Česká ekonomika navíc stále prochází post-pandemickým restartem, a laťka nastavená loňským rokem je tak poměrně nízko, dodal.
Česká národní banka v únorové prognóze, tedy ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, zhoršila odhad vývoje ekonomiky. Letos čekala růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.
Inflace v Česku, která může vystoupat až na úrovně kolem třináct a čtrnáct procent, by podle Rusnoka mohla začít klesat ve druhé polovině roku. Meziroční růst spotřebitelských cen se v únoru vyšplhal na 11,1 procenta, což byla nejvyšší hodnota od června 1998. Údaj ještě nezohledňuje dopady války na Ukrajině a byl o 1,4 procentního bodu vyšší, než odhadovala ČNB v únorové prognóze.
