Moskva a Kyjev se nacházejí „někde napůl cesty“, pokud jde o diplomatická jednání o otázkách demilitarizace Ukrajiny, sdělil v pátek podle agentury TASS hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij. V hlavních bodech jednání, mezi něž patří mimo jiné otázka možného vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, se pak obě strany podle Medinského „maximálně přiblížily“. Ukrajinský vyjednavač Mychajlo Podoljak nedlouho po zveřejnění Medinského komentářů na Twitteru uvedl, že cílem ruských prohlášení je vyvolat tlak v médiích, a upozornil, že Moskva se vyjadřuje jen ke svým požadavkům. Otázku vstupu Ukrajiny do NATO nekomentoval.
Moskva a Kyjev začínají sbližovat své diplomatické pozice, tvrdí ruský vyjednavač
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
„Téma neutrálního statusu Ukrajiny a její nepřistoupení k NATO je jedním z klíčových bodů rozhovorů. Je to zároveň bod, ohledně kterého jsme maximálně přiblížili své pozice,“ citovala Medinského agentura TASS. Doplnil, že v těchto bodech se zbývá shodnout na detailech ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. „Nuance souvisejí s tím, jaké bezpečnostní garance dostane Ukrajina navíc k těm, které již má, v případě, že odmítne vstoupit do NATO,“ uvedl diplomat.
Ruský vyjednavač zároveň zdůraznil, že Rusko nehodlá dělat ústupky ohledně svého postoje k Donbasu, území na východě Ukrajiny, kde proruští separatisté v roce 2014 vyhlásili dvě „republiky“. Rusko je krátce před únorovým zahájením vojenské invaze na Ukrajinu formálně uznalo. Své současné aktivity na Ukrajině vysvětluje mimo jiné nutností pomoci obyvatelům těchto regionů.
„Naše pozice (ohledně Donbasu) je velmi jasná, byla několikrát zformulována ruským prezidentem, a má podporu celé země. Nemůžeme se jí vzdát,“ řekl Medinskij. Prohlásil, že o Donbasu musejí rozhodnout sami jeho obyvatelé.
Ukrajinský zástupce na jednáních Podoljak na Twitteru uvedl, že požadavky Ukrajiny zůstávají stejné. Kyjev požaduje příměří, odchod ruských vojsk a bezpečnostní záruky s konkrétními formulacemi.
Ruská a ukrajinská delegace jednaly v únoru a na začátku března v Bělorusku, nyní rozhovory pokračují prostřednictvím videokonferencí. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba kromě toho minulý týden jednal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem v Turecku.
Russia Today přišla v Británii o vysílací licenci
Britský mediální regulátor Ofcom odebral s okamžitou platností vysílací licenci ruské státem podporované zpravodajské televizi RT (Russia Today), která působí v zahraničí včetně Velké Británie. Úřad na Twitteru uvedl, že televizi nepovažuje za způsobilou k držení licence.
„Ofcom ukázal britské veřejnosti i mezinárodní regulační komunitě, že navzdory dobře budované fasádě nezávislosti není ničím jiným než nástrojem vlády, který se podřizuje její vůli potlačovat média,“ řekla agentuře Reuters zástupkyně šéfredaktora RT Anna Bělkinová.
Televize také obvinila regulátora, že jí odebral vysílací licenci neprávem, a připravil tak britskou veřejnost o informace.
Ofcom odebral ruskému visílateli licenci k vysílání ve Spojeném království poté, co prověřil nestrannost jeho zpravodajství o válce na Ukrajině. Úřad uvedl, že k rozhodnutí vedlo 29 šetření, na jejichž základě vyhodnotil, že RT není v současné době odpovědným vysílatelem.
Ofcom vzal v potaz skutečnost, že RT je financovaná ruským státem, který napadl sousední zemi. Podle regulátora hrály roli také nové ruské zákony, které de facto kriminalizují jakoukoli nezávislou žurnalistiku, která se odchyluje od státního zpravodajského narativu, zejména v souvislosti s invazí na Ukrajinu.
„Domníváme se, že vzhledem k těmto omezením se zdá být nemožné, aby RT za těchto okolností dodržovala pravidla nestrannosti stanovená naším kodexem pro vysílání,“ uvedl Ofcom. „Svobodu projevu v této zemi tvrdě střežíme a laťka pro zásahy vůči provozovatelům vysílání je oprávněně nastavena velmi vysoko,“ dodala výkonná ředitelka úřadu Melanie Dawesová.
Šíření této stanice a webu Sputnik už kvůli jejich dezinformačnímu obsahu zakázala Evropská unie v rámci sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu. Kanál zmizel ze všech vysílacích platforem ve Spojeném království již na začátku měsíce kvůli zákazu EU. Přestože Británie již není členskou zemí, sedmadvacítka uvalila sankce na satelitní společnosti, které sídlí v Lucembursku a ve Francii. Ty poskytovaly vysílání i pro Británii.
Britská ministryně kultury Nadine Dorriesová kanál označila za „Putinův propagandistický stroj“. Když přestal v Británii vysílat, prohlásila, že doufá, že se na britské obrazovky nevrátí.
Polská žádost
Varšava příští týden na summitu NATO formálně požádá o vyslání mírové mise na Ukrajinu. Oznámil to předseda vlády Mateusz Morawiecki, napsala agentura Reuters. Návrh už zmínil polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński při návštěvě premiérů Polska, Česka a Slovinska v Kyjevě, mise by se podle něj měla být schopná sama bránit. Řada států Severoatlantické aliance takový postup odmítá, ve čtvrtek se k němu negativně vyjádřil i německý kancléř Olaf Scholz.
Morawiecki nyní před novináři uvedl, že některá opatření, která byla ještě před týdnem nemyslitelná, jsou jen po několika dnech válečného vývoje přijatelná, píše server WNP.pl. „Když nyní bomby padají čím dál tím blíž k polským hranicím, využijeme to jako argument, jak v kontextu těch nejprogresivnějších návrhů (ukrajinského) prezidenta Volodymyra Zelenského, tak našich návrhů formulovaných v Kyjevě,“ řekl Morawiecki i s odkazem na zatím největší a Aliancí nevyslyšený požadavek Zelenského – zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou.
Nedaleko ukrajinského Lvova, který se nachází několik desítek kilometrů od polských hranic, v pátek dopadly čtyři ruské rakety. Vypáleny byly zřejmě z Černého moře. Minulou neděli zemřelo při ruském útoku na vojenskou základnu u polských hranic nejméně 35 lidí.
Rusko podle Morawieckého musí pochopit, že svrchované státy mají právo si na své území v rámci jeho obrany pozvat koho chtějí, napsal WNP.pl. Na misi se však nejprve musí shodnout členské země NATO.
Proti vyslání podobné mise, jak navrhoval Kaczyński, se podle německého tisku ve středu ohradil německý kancléř Olaf Scholz. Naopak Česko je na debatu ohledně mírové mise připraveno, řekla v pátek česká ministryně obrany Jana Černochová.
Mimořádný summit NATO, kde budou prezidenti a premiéři zemí Severoatlantické aliance jednat o pomoci napadené Ukrajině a společném postupu vůči Rusku se bude konat 24. března. Na stejný den je plánován i summit Evropské unie.
Poláci chystají „odruštění“
Polsko podnikne kroky k takzvanému odruštění své ekonomiky. Podle deníku Rzeczpospolita to v pátek na tiskové konferenci řekl polský premiér Mateusz Morawiecki. Odstranit závislost na Rusku mají zemi pomoct mimo jiné plány na výstavbu nových plynovodů.
Polský premiér znovu vyzval Evropskou komisi, aby přikročila k zákazu dovozu ruského uhlí. Samotné Polsko, které z uhlí vyrábí většinu elektrické energie, loni podle vládních údajů dovezlo 12,6 milionu tun uhlí, z toho z Ruska pocházelo 8,3 milionu tun.
Už začátkem března Morawiecki uvedl, že Evropa by měla v horizontu měsíců přestat nakupovat ropu a zemní plyn z Ruska. Samo Polsko se podle pátečního premiérova vyjádření může stát nezávislým na ruském plynu za dva až tři roky.
Morawiecki připomněl, že součástí strategie stát se nezávislými na Rusku byla výstavba baltského plynovodu u města Świnoujście (Svinoústí). Oznámil, že vláda rovněž vyčlení tři miliardy zlotých (15,8 miliardy korun) na rekapitalizaci společnosti Gazsystem, což je provozovatel přepravní soustavy zemního plynu v Polsku. „Čelíme ekonomickým turbulencím, ale chceme z nich vyjít silnější,“ řekl premiér. Zdůraznil, že neexistuje žádná cena, kterou by společnost neměla vynaložit, aby se stala nezávislou na ruských surovinách.
Bulharsko i Pobaltí vyhostily ruské diplomaty
Bulharská agentura BGNESB v pátek oznámila, že země vyhostila deset ruských diplomatů. Podle ministerstva zahraničí v Sofii působili v rozporu s vídeňskou úmluvou o diplomatických vztazích. Na opuštění Bulharska mají 72 hodin.
Jedná se o další z řady vyhoštění ruských diplomatických pracovníků z balkánské země. Naposledy začátkem března byli za nežádoucí osoby označeni dva ruští diplomaté, které bulharské úřady obvinily ze špionáže. Od roku 2019 bylo z Bulharska vyhoštěno už dvacet ruských diplomatů a jeden nediplomatický pracovník, uvádí agentura AFP.
Vyhoštění potvrdilo ruské velvyslanectví v Sofii. „Považujeme to za krajně nepřátelský akt a vyhrazujeme si právo na odvetu,“ uvedla podle agentury TASS velvyslankyně v Bulharsku Eleonora Mitrofanovová. Rusko obvykle reaguje vyhoštěním odpovídajícího počtu diplomatů dané země akreditovaných v Moskvě.
Bulharsko, které je členskou zemí Evropské unie i Severoatlantické aliance, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu zintenzivnilo vyšetřování týkající se národní bezpečnosti, připomíná agentura Reuters.
S Ruskem udržuje široké ekonomické a kulturní styky, ale od roku 2019 tyto vztahy poškozují špionážní aféry. Loni v dubnu vyhostila Sofia šest Rusů kvůli podezření, že byli zapojeni do výbuchů v muničních skladech v letech 2011 až 2020. Cílem těchto akcí bylo podle Bulharska zastavit dodávky munice Ukrajině a Gruzii.
Pracovníky ruského velvyslanectví vyhostilo i Lotyšsko. V pátek oznámilo, že vyhošťuje tři velvyslance z ambasády v Rize. Podle něj nebylo jejich působení slučitelné s diplomatickým statusem a způsobovalo újmu Lotyšsku. Krok podniklo rovněž v solidaritě s Ukrajinou, která již přes tři týdny čelí ruské vojenské agresi. Podobně formulované prohlášení vydalo v pátek také ministerstvo zahraničí Estonska, které se rozhodlo vyhostit též tři ruské diplomaty, a Litvy, která označila za persony non grata čtyři ruské diplomatické pracovníky.