Polský premiér Mateusz Morawiecki oznámil, že navrhl úplný zákaz obchodu Evropské unie s Ruskem. V zemi, která napadla Ukrajinu, omezuje aktivity řada západních firem, naposledy to oznámila německá společnost Bosch, která je největším dodavatelem automobilových součástek na světě. Náměstek čínského ministra zahraničí Le Jü-čcheng podrobil protiruské sankce kritice.
„Polsko navrhuje co nejdříve zařadit obchodní blokádu do balíku sankcí,“ uvedl podle agentury Reuters Morawiecki. „Úplné odříznutí ruského obchodu by zvýšilo tlak na Rusko, aby uvažovalo o tom, zda by nebylo lepší tuto krutou válku zastavit,“ dodal.
„Tato věc se týká života a smrti desítek nebo dokonce stovek tisíců lidí. Tyká se suverénního státu, Ukrajiny, ale také bezpečnosti NATO,“ prohlásil polský premiér a varoval: „Musíme Rusku ukázat svou sílu a odhodlání, jinak budeme muset v blízké budoucnosti zaplatit vyšší cenu.“
Morawiecki podle agentury PAP rovněž vyzval k přípravě plánu obnovy Ukrajiny. Dodal, že na jeho financování by se měly podílet hlavně nejbohatší evropské země, které propásly okamžik, kdy bylo možné ruské agresi zabránit. „Budu o celoevropském plánu obnovy Ukrajiny hovořit na nadcházejícím zasedání Evropské rady,“ uvedl.
Morawiecki tento týden s premiéry České republiky a Slovinska Petrem Fialou a Janezem Janšou navštívil v Kyjevě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Plán obnovy Ukrajiny byl jedním z témat kyjevské schůzky, upozornila agentura PAP.
„Česká republika vždy prosazovala nejtvrdší možné sankce proti ruskému agresorovi a budeme v tom pokračovat i nadále,“ reagoval tuzemský premiér Petr Fiala (ODS).
Bosch končí
Bosch už pozastavil dodávky součástek pro nákladní automobily ruským zákazníkům, čímž reagoval na obvinění, že se součástky využívaly k vojenským účelům. Předpokládá také, že zcela přeruší výrobu ve všech svých ruských továrnách. Podnik v Rusku zaměstnává kolem tří a půl tisíce lidí, napsal web Automotive News Europe.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na konci minulého týdne uvedl, že Ukrajina našla součástky od Bosch v ruských ozbrojených vozidlech. „Bereme obvinění ukrajinského ministra velmi vážně a okamžitě jsme zahájili intenzivní vyšetřování,“ reagovala společnost. Tržby Bosch v Rusku v loňském roce podle Automotive News Europe činily 1,2 miliardy eur (zhruba 30 miliard korun). Globální tržby podniku pak loni dosáhly téměř 79 miliard eur.
Společnost má výrobní závody i v České republice, a to v Jihlavě, Českých Budějovicích, Brně a Krnově.
Čínská kritika
Z Pekingu znovu zazněla kritika západního přístupu. „Sankce vůči Rusku nyní jdou tak daleko, že se globalizace používá jako zbraň. Ušetřeni nejsou ani lidé z oblasti sportu, kultury, umění a zábavy,“ prohlásil náměstek ministra zahraničí.
Čína se v ukrajinské krizi prezentuje jako neutrální aktér; odmítla odsoudit Rusko za invazi, ale zároveň jeho agresi na Ukrajině aktivně nepodpořila. Čínský prezident Si Ťin-pching v pátečním videohovoru americkému prezidentovi Joeu Bidenovi řekl, že konflikty a konfrontace, jako jsou události na Ukrajině, nejsou v ničím zájmu.
Komunisté v Pekingu opakovaně obvinili NATO, že stojí za vyhrocením konfliktu mezi Moskvou a Kyjevem. Náměstek v sobotu označil NATO za „pozůstatek studené války“ a varoval, že jeho rozšiřování by mohlo mít strašlivé důsledky.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyjádřil naději na čínskou podporu: „Spolupráce bude silnější, protože v době, kdy Západ bezostyšně podkovává všechny základy, na kterých stojí mezinárodní systém, musejí naše dvě velké mocnosti pochopitelně přemýšlet, jak v tomto světě dál postupovat.“
Ukrajinský vyjednavač a poradce prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak naopak vyzval Čínu, aby odsoudila ruskou agresi: „Čína by se mohla stát důležitou součástí globálního bezpečnostního systému, pokud přijme správné rozhodnutí podpořit koalici civilizovaných národů a odsoudí ruské barbarství.“
Zelenského výzva Švýcarsku
Ukrajinský prezident Zelenskyj v sobotu vyzval švýcarskou vládu, aby zmrazila bankovní účty ruských oligarchů. Televizní stanice SRF uvedla, že Zelenskyj rovněž kritizoval švýcarskou potravinářskou společnost Nestlé, která sice v Rusku omezila činnost, nicméně z tamního trhu se zcela nestáhla, zatímco mnoho jiných mezinárodních firem ano.
„Ve vašich bankách jsou prostředky lidí, kteří rozpoutali tuto válku. Pomozte nám s tím bojovat. Aby byly jejich finanční prostředky zmrazeny,“ prohlásil Zelenskyj prostřednictvím telemostu před několika tisíci lidí, kteří v Bernu protestovali proti válce.
Zelenskyj se s demonstranty spojil přes obří obrazovku, na které bylo vidět, jak sedí za stolem v maskáčovém triku. Jeho projev byl tlumočen do němčiny. Když vyzval k zablokování účtů oligarchů, vysloužil si hlasitý potlesk.
Německá závislost na ruském plynu byla hloupá
Německý ministr hospodářství Robert Habeck připustil, že od Německa bylo hloupé, že si vytvořilo silnou závislost na dodávkách zemního plynu z Ruska. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí Deutschlandfunk rovněž uvedl, že Německo ještě nemá zcela zabezpečeno zásobování plynem na příští zimu.
„Pokud si pro příští zimu nezajistíme více plynu a dodávky z Ruska se omezí či přeruší, nebudeme mít dost plynu k vytápění všech domů a k udržení veškerého průmyslu v chodu,“ varoval ministr, který v sobotu odcestoval do Kataru, aby tam jednal o dodatečných dodávkách. V neděli pak zamíří do Spojených arabských emirátů, uvedla agentura DPA.
Habeck upozornil, že Německo nemůže ani v budoucnosti na pokrývání své spotřeby energie spolupracovat pouze s demokratickými režimy. „Mnohé státy OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) jsou problematické,“ řekl v rozhovoru s listem Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung. „Mezi nedemokratickou zemí, ve které je problematická situace v oblasti lidských práv, a autoritářským státem, který před naším prahem vede agresivní válku odporující mezinárodnímu právu, je však rozdíl,“ dodal.
Habeck již minulý týden upozornil, že Německo se nemůže naráz odpojit od ruských energetických surovin. Dodal, že na snížení závislosti potřebuje týdny a měsíce, aby se předešlo těžkým hospodářským škodám se stovkami tisíc nezaměstnaných.
Zatímco německá vláda odmítá reagovat na ruskou válku proti Ukrajině zastavením dovozu energií, mezi obyvateli Německa převažuje spíše opačný postoj. Podle nedávného průzkumu pro DPA se vyslovilo 49 procent dotázaných pro zastavení dodávek, zatímco jen 32 procent je vysloveně proti. Devatenáct procent respondentů se nevyslovilo.
