Mateusz Morawiecki strana 3 z 5

Papež Jan Pavel II. v dobách, kdy býval krakovským arcibiskupem, věděl o tom, že několik jemu podřízených kněží zneužívalo děti, a jejich činy se snažil zatajovat. Tyto informace přinesla v reportáži odvysílané v pondělí večer polská zpravodajská televize TVN24. Hovoří se v ní o třech kněžích, které Karol Wojtyla, pozdější svatý Jan Pavel II., v 70. letech přesouval mezi farnostmi, poslal do kláštera nebo do Rakouska poté, co byli obviněni ze zneužívání dětí.

Běloruský soud v pátek poslal disidenta, nositele Nobelovy ceny za mír a ochránce lidských práv Alese Bjaljackého na deset let do vězení, informoval opoziční server Naše niva. Další tři spoluobžalovaní, z nichž jeden pobývá v cizině, byli odsouzeni k sedmi, osmi a devíti letům vězení. Verdikt kritizují představitelé mimo jiné zahraniční diplomacie.

Vítězství je nevyhnutelné – pokud všichni partneři Kyjeva splní své úkoly, řekl na tiskové konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezitím se skupina velkých světových ekonomik G7 zavázala posílit diplomatickou, finanční a vojenskou pomoc Ukrajině. Kyjev dříve během pátku navštívil polský premiér Mateusz Morawiecki, jeho země již odeslala první čtyři moderní tanky Leopard 2. Ruská policie zatkla desítky lidí protestujících proti válce. Přinášíme přehled mezinárodních reakcí na výročí začátku velké ruské invaze na Ukrajinu.

Ve Varšavě jednal americký prezident Joe Biden s představiteli států takzvané bukurešťské devítky (B9), která sdružuje země východního křídla NATO. Schůzka se konala v předvečer prvního výročí obnovené invaze na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo 24. února 2022. Za Česko se zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS), který jednal také bilaterálně se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým. Po jednání překvapivě představil detailní seznam zbraní, které Česko od začátku invaze Ukrajině poskytlo. Vládní vojenská pomoc činí celkově deset miliard korun a zbraně za dalších třicet miliard korun poslal napadené zemi obranný průmysl.

Podpora Ukrajiny nepoleví, NATO zůstane jednotné – to byla hlavní sdělení projevu amerického prezidenta Joea Bidena ve Varšavě. Předcházela mu schůzka s polským protějškem Andrzejem Dudou. Mluvili zejména o otázkách bezpečnosti v Polsku a Evropě v kontextu ruské agrese vůči Ukrajině. Ukrajinu navštívila v úterý italská premiérka Giorgia Meloniová.

Ve věku 46 let náhle zemřel český velvyslanec v Polsku Jakub Dürr. Oznámilo to ministerstvo zahraničí. Dürr byl od listopadu na nemocenské a ze zdravotních důvodů se tehdy vrátil z Varšavy do České republiky. Kondolence vyjádřil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) i řada polských politiků v čele s premiérem Mateuszem Morawieckým.

Zahraniční státníci gratulují Petru Pavlovi ke zvolení do úřadu hlavy státu. Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, která vítěze voleb přišla navštívit v jeho volebním štábu osobně, představuje Pavlovo vítězství naději, že mohou být silné hodnoty jako slušnost a pravdivost. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je důležité, že jeho zvolení znamená spojení „hlubokých evropských hodnot“. Zástupci EU pak vyzdvihli Pavlovu zkušenost v diplomacii. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během gratulace ocenil Pavlovu podporu a boj proti ruské agresi.

Páteční světové připomínky 78. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi se prolínaly s odkazy na aktuální ruskou agresi vůči Ukrajině. Polský premiér Mateusz Morawiecki vyzval k odporu proti nové genocidě ve východní Evropě. Zděšení z ruské války vyjadřovali také účastníci piety přímo v Osvětimi. Mezinárodní den památky obětí holocaustu si připomněli také v Jeruzalémě, Spolkovém sněmu v Berlíně nebo sídle OSN.

Polští hasiči našli těla dvou žen, matky a dcery, v troskách domu v Katovicích, kde v pátek ráno vybuchl plyn. Hasiči půlhodinu po poledni nalezli tělo starší ženy, po třetí hodině odpolední pak informovali o nalezení druhé oběti, uvedla na svém webu zpravodajská televize TVN 24. Výbuch zranil několik dalších lidí, kteří jsou nyní v péči lékařů, dodala.

Spojené státy dodají Ukrajině 31 tanků M1 Abrams, oznámil americký prezident Joe Biden. Německo souhlasilo s dodáním německých tanků Leopard 2, přičemž v prvním kroku poskytne Ukrajině čtrnáct tanků Leopard 2A6 a povolí jejich reexport z dalších zemí. Na žádost kancléře Olafa Scholze o tom rozhodla spolková vláda. Polsko, Finsko, Norsko, Španělsko nebo Nizozemsko už oznámily dodávky ze své výzbroje.

Aktuální situace na ukrajinské válečné frontě má blízko k zastavení či ustálení pohybu jednotek, říká zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín. V oblastech Donbasu a Záporoží stále dochází ke každodenním bojům a přestřelkám mezi armádami, včetně ztrát na životech, ruská strana nicméně navzdory svým prohlášením o bojových úspěších významně nepostupuje. V pondělí se objevila zpráva o mírném zisku Rusů u Bachmutu. Zatím se však nepotvrdilo ani úplné dobytí ukrajinského města Soledar ruskými vojsky.

Polsko požádá Německo o povolení poslat tanky Leopard 2 na Ukrajinu, řekl v pondělí polský premiér Mateusz Morawiecki. Dodal, že Polsko může tyto tanky německé výroby Ukrajině dodat v rámci skupiny zemí, jejímž členem Německo nemusí být. Berlín se zatím zdráhá poskytnout Ukrajině svoje leopardy. Země, které je vlastní a chtějí je Kyjevu poslat, musí Německo oficiálně požádat o souhlas.

Polsko je připraveno poslat Ukrajině tanky německé výroby Leopard 2 i bez souhlasu Berlína. Agentuře PAP to řekl polský premiér Mateusz Morawiecki, který německé otálení ohledně rozhodnutí o dodávkách označil za „nepřijatelné“. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ve vysílání francouzské stanice LCI řekla, že by Berlín proti takovému kroku Varšavy nic nenamítal. Německý ministr obrany Boris Pistorius pak ve vysílání ARD řekl, že očekává brzké rozhodnutí o dodávce tanků na Ukrajinu, ať už bude jakékoli.

Už bezmála dva týdny platí Chorvaté ve své zemi eurem. Řada z nich si ale hlavně na internetových fórech stěžuje na náhlé zvyšování cen potravin i služeb. Vláda už obchodníky před umělým zdražováním varovala a hrozí třeba cenovými stropy. Někteří odborníci ale růst cen přičítají spíš vysoké inflaci. Jednotná evropská měna nahradila 1. ledna domácí kunu, se kterou mohou Chorvaté platit už jen do soboty 14. ledna.

Šest členů polského ústavního soudu vypovědělo poslušnost dosavadní předsedkyni Julii Przylebské, jejíž mandát pokládají za ukončený. Od Przylebské se domáhají, aby svolala shromáždění všech ústavních soudců. To by určilo kandidáty, ze kterých by prezident Andrzej Duda vybral nového předsedu. O svém návrhu už prezidenta informovali, napsal ve čtvrtek polský list Rzeczpospolita s tím, že viděl oba dopisy od skupiny představující třetinu složení ústavního soudu.

Polský premiér Mateusz Morawiecki se překvapivě vyslovil pro trest smrti a poznamenal, že v této záležitosti nesdílí názory katolické církve. Zaujal tím kromě polských médií i agenturu AP, podle které jde o „izolovaný názor“ mezi představiteli 27 členských států Evropské unie – v žádném z nich trest smrti neplatí. Morawieckého za jeho vyjádření kritizovala polská opozice, podobné názory jsou podle ní příznačné pro autoritářské vládce.

Polsko nejspíš ustoupí Evropské komisi (EK) ve sporu o podobu právního státu v zemi. Premiér Mateusz Morawiecki navrhne zrušení kritizovaného kárného senátu Nejvyššího soudu. Reformu přitom vytvořil současný ministr spravedlnosti a Morawieckého klíčový koaliční partner Zbigniew Ziobro. Zvažovaný ústupek vůči Bruselu tak vráží klín do jednoty konzervativního kabinetu.

Státy Evropské unie dokončily schválení dohody o balíku zahrnujícím 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) pro Ukrajinu a zdanění nadnárodních firem, oznámilo české předsednictví EU. Naopak bez shody na parametrech nouzového omezení cen plynu skončila ve čtvrtek debata prezidentů a premiérů zemí EU věnovaná receptům na řešení energetické krize. Lídři pověřili ministry energetiky, aby v pondělí dojednali parametry cenového stropu, s jehož schválením některé země spojily schválení společných nákupů plynu či jeho solidárního poskytování v nouzi. Hlavním odpůrcem stropu je Německo. Země EU se též shodly na devátém balíčku sankcí proti Rusku.

Premiéři zemí Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Maďarsko, Polsko) se na svém čtvrtečním jednání v Košicích shodli na další podpoře Ukrajiny, vojenské i humanitární. Informoval o tom český předseda vlády Petr Fiala (ODS). „Shodli jsme se také, že Rusko nesmí představovat hrozbu pro Evropu a je potřeba podporovat nezávislost Ukrajiny a její územní integritu v plném rozsahu.“ Vzájemnou debatu pak hodnotil jako otevřenou, a to i o věcech, kde nemají státníci stejný názor.

Při výbuchu na východě Polska nedaleko hranic s Ukrajinou přišli o život dva lidé. Podle polského ministerstva zahraničí tam dopadla „v Rusku vyrobená raketa“. Varšava je ohledně informací zdrženlivá a spolu se spojenci z NATO celou situaci prověřuje. Polská vláda zvažuje konzultace podle článku 4 smlouvy NATO, posílí také monitoring vzdušného prostoru.

Americká společnost Westinghouse se bude podílet na stavbě první jaderné elektrárny v Polsku. V pátek večer to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki po jednání s americkou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Informaci potvrdil i americký velvyslanec ve Varšavě Mark Brzezinski. Záměr ještě musí oficiálně schválit polská vláda.

Severní větev ropovodu Družba, která byla tento týden poškozena, je znovu plně v provozu, uvedl polský provozovatel ropovodů PERN na svých internetových stránkách. Vyšetřování poruchy nadále pokračuje, společnost ale už dříve uvedla, že šlo pravděpodobně o únavu materiálu.

Evropská rada by měla přijmout nezbytná opatření pro snížení cen energetických zdrojů za dva týdny na jednání Evropské rady, uvedl její místopředseda Charles Michel. Část unijních zemí během neformálního summitu Evropské rady na Pražském hradě požadovala plošné stanovení maximálních cen, ale zejména Německo, Nizozemsko a Dánsko to stále odmítají. Český premiér Petr Fiala (ODS) zmínil, že v EU je stále větší podpora oddělení cen plynu od cen elektřiny. Unijní státy také stále více podporují společné nákupy plynu, doplnila ho šéfka Evropské komise von der Leyenová.

Pravicový blok jasně zvítězil v nedělních italských parlamentních volbách. Favorizovaná aliance si podle nich přišla zhruba na 44 procent hlasů, středolevicový blok kolem Demokratické strany (PD) získal 26 procent. Třetí Hnutí pěti hvězd s 15 procenty zabodovalo hlavně na jihu země. Pravice bude mít v parlamentu většinu. PD už uznala porážku a oznámila, že bude hlavní opoziční silou. Šéfka vítězné formace Giorgia Meloniová řekla, že Italové vyjádřili jasnou podporu vzniku vlády pravého středu v čele s její stranou Bratři Itálie (FdI).