Vítězství je nevyhnutelné – pokud všichni partneři Kyjeva splní své úkoly, řekl na tiskové konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezitím se skupina velkých světových ekonomik G7 zavázala posílit diplomatickou, finanční a vojenskou pomoc Ukrajině. Kyjev dříve během pátku navštívil polský premiér Mateusz Morawiecki, jeho země již odeslala první čtyři moderní tanky Leopard 2. Ruská policie zatkla desítky lidí protestujících proti válce. Přinášíme přehled mezinárodních reakcí na výročí začátku velké ruské invaze na Ukrajinu.
Nikdy neuznáme anexi východní Ukrajiny nebo Krymu, zavázali se představitelé skupiny G7
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Rusko musí ukončit agresi a stáhnout své vojáky z celého území Ukrajiny, uvedly státy G7 po svém pátečním digitálním jednání. Prohlásily, že jejich skupina „nikdy neuzná nelegální anexi regionů na východě Ukrajiny Ruskem, stejně tak i obsazení Krymu a Sevastopolu“.
Podle bezpečnostního mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho se schůzka zaměřila i na to, co mohou hospodářsky nejvyspělejší země udělat, aby Ukrajině pomohly uspět na bitevním poli. Země G7 jsou podle svých slov připraveny vyhlásit „další sankce či jiná ekonomická opatření s cílem oslabit Rusko“.
Budou se rovněž snažit zabránit Rusku v hledání nových způsobů, jak získat další vojenské vybavení a technologie. A jsou odhodlané „přivést k odpovědnosti Vladimira Putina a další osoby zodpovědné“ za rozpoutání války, to vše v souladu s mezinárodním právem.
Jak skupina G7 dál uvedla ve svém prohlášení, podniká kroky proti hráčům ze třetích zemí, kteří „materiálně podporují ruskou válku“. „Vyzýváme třetí země nebo i další mezinárodní hráče, kteří se snaží vyhnout našim opatřením, aby přestali poskytovat materiální podporu ruské válce, nebo jim budou hrozit vážné následky,“ stojí v dokumentu.
Skupinu zemí G7 tvoří Kanada, USA, Británie, Francie, Německo, Itálie a Japonsko. Schůzek se rovněž účastní zástupci Evropské unie. Skupina již v minulosti vyzvala šéfa Kremlu Vladimira Putina, aby válku na Ukrajině zastavil.
35 minut
Události: Rok od začátku velké ruské invaze
Zasedání Rady bezpečnosti OSN
Také na pátečním zasedání Rady bezpečnosti OSN vyzvaly západní státy Rusko ke stažení vojsk z ukrajinského území. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) zdůraznil, že Česko od začátku stojí při Ukrajině, která chce spravedlivý mír a má právo se bránit ruské agresi. Zároveň vyzval k ochraně Charty OSN. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba řekl, že veškeré nové mírové návrhy by měly být v souladu s požadavky čtvrteční rezoluce Valného shromáždění OSN.
Přijatá rezoluce vyzývá Rusko, aby stáhlo svá vojska z Ukrajiny. Čína, která se zdržela hlasování, mezitím vyzvala k příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a k zahájení mírových jednání.
„Ukrajina se bude bránit jako doposud a Ukrajina zvítězí. Putin prohraje mnohem dříve, než si myslí,“ řekl v pátek Kuleba patnáctičlenné Radě bezpečnosti. Následně vyzval členy, aby drželi minutu ticha za oběti ruské agrese. Vzápětí ruský vyslanec v OSN Vasilij Něbenzja vyzval, aby byly minutou ticha uctěny všechny oběti „toho, co se stalo na Ukrajině od roku 2014“. Členové RB OSN poté po krátkém váhání povstali podruhé.
Polské tanky už jsou na Ukrajině
„Rok po zahájení ruských vojenských akcí se premiér Mateusz Morawiecki vydal do Kyjeva, aby vyslal jasný a hmatatelný signál o pokračující podpoře ukrajinské obrany proti Rusku,“ uvedl na Twitteru mluvčí polské vlády Piotr Müller.
„Jako první evropská země dodáváme první čtyři polské tanky Leopard 2 A4. Brzy předáme i další,“ oznámil v ukrajinské metropoli Morawiecki. Zelenskyj převzetí prvních strojů z Polska na společné tiskové konferenci s Morawieckým potvrdil a polskému premiérovi poděkoval. „Polsko a Evropa stojí na vaší straně. Rozhodně vás neopustíme, budeme Ukrajinu podporovat až do úplného vítězství nad Ruskem,“ uvedl dále Morawiecki.
Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak už po poledni oznámil, že tanky Leopard 2, které Polsko slíbilo dodat Ukrajině, už v této zemi jsou. „Premiér tu nemůže být, jel do Kyjeva předat tanky Leopard, jde o jejich první skupinu,“ řekl prezident Duda při zahájení schůzky bezpečnostních špiček polského státu.
Polsko už dříve oznámilo, že Ukrajině dodá čtrnáct tanků německé výroby Leopard 2, Zelenskyj podle portálu onet.pl počítá s tím, že jeho země od dvanácti států získá stovku těchto moderních strojů.
Zelenskyj: Ne bílou vlajku, ale modro-žlutou, ne útěk, ale vzdor a boj
„Dvacátého čtvrtého února se miliony z nás rozhodly. Ne bílou vlajku, ale modro-žlutou. Nikoliv útěk, ale postavit se čelem. Vzdor a boj,“ napsal v pátek ráno na sociální síti Zelenskyj. „Byl to rok bolesti, smutku, víry a jednoty. A zůstali jsme v tomto roce nezlomní. Víme, že rok 2023 bude rokem našeho vítězství,“ dodal v příspěvku, který doprovodil videem připomínajícím rok ruské plnohodnotné pozemní invaze.
Ukrajinský prezident také zveřejnil videoposelství k výročí. „Nejdelší den našich životů. Nejtěžší den našich moderních dějin. Probudili jsme se brzy a od té doby jsme neusnuli,“ uvedl. „Nevěděli jsme, co se stane zítra, ale s jistotou nám došlo: každý zítřek stojí za to, abychom za něj bojovali.“
Ve svém projevu dále upozornil na to, že Ukrajinci bojovali každý den. „Hrozili (Rusko), že za 72 hodin nebudeme existovat. Ale přežili jsme i čtvrtý den. A pak pátý. A dnes už stojíme přesně rok. A pořád víme: za každý zítřek je třeba bojovat.“
Zelenskyj dále mimo jiné slíbil, že Kyjev neopustí Ukrajince žijící pod ruskou okupací. „Ukrajina vás neopustila, nezapomněla na vás, nevzdala se vás. Ať tak či onak, osvobodíme všechny naše země,“ uvedl. „Hlavní výsledek je, že jsme přežili. Nebyli jsme poraženi. A uděláme vše pro to, abychom tento rok zvítězili,“ prohlásil na závěr.
Ukrajinci na pátek naplánovali vzpomínkové a pietní akce za desítky tisíc mrtvých, jejichž počet neustále roste, napsala agentura AP a připomněla, že v posledních dnech rovněž panovaly obavy z toho, že by Rusko mohlo v den výročí obnovené invaze podniknout na Ukrajinu další vzdušný útok. Úřady v některých regionech proto zvýšily bezpečnostní opatření. V Kyjevě se přes noc sirény neozvaly a rozednívání bylo klidné, popsala AP.
- Ruská obnovená invaze na Ukrajinu zasáhla do všech oblastí života. Její nejdůležitější projevy jsme se pokusili popsat ve speciální sérii článků a infografik; ať už jde o nebývalou vlnu uprchlíků i nečekanou schopnost mnoha zemí postarat se o ně; válečné zločiny Rusů včetně odvlečení tisíců ukrajinských dětí; nasazení obrovského množství zbraní i návrat k pozapomenutému způsobu válčení; ruské strategické a taktické chyby v počátku invaze; roli Běloruska jako zásadního nástupního prostoru; rozmach soukromých armád i další společenské proměny v Rusku; diplomatickou izolaci Ruska a nečekané sjednocení Západu; ekonomické problémy především v podobě velké inflace; nutnost přebudovat energetiku; či dopady na českou společnost.
Ukrajinská hymna nebo sirény u ruské ambasády
Páteční výročí si nepřipomínají jen politici. Před sídly ruských velvyslanectví v některých zemích se konají protiválečné a proukrajinské demonstrace.
V pátek ráno ruské diplomaty ve Varšavě vzbudily zvuky sirén leteckého poplachu a výbuch, informovalo polské Radio ZET. Před velvyslanectvím v Haagu zase zněla z hrací skříně ukrajinská hymna, kterou demonstranti doplnili obrovskou ukrajinskou vlajkou, uvádí exilové běloruské médium Nexta.
Už ve čtvrtek odpoledne namalovali aktivisté na silnici před ruskou ambasádou v Londýně obrovskou ukrajinskou vlajku, uvedla agentura Reuters.
V Berlíně je před ruskou ambasádou vystaven ruský tank T-72, který ukrajinští vojáci zničili loni v březnu během bitvy o Kyjev. Tank, který je umístěn na transportním přívěsu, je umístěn na bulváru Unter den Linden nedaleko Braniborské brány tak, že jeho kanon míří k ruskému diplomatickému zastoupení.
Do Berlína přijel tank v pátek brzy ráno z Polska a podle organizátorů akce, za kterou stojí muzeum Berlin Story Bunker, tam zůstane po celý víkend. „Chtěli jsme dát teroristům jejich šrot před dveře,“ uvedl o výstavě jeden z iniciátorů Wieland Giebel z Berlin Story Bunker.
Z informačních tabulí, které jsou vedle vraku umístěny, se lidé mohou dozvědět, že tank zničili Ukrajinci loni 31. března u Dmytrivky na předměstí Kyjeva. O tom, že se tank zapojil do bojů, svědčí i otvory po střelách.
GALERIE
Připomínky výročí velké ruské invaze na Ukrajinu v zahraničí
Protesty v ruských městech
V různých městech v Rusku se v pátek konaly v atmosféře represí ojedinělé protesty proti válce. Lidé rovněž nosili květiny k pomníkům souvisejícím s Ukrajinou. Podle ochránců lidských práv policie kvůli tomu zadržela několik desítek lidí, informovaly světové agentury.
V Moskvě policie nařídila pracovníkovi komunálních služeb, aby odklidil květiny od pomníku básnířky známé pod pseudonymem Lesja Ukrajinka, nejméně tři lidé tam kvůli kladení květin zadržela. Podobný osud potkal i ženu v Irkutsku, která přišla na veřejnost s nápisem ve stylu inzerátu: „Potřebuji: Odvést vojska z Ukrajiny“.
V Nižněnovgorodské oblasti ve městě Vyksa vyšel do ulic člen městského zastupitelstva Dmitrij Močalin s heslem „Mír – Ukrajině. Vojáky – domů“. Podle serveru OVD-Info policie v loňském roce zadržela v Rusku celkem více než 4300 lidí v souvislosti s protesty proti válce na Ukrajině.
Scholz: Putin to má v rukou, může válku ukončit
Podle německého kancléře Olafa Scholze ruský vůdce Vladimir Putin neuspěl. Zahájil útočnou válku a vsadil na rozdělení, způsobil ale opak. Ukrajina je jednotnější než kdy dříve a také země Evropské unie stojí při sobě. Scholz to uvedl v krátkém videu, které zveřejnil jeho úřad. „Co nás všechny ohromuje, je odhodlání a odvaha Ukrajinek a Ukrajinců; to, jak brání svoji svobodu,“ poznamenal mimo jiné. „Čím dříve si ruský prezident (Vladimir Putin) uvědomí, že nedosáhne svého imperialistického cíle, tím větší je šance na brzký konec války. Putin to má v rukou. Může válku ukončit,“ řekl také.
Scholz i spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier zdůraznili německou pomoc Ukrajině. Steinmeier v projevu na vzpomínkové akci v Berlíně zdůraznil, že Německo je v Evropě největším poskytovatelem pomoci Ukrajině a že Kyjev může na německou podporu nadále spoléhat. „Je to Rusko, kdo brutálně napadl sousední zemi. Je to Rusko, kdo stále posílá na Ukrajinu nové vojáky. Není to zbrojní pomoc Západu, co válku prodlužuje,“ řekl také.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na Twitteru Ukrajinu ubezpečil o tom, že Francie při ní nadále stojí. V krátkém vzkazu ve francouzštině, angličtině a ukrajinštině uvedl: „Ukrajinky, Ukrajinci, Francie stojí po vašem boku. Na solidaritu, vítězství a mír.“
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová bránící se zemi ukrajinsky ve videonahrávce vzkázala, že mír a svoboda patří k nejvzácnějším hodnotám. „Budeme nadále stát při vás. Pomáháme těm, kdo brání svou vlast na frontové linii, i těm, kdo museli uprchnout ze svých domovů a našli útočiště na Slovensku,“ uvedla Čaputová na Twitteru. V proslovu také pronesla ukrajinské vlastenecké heslo Sláva Ukrajině.
Ve společném prohlášení pak Čaputová spolu se slovenským premiérem Eduardem Hegerem a předsedou parlamentu Borisem Kollárem kritizovali Rusko za jeho invazi a podpořili svrchovanost Ukrajiny v rámci mezinárodně uznaných hranic.
11 minut
Rozhovor s poradcem vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Podoljakem
AFP: Nezvykle přímočaré vyjádření britského krále
Britský král Karel III. v prohlášení, které agentura AFP označuje za nezvykle přímočaré, odsoudil nevyprovokovaný útok ze strany Ruska. „Svět s hrůzou sleduje všechno to zbytečné utrpení. Společně stojíme sjednoceni,“ uvedl.
Šéf Kremlu Putin se „připravuje na více války“ a chce Evropu, ve které může Rusko diktovat, co mají dělat sousedé, řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg během své návštěvy v Tallinnu, kde se k němu u příležitosti Dne nezávislosti Estonska připojila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Podle ní Putin svou invazí nedosáhl žádného ze svých strategických cílů a Rusko se dostává do stále větší izolace.
FT: Putin invazi zpackal a pak odmítl přiznat chybu
Přesně před rokem krátce před čtvrtou hodinou ranní kyjevského času Rusko vyeskalovalo svou tehdy osm let trvající agresi vůči sousední zemi a zahájilo plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu. Rozpoutalo tak nejhorší ozbrojený konflikt v Evropě od druhé světové války. Ruský vůdce Vladimir Putin invazi naplánoval ve velmi úzkém okruhu lidí. Ministr zahraničí Sergej Lavrov se o tom, že šéf Kremlu dal pokyn k útoku, dozvěděl 24. února v jednu hodinu v noci a kremelské vedení až ve chvíli, kdy Putin v televizi vyhlásil začátek „speciální vojenské operace“, píší The Financial Times (FT).
Podle Putinova plánu měla ruská vojska během několika dní obsadit Kyjev v brilantní, relativně nekrvavé a bleskové válce. Místo toho se z války pro Rusko stala šlamastyka historických rozměrů. Rok od začátku si Putinova invaze vyžádala – jak uvádějí západní představitelé – více než dvě stě tisíc mrtvých a zraněných z řad ruských ozbrojených sil. Boje vyčerpaly zásoby tanků, dělostřelectva a střel s plochou dráhou letu a zemi odřízly od světových finančních trhů a západních dodavatelských řetězců.
Ačkoliv je Putinovi čím dál tím víc zřejmé, jak obrovskou cenu musí Rusko za invazi zaplatit, ruský vůdce je podle lidí, kteří ho znají, více než kdy jindy odhodlaný konflikt dotáhnout do konce, uvádějí FT.
„Nikdy nebylo v plánu, aby zemřely statisíce lidí. Celé se to strašlivě zvrtlo,“ uvádí někdejší vysoce postavený ruský představitel. Původní plán je v troskách, a Putin tak hledá nové důvody, jak ospravedlnit svou válku. Trvá na tom, že neměl na vybranou a invazi musel za každou cenu podniknout, shodují se bývalí i současní ruští představitelé.
„Svým blízkým říká: ‚Ukázalo se, že jsme byli naprosto nepřipraveni. V armádě vládne chaos. Náš průmysl ovládl chaos. Ale je dobře, že jsme na to přišli teď, a ne až ve chvíli, kdy nás napadne NATO,'“ dodává podle FT bývalý ruský představitel.
