Státy Evropské unie dokončily schválení dohody o balíku zahrnujícím 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) pro Ukrajinu a zdanění nadnárodních firem, oznámilo české předsednictví EU. Naopak bez shody na parametrech nouzového omezení cen plynu skončila ve čtvrtek debata prezidentů a premiérů zemí EU věnovaná receptům na řešení energetické krize. Lídři pověřili ministry energetiky, aby v pondělí dojednali parametry cenového stropu, s jehož schválením některé země spojily schválení společných nákupů plynu či jeho solidárního poskytování v nouzi. Hlavním odpůrcem stropu je Německo. Země EU se též shodly na devátém balíčku sankcí proti Rusku.
Státy EU se dohodly na 18 miliardách eur pro Ukrajinu a na zdanění nadnárodních firem
Státy Evropské unie formálně schválily složitě dojednaný kompromis ohledně přístupu Maďarska k unijním fondům, finanční podpory Ukrajiny v příštím roce a zavedení minimální daně pro nadnárodní korporace. Na Twitteru to oznámilo české předsednictví v Radě EU, které hovoří o potvrzení „megadohody“. Ta byla poprvé ohlášena v pondělí, na poslední chvíli ji ale ohrozily výhrady Polska k daňové složce.
„Členské země schválily kompromis o 18 miliardách eur (skoro 440 miliard korun) pro Ukrajinu, minimální dani pro velké korporace, maďarském plánu obnovy a odolnosti a o rozpočtové kondicionalitě. Písemná procedura je nyní ukončená,“ uvádí české předsednictví.
Česko dalo všechny návrhy do jednoho balíčku
České předsednictví tento týden dojednalo shodu na podpoře Ukrajiny a zavedení minimální patnáctiprocentní daně pro velké nadnárodní firmy. Maďarsko oba tyto návrhy blokovalo během jednání o unijních penězích, o které mohlo přijít kvůli problémům s právním státem.
Česko proto spojilo všechny návrhy do balíčku a ostatní země nakonec uzavřely s Budapeští kompromis, snížily zmrazenou částku z kohezních fondů a odblokovaly peníze z mimořádného fondu obnovy. Poté, co šestadvacet zemí včetně Maďarska kompromis ve středu formálně potvrdilo, narazila Unie u Varšavy.
Polská vláda, které dříve stejně jako Maďarsku Evropská komise odmítala kvůli sporu o nezávislost justice schválit plán potřebný k čerpání z fondu obnovy, se k firemní dani stavěla odmítavě už na jaře. Poté však Komise plán podpořila a návrh daně během podzimu vetovalo pouze Maďarsko.
„Polsko se vrátilo k tomu, co tvrdilo dříve, a my jsme tam, kde jsme byli s Maďarskem,“ připustil před novináři jeden z unijních diplomatů. Varšava zdůvodňovala svůj nesouhlas podobně jako dříve Budapešť tím, že by se EU neměla k dani přihlásit dříve, než bude jasné, zda se ke globálnímu systému připojí všechny země včetně klíčových Spojených států.
Polsko má ze zmíněného fondu dostat dotace 23,9 miliardy eur (asi 580 miliard korun), dalších téměř 12 miliard eur pak ve formě výhodných úvěrů. Zatím se ale nedočkalo výplaty peněz, která je podmíněna dalšími reformními kroky v oblasti soudnictví.
Morawiecki ve středu vyzval EK, aby Varšavě peníze přestala blokovat. Premiér se zároveň pokusil projevem v polském zákonodárném sboru prosadit dodatky k justičním zákonům, mimo jiné k normě o disciplinárním řádu polského nejvyššího soudu, která je jedním z předmětů sporu s Bruselem. Polská vláda předložila návrhy, které mají vyjít vstříc námitkám Komise, mezi zákonodárci však zatím nebyla shoda na jejich rychlém přijetí.
Nouzové omezení cen plynu
Evropský blok se již od léta snaží najít shodu na parametrech mechanismu, jenž by předešel výraznému zdražování plynu, které negativně ovlivňuje i ceny elektřiny. V srpnu šplhaly ceny plynu krátce i přes 300 eur (asi 7320 korun) za megawatthodinu (MWh), což vedlo řadu členských zemí k zavedení vlastních nákladných opatření na podporu domácností a firem.
Šéfové států a vlád již na předchozím říjnovém summitu vyzvali k zavedení nouzové cenové brzdy, kvůli rozdílným postojům zemí se to však dosud nepovedlo. Některé státy požadovaly výrazně nižší úroveň ceny, která aktivuje mechanismus zastavující prodej plynu nad cenovým stropem na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF). Malá skupina zemí v čele s Německem naopak dosud zavedení stropu oponovala a chtěla do návrhu prosadit co nejjednodušší automatickou deaktivaci.
České předsednictví přišlo v úterý na mimořádné ministerské schůzce s kompromisním návrhem, který byl podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) blízko ke schválení. Cena spouštějící mechanismus na TTF se v něm pohybovala okolo 200 eur za MWh, její rozdíl od průměrné globální ceny zkapalněného zemního plynu LNG by zároveň musel být nejméně 35 eur. Lídři ve čtvrtek jednomyslně vyzvali ministry, aby konečný kompromis uzavřeli v pondělí na dalším jednání. Od Evropské komise chtějí, aby začátkem příštího roku předložila analýzu dopadů reformy energetického trhu.
Shoda na devátém balíčku sankcí
Velvyslanci zemí Evropské unie, kteří jednali souběžně se summitem, se večer shodli na novém balíčku sankcí proti Rusku, potvrdilo na Twitteru české předsednictví v Radě EU. V pořadí devátá sada postihů zaváděných kvůli ruské invazi na Ukrajinu má mimo jiné omezit investice do ruského důlního průmyslu či vývoz chemikálií a technologií využitelných pro vojenské účely. Sankční seznam by se měl rozšířit o téměř dvě stovky lidí a subjektů včetně tří ruských bank.
Státy musí shodu ještě formálně stvrdit písemně, aby sankce vstoupily v platnost, což by se podle českého vyjádření mělo stát v pátek. Podrobnosti k obsahu nového balíku předsednictví ihned nesdělilo.
Unie nově počítá s omezením vývozu chemikálií, nervově paralytických látek, elektroniky a IT komponentů, které by Rusko mohlo využít pro vojenské účely. Zákaz exportu se má týkat například motorů využívaných v dronech, kterými Moskva útočí na ukrajinské civilní cíle a energetickou infrastrukturu.
Špičky EU pochválily české předsednictví
Předseda Evropské rady Charles Michel na závěrečné tiskové konferenci po jednodenním summitu EU ve čtvrtek pozdě večer řekl, že české předsednictví v Radě EU bylo velmi aktivní a angažované a českému premiérovi Petru Fialovi (ODS) i jeho týmu v Bruselu a v Praze „patří náš obdiv“. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová vypíchla, že Evropa má vůči Česku dluh vzhledem k jeho práci za posledního půl roku.
Česko přebíralo předsednictví uprostřed ruské invaze na Ukrajinu a energetické krize, a přesto se mu podařilo dosahovat kompromisů, postupovat jednotně a pokračovat v pomoci Kyjevu, zhodnotil české půlroční působení ve vedení Rady EU Fiala. Dodal, že vždy nešlo o jednoduchá jednání, ale společně se je pokaždé podařilo dotáhnout do konce. Český premiér na závěr poděkoval von der Leyenové i Michelovi a popřál úspěšné předsednictví Švédsku, které se ho ujme 1. ledna. Michel také oznámil, že lídři zemí EU se 9. a 10. února sejdou na mimořádném summitu, jehož tématem bude migrace.
