USA dodají Ukrajině 31 tanků Abrams, Německo pošle čtrnáct leopardů a dá i souhlas dalším zemím

Nahrávám video

Spojené státy dodají Ukrajině 31 tanků M1 Abrams, oznámil americký prezident Joe Biden. Německo souhlasilo s dodáním německých tanků Leopard 2, přičemž v prvním kroku poskytne Ukrajině čtrnáct tanků Leopard 2A6 a povolí jejich reexport z dalších zemí. Na žádost kancléře Olafa Scholze o tom rozhodla spolková vláda. Polsko, Finsko, Norsko, Španělsko nebo Nizozemsko už oznámily dodávky ze své výzbroje.

Biden v přítomnosti amerického ministra obrany Lloyda Austina a ministra zahraničí Antonyho Blinkena v Bílém domě uvedl, že americké tanky Ukrajině pomohou „manévrovat v otevřeném terénu“. Poznamenal také, že se nejedná o útočnou hrozbu pro Rusko.

Spojené státy se k myšlence nasazení tanků Abrams, které jsou náročné na údržbu, stavěly zprvu chladně. Musely ale změnit taktiku, aby přesvědčily Německo, aby na Ukrajinu poslalo své snadněji použitelné tanky Leopard 2, píše agentura Reuters.

Biden ovšem v odpovědi na otázku reportéra uvedl, že rozhodnutí USA nebylo reakcí na nátlak ze strany Berlína. „Německo mě nenutilo změnit názor, chtěli jsme se ujistit, že jsme všichni zajedno,“ řekl podle Reuters.

Abramsy v hodnotě 400 milionů dolarů, které jsou jedny z nejvýkonnějších amerických tanků, na Ukrajinu v dohledné době nezamíří, píše Reuters. Představitelé Bidenovy administrativy uvedli, že dodání tanků Abrams bude trvat měsíce, nikoli týdny. Příslušníci ukrajinské armády budou cvičeni v používání abramsů na dosud neurčeném místě.

Biden během svého vyjádření ocenil Německo, že v prvním kroku poskytne Ukrajině 14 tanků Leopard 2A6. „Rusko si myslelo, že budeme rozděleni,“ uvedl Biden o USA a jejich evropských spojencích. „Jsme ale plně, naprosto a důkladně jednotní,“ dodal.

Scholz: Ukrajině pomáháme podle našich možností

Z prohlášení německé vlády jasně vyplývá, že Německo rychle vydá souhlas, aby Polsko a další země mohly Ukrajincům předat své leopardy. „Partnerským zemím, které na Ukrajinu chtějí dodat tanky Leopard 2 ze svých zásob, Německo udělí potřebný souhlas,“ uvedl kancléřův mluvčí Steffen Hebestreit. Cílem je podle Berlína rychle vybavit Ukrajinu dvěma prapory leopardů.

„Naše rozhodnutí odpovídá známému postupu, že Ukrajině pomáháme podle našich možností. Úzce jednáme s našimi zahraničními partnery a ve spolupráci s nimi,“ řekl Scholz. Souhlas s vývozem německých tanků je podle Berlína výsledkem intenzivních porad s nejbližšími evropskými spojenci a také s mezinárodními partnery. 

Scholz telefonicky jednal s Bidenem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a premiéry Velké Británie a Itálie Rishim Sunakem a Giorgiou Meloniovou o zbrojní pomoci Ukrajině. Všichni se shodli, že další kroky budou úzce koordinovat, sdělil Scholzův mluvčí Hebestreit. „Všech pět šéfů států a vlád mělo jednotný názor na to, že zbrojní podpora Ukrajiny bude pokračovat v úzké euroatlantické shodě.“

Ukrajina chce co nejvíce tanků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země o německé tanky poprvé žádala už loni v březnu, poděkoval Scholzovi a německým občanům.

„Hlavní německé bitevní tanky, další rozšíření obranné podpory a výcvikových misí, zelená pro partnery k dodání podobných zbraní. Právě jsem se o těchto důležitých a včasných rozhodnutích dozvěděl v hovoru s Olafem Scholzem. Upřímně děkuji kancléři a všem našim přátelům v Německu,“ uvedl Zelenskyj na Twitteru.

Později vyjádřil vděk i Bidenovi za rozhodnutí dodat Ukrajině tanky Abrams. „Je to důležitý krok na cestě k vítězství. Svobodný svět je dnes sjednocen jako nikdy předtím se společným cílem – osvobození Ukrajiny,“ uvedl.

„Takže vzniká tanková koalice,“ napsal na Twitteru ministr zahraničí Dmytro Kuleba. „Každý, kdo pochyboval, že by se to mohlo někdy stát, nyní vidí: pro Ukrajinu a partnery nic není nemožné,“ poznamenal a vyzval země, které mají ve svých ozbrojených silách leopardy, aby se přidaly ke koalici a poskytly jich Ukrajině co nejvíce.

Kyjev žádal víc tanků, než Západ dodá

Ukrajinská armáda potřebuje stovky tanků ze Západu a stabilní dodávky munice k těmto obrněncům, upozornil zástupce velitele ukrajinských pozemních sil Oleksandr Pavljuk. Nynějším krokem Berlína a Washingtonu bylo podle něj odstraněno jedno tabu. Pavljuk zdůraznil, že tyto zbraně jsou důležité pro zahájení ukrajinské protiofenzivy.

Rusové od loňského února přišly odhadem o šestnáct set tanků, Ukrajinci asi o pět set, uvedl zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal. „Americký generál ve výslužbě Barry McCaffrey v televizi MSNBC prohlásil, že to, co teď vidíme – kolik západních tanků se pošle na Ukrajinu – je podle něj velmi málo a vůbec to nestačí. Podle něj by Ukrajina potřebovala aspoň divizi západních tanků, aby mohl nastat nějaký obrat,“ upozornil v pořadu 90′ ČT24.

„Ukrajina by tanky Abrams podle něj mohla klidně dostat během jednoho týdne, kdyby o to Spojené státy stály, a vidí v tom důkaz toho, že Západ se cítí nadále zastrašovaný Ruskem,“ dodal Vostal. 

Nahrávám video

Zpravodaj ČT Andreas Papadopulos, který je nyní na Ukrajině, připomněl, že Kyjev žádal víc tanků, než mu Západ přislíbil dodat. „Ukrajinský prezident Zelenskyj už v minulých měsících několikrát hovořil o tom, že kdyby Západ poskytl, dejme tomu, tři sta tanků, tak to pomůže Ukrajině osvobodit dočasně okupovaná území,“ uvedl v Devadesátce. „To (slíbené) množství, sto tanků, je jen třetinové oproti tomu, co prezident Zelenskyj žádal.“

Také politický geograf Vladimír Baar nepovažuje dodávky za dostatečné. „Žádný průlom se nekoná v tomto počtu, jaký je zatím dodán, Západ musí dodávky dál zintenzivnit. Mám pocit, že to jde takovou salámovou metodou. Kousek po kousku, vždy něco přidají. Ale ve skutečnosti to Ukrajině až tak moc nepomůže v tomto množství,“ konstatoval.

Na přípravu leopardů budou podle ministra třeba až čtyři měsíce

Tanky, které Spolková republika poskytne, budou ze zásob německé armády. Výcvik ukrajinských tankistů v Německu začne v brzké době. Součástí tohoto balíku pomoci budou i logistické služby, údržba a potřebná munice.

Německý ministr obrany Boris Pistorius po jednání vlády řekl, že vzhledem k válce není důvod k oslavám, ačkoli někteří tak z radosti z německého rozhodnutí činí. Poskytnutí tanků Leopard 2 přesto označil za krok, který situaci na bojišti změní. Upozornil ale, že předání nebude zcela rychlé, na přípravu tanků budou podle něj potřeba tři až čtyři měsíce.

Německo několik týdnů čelilo rostoucímu tlaku, aby souhlasilo s vybavením ukrajinské armády německými leopardy. Země se po začátku invaze zdráhala dodávat Ukrajincům zbraně, neboť z historických důvodů nechtěla, aby německé zbraně zabíjely ruské vojáky, Berlín ale postupně učinil výrazný obrat.

Souhlas s dodávkou těžké techniky se očekával již před týdnem v pátek, kdy se na americké letecké základně Ramstein sešli zástupci asi padesáti zemí, které Ukrajinu podporují zbraněmi. Místo toho ale tehdy Pistorius oznámil, že rozhodnutí nepadlo a že mezitím nařídil prověření dostupnosti moderních tanků Leopard 2 v zásobách německé armády a zbrojního průmyslu.

Západní spojenci rozhodnutí Berlína vítají

Tanky Leopard poskytnuté Ukrajině posílí její obranné kapacity, uvítal premiér Petr Fiala (ODS) oficiální souhlas německé vlády s dodávkami tanků ukrajinské armádě. „Dobrá zpráva pro Ukrajinu,“ poznamenal na Twitteru. 

Rozhodnutí poskytnout tanky Leopard Ukrajině je velký krok k zastavení Ruska, reagoval na krok Berlína polský premiér Mateusz Morawiecki, který zároveň Scholzovi poděkoval. Právě Varšava na Berlín v této otázce tlačila poslední týdny a nakonec Německu zaslala i oficiální žádost o vydání povolení. Souhlas Berlína je nutný, protože jde o německé tanky. Polsko chce chce svému východnímu sousedovi poslat čtrnáct kusů bojových tanků německé výroby.

Britský premiér Rishi Sunak označil německý krok za „správné rozhodnutí spojenců a přátel NATO“. Dodávka tanků podle něj posílí „obrannou palebnou sílu Ukrajiny“ a společné úsilí přispěje k vítězství Kyjeva a trvalému míru, napsal Sunak na Twitteru.

Některé státy již uvedly, že poskytnou své leopardy

K Polsku, které tyto tanky dodá na Ukrajinu, se přidá například i Finsko. Uvedl to dočasný finský ministr obrany Mikko Savola: „Finský příspěvek ale nemůže být moc velký. Nejsme ještě zemí Severoatlantické aliance, takže nemůžeme ohrozit naši vlastní obranu.“

V Německu vyrobené tanky Leopard 2 pošle na Ukrajinu také Norsko, uvedl tamní ministr obrany Björn Arild Gram. Kolik jich bude, neupřesnil.

Nizozemsko je připraveno dodat Ukrajině bojové tanky, pokud to Kyjevu pomůže, uvedl ve vysílání stanice RTL nizozemský premiér Mark Rutte. Haag by podle něj například mohl odkoupit tanky, které si aktuálně pronajímá od Berlína, a poslat je na Ukrajinu.

Podobná slova zazněla z Madridu. Španělská ministryně obrany Margarita Roblesová uvedla, že její země je této možnosti otevřena a bude jednat v koordinaci s dalšími západními spojenci.

„Francie vítá německé rozhodnutí, jenž rozšiřuje a posiluje podporu, kterou jsme poskytli dodávkou (lehkých obrněných průzkumných vozidel) RC AMX10,“ uvedl Elysejský palác ve stručném prohlášení citovaném agenturou AFP. Paříž se zatím k možné dodávce francouzských tanků Leclerc nevyjádřila, prezident Emmanuel Macron ji ale nevyloučil.

Ruská ambasáda v Berlíně naopak oznámila, že německé rozhodnutí je mimořádně nebezpečné a povede k dalšímu vyhrocení konfliktu. „Rozhodnutím poslat tanky na Ukrajinu opustilo Německo postoj historické odpovědnosti vůči Rusku,“ dodala ambasáda. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dříve uvedl, že jakékoli dodávky Abramsů by byly plýtváním penězi, protože tyto stroje „hoří“ stejně jako ostatní tanky na Ukrajině.

Kancléř vyzval Němce, aby vládě důvěřovali

Rozhodnutí poskytnout německé tanky Ukrajině v jejím boji proti ruské invazi je správné a Ukrajina se i v budoucnu dočká z Berlína další podpory. Kancléř Scholz to ve středu řekl poslancům Spolkového sněmu. Zároveň vyzval Němce, aby se kvůli německé podpoře Ukrajiny nebáli a důvěřovali vládě, neboť Berlín jedná v přísné shodě se spojenci. Vláda tak podle Scholze učiní vše, aby předešla zavlečení Severoatlantické aliance do války s Ruskem.

Rusko podle kancléře svou útočnou a imperiální válkou proti Ukrajině zcela změnilo bezpečnostní principy, které v Evropě platily od druhé světové války. „To, že hranice nelze měnit silou,“ řekl kancléř s tím, že ruská invaze se stala dějinným obratem. Proto je podle kancléře nutné Ukrajině pomáhat, a to i vojensky.

Německá veřejnost má obavy z přímého konfliktu

Zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák řekl, že Scholz ve Spolkovém sněmu reagoval na obavy, které německá veřejnost má. Ukazují to i průzkumy veřejného mínění. Čtyřicet procent Němců si přeje, aby Německo dodávalo zbraně Ukrajině a pomáhalo jí v boji proti ruské agresi. Dalších čtyřicet procent lidí si ale myslí, že to není nutné a zbytek je nerozhodnutý.

„V německé veřejnosti není většina pro to, aby se zbraně na Ukrajinu posílaly. To souvisí s tím, že v německé veřejnosti je strach z toho, že by se konflikt na Ukrajině mohl rozšířit, že by Německo mohlo být zataženo do této války přímo.“ To, že tuto obavy kancléř zmínil ve svém projevu, bylo podle zpravodaje očekávatelné. „To byl hlavní důvod německé váhavosti nebo opatrného dodávání zbraní Ukrajině.“

Zelení a liberální sociální demokraté (FDP), kteří jsou koaličním partnerem sociálních demokratů (SPD) kancléře Scholze, rozhodnutí Berlína uvítali. Kancléře podpořila i opoziční konzervativní unie CDU/CSU, podle které ale rozhodnutí mohlo padnout výrazně dříve. S dodáním tanků naopak nesouhlasí protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) a postkomunistická Levice.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Die Zeit musel vydat nahrávky úřadům, redakce hovoří o porušení svobody tisku

Německé státní zastupitelství a kriminalisté v hamburské redakci týdeníku Die Zeit zabavili nahrávky k případu podnikatelky Christiny Blockové, která čelí obvinění z únosu svých dětí od jejich otce z Dánska. Vedení redakce v prohlášení postup vyšetřovatelů, kteří prý hrozili prohlídkou kanceláří, tvrdě odsoudilo jako „porušení svobody tisku“. Die Zeit nyní podniká právní kroky. Podle agentury AFP se případ dotýká bývalého šéfa německé rozvědky BND Augusta Hanninga, kterého policie před týdnem zadržela kvůli jiné kauze pro podezření ze špionáže.
před 3 hhodinami

Není vhodná doba uzavírat obchodní dohody s agresorem, říká Cichanouská

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizuje rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa nakoupit ruskou ropu. Podle Cichanouské Rusko i Bělorusko zneužívají ochoty Západu uvolňovat sankce výměnou třeba za propuštění politických vězňů. Svého politického vězně v Bělorusku má nově i Česko – programátor Vital Děmidčik s českým a běloruským občanstvím skončil ve vazbě, když přijel navštívit nemocnou matku. Běloruské úřady ho stíhají za podporu ukrajinské armády.
před 5 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Stovkám francouzských supermarketů přestaly kvůli kyberútokům fungovat mrazáky

Ve stovkách francouzských supermarketů přestala fungovat chladicí zařízení a řada čerstvých nebo mražených potravin se zkazila, informoval v pondělí francouzský deník Ouest-France. Šlo o kybernetický útok, uvedli šéf maloobchodního řetězce Coopérative U Dominique Schelcher nebo představitelé obchodní skupiny Les Mousquetaires.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko nechce přijmout energetické příměří vyhlášené Trumpem, řekl Zelenskyj

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Němci dopadli podezřelé ze žhářství v Polsku. Jde o hybridní válku, uvedl Tusk

Polský premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že německá policie na polskou žádost zadržela dva turecké občany, kteří jsou podezřelí, že v září u Varšavy podpálili pozemní stanici společnosti Starlink. Označil to za další akt hybridní války. Ministr pověřený koordinací zvláštních služeb Tomasz Siemoniak uvedl, že za sabotáží stojí Rusko.
před 7 hhodinami

Ministři zahraničí EU schválili dosud největší rozšíření sankcí vůči ruským subjektům

Ministři zahraničí Evropské unie schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů a osob, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.