Ruský útok v Dnipru má už 35 obětí. Šance na záchranu nezvěstných klesá

Počet obětí, které si vyžádal sobotní ruský zásah obytného domu v ukrajinském Dnipru, stoupl podle agentury Ukrinfrom na 35. Přinejmenším 75 lidí, včetně třinácti dětí, při útoku utrpělo zranění, z trosek se podařilo zachránit devětatřicet lidí. Více než tři desítky dalších lidí se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pohřešují. Na místě pokračují záchranné práce, šance najít další přeživší jsou podle vedení města minimální.

Ruská střela zasáhla devítipodlažní dům se šestnácti vchody, ve kterém žilo na sedmnáct set lidí. Útok zcela zničil 72 bytů a dalších 230 poškodil. Mezi oběťmi ve městě, které leží 400 kilometrů jihovýchodně od Kyjeva, je podle úřadů i patnáctiletá dívka.

„Bylo nalezeno tělo další osoby. Raketový útok si tak vyžádal již třicet obětí a záchranná operace stále pokračuje. Pod troskami může být třicet až čtyřicet lidí. V tuto chvíli už bylo do nemocnic převezeno pětasedmdesát lidí,“ uvedla v neděli večer poradkyně šéfa Dněpropetrovské oblastní státní správy Natalia Babašenko, informuje agentura Ukrinform. 

„Na seznamu zabitých je třicet lidí včetně jednoho dítěte – dívky, které bylo patnáct let. Jsou zprávy, že se dvě děti staly sirotky,“ sdělil Zelenskyj. 

Mezi raněnými je podle zástupce šéfa prezidentské kanceláře Kyryla Tymošenka devítiletá dívka, která je ve vážném stavu. Nejmladšímu zraněnému jsou tři roky. Šance najít další přeživší jsou minimální, připustil starosta města Borys Filatov, podle kterého raketa zřejmě mířila na tepelnou elektrárnu za řekou, ale místo toho dopadla na obytný dům.

„Chci říci všem v Rusku a z Ruska, kteří ani teď nedokázali pronést ani pár slov odsouzení tohoto teroru, ačkoliv vše perfektně vidí a vědí. Vaše zbabělé mlčení, pokus přečkat to, co se děje, skončí jen tím, že jednou si tito teroristé přijdou i pro vás. Zlo je velice citlivé vůči zbabělosti, zlo si navždy zapamatuje ty, kdo se ho bojí a pokoušejí se ho usmlouvat. Až jednou přijde za vámi, nebude nikdo, kdo by vás ochránil,“ varoval Zelenskyj.

Ukrajinská prokuratura podle agentury Unian pokládá „masivní zabíjení civilistů“ v Dnipru nejen za válečný zločin, ale za „zločin proti lidskosti“, ze kterého je podezřelé „celé ruské vojenské velení“.

„Nemám slov, nemám emoce, nic necítím, kromě velké prázdnoty v nitru,“ vylíčila na sociální síti jedna z přeživších obyvatelek domu, Anastasija Švecová. „Nevím, kde jsou rodiče. Říkají, že je viděli živé, ale jsem přesvědčena, že byli v kuchyni, která už není. Nechtěla jsem, aby mě zachraňovali, chtěla jsem, aby našli rodiče,“ dodala mladá žena, dosud truchlící po partnerovi, který v září přišel o život na frontě.

Ruská média reflektují ostřelování Ukrajiny rozdílným způsobem. Státní tisková agentura TASS píše o „výbuchu v Dnipru“ bez zmínky o civilních obětech, agentura Interfax se o Dnipru vůbec nezmiňuje, naopak deník Kommersant na svém webu uvádí, že záchranáři z trosek domu, poničeného výbuchem rakety, vyprostili třiadvacet mrtvých. 

Dnipro po zásahu ruskou raketou 14. ledna 2023
Zdroj: CLODAGH KILCOYNE/Reuters

Raketa, proti níž Ukrajina nemá obranu

Dům zasáhla raketa Ch-22, vybavená bezmála tunovou bojovou hlavicí a odpálená z ruského bombardéru Tu-22M3, uvedl v televizi mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat. Tato raketa byla původně vyvinuta v Sovětském svazu k ničení svazů amerických letadlových lodí. Loni v červnu dvě tyto rakety zasáhly obchodní centrum v Kremenčuku, kde zabily více než dvě desítky lidí a další desítky zranily.

Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč v sobotu večer prohlásil, že raketu, která následně dopadla na obytnou budovu v Dnipru, sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana. Ukrajinská armáda podle listu Ukrajinska pravda reagovala, že nedisponuje takovými zbraněmi, které by rakety Ch-22 dokázaly sestřelit.

„(Rusko) od začátku své vojenské agrese na území Ukrajiny vyslalo přes 210 takových raket. Ani jednu protivzdušná obrana nesestřelila,“ uvedl velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk.

Ukrajina v sobotu čelila další vlně ruských útoků. Rusko proti ní vede válku od roku 2014 na Donbase, loni v únoru pak zahájilo plnohodnotnou invazi z mnoha směrů. Od začátku loňského října pak systematicky útočí na ukrajinská města, civilní obyvatelstvo a energetickou infrastrukturu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 10 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 11 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 15 mminutami

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 50 mminutami

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 1 hhodinou

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 2 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 4 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 6 hhodinami
Načítání...