Ruský útok v Dnipru má už 35 obětí. Šance na záchranu nezvěstných klesá

Počet obětí, které si vyžádal sobotní ruský zásah obytného domu v ukrajinském Dnipru, stoupl podle agentury Ukrinfrom na 35. Přinejmenším 75 lidí, včetně třinácti dětí, při útoku utrpělo zranění, z trosek se podařilo zachránit devětatřicet lidí. Více než tři desítky dalších lidí se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pohřešují. Na místě pokračují záchranné práce, šance najít další přeživší jsou podle vedení města minimální.

Ruská střela zasáhla devítipodlažní dům se šestnácti vchody, ve kterém žilo na sedmnáct set lidí. Útok zcela zničil 72 bytů a dalších 230 poškodil. Mezi oběťmi ve městě, které leží 400 kilometrů jihovýchodně od Kyjeva, je podle úřadů i patnáctiletá dívka.

„Bylo nalezeno tělo další osoby. Raketový útok si tak vyžádal již třicet obětí a záchranná operace stále pokračuje. Pod troskami může být třicet až čtyřicet lidí. V tuto chvíli už bylo do nemocnic převezeno pětasedmdesát lidí,“ uvedla v neděli večer poradkyně šéfa Dněpropetrovské oblastní státní správy Natalia Babašenko, informuje agentura Ukrinform. 

„Na seznamu zabitých je třicet lidí včetně jednoho dítěte – dívky, které bylo patnáct let. Jsou zprávy, že se dvě děti staly sirotky,“ sdělil Zelenskyj. 

Mezi raněnými je podle zástupce šéfa prezidentské kanceláře Kyryla Tymošenka devítiletá dívka, která je ve vážném stavu. Nejmladšímu zraněnému jsou tři roky. Šance najít další přeživší jsou minimální, připustil starosta města Borys Filatov, podle kterého raketa zřejmě mířila na tepelnou elektrárnu za řekou, ale místo toho dopadla na obytný dům.

„Chci říci všem v Rusku a z Ruska, kteří ani teď nedokázali pronést ani pár slov odsouzení tohoto teroru, ačkoliv vše perfektně vidí a vědí. Vaše zbabělé mlčení, pokus přečkat to, co se děje, skončí jen tím, že jednou si tito teroristé přijdou i pro vás. Zlo je velice citlivé vůči zbabělosti, zlo si navždy zapamatuje ty, kdo se ho bojí a pokoušejí se ho usmlouvat. Až jednou přijde za vámi, nebude nikdo, kdo by vás ochránil,“ varoval Zelenskyj.

Ukrajinská prokuratura podle agentury Unian pokládá „masivní zabíjení civilistů“ v Dnipru nejen za válečný zločin, ale za „zločin proti lidskosti“, ze kterého je podezřelé „celé ruské vojenské velení“.

„Nemám slov, nemám emoce, nic necítím, kromě velké prázdnoty v nitru,“ vylíčila na sociální síti jedna z přeživších obyvatelek domu, Anastasija Švecová. „Nevím, kde jsou rodiče. Říkají, že je viděli živé, ale jsem přesvědčena, že byli v kuchyni, která už není. Nechtěla jsem, aby mě zachraňovali, chtěla jsem, aby našli rodiče,“ dodala mladá žena, dosud truchlící po partnerovi, který v září přišel o život na frontě.

Ruská média reflektují ostřelování Ukrajiny rozdílným způsobem. Státní tisková agentura TASS píše o „výbuchu v Dnipru“ bez zmínky o civilních obětech, agentura Interfax se o Dnipru vůbec nezmiňuje, naopak deník Kommersant na svém webu uvádí, že záchranáři z trosek domu, poničeného výbuchem rakety, vyprostili třiadvacet mrtvých. 

Dnipro po zásahu ruskou raketou 14. ledna 2023
Zdroj: CLODAGH KILCOYNE/Reuters

Raketa, proti níž Ukrajina nemá obranu

Dům zasáhla raketa Ch-22, vybavená bezmála tunovou bojovou hlavicí a odpálená z ruského bombardéru Tu-22M3, uvedl v televizi mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat. Tato raketa byla původně vyvinuta v Sovětském svazu k ničení svazů amerických letadlových lodí. Loni v červnu dvě tyto rakety zasáhly obchodní centrum v Kremenčuku, kde zabily více než dvě desítky lidí a další desítky zranily.

Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč v sobotu večer prohlásil, že raketu, která následně dopadla na obytnou budovu v Dnipru, sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana. Ukrajinská armáda podle listu Ukrajinska pravda reagovala, že nedisponuje takovými zbraněmi, které by rakety Ch-22 dokázaly sestřelit.

„(Rusko) od začátku své vojenské agrese na území Ukrajiny vyslalo přes 210 takových raket. Ani jednu protivzdušná obrana nesestřelila,“ uvedl velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk.

Ukrajina v sobotu čelila další vlně ruských útoků. Rusko proti ní vede válku od roku 2014 na Donbase, loni v únoru pak zahájilo plnohodnotnou invazi z mnoha směrů. Od začátku loňského října pak systematicky útočí na ukrajinská města, civilní obyvatelstvo a energetickou infrastrukturu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemětřesení v Kolumbii má 265 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 265 obětí na životech- Dalších 496 lidí se pohřešuje, zranění utrpělo téměř 3500 lidí. V noci na čtvrtek SELČ to podle agentur řekl kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Současně oznámil záměr vyhlásit v zemi stav ekonomické nouze.
před 1 hhodinou

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 6 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 6 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

OBRAZEM: Češi i Evropa sledovali zatmění Slunce. Někde bylo i úplné

Lidé v Česku ve středu večer sledovali velmi výrazné částečné zatmění Slunce, které vyvrcholilo krátce po 20. hodině. Ojedinělý vesmírný jev byl vidět i v dalších částech Evropy – v pásu od severozápadního pobřeží po jihovýchod Španělska a Baleárské ostrovy Měsíc zakryl Slunce úplně. Podívejte se na záběry nebeského úkazu.
před 8 hhodinami

Agenti ICE dostanou rukavice vysílající bolestivé elektrické šoky

Agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou vybaveni rukavicemi, které vysílají bolestivé elektrické šoky, napsala agentura AP s odvoláním na oznámení ministerstva vnitřní bezpečnosti USA. ICE na novou výbavu plánuje vynaložit až 20 milionů dolarů (asi 420 milionů korun). Obhájci občanských práv ohledně plánu vyjadřují znepokojení. Imigrační agenti podle nich už teď čelí kritice za používání nepřiměřené síly téměř bez dohledu a vyvozování odpovědnosti, zatímco plní protiimigrační kampaň prezidenta Donalda Trumpa.
před 10 hhodinami

Generátory, fronty a opuštěné pláže. Jaký je teď život na okupovaném Krymu

Prázdné regály v obchodech, hučení generátorů, pláže bez turistů, fronty a potyčky u čerpacích stanic, sirény a výbuchy – tak vypadá život na okupovaném Krymu od konce června, kdy ukrajinské obranné síly zahájily operaci s cílem donutit Rusko k uzavření míru. Zároveň se okupační úřady snaží ruskému publiku vykreslit zcela odlišný obraz – obraz hladce fungujících podniků, podpory podnikání a ochoty pomáhat obyvatelstvu.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.