Ruský útok v Dnipru má už 35 obětí. Šance na záchranu nezvěstných klesá

Počet obětí, které si vyžádal sobotní ruský zásah obytného domu v ukrajinském Dnipru, stoupl podle agentury Ukrinfrom na 35. Přinejmenším 75 lidí, včetně třinácti dětí, při útoku utrpělo zranění, z trosek se podařilo zachránit devětatřicet lidí. Více než tři desítky dalších lidí se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pohřešují. Na místě pokračují záchranné práce, šance najít další přeživší jsou podle vedení města minimální.

Ruská střela zasáhla devítipodlažní dům se šestnácti vchody, ve kterém žilo na sedmnáct set lidí. Útok zcela zničil 72 bytů a dalších 230 poškodil. Mezi oběťmi ve městě, které leží 400 kilometrů jihovýchodně od Kyjeva, je podle úřadů i patnáctiletá dívka.

„Bylo nalezeno tělo další osoby. Raketový útok si tak vyžádal již třicet obětí a záchranná operace stále pokračuje. Pod troskami může být třicet až čtyřicet lidí. V tuto chvíli už bylo do nemocnic převezeno pětasedmdesát lidí,“ uvedla v neděli večer poradkyně šéfa Dněpropetrovské oblastní státní správy Natalia Babašenko, informuje agentura Ukrinform. 

„Na seznamu zabitých je třicet lidí včetně jednoho dítěte – dívky, které bylo patnáct let. Jsou zprávy, že se dvě děti staly sirotky,“ sdělil Zelenskyj. 

Mezi raněnými je podle zástupce šéfa prezidentské kanceláře Kyryla Tymošenka devítiletá dívka, která je ve vážném stavu. Nejmladšímu zraněnému jsou tři roky. Šance najít další přeživší jsou minimální, připustil starosta města Borys Filatov, podle kterého raketa zřejmě mířila na tepelnou elektrárnu za řekou, ale místo toho dopadla na obytný dům.

„Chci říci všem v Rusku a z Ruska, kteří ani teď nedokázali pronést ani pár slov odsouzení tohoto teroru, ačkoliv vše perfektně vidí a vědí. Vaše zbabělé mlčení, pokus přečkat to, co se děje, skončí jen tím, že jednou si tito teroristé přijdou i pro vás. Zlo je velice citlivé vůči zbabělosti, zlo si navždy zapamatuje ty, kdo se ho bojí a pokoušejí se ho usmlouvat. Až jednou přijde za vámi, nebude nikdo, kdo by vás ochránil,“ varoval Zelenskyj.

Ukrajinská prokuratura podle agentury Unian pokládá „masivní zabíjení civilistů“ v Dnipru nejen za válečný zločin, ale za „zločin proti lidskosti“, ze kterého je podezřelé „celé ruské vojenské velení“.

„Nemám slov, nemám emoce, nic necítím, kromě velké prázdnoty v nitru,“ vylíčila na sociální síti jedna z přeživších obyvatelek domu, Anastasija Švecová. „Nevím, kde jsou rodiče. Říkají, že je viděli živé, ale jsem přesvědčena, že byli v kuchyni, která už není. Nechtěla jsem, aby mě zachraňovali, chtěla jsem, aby našli rodiče,“ dodala mladá žena, dosud truchlící po partnerovi, který v září přišel o život na frontě.

Ruská média reflektují ostřelování Ukrajiny rozdílným způsobem. Státní tisková agentura TASS píše o „výbuchu v Dnipru“ bez zmínky o civilních obětech, agentura Interfax se o Dnipru vůbec nezmiňuje, naopak deník Kommersant na svém webu uvádí, že záchranáři z trosek domu, poničeného výbuchem rakety, vyprostili třiadvacet mrtvých. 

Dnipro po zásahu ruskou raketou 14. ledna 2023
Zdroj: CLODAGH KILCOYNE/Reuters

Raketa, proti níž Ukrajina nemá obranu

Dům zasáhla raketa Ch-22, vybavená bezmála tunovou bojovou hlavicí a odpálená z ruského bombardéru Tu-22M3, uvedl v televizi mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat. Tato raketa byla původně vyvinuta v Sovětském svazu k ničení svazů amerických letadlových lodí. Loni v červnu dvě tyto rakety zasáhly obchodní centrum v Kremenčuku, kde zabily více než dvě desítky lidí a další desítky zranily.

Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč v sobotu večer prohlásil, že raketu, která následně dopadla na obytnou budovu v Dnipru, sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana. Ukrajinská armáda podle listu Ukrajinska pravda reagovala, že nedisponuje takovými zbraněmi, které by rakety Ch-22 dokázaly sestřelit.

„(Rusko) od začátku své vojenské agrese na území Ukrajiny vyslalo přes 210 takových raket. Ani jednu protivzdušná obrana nesestřelila,“ uvedl velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk.

Ukrajina v sobotu čelila další vlně ruských útoků. Rusko proti ní vede válku od roku 2014 na Donbase, loni v únoru pak zahájilo plnohodnotnou invazi z mnoha směrů. Od začátku loňského října pak systematicky útočí na ukrajinská města, civilní obyvatelstvo a energetickou infrastrukturu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 5 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...