Aktuální situace na ukrajinské válečné frontě má blízko k zastavení či ustálení pohybu jednotek, říká zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín. V oblastech Donbasu a Záporoží stále dochází ke každodenním bojům a přestřelkám mezi armádami, včetně ztrát na životech, ruská strana nicméně navzdory svým prohlášením o bojových úspěších významně nepostupuje. V pondělí se objevila zpráva o mírném zisku Rusů u Bachmutu. Zatím se však nepotvrdilo ani úplné dobytí ukrajinského města Soledar ruskými vojsky.
Rusové zřejmě mírně postoupili u Bachmutu a tlačí v Záporoží, jinak je fronta na Ukrajině zamrzlá
Ze Soledaru by se armádě ruského diktátora Vladimira Putina otevíral postup na Bachmut a další velká města na území Donbasu, například Kramatorsk nebo Slavjansk – ve druhém jmenovaném ukrajinském sídle navzdory nedalekým bojům stále žijí tisíce civilistů. Ve vysílání Studia 6 České televize o tom hovořil zpravodaj Dorazín.
Ve stejné oblasti kromě Putinových vojsk bojují také soukromí žoldnéři známí jako wagnerovci, připomněl Dorazín. „Jsou tam také vězni, kteří si tam odpykávají svůj trest – mají přislíbeno, že poté budou omilostněni a bude na ně pohlíženo jako na nevinné.“
Martin Dorazín hovořil o situaci na Ukrajině (zdroj: ČT24)
Bachmut je blízko obklíčení, tvrdí BBC
Ukrajinský generální štáb ve svém ranním hlášení nicméně nepřímo potvrdil, že ruské jednotky již zpola obklíčily město Bachmut na severu Doněcké oblasti, které je několik měsíců dějištěm prudkých bojů. Ve svém ruskojazyčném vydání o tom informoval server BBC News.
Mezi osadami, kde ukrajinská armáda za posledních 24 hodin odrážela útoky, se totiž ve zprávě armádního velení objevila také vesnice Stupočky. Ta se nachází na silnici spojující Bachmut s městem Kosťantynivka, které bylo důležitým zásobovacím uzlem pro bachmutskou posádku.
Podle BBC jsou tak ruské jednotky přinejmenším blízko tomu, aby Bachmut dostaly do operačního obklíčení, tedy odřízly hlavní trasy k němu. Zpráva generálního štábu uvádí, že se bojuje také v samotném Bachmutu.
V posledních dnech se také Rusko pokusilo o průlom na jihu v Záporožské oblasti, Ukrajincům se ho však podařilo zastavit a Rusové obsadili pouze jednu vesnici, kterou předtím nekontrolovala ani jedna ze stran.
Soumrak nad wagnerovci
Americký Institut pro studium války (ISW) píše o tom, že vleklé boje u Bachmutu jsou pravděpodobně důvodem, proč pohasíná hvězda Jevgenije Prigožina – zakladatele žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Putin se rozhodl znovu vsadit na pravidelnou armádu, cituje názor Institutu pro studium války server BBC News.
„Hvězda Jevgenije Prigožina začala pohasínat, protože nedokázal splnit slib zmocnit se Bachmutu,“ píše ISW. Institut tento předpoklad odvozuje zejména ze skutečnosti, že Moskva tento měsíc jmenovala velitelem ruských jednotek nasazených na Ukrajině náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Nově utvořený post v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu do té doby zastával Sergej Surovikin, kterého ukrajinská rozvědka označuje za Prigožinova spojence.
Ruský prezident Vladimir Putin se navíc o Prigožinovi a jeho lidech vůbec nezmínil, když 15. ledna mluvil o dobytí Soledaru, píše ISW. Podle analytiků ISW se Putin na podzim rozhodl dát Prigožinovi a Surovikinovi možnost ukázat, co dokážou svými prostředky – s tisícovkami mobilizovaných vězňů a s pomocí úderů na ukrajinské energetické sítě. Obojí ale selhalo, konstatuje ISW.
Otázka leopardů
Velkým tématem jsou stále dodávky vojenské techniky Ukrajincům ze strany západních zemí. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov na Twitteru mezitím oznámil, že další – v pořadí již deváté – setkání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, známé také jako setkání ve formátu Ramstein, se bude konat v únoru.
Z výsledků posledního setkání na americké základně Ramstein v Německu vyplynulo, že Berlín se zdráhá poskytnout Ukrajině své tanky Leopard 2. V pondělí však polský premiér Mateusz Morawiecki uvedl, že Polsko požádá Německo o povolení poslat tanky Leopard 2 na Ukrajinu. Podle něj jeho země může tyto tanky německé výroby Ukrajině dodat v rámci skupiny zemí, jejímž členem Německo nemusí být.
S pomocí Ukrajině nově přispěchalo i Maroko, které se rozhodlo napadené zemi předat modernizované tanky T-72B, které předtím zakoupilo od Běloruska, nynějšího spojence Ruska.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to okomentoval tak, že pokud třetí země budou dodávat německé tanky na Ukrajinu, „zaplatí za to Ukrajinci“. Šlo by podle něj o „pseudopodporu“.
Obavy panují i v oblasti jaderné bezpečnosti. V pondělí je znovu připomněl v Olivier Gupta, šéf Západoevropského sdružení jaderných dozorů (WENRA). Jak na začátku tohoto měsíce uvedl šéf jaderného dozoru OSN Rafael Grossi, zprostředkování dohody o bezpečné zóně kolem Záporožské jaderné elektrárny je stále obtížnější kvůli zapojení armády do rozhovorů.
Elektrárnu ze sovětské éry, která je největší v Evropě, obsadily ruské síly v březnu, krátce po únorové opětovné invazi na Ukrajinu. V posledních měsících se opakovaně dostala pod palbu, což vyvolává obavy z jaderné katastrofy.