Premiéři zemí Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Maďarsko, Polsko) se na svém čtvrtečním jednání v Košicích shodli na další podpoře Ukrajiny, vojenské i humanitární. Informoval o tom český předseda vlády Petr Fiala (ODS). „Shodli jsme se také, že Rusko nesmí představovat hrozbu pro Evropu a je potřeba podporovat nezávislost Ukrajiny a její územní integritu v plném rozsahu.“ Vzájemnou debatu pak hodnotil jako otevřenou, a to i o věcech, kde nemají státníci stejný názor.
Země V4 se shodly na další podpoře Ukrajiny, řekl Fiala po jednání premiérů v Košicích
„Měli jsme možnost si otevřeně vyjasnit některé věci a některá nedorozumění a postoje, které se objevily v minulosti. Nebudu tajit, že na některé věci máme odlišné názory,“ řekl Fiala a dodal, že pokud jde o otázku Ukrajiny a Ruska, tak maďarský premiér Viktor Orbán potvrdil, že v základních otázkách se jeho postoj shoduje s postoji ostatních zemí V4.
Premiéři zemí visegrádské čtyřky se v Košicích sešli na prvním setkání v tomto formátu po více než půlroce. Kromě ruské agrese vůči Ukrajině hovořili i o dopadech války na energetiku či o nelegální migraci.
Skupina V4 neprožívá dobré období, řekl Fiala
Český předseda vlády ještě před odletem na Slovensko řekl, že skupina V4 neprožívá dobré období. „Postoje Maďarska to ovlivňují, teď uděláme pokus, abychom jednání posunuli dál,“ řekl český premiér. Zdůraznil, že formát visegrádské čtyřky se v minulosti osvědčil a pomohl členům prosazovat společné zájmy.
Fiala ocenil, že v tomto půlroce se pod vedením českého předsednictví vždy podařilo nalézt shodu všech unijních zemí ohledně Ukrajiny i protiruských sankcí. „Je jasné, že Maďarsko má odlišné názory a vyjadřuje je velmi silně,“ připustil.
Jednotu ohledně Ukrajiny však považuje za velkou zbraň vůči Rusku. „Budeme dělat vše pro to, abychom ji udrželi,“ doplnil. Budapešť mimo jiné udržuje politické i ekonomické vztahy s Moskvou navzdory ruskému vpádu na Ukrajinu.
Naopak v podpoře Ukrajiny je Maďarsko zdrženlivé. Budapešť dál odmítá Kyjevu posílat zbraně a peníze pro napadenou zemi nechce získávat za pomoci dluhu.
Česko a Slovensko potřebují s Budapeští vyřešit migraci
Visegrádská spolupráce se na úrovni premiérů zastavila kvůli rozdílnému pohledu na ruskou invazi. Schůzka v Košicích byla první od 8. března, kdy čtveřici do Londýna pozval jejich tehdejší britský protějšek Boris Johnson.
Hlavně Češi a Slováci potřebují s Maďarskem zachovat partnerské vztahy. Bez něj totiž nedokážou zablokovat balkánskou trasu, po které do jejich států přichází migranti. Kontroly na společných hranicích komplikují tradičně bezproblémové sousedské vztahy.
„Srbsko-maďarské hranice se nedají už chránit lépe, než je tomu nyní. Musíme se zaměřit na situaci víc na jihu, u severomakedonských hranic,“ poznamenal k situaci maďarský premiér Viktor Orbán.
Mluvit otevřeně i o nepříjemných věcech
„Můžeme velmi otevřeně mluvit o nepříjemných tématech. Nepochybuji, že se o některých těchto věcech bavit budeme,“ řekl Fiala před jednáním.
Týkat se to mělo i počínání Orbána, který tento týden vyvolal pobouření, když se na veřejnosti ukázal s šálou s mapou takzvaného Velkého Maďarska. Mapka zahrnovala i části nynějšího Rakouska, Slovenska, Slovinska, Rumunska, Chorvatska, Srbska a Ukrajiny a vyvolala od představitelů těchto zemí silně kritické reakce.
Orbán k tomu na společné tiskové konferenci uvedl, že by se neměl míchat fotbal a politika. „Berte to s nadhledem (Take it easy),“ řekl v odpovědi na novinářský dotaz. Slovenský premiér Eduard Heger k tomu na stejný dotaz uvedl, že Orbánovi věnoval šálu se slovenským znakem. „Všimnul jsem si, že má starou šálu.“
Orbán na společném brífinku také uvedl, že i Maďarsko podporuje vstup Švédska a Finska do NATO. Polský premiér Mateusz Morawiecki k tomu řekl, že mu Orbán slíbil, že Budapešť schválí přístup obou zemí asi za měsíc.