Putin se setkal s naší železnou vůlí, budeme hájit právo lidí žít bez agrese, řekl Biden ve Varšavě

23 minut
Projev prezidenta USA při návštěvě Polska
Zdroj: ČT24

Podpora Ukrajiny nepoleví, NATO zůstane jednotné – to byla hlavní sdělení projevu amerického prezidenta Joea Bidena ve Varšavě. Předcházela mu schůzka s polským protějškem Andrzejem Dudou. Mluvili zejména o otázkách bezpečnosti v Polsku a Evropě v kontextu ruské agrese vůči Ukrajině. Ukrajinu navštívila v úterý italská premiérka Giorgia Meloniová.

Biden ve svém projevu vzkázal, že Spojené státy a další země nepoleví v podpoře Ukrajiny a Rusko ve své válce proti sousední zemi nikdy nezvítězí. Vyzdvihl odvahu Ukrajinců a jednotu Severoatlantické aliance. Rusům vzkázal, že Západ se je nesnaží ovládnout.

„Naše podpora Ukrajiny nepoleví. NATO nebude rozděleno a my nepodlehneme únavě… Ukrajina pro Rusko nikdy nebude vítězstvím. Nikdy,“ řekl Biden shromážděným v zahradách Královského zámku. „Před rokem se svět připravoval na pád Kyjeva. Já jsem se zrovna vrátil zpět z Kyjeva a mohu říct, že stojí jistě a hrdě, a hlavně stojí svobodně.“

Zdůraznil také to, že Ukrajina nebojuje jen za sebe, ale i za západní svět. „Když Rusko zahájilo invazi, nebyl to test jen pro Ukrajinu. Byl to test pro Evropu. Byl to test pro Ameriku. Byl to test pro NATO.“

Biden v řeči popisoval „zvěrstva“ páchaná ruskými jednotkami na Ukrajině, od nichž „nikdo nemůže odvrátit zrak“. Rusové podle něj útočí na civilisty a kradou ukrajinské děti ve snaze ukrást zemi budoucnost. Podobně jako při loňském projevu ve Varšavě se obrátil i přímo na Rusy se vzkazem, že Západ před ruskou invazí nechystal útok na jejich vlast a nesnaží se Rusko ovládnout.

Před Bidenem vystoupil na pódiu i Andrzej Duda, který vyzval lídry všech zemí Evropy a NATO, aby vytrvali v podpoře Ukrajiny a dodávali napadené zemi vojenskou pomoc. „Neváhejte, nemějte strach,“ prohlásil Duda před několika stovkami diváků. Ukrajina podle něj musí válku vyhrát a Rusko musí být potrestáno za „imperiální ambice“.

Během dne jednali prezidenti o evropské bezpečnosti

Návštěvu Polska Biden zahájil dopoledním přijetím u Dudy – den poté, co v pondělí neočekávaně navštívil Ukrajinu, kde se v Kyjevě mimo jiné setkal s prezidentem země napadené Ruskem Volodymyrem Zelenským. 

Duda na společném jednání vyzdvihl význam Bidenovy návštěvy. „Vaše návštěva je důležitým projevem bezpečnosti, znamením odpovědnosti za bezpečí světa a Evropy. Amerika dokáže udržet světový pořádek,“ řekl americkému prezidentovi na dvoustranné schůzce. Dodal, že si přeje ještě větší spolupráci mezi Evropou a USA v bezpečnostních a hospodářských záležitostech.

Biden znovu ujistil, že podpora Ukrajiny ze strany USA zůstává silná. „Jak jsem sdělil prezidentu Zelenskému, když jsme spolu hovořili včera (v pondělí) v Kyjevě, mohu pravděpodobně říct, že naše podpora Ukrajině zůstává neochvějná,“ řekl Biden.

1 minuta
Společné jednání delegací USA a Polska
Zdroj: ČT24

Ve středu je plánováno setkání amerického prezidenta s představiteli států takzvané bukurešťské devítky (B9), jejíž součástí je také Česko.

Spojené státy už před ruskou invazí na Ukrajinu loni 24. února navýšily počet svých vojáků v Polsku. Podle televize CBS je nyní v Polsku zhruba jedenáct tisíc amerických vojáků. Šéf Bílého domu už loni v červnu ohlásil, že Spojené státy zřídí v Polsku nové stálé armádní velitelství v reakci na ruské hrozby.

Návštěva může mít i symbolický význam

Podle odborníka na Polsko Jana Rafaela Lupoměského potvrzuje Bidenova návštěva ve Varšavě, že Spojené státy vnímají Polsko jako klíčového partnera. Zároveň je to symbol, že USA nezapomněly na Ukrajinu a její boj s Ruskem, a zároveň, že Polsko hraje větší úlohu v mezinárodní politice.

Polsko se od USA snaží získat nějaký konkrétní příslib kroků, které by vedly k hlubší spolupráci obou států. Země usiluje třeba o to, aby na jejím území vznikla vojenská základna nad rámec jedenácti tisíců amerických vojáků, kteří už tam působí.

Podle ředitele Německého historického ústavu ve Varšavě Miloše Řezníka Bidenova návštěva ukazuje, jak se zvýraznila role střední a východní Evropy v mezinárodní politice. „Mnoho symptomů napovídá, že se může dlouhodobě změnit zejména pozice Polska v mezinárodních vztazích a v NATO,“ řekl ve vysílání ČT24.

„Zdá se, že polská reprezentace se na tu velice specifickou a svébytnou roli v regionu dlouho připravovala, můžeme tady vidět už od devadesátých let velice cílevědomé snahy o to, aby Polsko hrálo klíčovou roli ve střední Evropě, potažmo v evropské a transatlantické bezpečnostní politice,“ doplnil.

Po Bidenovi přijela na Ukrajinu Meloniová

Biden přijel do Polska v pondělí večer z neohlášené cesty do ukrajinské metropole, kde tentýž den strávil asi pět hodin a oznámil zde nový balík vojenské pomoci. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byla návštěva „mimořádně důležitým projevem podpory všem Ukrajincům“.

Na Ukrajinu přicestovala v úterý italská premiérka Giorgia Meloniová, která během návštěvy Irpině nedaleko Kyjeva označila dnešní projev ruského prezidenta Vladimira Putina za propagandu. O den dříve ve Varšavě ujistila Ukrajinu, že se může na Itálii spoléhat. Šéfka italské vlády má v plánu rovněž setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, informovala agentura Reuters.

„Jsem zde, abych pochopila potřeby lidí, kteří bojují za svou svobodu. Vždy je jiné vidět věci na vlastní oči a myslím, že to pomůže Italům porozumět,“ uvedla Meloniová po příjezdu do Kyjeva. Premiérka přijela podobně jako další zahraniční návštěvy vlakem z Polska.

Navzdory neshodám v italské vládní koalici a rozdělenému veřejnému mínění ohledně Ukrajiny je Meloniová považována za pevnou podporovatelku Kyjeva v jeho obraně před ruskou invazí. Již dříve oznámila, že hodlá Ukrajinu navštívit ještě před prvním výročím invaze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 45 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 53 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...