Polsko a Česko společně Bruselu navrhnou, aby Evropská unie poskytla zvláštní finanční podporu zemím při zvládání přílivu uprchlíků z Ukrajiny. Oznámil to polský premiér Mateusz Morawiecki po pátečním jednání s předsedou české vlády Petrem Fialou (ODS) ve Varšavě. Do Polska od začátku ruské invaze na Ukrajinu přicestovaly tři miliony Ukrajinců, do Česka asi 300 tisíc.
Polsko i Česko požádají EU o další peníze na zvládání migrační vlny
„Ukrajinci bojují i za naši svrchovanost a svobodu,“ zdůraznil Morawiecki a upozornil, že ukrajinští uprchlíci v Polsku pracují ku prospěchu země, nejde tedy jen o jednostrannou pomoc ze strany Polska.
Fiala uvedl, že obě země se dosud dokázaly s „neuvěřitelnou uprchlickou vlnou“ z Ukrajiny vypořádat. Upozornil ale, že dlouhodobě tento příliv nelze zvládnout bez solidární podpory dalších zemí EU.
„Neměníme stanovisko. Za migrační krize v roce 2015 jsme byli proti kvótám a přerozdělování – a ani teď nechceme přerozdělování,“ řekl s připomínkou tehdejšího odmítnutí středoevropských zemí EU pomoci tehdy migrací těžce zasažené Itálii a Řecku převzetím části žadatelů o azyl, často původem z válkou zničené Sýrie, ale také z afrických zemí. „Lidé (z Ukrajiny) neutíkají, aby si zlepšili situaci, ale aby si zachránili životy,“ upozornil Fiala.
Brífink po setkání českého a polského premiéra (zdroj: ČT24)
„Zásadní nesouhlas“ s Maďarskem
„Na většinu otázek se díváme naprosto shodně,“ prohlásil Fiala po jednání s polským hostitelem. Praha a Varšava podle něj nepochybují, že Evropská unie a Severoatlantická aliance mají postupovat proti Rusku co nejtvrději, ani o tom, že je záhodno co nejvíce podporovat Ukrajinu, čelící agresi Ruska.
„Domluvili jsme se, že budeme velmi intenzivně podporovat další sankce proti Rusku, a budeme tlačit, aby Ukrajina dostala kandidátské postavení (v EU). Ukrajina potřebuje, abychom jí dali najevo, že o ni stojíme, že patří do evropské rodiny, že EU jí otvírá dveře,“ zdůraznil český premiér.
„Česko se rozhodně nechystá přistoupit na placení (za ruský plyn) v rublech,“ ujistil Fiala. Nesouhlasí s postojem Maďarska, které se rozhodlo přistoupit na placení v rublech, a hodlá se pokusit maďarské stanovisko změnit v dialogu s Budapeští. „Pokud neukážeme Rusku jednotu a shodný postoj, proděláme na tom všichni,“ varoval. „Zásadně nesouhlasíme s maďarským stanoviskem okolo války na Ukrajině. Očekáváme odsouzení válečných zločinů,“ zdůraznil Morawiecki.
Česko je z 90 procent závislé na ruském plynu, připustil Fiala. Praha se chce závislosti na ruských fosilních zdrojích zbavit, k tomu může výrazně pomoci Polsko, uvedl s tím, že znovu se má otevřít jednání o vybudování plynovodu Stork 2 mezi oběma zeměmi a Česko by se také chtělo podílet na polských terminálech umožňujících dovoz zkapalněného zemního plynu. Vznikne také pracovní skupina, která by měla na starosti další postup v situaci ruského rozhodnutí zastavit ropu do rafinerií v Česku, které vlastní polská firma PKN Orlen.
Fiala kvůli energetice ještě před odletem do Varšavy kritizoval kabinet Andreje Babiše (ANO). „Mrzí mě, že energetická bezpečnost byla předcházející vládou extrémně zanedbána. Že jsme neudělali žádný krok třeba k výstavbě plynovodu Stork 2 nebo něčemu takovému, co by naši energetickou závislost na Rusku snížilo,“ uvedl. Polsko podle něj takové kroky udělalo a se zastavením dodávek z Ruska si díky tomu dokáže poradit.
Oba premiéři také uvedli, že chtějí v EU znovu otevřít otázku obchodu s emisními povolenkami, který ovlivňuje ceny energií. Fiala avizoval obnovení tradice společných jednání vlád obou zemí. To příští by se mělo konat v Praze na přelomu května a června.
Polsko podle Fialy v době ruské agrese hájí evropské hodnoty
Fiala před odletem do Varšavy také řekl, že v nynější situaci jsou klíčové jiné otázky, než je spor polské vlády a unijních orgánů o dodržování pravidel právního státu v Polsku. „Otázky bezpečnosti, otázky toho, abychom si vůbec udrželi svobodu, nezávislost a prosperitu jako Evropa a státy EU,“ řekl v souvislosti s ruskou agresí.
Brífink premiéra Fialy před odletem do Polska (zdroj: ČT24)
Právní stát je podle něj tématem pro klidnější časy, kdy se mohou probírat názory na jeho podobu a dodržování. „V této chvíli se dostávají určitě do pozadí,“ podotkl. Polsko podle českého předsedy vlády v době ruské agrese na Ukrajině hájí evropské hodnoty příkladně a důsledně. „Postoj Polska při přijímání uprchlíků je všeobecně oceňován. Je oceňováno i to, jak Polsko hraje roli lídra při čelení ruské agresi a při podpoře Ukrajiny,“ sdělil.
Unijní instituce už několik let vedou s Polskem a Maďarskem řízení kvůli obavě z toho, že tyto státy porušují evropské hodnoty, jako jsou nezávislost justice, pluralita médií či akademické svobody. Soudní dvůr EU v únoru zamítl žalobu Polska a Maďarska proti spojení právního státu a evropských fondů. Podle soudců v Lucemburku je podmíněnost čerpání peněz dodržováním principů právního státu v souladu s unijním právem.
Eurokomisař Didier Renders v polovině dubna uvedl, že Evropská komise nehodlá slevit z ochrany principů právního státu ani ve chvíli, kdy v jejím sousedství zuří válka. Podle Fialy je znatelný rozdíl mezi postupem Polska a Maďarska při ruské agresi. „Myslím, že toto si velmi silně začínají uvědomovat i orgány EU a další státy,“ míní Fiala.
Polsko se ujalo výrazně největšího počtu ukrajinských uprchlíků a patří k zemím razícím nejtvrdší postup vůči Rusku, kdežto Maďarsko stojí v této věci na opačné straně a premiér Viktor Orbán je považován za unijního politika nejbližšího ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi.