Soudní dvůr Evropské unie ve středu zamítl žalobu Maďarska a Polska na spojení právního státu a evropských fondů. Podle soudců v Lucemburku je podmíněnost čerpání peněz dodržováním dotyčných principů v souladu s unijním právem. EU zavedením pravidla, které má ochránit společný rozpočet před zneužíváním, nepřekročila své pravomoci, konstatoval soud k jedné z hlavních námitek Varšavy a Budapešti.
Soud EU zamítl žalobu Polska a Maďarska proti spojení právního státu a peněz z fondů
Evropská komise, která čekala na výrok unijní justice, bude nyní moci mechanismus poprvé využít, pokud Polsko a Maďarsko nevyslyší její výtky týkající se například nezávislosti justice. Zatímco komise verdikt přivítala, vlády obou zemí v něm vidí politické rozhodnutí či útok na vlastní suverenitu.
Unijní instituce několik let vedou s oběma zeměmi řízení kvůli obavě, že tyto státy porušují evropské hodnoty – například nezávislost justice, pluralitu médií či akademické svobody. Členské státy se však i kvůli bezvýslednosti této procedury předloni přes odpor Polska a Maďarska shodly s Evropským parlamentem na zavedení podmíněnosti, která dává Komisi možnost omezit vyplácení unijních fondů.
Vlády ve Varšavě a Budapešti se loni společně obrátily na soud s tím, že EU porušuje své pravomoci a neměla by problémy týkající se právního státu spojovat s řízením rozpočtu. Podle nich tento problém řeší již výše zmíněné řízení.
Podle soudců je však nová podmíněnost legitimní snahou ochránit rozpočet a nevztahuje se obecně na všechny případy porušování právního státu. „Cílem nařízení je tedy chránit rozpočet Unie před zásahy vyplývajícími přímo z porušování zásad právního státu, a nikoliv sankcionovat toto porušování jako takové,“ uvedl k verdiktu soud EU v tiskové zprávě.
Soudci se shodli, že unijní země musí respektovat společné hodnoty, mezi něž patří právní stát a solidarita, pokud chtějí využít veškerých výhod spojených s členstvím v evropské sedmadvacítce. Unie podle nich zároveň musí mít možnost v mezích svých pravomocí tyto hodnoty hájit, což je i případ nové podmíněnosti.
Evropská komise by po soudním verdiktu mohla Polsku a Maďarsku zablokovat miliardy eur ze strukturálních fondů EU. Obě země na spory s unijními institucemi doplácejí již nyní, neboť jim Komise zatím neuvolnila žádné peníze z mimořádného fondu obnovy kvůli obavám o nezávislost justice v polském případě či kvůli obavám z nedostatečného potírání korupce v případě maďarském.
Největší kluby v Evropském parlamentu aktuální verdikt soudu o navázání čerpání peněz z evropských fondů na respektování pravidel právního státu přivítaly. Vyzvaly Evropskou komisi, aby v případě obou zemí začala toto pravidlo vymáhat bez odkladu. Kladně se o rozhodnutí unijního soudu zamítnout žalobu podanou Varšavou a Budapeští vyjádřili i čeští europoslanci. „Pokud chtějí evropské země čerpat výhody členství, musí hrát podle pravidel,“ uvedl třeba Marcel Kolaja (Piráti).
Vydírání a politické rozhodnutí, zní z dotčených zemí
„Polsko se musí bránit proti vydírání, jehož cílem je zbavit nás práva rozhodovat o sobě samých. Zvláště když má Polsko přijít o peníze kvůli opatřením, která jsou běžná ve Španělsku či v Německu,“ reagoval na verdikt na Twitteru náměstek polského ministra spravedlnosti Sebastian Kaleta.
Narážel na fakt, že Komise vyčítá Polsku svěření výběru soudců politikům, podle Varšavy je přitom vše srovnatelné se systémem ve zmíněných zemích. Podle Bruselu se však standardy všech tří států srovnávat nedají.
Podle maďarské ministryně spravedlnosti Judit Vargové učinil evropský soud „politické rozhodnutí kvůli našemu nadcházejícímu referendu o ochraně dětí“. Její poznámka se týkala dubnového všelidového hlasování o normě, která má mimo jiné zamezit zmínkám o sexuálních menšinách ve školní výuce. Kvůli zákonu byla země loni kritizována unijními orgány i nevládními organizacemi.
Podle dřívějších vyjádření unijních činitelů by mohla Komise poprvé k zastavení plateb přikročit na jaře. V maďarském případě to ovšem nechce učinit před dubnovými parlamentními volbami.