Ukrajina potřebuje hlavně protitankové a protiletecké zbraně, řekl český premiér Petr Fiala (ODS), který se ve středu vrátil z cesty do Kyjeva. Zopakoval, že podporuje myšlenku mírové mise. Jde ale podle něj až o následný krok, nyní je třeba zemi podporovat v jejím boji. Fiala se na Ukrajinu vydal společně s polským premiérem Mateuszem Morawieckým, polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským a slovinským premiérem Janezem Janšou, aby se setkali s tamními představiteli.
Ukrajina potřebuje hlavně protitankové a protiletecké zbraně, řekl Fiala po návratu z Kyjeva
Brífink premiéra Fialy po návratu z Kyjeva (zdroj: ČT24)
„Jsme si vědomi toho, že bojují za svoji vlast, za svobodu a musíme si uvědomit, že bojují i za nás a my je musíme v tom boji podpořit, proto jsme tam jeli osobně,“ uvedl Fiala. Šéf české vlády zopakoval, že hlavním cílem byl vzkaz, že Ukrajina není sama. „Ukrajinské přátele jsem informoval o tom, že se o vaše ženy a o vaše děti postaráme, že najdou útočiště v naší zemi,“ uvedl. Cesta měla podle něj kromě symbolické roviny i konkrétní dopady.
„Diskutovali jsme čtyři základní okruhy, jednak otázku sankcí a jejich účinnosti, humanitární i vojenské pomoci. Hovořili jsme také o diplomatickém jednání,“ prohlásil Fiala a znovu zdůraznil, že v tuto chvíli je důležitá dodávka zbraní.
„Strategicky bojují, ale proti velké přesile mají šanci jen tehdy, pokud západní země dodají dostatek válečné techniky a dodají ji rychle,“ prohlásil Fiala s tím, že primárně má jít o protitankové a protiletecké střely. Podle něj není možné zřízení bezletové zóny nad Ukrajinou, ale Ukrajinci si ji dokážou do jisté míry vytvořit sami při dodávkách správných zbraní.
Právě požadavek na vojenskou pomoc bude podle Fialy jedna z prvních věcí, se kterou se bude obracet na ostatní partnerské země. Řekl, že pomoc musí přijít v řádu dnů.
Sankce fungují
Zopakoval také, že kroky, které lídři zemí učinili, fungují. „Sankce nepochybně Rusko poškodí,“ prohlásil s tím, že pokud budou Evropa i NATO pokračovat v podpoře Ukrajiny a sankcích vůči Rusku, je možné dospět k míru.
„Bavili jsme se o některých velmi konkrétních krocích, třeba že by se z hlediska dlouhodobého vývoje mohla vytvořit koalice států, nejenom z Unie, ale třeba i dalších států Severoatlantické aliance, které by poskytovaly azyl vojákům Ruské federace, kteří se rozhodnou nebojovat a dezertují,“ uvedl také premiér.
Společně mluvili také o tom, že by bylo vhodné, aby měla EU v Kyjevě diplomatické zastoupení. Většina diplomatů evropských zemí totiž Ukrajinu v minulých týdnech opustila. Fiala znovu podpořil to, aby Ukrajina získala status kandidátské země a posléze mohla vstoupit do EU. „Budeme znovu tlačit na státy EU, abychom ty dveře otevřeli co nejvíce a co nejrychleji,“ poznamenal.
O získané informace se chce šéf kabinetu podělit i se spojenci z Evropské unie a NATO. Po příjezdu do Polska Fiala na Twitteru uvedl, že z Řešova společně s Morawieckým a Janšou volali předsedovi Evropské rady Charlesovi Michelovi, aby ho o výsledcích mise informovali.
Delegace také podle Fialy Ukrajincům vyřídila vzkaz od předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové o programu podpory Evropské unie, která už pomohla celkem asi 2,5 miliardami eur.
Prezident Zeman o cestě věděl
Šéf kabinetu také řekl, že prezident Miloš Zeman byl o cestě předem informován. Mise se podle něj plánovala od pátku, definitivně si ji účastníci potvrdili v pondělí. Z bezpečnostních důvodů o ní bylo informováno velmi málo lidí. Ocenil rovněž skvělou organizaci polské i ukrajinské strany.
Účast na Ukrajině podle svých slov příliš nezvažoval, protože má člověk dělat věci, které považuje za správné. Ukrajinci podle něj potřebovali vidět podporu i na činech. Bezpečnostní složky a silová ministerstva o cestě informoval „v první chvíli, kdy to bylo možné“. O rizicích cesty Fiala prý věděl, strach ale neměl.
Premiér také poděkoval všem, kteří ho doprovázeli. Do Kyjeva s ním jeli poradce předsedy vlády pro zahraniční a bezpečnostní otázky Tomáš Pojar, vládní mluvčí Václav Smolka a členové ochranného týmu. Do Kyjeva se delegace vydala v úterý ráno. Šlo o první návštěvu vysokých představitelů západních zemí od začátku ruské invaze 24. února.
Události: Premiér Fiala se vrátil z návštěvy Kyjeva (zdroj: ČT24)
Slovenský premiér rozhodnutí do Kyjeva nejet lituje
Cesty se nezúčastnil slovenský premiér Eduard Heger, který kvůli tomu čelí kritice. Vyjádřil také lítost nad tím, pokud někoho zklamal. „Čas už nevrátím. Je mi líto, pokud jsem některé lidi na Slovensku zklamal. Rozhodoval jsem se na základě okolností a informací, které mi byly poskytnuté,“ řekl. Nyní by podle svých slov cestu přehodnotil. Dodal, že nabídku připojit se ke zmíněné návštěvě dostal od polského premiéra Mateusze Morawieckého, ale na základě doporučení bezpečnostních složek na Ukrajinu nakonec necestoval. Český premiér k tomu řekl, že nelze nikomu vyčítat, že do Kyjeva nejel.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg cestu premiérů do Kyjeva ocenil, avšak dodal, že šlo o bezpečnostní riziko. Podobně ji hodnotí i přední evropská i americká média. Označují ji za symbolickou, chvályhodnou, odvážnou i velmi riskantní. Mezi ruskými komentáři se objevila slova o „krásném, ale neužitečném gestu“.
„Hodnocení odpovídá bezprecedentnosti, do jaké situace se všichni tři premiéři dostali. Musíme si uvědomit, co se v Kyjevě děje. Dnes je v ulicích klid, ale město stále čelí ostřelování ze strany ruských sil, ruské invazní jednotky se stále snaží uzavírat ten kruh kolem ukrajinského hlavního města,“ říká zpravodaj ČT Michal Kubal.
Cestu premiéra Fialy na Ukrajinu ocenila i česká vláda. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jasně vyjádřila, že se kabinet nebojí ukázat, kam hodnotově patří.„Myslím si, že pro ukrajinskou stranu je cesta vrcholných představitelů několik států v této chvíli výrazným povzbuzením,“ řekl Rakušan. Návštěva podle něj měla i symbolický význam a doma i v zahraničí ukazuje, jak Česko zahraniční politickou situaci vnímá. Kabinet také v úterý opět rozhodl například o zaslání dalšího vojenského materiálu pro Ukrajinu.
Cestu ohodnotili jako přínosnou, ale nebezpečnou, také tři poslanci ve vysílání pořadu Události, komentáře. Jaroslav Bžoch (ANO) označil misi Petra Fialy s dalšími východoevropskými státníky za velký symbol a morální vzpruhu pro bojující Ukrajince. „Ale nemůžeme popírat, že to byl velice riskantní krok a ta cesta měla svá rizika,“ řekl. Podle něj by tato cesta mohla inspirovat další evropské politiky k podobné výpravě.
Události, komentáře: Debata poslanců o cestě Petra Fialy na Ukrajinu (zdroj: ČT24)
„Jestli tato cesta ukáže, že je možné, aby i západní politici se jeli osobně podívat do Kyjeva a podpořit osobně prezidenta Zelenského, tak tím lépe pro nás a tím lépe pro Ukrajinu,“ myslí si poslankyně Eva Decroix (ODS).
Poslanec Jaroslav Bašta (SPD) v pořadu ironicky poznamenal, že touto cestou se český premiér stal součástí euroskeptické delegace. „Politici, kteří s Petrem Fialou cestovali, jsou součástí proudu, který je v opozici vůči Bruselu, což bylo jednoznačné z reakce, která z Bruselu zazněla,“ myslí si Bašta.
Poslanec KDU-ČSL Marek Výborný ve středu prohlásil, že je na českého premiéra hrdý. „Náš premiér bez ohledu na bezpečnostní rizika dělá to, co cítí jako správné, a podporuje ty, kteří v tuto chvíli bojují a nasazují životy a umírají i za nás, naši svobodu a naše hodnoty,“ řekl. Podle něj se nyní zvýrazní tlak na to, aby byl Ukrajině uznán status kandidátské země do EU. Zdůraznil, že celý proces by se měl urychlit. „Ze strany EU musí být větší vstřícnost, aby Ukrajinci věděli, že jsou součástí Evropy, jak víc to dokázat než tím, že tady tři týdny bojují,“ prohlásil Výborný.
Souhlasí s tím i předseda výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Pavel Žáček (ODS). „Symbolika toho, že se premiéři třech států EU a NATO vydali do Kyjeva, které Rusko označilo za obklíčený, že byli schopni jednat a podpořit boj Ukrajinců proti ruské agresi, je fantastická věc,“ prohlásil. Podle něj jde nejen o silné gesto proti Putinovi, ale nastavení zrcadla partnerům v západní Evropě. Zmínil také, že toto gesto může posílit pozici Česka v Evropské unii i v nadcházejícím předsednictví.
Také člen senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Tomáš Czernin (TOP 09) Fialovu cestu ocenil. „Může nás to jen posílit, protože naši spojenci si uvědomí reálné nebezpečí a to, že Ukrajina bojuje za Evropu,“ míní. Podle něj je důležité, že jsme byli mezi prvními zeměmi, které Ukrajině nabídly podporu. Zmínil, že od premiéra Fialy byla cesta na Ukrajinu velký státnický čin, kterým předběhl například Německo či Francii.
Připomněl, že oba státy reagovaly se zpožděním i na sankce proti Rusku. „Bohužel je to tím, že máme ty zkušenosti, že jsme byli ruským vazalem. Je to právě ta zkušenost, která nás motivuje. Víme, že ruské nebezpečí je i naším nebezpečím,“ dodal.
Cesta českého premiéra má také určitou paralelu v cestách českého prezidenta Václava Havla na území válčících států bývalé Jugoslávie, ale například i v cestě polského prezidenta Lecha Kaczyńského a dalších hlav států do Gruzie v roce 2008, kdy tato kavkazská země čelila ruskému útoku. Havel v prosinci 1995 navštívil tehdy ještě obléhanou bosenskou metropoli Sarajevo a v červnu 1999 odštěpeneckou jugoslávskou provincii Kosovo.