Putin je podle Bidena válečným zločincem. Francie je pro další sankce vůči Rusku

Americký prezident Joe Biden označil ruského prezidenta Vladimira Putina v souvislosti se stovkami zabitých civilistů ve městě Buča u Kyjeva za válečného zločince a vyzval k dalším protiruským sankcím. Stejný postoj ohledně sankcí požaduje také Francie a Velká Británie. Hlavní překážkou pro zpřísnění kroků vůči Moskvě je Německo, uvedl polský premiér Mateusz Morawiecki. Světová obchodní organizace (WTO) upozornila v souvislosti s válkou na Ukrajině na rostoucí ceny potravin a narušení dodávek zejména pšenice a kukuřice.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Viděli jste, co se stalo v Buče. Musíme pokračovat v poskytování zbraní Ukrajině, aby mohli pokračovat v boji. A musíme shromáždit všechny podrobnosti, aby se mohl uspořádat skutečný soud pro válečné zločiny,“ řekl Biden. Rusko odmítá, že jeho vojáci v této válce zabíjí civilisty.

Podle agentury AP Biden dodal, že Putin je válečný zločinec. Tím ruského prezidenta Biden nazval už v březnu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to posléze označil za nepřijatelnou a neodpustitelnou rétoriku.

Biden v pondělí reagoval na zprávy z města Buča o stovkách mrtvých civilistů. Město na okraji Kyjeva, které po několika týdnech ruské okupace ovládla znovu ukrajinská armáda, navštívil prezident Volodymyr Zelenskyj. I on na místě za doprovodu vojáků a novinářů znovu obvinil Putina: „Toto jsou válečné zločiny a svět je uzná jako genocidu.“ Biden se ale termínu genocida vyhnul, uvedla agentura AP.

Během války na Ukrajině, která začala 24. února ruskou invazí, nazval Biden Putina také už „krvežíznivým diktátorem“, „hrdlořezem“ či „řezníkem“. Koncem března při návštěvě Varšavy také řekl: „Proboha, tenhle muž nemůže zůstat dál u moci.“ Posléze Bílý dům vysvětloval, že tím Biden nevyzýval ke změně režimu v Rusku a k odchodu Putina, ale k tomu, že je potřeba, aby Putin ztratil moc nad ukrajinským územím i v širším regionu.

Francie s Británií žádají tvrdší postoj vůči Rusku

Také francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí řekl, že je třeba nové kolo sankcí namířených proti Rusku. Dodal, že existují jasné náznaky, že za vraždami civilistů v ukrajinském městě Buča jsou zodpovědné ruské síly.

„Existují velmi jasné stopy poukazující na válečné zločiny. Je víceméně prokázáno, že za zabíjení v Buče je zodpovědná ruská armáda,“ řekl Macron rádiu France Inter. Dodal, že to, co se stalo v Buče, vyžaduje nové kolo sankcí a velmi jasná opatření. Tyto nové sankce by se podle něho měly zaměřit na uhlí a ropu. V jeho výčtu ovšem chybí ruský plyn, na kterém je velká část Evropy závislá, poznamenává BBC.

Také britská ministryně zahraničí Liz Trussová se vyslovila pro tvrdší opatření vůči Rusku. „(Ruský prezident Vladimir) Putin zatím nedává najevo, že to s diplomacií myslí vážně. Tvrdý přístup ze strany Velké Británie a našich spojenců je zásadní pro posílení ukrajinské pozice při jednáních,“ řekl Trussová.

Polský premiér Mateusz Morawiecki považuje za hlavní překážku pro zavedení přísnějších sankcí vůči Rusku Německo. Postoj Berlína dal do kontrastu s postojem Budapešti, které se sankcemi souhlasí. 

Jeho komentář přišel poté, co maďarský premiér Viktor Orbán – který čelí kritice kvůli nedostatečně tvrdému postoji vůči ruské agresi na Ukrajině – v neděli vyhrál celostátní volby. „Musíme vidět, že bez ohledu na to, jak přistupujeme k Maďarsku, je to čtvrté takové vítězství a musíme respektovat demokratické volby,“ doplnil Morawiecki.

Vnitrounijní souboj o embargo na dovoz surovin z Ruska

Předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost a de facto nejmocnější politik v Polsku Jaroslaw Kaczyński minulý týden řekl deníku Welt am Sonntag, že Německo by v EU mohlo podpořit embargo na dovoz ropy z Ruska, protože Moskva z jejího prodeje získává několikanásobně větší objem peněz než z prodeje plynu. Morawiecki pak před několika dny oznámil, že jeho země v květnu omezí dovoz ruského plynu, ve stejném měsíci přestane z Ruska dovážet uhlí a do konce tohoto roku i ropu. 

První unijní zemí, která nákup plynu z Ruska zastavila, je Litva. Její ministerstvo energetiky v sobotu oznámilo, že od začátku tohoto měsíce země kryje spotřebu této suroviny z dodávek zkapalněného zemního plynu dováženého do terminálu v Klajpedě.

Řada evropských politiků se shoduje v názoru, že nákupem energetických surovin z Ruska unijní země financují ruskou válečnou mašinérii. Výzvy k tomu, aby se od těchto transakcí sedmadvacítka odstřihla, zesílily poté, co se na veřejnost dostaly záběry zabitých civilistů z Buči nedaleko Kyjeva. 

K úplnému embargu na dovoz ruské ropy, plynu a uhlí či odpojení všech ruských bank od bankovního systému SWIFT v pondělí vyzvalo evropské vlády přes dvě stě europoslanců. Na Twitteru to oznámil někdejší belgický premiér a iniciátor výzvy, europoslanec Guy Verhofstadt. „Po odhalení hrozivých ruských válečných zločinů v Buče, po neustávajícím ničení Mariupolu a kvůli deportaci tisíců ukrajinských občanů do Ruska nutně potřebujeme zesílit sankce proti Putinovu zločinnému režimu,“ píše se ve výzvě.

Agentura Reuters o víkendu uvedla, že Evropská unie připravuje další balík sankcí proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině. Nicméně eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni v sobotu řekl, že nová opatření se nebudou týkat energetiky. Odpůrci embarga na dovoz surovin jsou zejména Němci, ale také například také Nizozemci. 

Evropská unie může sankce proti Rusku kvůli invazi na Ukrajinu výrazně přitvrdit. Na pondělní tiskové konferenci to řekl německý vicekancléř a zároveň ministr hospodářství Robert Habeck. Možné embargo na dovoz energetických surovin z Ruska ale nepodpořil kvůli vysoké energetické závislosti Německa na Rusku. Dodal, že Německo chce být na Rusku co nejdříve nezávislé.

Rakousko podporuje zesílení sankcí proti Rusku, ale nikoli embargo na dovoz plynu. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí Ö1 to v pondělí řekl ministr zahraničí Alexander Schallenberg. „Vždy jsme u sankcí říkali, že mají zasáhnout ty, na které cílí, a nemají se nám vrátit jako bumerang,“ řekl lidovecký ministr (ÖVP). V případě dodávek plynu by to podle něj byl právě tento případ.

Obchodní organizace varuje před potravinovou krizí

Světová obchodní organizace (WTO) kvůli válce na Ukrajině snížila odhad letošního růstu světového obchodu na 2,5 procenta z dříve předpokládaných 4,7 procenta. Uvedla to šéfka WTO Ngozi Okonjová-Iwealová. Za zhoršením výhledu stojí rovněž problémy v dodavatelských řetězcích, které začaly v důsledku pandemie covidu-19. 

Okonjová-Iwealová v rozhovoru s BBC upozornila, že podíl Ruska a Ukrajiny na globálním vývozu zboží sice činí jen zhruba 2,5 procenta, ale v některých sektorech mají tyto dvě země velmi významné postavení. Varovala rovněž, že výpadky v dodavatelských řetězcích nyní tlačí vzhůru ceny potravin, což by mohlo vést k potravinové krizi.

Ruský útok na Ukrajinu narušil dodávky řady potravinářských produktů, včetně pšenice a kukuřice. „Skutečně se obávám hrozby hladu, zejména v chudých zemích,“ uvedla šéfka WTO. Upozornila například, že pšenici a další obilí dováží z Ruska a Ukrajiny více než polovina afrických zemí. Kvůli obavám z dopadů sankcí na dodávky z Ruska zdražují kromě potravin také další komodity. Rusko je například klíčovým producentem palladia, které je důležité pro automobilový průmysl, upozorňuje BBC.

Válka povede podle AP k dalšímu zdražování aut

Ruská agrese přináší komplikace také globálnímu automobilovému průmyslu. Nedostupnými se náhle stávají klíčové kabelové svazky vyráběné na Ukrajině. Vzhledem k vysoké poptávce, nedostatku materiálů a novým výpadkům způsobeným válkou se očekává, že automobily proto budou podle agentury AP dál zdražovat.

Negativní dopady války na automobilový průmysl se nejprve projevily v Evropě. Časem však pravděpodobně bude zasažena také výroba ve Spojených státech, pokud se přeruší ruský vývoz kovů, například palladia potřebného pro katalyzátory či niklu používaného v bateriích pro elektromobily, jak upozorňuje AP.

„K tomu, abyste nedokázali vyrobit auto, stačí jedna chybějící součástka,“ uvedl odborník na automobilový průmysl Mark Wakefield z poradenské společnosti Alix Partners. „Každá taková překážka vede k narušení produkce či k neplánovanému růstu nákladů,“ dodal.

Nedostatek kabelových svazků zpomalil výrobu v automobilových továrnách v Německu, Polsku, České republice i dalších zemích. Kabelové svazky jsou pro každý model specifické, takže je pro automobilky obtížné přejít k novému dodavateli.

Celkově vysoká inflace, včetně vysokých cen potravin, benzinu či bydlení, nakonec pravděpodobně povede k tomu, že si velká část obvyklých zákazníků již nebude moci dovolit nový ani ojetý vůz. To bude v konečném důsledku znamenat pokles poptávky a následně i cen, předpovídá AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna znovu posoudí stavební novelu a opětovné zavedení EET

Poslanci se vrací k rozsáhlé koaliční novele stavebního zákona, jež má podle předkladatelů zjednodušit a zrychlit povolování staveb. Předlohu vetoval Senát. Opakovaně projednají také předlohu o opětovném zavedení elektronické evidence tržeb (EET), kterou jim horní komora vrátila s úpravami. Vládní koalice prosadila, že sněmovna bude moci projednávat a schvalovat zákony až do noci.
08:59Aktualizovánopřed 29 mminutami

USA zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Od poloviny září se také na řadu dalších výrobků bude vztahovat 50procentní clo. V noci na středu to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.
04:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Plaga trvá na penězích pro soukromé školy. Schillerová chce systémovou změnu

V koalici probíhá boj o financování církevních a soukromých škol. Z roku na rok by mohly podle návrhu rozpočtu přijít o tři miliardy korun, tedy asi patnáct procent prostředků. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) to odmítá. Upozorňuje, že jde o zákonem dané výdaje. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce systémovou změnu. Podle zástupců škol by odebrání dotací bylo likvidační.
před 14 hhodinami

Polsko má nejplnější zásobníky plynu v Evropské unii

Polsko naplnilo své zásobníky zemního plynu na 96 procent kapacity, což je nejvyšší úroveň v celé Evropské unii a výrazně převyšuje unijní průměr 67 procent. Vyplývá to z údajů, na které se odvolává polská rozhlasová stanice RMF FM.
před 17 hhodinami

Babiš je v potenciálním střetu zájmů, rozhodla EK. Premiéra to „nezajímá“

Evropská komise dospěla k závěru, že český premiér Andrej Babiš (ANO) se nachází v potenciálním střetu zájmů, uvedla mluvčí Komise Louise Bogeyová. Svěřenský fond podle ní situaci dostatečně neřeší. Komise proto potvrdila pozastavení proplácení části dotací pro Agrofert. Babiš prohlásil, že ho postoj EK k jeho střetu zájmů nezajímá a neřeší to. Premiér v únoru vložil akcie holdingu do svěřenského fondu RSVP Trust.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoSchodek rozpočtu je třeba snížit, shodli se Hrnčíř s Kovářovou

Navrhovaný schodek rozpočtu ve výši 389 miliard korun je podle člena sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) příliš vysoký. „Budeme hledat úspory,“ sdělil v Událostech, komentářích s tím, že na vyjednání změn má koalice dva týdny. Rozpočet má podle něj ukázat, že vláda chce skutečně šetřit. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) souhlasila, že je třeba mít odvahu schodek výrazně snížit. Pozastavila se ale nad Hrnčířovým tvrzením, že lze škrtat zbytné výdaje, když návrh podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) obsahuje vše, co stát musí vydat. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 09:11

Koalice směřuje ke snížení schodku i dalším úsporám, řekl Šťastný

Dohodli jsme se na některých opatřeních v oblasti školství a zdravotnictví, řekl ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) v pondělí večer po jednání koaliční rady o návrhu státního rozpočtu na příští rok. O možných škrtech v těchto dvou resortech během dne debatovali zástupci hnutí ANO a Motoristů. Hnutí SPD i Motoristé považují navrhovaný schodek 389 miliard za příliš vysoký. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odpoledne zopakovala, že vidí možnost jej snížit o několik miliard. Motoristé ale požadují snížení o dvacet miliard.
7. 9. 2026Aktualizováno7. 9. 2026

VideoSnížení schodku zbrzdí dogmata i Babišův populismus, míní Hřib

Navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 389 miliard korun je podle předsedy opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba ostuda a průšvih. Snížení schodku o desítky miliard korun budou bránit ideologická dogmata, ideologické zaslepení některých koaličních partnerů a samozřejmě snaha o populistickou politiku Andreje Babiše (ANO), prohlásil Hřib v Interview ČT24. Piráti podle něj mají konkrétní recepty, kterými je možné schodek snížit o sto miliard korun. Zhruba dvacet miliard je možné ušetřit tím, že se „osekají zbytečné dotace“, a to v čele s dotacemi pro Agrofert a další „agromamuty“, vyjmenoval mimo jiné Hřib. Pořad moderoval Jiří Václavek.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.