„Ukrajinská pravda a láska musí zvítězit nad ruskou lží a nenávistí,“ řekl Vystrčil Nejvyšší radě

Nahrávám video

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) přijel ve čtvrtek s několika dalšími senátory vlakem na Ukrajinu. Doprovázejí ho kolegové Pavel Fischer (nez.) a Jiří Růžička (TOP 09) a také senátoři z Polska v čele s předsedou komory Tomaszem Grodzkým. Zákonodárci navštívili poničené město Borodjanka. Vystrčil odpoledne vystoupil s projevem před ukrajinským parlamentem, kde zopakoval podporu Ukrajině.

„V Senátu víme, co se na Ukrajině děje, přesto považujeme za nutné a správné vidět ty zrůdnosti na vlastní oči. Abychom mohli říct těm, co tvrdí, že tady nedochází k rabování, barbarským činům, brutalitě: My jsme viděli, že nemáte pravdu,“ napsal Vystrčil na Twitteru těsně před čtvrtečním polednem. 

„Jsme připraveni vystoupit v ukrajinském parlamentu, předpokládám, že navštívíme obce v okolí (Kyjeva), které byly významně postiženy ruským agresorem. Včetně genocidy, která tam proběhla. Bližší informace zatím podávat úplně nemůžeme,“ řekl Vystrčil těsně po příjezdu vlaku do ukrajinské metropole. 

Vystrčil: Ústupky diktátorům nikdy nefungovaly

Vystrčil odpoledne vystoupil v ukrajinském parlamentu. V projevu přirovnal osud měst Buča, Irpiň či Borodjanka, která vyvraždili ruští vojáci, k nacisty vypáleným obcím Lidice a Ležáky. Dodal také, že „Ukrajina bude navždy příkladem všem, kteří touží po svobodě a demokracii“. Bude podle něj společným úkolem Evropské unie ji po válce znovu vybudovat. 

Před ukrajinskými zákonodárci zdůraznil, že Ukrajina nesmí skončit jako Československo po podepsání mnichovské dohody. V Kyjevě sdělil, že „ústupky diktátorům nikdy nefungovaly“. Před Nejvyšší radou se tak vyslovil pro obnovení územní celistvosti Ukrajiny, když připomněl smlouvu, která v roce 1938 umožnila nacistickému Německu zabrat pohraniční území někdejšího Československa. „Nesmíme ani na minutu, ani na vteřinu připustit, aby se Ukrajina, abyste se vy, Ukrajinci, dostali do naší mnichovské situace,“ řekl. 

Nahrávám video

 „V akutní fázi války vám můžeme a musíme poskytnout zbraně i humanitární pomoc. Je to nejen naše gesto podpory, ale i naše vyjádření víry, že tuto válku, kterou jste si nevybrali a nevyprovokovali a kterou přesto musíte vést, vyhrajete,“ zmínil také.

Na závěr svého projevu parafrázoval výrok prvního českého prezidenta Václava Havla, když popřál všem, „aby ukrajinská pravda a láska zvítězily nad ruskou lží a nenávistí“. Poté předal Stříbrnou medaili předsedy Senátu „hrdinskému ukrajinskému lidu“ do rukou předsedy Nejvyšší rady Ruslana Stefančuka, na jehož pozvání do Kyjeva delegace přijela.

Čeští a polští senátoři v jeho doprovodu dopoledne navštívili město Borodjanka u Kyjeva, které utrpělo během ruského bombardování a okupace značné škody.  

Návrat českých senátorů do Prahy se předpokládá v pátek ráno, po příjezdu by se v sídle horní komory měl uskutečnit brífink.

Reakce politiků

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) České televizi řekl, že s ním Vystrčil cestu na Ukrajinu konzultoval a že mu ji doporučil. Podle Lipavského je výprava šéfa Senátu i jakýmsi potvrzením, že Česko za Ukrajinou stojí.

Vystrčilovu misi na Ukrajinu ve vysílání ČT24 ve čtvrtek odpoledne ocenil ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. Má podle něj nejen symbolický význam, ale může pomoci i při domlouvání konkrétní pomoci pro jeho domovinu. Velvyslanec zopakoval, že Česko patří mezi státy, které Ukrajinu podporují nejvíce. 

Nahrávám video

Cestu podpořil i český premiér Petr Fiala (ODS), který byl v Kyjevě před měsícem, společně se svým polským a slovinským protějškem Mateuszem Morawieckým a Janezem Janšou a s polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským. V ukrajinské metropoli se setkali s prezidentem Volodymyrem Zelenským i premiérem Denysem Šmyhalem.

„Považuji za velmi důležité, že politici z Evropy na Ukrajinu jezdí, a vyjadřují tak podporu zemi zasažené ruskou agresí. Přeji mu šťastný návrat domů,“ napsal český premiér na Twitteru.

Po nich Kyjev navštívili také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf unijní diplomacie Josep Borrell a slovenský premiér Eduard Heger, nedávno také britský premiér Boris Johnson, rakouský kancléř Karl Nehammer a další evropští politici. 

Nahrávám video

Podporu senátní delegaci vyjádřil také předseda výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Pavel Žáček (ODS). „Je vidět, že Západ má o Ukrajinu zájem, vyřizují se a akcentují se zájmy o humanitární a vojenskou pomoc. Proto se těším, až tam pojede delegace Poslanecké sněmovny,“ uvedl v pořadu Události, komentáře s tím, že kromě symbolické roviny podle něj mají podobné mezinárodní návštěvy i praktický význam. 

„Určitě by se dalo vytknout pár věcí, co se týká koordinace. Na druhou stranu to není ta nejdůležitější věc, tou je ta samotná podpora. Že se na místě činitelé ptají, co Ukrajina potřebuje a vyjadřují podporu. To se nyní děje i na evropské úrovni,“ dodal v diskuzi europoslanec Marcel Kolaja (Piráti). 

Senátoři odsoudili vraždění civilistů

Senát minulý týden schválil stanovisko, podle něhož Rusko musí nést následky za rozpoutání války proti Ukrajině včetně platby reparací. Horní parlamentní komora také konstatovala, že vraždění civilistů v ukrajinských městech nese všechny znaky válečného zločinu podle mezinárodního práva a že únosy obyvatel Ukrajiny do Ruska jsou neospravedlnitelné. Ruští představitelé, kteří jsou odpovědní za válečné zločiny, musí být podle Senátu postaveni před soud a potrestáni. Téměř totožné usnesení přijala také sněmovna.

Stefančuk se začátkem dubna on-line připojil ke schůzce lídrů parlamentů Česka, Slovenska a Rakouska. Informoval je o nejnovějším vývoji ve své zemi a o tom, jak pokračují boje i snahy o mírová jednání. Stefančuk poděkoval třem středoevropským zemím za pomoc a za vstřícné přijetí ukrajinských uprchlíků.

Do Česka podle odhadů dorazilo přes 300 tisíc Ukrajinců, hlavně žen a dětí. Šéf ukrajinského parlamentu požádal také o uvalení dalších sankcí vůči Rusku a o zabavování majetku ruských oligarchů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 8 hhodinami

Kněží Bula a Drbola byli prohlášeni za blahoslavené

Slavnostní mší na výstavišti v Brně vyvrcholilo blahořečení kněží Jana Buly a Václava Drboly, kteří byli prohlášeni za blahoslavené. Zakončil se tím více než dvacetiletý proces blahořečení, které je předstupněm k uznání člověka za svatého. K blahoslaveným se mohou věřící modlit a prosit u nich o přímluvu. V liturgickém kalendáři si je budou připomínat každý rok 17. června. Bula a Drbola patří k obětem zpolitizované komunistické justice po takzvaných babických událostech v 50. letech minulého století.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Armádní techniku i výcvik si na Bahna přišly prohlédnout tisíce lidí

Tisíce lidí od rána proudí na letošní Den pozemních vojsk Bahna u Strašic na Rokycansku. Největší akce pozemních sil v Česku pro veřejnost představuje dynamické ukázky vojenské techniky, z novinek například bojové vozidlo pěchoty CV90 a tank Leopard 2A4. Diváci mohou zhlédnout i historické scény. Podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky je zájem i podpora veřejnosti pro armádu velmi důležitá.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoPolitické spektrum: hnutí MY, Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT, Aliance pro budoucnost

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 6. června přijali Jiří Štěpán (hnutí MY), Hana Janišová (Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT) a Pavel Sehnal (Aliance pro budoucnost). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 13 hhodinami

Chci být víc vidět a pomáhat řešit problémy, říká nová ombudsmanka

Příští ombudsmanka Eva Kostolanská chce prohloubit komunikaci s občany i médii, a zvýšit tak povědomí o práci veřejného ochránce práv. Řekla to v Událostech, komentářích. Plánuje se taky sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a probrat s ním přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva. Ve funkci po složení slibu 18. června nahradí Stanislava Křečka. V pátek ji zvolili poslanci.
před 14 hhodinami

Úniky dat či zahlcení serverů. Menší firmy už půl roku hlásí kybernetické útoky

Podvodné e-maily, škodlivé kódy v infrastruktuře nebo zahlcení serverů. Po půl roce fungování nového zákona o kybernetické bezpečnosti už menší firmy státu nahlásily 27 útoků, řekl České televizi mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Jakub Neščivera. Zákon platí od loňského listopadu a rozšířil počet firem, které musí státu hlásit kybernetické incidenty. Zástupci podnikatelů mluví o vyšších finančních nákladech.
před 19 hhodinami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 20 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
5. 6. 2026
Načítání...