Polskou vládu se pokouší sestavit Morawiecki, opoziční strany už ale podepsaly koaliční smlouvu

3 minuty
Události: Opoziční strany v Polsku už podepsaly koaliční smlouvu
Zdroj: ČT24

Šéfové stran, které chtějí vytvořit příští vládní koalici v Polsku, v pátek podepsali koaliční smlouvu. Podle lídra Občanské koalice (KO) Donalda Tuska jsou strany připravené převzít odpovědnost za Polsko. Prezident Andrzej Duda však tento týden pověřil sestavením vlády současného premiéra Mateusze Morawieckého ze strany Právo a spravedlnost (PiS).

Právo a spravedlnost (PiS) získalo v posledních volbách ve 460členném Sejmu nejvíce křesel – 194. Vítězství v hlasování jí ale nestačí k tomu, aby dokázala vytvořit požadovanou většinou 231 hlasů v dolní komoře parlamentu. Opoziční strany Občanská koalice (KO), Třetí cesta a Nová levice získaly dohromady 248 křesel. Dohodly se, že premiérem bude Tusk a vicepremiéry se stanou předseda lidovců Wladyslaw Kosiniak-Kamysz a Krzysztof Gawkowski z Nové levice.

„Velmi jsme chtěli, aby Polky a Poláci… viděli, že věci jdou správným směrem. Chtěli jsme ukázat, že jsme připravení ujmout se odpovědnosti za naši vlast,“ řekl Tusk, někdejší premiér a předseda Evropské rady před podpisem koaliční smlouvy. 

Strany koalice už avizovaly, že chtějí v zemi obnovit principy právního státu, kvůli jejichž porušování Evropská komise Polsku pozastavila výplatu části peněz z unijní pokladny. Plánují také změny ve veřejnoprávních médiích, která se v uplynulých letech podle kritiků stala nástrojem propagandy PiS, nebo posílit práva žen, včetně obnovení financování umělého oplodnění metodou in vitro ze státních peněz.

List Gazeta Wyborcza napsal, že strany nedokázaly najít společné stanovisko ohledně potratů, které jsou po dva roky starém nálezu ústavního soudu v Polsku prakticky zakázané. Shodují se na tom, že tento nález zneplatní. Jak by potratová politika ale v Polsku měla napříště vypadat, není jasné.

Polští komentátoři nebo i europoslankyně za PiS Beata Mazurková podotkli, že ačkoliv strany příští koalice slibují zlepšit situaci žen v Polsku, koaliční smlouvu podepsalo pět mužů.

Duda pověřil Morawieckého

Strany avizovaly již od počátku, že chtějí kabinet vytvořit. Prezident však v pondělí v televizním projevu oznámil, že sestavením vlády pověří současného premiéra Mateusze Morawieckého (PiS). Původně se očekávalo, že toto rozhodnutí padne v průběhu příštího týdne, kdy se poprvé sejde nový parlament.  

„Nejprve se musí sejít Sejm a zvolit nového předsedu, takzvaného maršálka. Jde o začátek dlouhé série dialogů a politických jednání, na jejichž konci má být teprve pověření prezidenta,“ vysvětlil v minulosti zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos. 

Duda však tento krok oznámil o něco dříve. „Po klidné analýze a konzultacích jsem se rozhodl pověřit sestavením vlády premiéra Mateusze Morawieckého,“ oznámil Duda. „Rozhodl jsem se pokračovat v dobré parlamentní tradici, podle níž vítězná strana dostává jako první příležitost sestavit vládu.“  

Morawiecki poděkoval Dudovi za důvěru. „Vyzývám všechny zákonodárce, pro které je Polsko nejdůležitější, ke spolupráci,“ napsal následně polský premiér na síti X (dříve Twitter). Je však jasné, že bez koaličního partnera strana nemůže vládnout a pokud kabinet nezíská podporu zákonodárců, šanci sestavit vládu dostane od Sejmu jiný kandidát. Nástup nové vlády se tak opozdí o několik týdnů.

„Každé dítě ví, že číslo 248 je vyšší než 194,“ opakují již pár týdnů podle Deutsche Welle poslanci vítězné koalice. Podle polské ústavy navíc nemá prezident po volbách povinnost dát pokyn k sestavení vlády vítězné straně.

Morawiecki na sebevražedné misi

Dudovo rozhodnutí kritizují někteří politici i polská média, podle nichž jen prodlužuje nejistotu. „Duda poslal Morawieckého na sebevražednou misi,“ napsal kupříkladu šéfredaktor konzervativního deníku Rzeczpospolita Boguslav Chrabota v úterním úvodníku. „Známka F z matematiky. Z odpovědnosti dokonce známka nula s vykřičníkem. Nestydíte se za sebe, pane prezidente?“ okomentoval situaci někdejší polský premiér Marek Belka.

Také podle Grzegorze Schetyny, Tuskova poradce a bývalého maršálka Sejmu, je to špatně. „Prezident nám dopřává další týdny chaosu a špatného politického kabaretu,“ uvedl. 

Tusk v pátek po podepsání koaliční smlouvy situaci nechtěl příliš komentovat. „Prezident Duda se rozhodl získat trochu času pro sebe, pro stranu, která doposud vládne,“ řekl Tusk.

Už dříve podle agentury Reuters ale prohlásil, že se stane premiérem, ať se hlava státu rozhodne jakkoliv. „Chtějí si ukrást dalších pár dní, možná dva nebo tři týdny. Je to škoda,“ řekl. Dodal, že nechápe, proč Duda vystavuje Morawieckého a další politiky PiS „smutnému ponížení“. 

Politik podle Reuters dříve naléhal na Dudu, aby neotálel s jeho pověřením sestavit vládu, a argumentoval tím, že zdržení by mohlo poškodit šance na odblokování finančních prostředků EU určených pro Polsko, které Brusel zmrazil kvůli sporu o polské soudní reformy. 

9 minut
Studio ČT24: Zpravodaj ČT Papadopulos o aktuální politické situaci v Polsku
Zdroj: ČT24

Duda „neměl na výběr“

„Morawiecki byl pověřen Dudou spíše z jakési ceremoniální povinnosti. Také z důvodu toho, aby PiS bylo déle u moci a stihlo například zabetonovat některé pozice ve státních institucích, ve státních firmách. Ostatně náznaky toho vidíme i v posledních dnech a týdnech – ať už se týkají centrální banky či petrochemického gigantu PKN Orlen nebo některých soudů, včetně Nejvyššího,“ uvedl zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

Dodal, že Duda však neměl příliš na výběr. „Je politikem, který vzešel ze strany Právo a spravedlnost. Byl volen přímo a do budoucna předpokládá, že bude pokračovat v politické kariéře už nikoliv jako prezident, ale v nějaké jiné zřejmě volené funkci a pakliže by nepověřil svého bývalého spolustraníka a nevyšel vstříc své bývalé straně, tak by se mohl definitivně rozloučit s některými hlasy voličů tvrdého jádra Práva a spravedlnosti,“ dodal zpravodaj. 

Podobně se vyjádřila i socioložka Helena Chmielewská-Szlajferová v rozhovoru pro liberální deník Gazeta Wyborcza. „Duda upřednostnil svou osobní kariéru před zájmy země. Držel se stranické linie,“ uvedla.

„Duda projevuje solidaritu se svými stranickými kolegy, kteří stále potřebují čas na vymazání dat ve svých počítačích, spálení dokumentů a nastražení pastí na novou vládu,“ napsal také Chrabota v deníku Rzeczpospolita.

Mýtus ukradeného vítězství

Na ministerstvech se totiž stále rozhoduje o rozdělování financí. Podle Deutsche Welle také ve státních médiích ovládaných PiS, která v posledních letech sloužila jako „hlásná trouba strany“, dostávají zaměstnanci nové smlouvy, aby se nyní zabránilo jejich propuštění.

Podle některých pozorovatelů je však v sázce ještě více. Pokus o sestavení nové vlády PiS poslouží k „budování mýtu ukradeného vítězství“, napsala například Agnieszka Dlugoszová v týdeníku Newsweek Polska. Podle ní měl tento mýtus pomoci PiS a jejímu lídrovi Jaroslawu Kaczyńskému, který zmizel ze scény ihned po oznámení výsledků a chyběl i na pondělním setkání nově zvolených zákonodárců PiS ve varšavském sídle strany, znovu získat moc v nadcházejících komunálních a poté prezidentských volbách. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump pokračuje ve výpadech vůči Zelenskému. Ten doufá v pragmatismus

Americký prezident Donald Trump pokračuje v útocích na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu prohlásil, že kdyby Zelenskyj chtěl, mohl přijet do Rijádu na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení ruské agrese. Kyjev ani další evropské země přitom na schůzku pozvání nedostaly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izraelská armáda převzala těla čtyř rukojmí od Červeného kříže

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek ráno v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy předalo Červenému kříži (ČK) rakve s těly čtyř mrtvých izraelských rukojmí, která ozbrojenci unesli živá z jižního Izraele při svém útoku 7. října 2023. Izraelská armáda ve čtvrtek krátce nato oznámila, že těla od pracovníků ČK převzala, což potvrdila i kancelář premiéra Benjamina Netanjahua.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéfem FBI se stane Kash Patel, oddaný spojenec Trumpa

Republikány ovládaný Senát Spojených států potvrdil ve čtvrtek těsnou většinou Kashe Patela do funkce ředitele Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Informovala o tom agentura Reuters s tím, že v čele nejvýznamnější americké vyšetřovací agentury tak stane jeden z jejích častých kritiků a oddaný spojenec staronového prezidenta Donalda Trumpa.
před 8 hhodinami

Rétorika je vyhrocená, říká Vondráček. Trump podle něj „odhodil rukavice“

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček věří, že americký prezident Donald Trump má šanci zajistit na Ukrajině dlouhodobý mír a že o to také upřímně usiluje. Současná situace je podle něj dlouhodobě neudržitelná. Na dotazy moderátora v pořadu Interview ČT24 ohledně ruské války na Ukrajině, postoji k Moskvě či k Trumpově strategii pro ukončení konfliktu ale Vondráček jen málokdy vyjádřil jasný názor a radši se odvolával na „diplomatickou zdrženlivost“.
před 9 hhodinami

Zelenskyj: Kyjev je připraven dohodnout se s Trumpem o bezpečnosti a investicích

Ukrajina je připravena na silnou dohodu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o investicích a bezpečnosti, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s Trumpovým vyslancem pro rusko-ukrajinskou válku Keithem Kelloggem. Jeho návštěva v Kyjevě se konala v době, kdy se stupňují Trumpovy slovní výpady proti Zelenskému.
před 10 hhodinami

Evropa zahájila s USA jednání o clech

Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič zahájil ve Washingtonu se svými americkými protějšky rozhovory o clech. Snahou Evropské komise je odvrátit možné zavedení amerických cel na evropské výrobky, zejména na automobily.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Británie chce dostat na Ukrajinu desetitisíce vojáků, tíží ji historická lekce

Velká Británie se ujala iniciativy ohledně zajištění bezpečnostních záruk pro Kyjev po případném uzavření dohody o klidu zbraní. Premiér Keir Starmer představí USA plán na vyslání třiceti tisíc evropských vojáků na Ukrajinu v rámci mírové mise, píše Telegraph. Britové mají Rusko za hrozbu od špionážních kauz z dob studené války a otrav bývalých ruských agentů na britské půdě. Londýn se navíc poučil z neúspěšné politiky appeasementu, která ve 30. letech posílila Adolfa Hitlera.
před 14 hhodinami

Začaly přípravy na soud s jihokorejským prezidentem, hrozí mu až trest smrti

U okresního soudu v Soulu se konalo přípravné slyšení s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem, který čelí obvinění ze vzpoury kvůli prosincovému vyhlášení stanného práva. Poprvé v historii země je trestně stíhán současný prezident. Junovi hrozí trest smrti, nebo doživotní vězení.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...