Šéfové stran, které chtějí vytvořit příští vládní koalici v Polsku, v pátek podepsali koaliční smlouvu. Podle lídra Občanské koalice (KO) Donalda Tuska jsou strany připravené převzít odpovědnost za Polsko. Prezident Andrzej Duda však tento týden pověřil sestavením vlády současného premiéra Mateusze Morawieckého ze strany Právo a spravedlnost (PiS).
Polskou vládu se pokouší sestavit Morawiecki, opoziční strany už ale podepsaly koaliční smlouvu
3 minuty
Události: Opoziční strany v Polsku už podepsaly koaliční smlouvu
Právo a spravedlnost (PiS) získalo v posledních volbách ve 460členném Sejmu nejvíce křesel – 194. Vítězství v hlasování jí ale nestačí k tomu, aby dokázala vytvořit požadovanou většinou 231 hlasů v dolní komoře parlamentu. Opoziční strany Občanská koalice (KO), Třetí cesta a Nová levice získaly dohromady 248 křesel. Dohodly se, že premiérem bude Tusk a vicepremiéry se stanou předseda lidovců Wladyslaw Kosiniak-Kamysz a Krzysztof Gawkowski z Nové levice.
„Velmi jsme chtěli, aby Polky a Poláci… viděli, že věci jdou správným směrem. Chtěli jsme ukázat, že jsme připravení ujmout se odpovědnosti za naši vlast,“ řekl Tusk, někdejší premiér a předseda Evropské rady před podpisem koaliční smlouvy.
Strany koalice už avizovaly, že chtějí v zemi obnovit principy právního státu, kvůli jejichž porušování Evropská komise Polsku pozastavila výplatu části peněz z unijní pokladny. Plánují také změny ve veřejnoprávních médiích, která se v uplynulých letech podle kritiků stala nástrojem propagandy PiS, nebo posílit práva žen, včetně obnovení financování umělého oplodnění metodou in vitro ze státních peněz.
List Gazeta Wyborcza napsal, že strany nedokázaly najít společné stanovisko ohledně potratů, které jsou po dva roky starém nálezu ústavního soudu v Polsku prakticky zakázané. Shodují se na tom, že tento nález zneplatní. Jak by potratová politika ale v Polsku měla napříště vypadat, není jasné.
Polští komentátoři nebo i europoslankyně za PiS Beata Mazurková podotkli, že ačkoliv strany příští koalice slibují zlepšit situaci žen v Polsku, koaliční smlouvu podepsalo pět mužů.
Duda pověřil Morawieckého
Strany avizovaly již od počátku, že chtějí kabinet vytvořit. Prezident však v pondělí v televizním projevu oznámil, že sestavením vlády pověří současného premiéra Mateusze Morawieckého (PiS). Původně se očekávalo, že toto rozhodnutí padne v průběhu příštího týdne, kdy se poprvé sejde nový parlament.
„Nejprve se musí sejít Sejm a zvolit nového předsedu, takzvaného maršálka. Jde o začátek dlouhé série dialogů a politických jednání, na jejichž konci má být teprve pověření prezidenta,“ vysvětlil v minulosti zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.
Duda však tento krok oznámil o něco dříve. „Po klidné analýze a konzultacích jsem se rozhodl pověřit sestavením vlády premiéra Mateusze Morawieckého,“ oznámil Duda. „Rozhodl jsem se pokračovat v dobré parlamentní tradici, podle níž vítězná strana dostává jako první příležitost sestavit vládu.“
Morawiecki poděkoval Dudovi za důvěru. „Vyzývám všechny zákonodárce, pro které je Polsko nejdůležitější, ke spolupráci,“ napsal následně polský premiér na síti X (dříve Twitter). Je však jasné, že bez koaličního partnera strana nemůže vládnout a pokud kabinet nezíská podporu zákonodárců, šanci sestavit vládu dostane od Sejmu jiný kandidát. Nástup nové vlády se tak opozdí o několik týdnů.
„Každé dítě ví, že číslo 248 je vyšší než 194,“ opakují již pár týdnů podle Deutsche Welle poslanci vítězné koalice. Podle polské ústavy navíc nemá prezident po volbách povinnost dát pokyn k sestavení vlády vítězné straně.
Morawiecki na sebevražedné misi
Dudovo rozhodnutí kritizují někteří politici i polská média, podle nichž jen prodlužuje nejistotu. „Duda poslal Morawieckého na sebevražednou misi,“ napsal kupříkladu šéfredaktor konzervativního deníku Rzeczpospolita Boguslav Chrabota v úterním úvodníku. „Známka F z matematiky. Z odpovědnosti dokonce známka nula s vykřičníkem. Nestydíte se za sebe, pane prezidente?“ okomentoval situaci někdejší polský premiér Marek Belka.
Také podle Grzegorze Schetyny, Tuskova poradce a bývalého maršálka Sejmu, je to špatně. „Prezident nám dopřává další týdny chaosu a špatného politického kabaretu,“ uvedl.
Tusk v pátek po podepsání koaliční smlouvy situaci nechtěl příliš komentovat. „Prezident Duda se rozhodl získat trochu času pro sebe, pro stranu, která doposud vládne,“ řekl Tusk.
Už dříve podle agentury Reuters ale prohlásil, že se stane premiérem, ať se hlava státu rozhodne jakkoliv. „Chtějí si ukrást dalších pár dní, možná dva nebo tři týdny. Je to škoda,“ řekl. Dodal, že nechápe, proč Duda vystavuje Morawieckého a další politiky PiS „smutnému ponížení“.
Politik podle Reuters dříve naléhal na Dudu, aby neotálel s jeho pověřením sestavit vládu, a argumentoval tím, že zdržení by mohlo poškodit šance na odblokování finančních prostředků EU určených pro Polsko, které Brusel zmrazil kvůli sporu o polské soudní reformy.
9 minut
Studio ČT24: Zpravodaj ČT Papadopulos o aktuální politické situaci v Polsku
Duda „neměl na výběr“
„Morawiecki byl pověřen Dudou spíše z jakési ceremoniální povinnosti. Také z důvodu toho, aby PiS bylo déle u moci a stihlo například zabetonovat některé pozice ve státních institucích, ve státních firmách. Ostatně náznaky toho vidíme i v posledních dnech a týdnech – ať už se týkají centrální banky či petrochemického gigantu PKN Orlen nebo některých soudů, včetně Nejvyššího,“ uvedl zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.
Dodal, že Duda však neměl příliš na výběr. „Je politikem, který vzešel ze strany Právo a spravedlnost. Byl volen přímo a do budoucna předpokládá, že bude pokračovat v politické kariéře už nikoliv jako prezident, ale v nějaké jiné zřejmě volené funkci a pakliže by nepověřil svého bývalého spolustraníka a nevyšel vstříc své bývalé straně, tak by se mohl definitivně rozloučit s některými hlasy voličů tvrdého jádra Práva a spravedlnosti,“ dodal zpravodaj.
Podobně se vyjádřila i socioložka Helena Chmielewská-Szlajferová v rozhovoru pro liberální deník Gazeta Wyborcza. „Duda upřednostnil svou osobní kariéru před zájmy země. Držel se stranické linie,“ uvedla.
„Duda projevuje solidaritu se svými stranickými kolegy, kteří stále potřebují čas na vymazání dat ve svých počítačích, spálení dokumentů a nastražení pastí na novou vládu,“ napsal také Chrabota v deníku Rzeczpospolita.
Mýtus ukradeného vítězství
Na ministerstvech se totiž stále rozhoduje o rozdělování financí. Podle Deutsche Welle také ve státních médiích ovládaných PiS, která v posledních letech sloužila jako „hlásná trouba strany“, dostávají zaměstnanci nové smlouvy, aby se nyní zabránilo jejich propuštění.
Podle některých pozorovatelů je však v sázce ještě více. Pokus o sestavení nové vlády PiS poslouží k „budování mýtu ukradeného vítězství“, napsala například Agnieszka Dlugoszová v týdeníku Newsweek Polska. Podle ní měl tento mýtus pomoci PiS a jejímu lídrovi Jaroslawu Kaczyńskému, který zmizel ze scény ihned po oznámení výsledků a chyběl i na pondělním setkání nově zvolených zákonodárců PiS ve varšavském sídle strany, znovu získat moc v nadcházejících komunálních a poté prezidentských volbách.
