V polských volbách vede po sečtení 99 procent okrsků vládnoucí PiS, většinu ale zřejmě složí opozice

Počáteční výsledky odrážely situaci ve vesnicích a městečkách, kde má tradičně silnou podporu současná vládnoucí konzervativní strana. Z některých velkých měst, kde má naopak vyšší podporu liberální opozice, do ústřední volební komise douho výsledky nepřišly, informovala televize TVN24.

Možní koaliční partneři KO, středová Třetí cesta a Nová levice, dostali podle průběžných výsledků 14,43 procenta, respektive 8,55 procenta hlasů. Do Sejmu, dolní komory parlamentu, se dostane zřejmě také krajně pravicová Konfederace, kterou podpořilo 7,14 procenta voličů.

Zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé poznamenal, že se potvrzuje pravidlo, které v Polsku platí. „Čím více je sečtených okrsků, zejména větších, tím PiS slábne, protože je nejsilnější na venkově a v malých městech, a naopak Občanská koalice roste. Platilo to i v roce 2019 velmi přesně, kdy se PiS pohybovalo velmi vysoko a pak spadlo o několik procentních bodů,“ podotkl. 

Konečné odhady výsledků vypracované institutem Ipsos naznačují, že PiS na většinu v Sejmu nedosáhne. Šanci sestavit vládu má proevropská opozice v čele s KO vedenou bývalým premiérem a šéfem Evropské rady Donaldem Tuskem. Se Třetí cestou a Novou levicí by mohla obsadit 249 ze 460 křesel v Sejmu, klíčové dolní komoře polského parlamentu, zatímco PiS může počítat se 196 mandáty. Zbývajících 15 mandátů má připadnout Konfederaci.

Pokud se tyto prognózy vyplní, „půjde o obrovskou porážku PiS, které nebude mít možnost přetažení žádných poslanců, protože mu k většině chybí příliš mnoho“, řekl politolog Antoni Dudek z krakovské Jagellonské univerzity.

Szymon Holownia, jeden z lídrů Třetí cesty, kterou tvoří jeho strana Polsko 2050 společně s lidovci, vládní koalici s PiS odmítl. „Takovou koalici vylučuji (…) Lidé, kteří pro nás hlasovali, chtěli změnu, chtěli PiS odstavit od moci,“ řekl v rozhlasové stanici RMF FM.

Oba politici Tusk i Kaczyński, kteří dominují polské politice od roku 2005, vystoupili s prvními projevy ihned po zveřejnění exit pollu. „Na obou stranách, zejména na straně Tuska ale chyběla reflexe toho, že jde o odhady a ne oficiální nebo konečné výsledky. Oba politici se vyhlásili za vítěze voleb,“ uvedl Mathé.

Kaczyński podle zpravodaje zmínil, že jde o mimořádný úspěch, ale zazněla i klíčová věta, že se může stát, že Právo a spravedlnost třetí období za sebou vládnout nebude. „Tusk naopak vystoupil s vítězným projevem, že výsledky exit pollů ukazují na to, že opozice bude v Polsku vládnout, že jde o konec špatných časů a návrat demokracie,“ podotkl Mathé.

Rozhodující slovo v povolebním vyjednávání bude mít prezident Andrzej Duda. Ten už dříve naznačil, že sestavením vlády pověří zástupce nejsilnější strany.

Nedělní volby někteří analytici označovali za nejdůležitější od roku 1989, protože se v nich rozhodovalo o dalším osudu polské demokracie nebo vztahu země s EU. PiS za osm let u moci ovládlo státní společnosti a klíčové instituce v zemi, včetně veřejnoprávních médií. Podle mezinárodních organizací jeho vláda porušuje principy právního státu nebo práva lidí z komunity LGBTQ.

Strany proevropské opozice slibují, že v případě nástupu k moci sporná opatření z posledních let zruší, včetně reforem justice, které soudnictví přivedly pod kontrolu politiků a kvůli kterým Evropská komise Polsku zmrazila výplatu peněz na jeho plán obnovy.

V cestě záměrům Občanské koalice a jejích partnerů ale může stát prezident Andrzej Duda, blízký spojenec PiS. Už před volbami dal najevo, že podle ústavních zvyklostí sestavením vlády pověří zástupce nejsilnější strany. Zřejmě půjde o současného premiéra Mateusze Morawieckého.

„Žádáme prezidenta, aby demokratický tábor mohl vybrat kandidáta na premiéra,“ řekl v televizi TVN24 poslanec Občanské koalice Cezary Tomczyk. „Přirozeným kandidátem je Donald Tusk,“ dodal. „Pane prezidente, nebojte se už PiS a jejího šéfa Kaczyńského,“ vzkázal hlavě státu další poslanec KO Tomasz Siemoniak. Proevropské strany zřejmě nebudou v Sejmu natolik silné, aby přehlasovaly prezidentské veto. 

Rekordní účast

V nedělních volbách hlasovalo podle odhadů až 74 procent voličů, nejvíce od pádu komunismu v roce 1989. U volebních místností ve velkých městech se tvořily několikahodinové fronty, komisím chyběly volební lístky. „Takovou frontu nepamatuji ani z dob svého mládí, kdy jsme čekali na maso,“ vzpomněl na doby komunismu jistý pán ve Vratislavi, kde se kvůli obrovskému zájmu hlasování protáhlo asi o šest hodin. Venku bylo chladno, a tak si voliči chodili domů pro teplejší oblečení nebo se ve frontě dělili o jídlo a teplé nápoje.

Naopak nízká účast byla v referendu, jehož konání prosadila vláda PiS. Účastnilo se ho čtyřicet procent voličů, tedy méně než polovina, a jeho výsledky nebudou závazné. Lidé odpovídali na otázky týkající se privatizace státního majetku, věku odchodu do důchodu, zachování bariéry na hranici s Běloruskem a přijímání migrantů.

Strašení a propaganda nezabraly, hodnotí polští komentátoři

„Povzbudivé je, že většina Poláků nepodlehla nechutné propagandě,“ píše Gazeta Wyborcza. Připomíná, že představitelé PiS šéfa opozice Donalda Tuska označovali za manžela bývalé německé kancléřky Angely Merkelové nebo za bratra ruského vůdce Vladimira Putina.

„Opozice vyhrála nad velmi těžkým rivalem,“ hodnotí také Rzeczpospolita. „PiS do kampaně nasadilo celý státní aparát, včetně financí státních firem, a proto ty volby nebyly zcela rovné a slušné,“ dodává. O výsledku podle ní rozhodla hlavně mobilizace voličů, o kterou tak usilovala vládnoucí strana.

„Nezafungovalo strašení migranty, výsledky nepřinesly ani osobní nenávistné výpady proti Donaldu Tuskovi, programovou nabídku nahradily emoce,“ píše Rzeczpospolita. 

Strany proevropské opozice před volbami slibovaly, že napraví následky osmi let vlády PiS, zúčtují s jejími politiky a postarají se o to, aby se hluboce rozdělení Poláci usmířili, připomíná Gazeta Wyborcza. List od nich očekává, že budou postupovat jednotně co do nápravy Polska. „Nejdůležitější záležitostí je okamžitá změna ve veřejnoprávních médiích, zdevastovaných institucích právního státu, soudech. Je třeba obnovit vztahy s Evropskou unií založené na důvěře,“ píše tento liberální list.

Kvůli porušování principu právního státu Evropská komise zmrazila Polsku výplatu peněz pro národní plán obnovy. „Vítězové z opozice mohou rychle ukončit pat v této věci,“ píše Rzeczpospolita, ale upozorňuje, že podmínkou pro to je postoj prezidenta Dudy, který pochází z tábora národních konzervativců.