Polsko s Rakouskem prodloužily kontroly na hranicích se Slovenskem

Polsko prodlužuje kontroly na hranicích se Slovenskem, platit by měly do druhého listopadu. Oznámil to ministr vnitra Mariusz Kamiński, jehož cituje portál onet.pl. Ve středu tentýž krok udělalo Česko, namátkové kontroly na hranici se Slovenskem potrvají obdobně do druhého listopadového dne. Ve čtvrtek odpoledne stejné rozhodnutí učinilo i Rakousko.

„Jsou dobré výsledky, jsou jasné efekty. Přes Polsko žádné nelegální migrační stezky nepovedou,“ prohlásil Kamiński. Dodal, že pohraniční policie nekontroluje každé auto vjíždějící ze Slovenska do Polska, prohlídky dělá „na základě vyhodnocení rizika“.

Ministr dodal, že Varšava ve čtvrtek informuje Evropskou komisi o svém záměru, který je podle něj v souladu se schengenským hraničním kodexem. Polsko v neděli čekají parlamentní volby a současná národně-konzervativní vláda si chce získat přízeň voličů i ostrou politikou namířenou proti migrantům.

Podle čtvrtečních údajů polské pohraniční stráže prověřili policisté od zavedení kontrol na 5500 vozů a přes čtrnáct tisíc lidí. Kolik jich bylo zadrženo při pokusu o nelegální přechod hranic, úřad neuvádí. Udává pouze údaj, že od začátku roku to bylo 1814 lidí. Minulý týden mluvčí stráže uvedla, že během současných kontrol zadrželi policisté několik desítek lidí.

Kontroly na maďarsko-slovenských hranicích

Polsko a Česko dočasné kontroly zavedly minulý týden, aby omezily počet migrantů, kteří se nelegálně dostávají na jejich území, odkud chtějí většinou zamířit dál na západ. Rakousko, stejně jako Polsko s Českem, ve čtvrtek rovněž prodloužilo kontroly na hranicích se Slovenskem do 2. listopadu.

Podle rakouského ministerstva vnitra jsou kontroly na hraničních přechodech namířeny proti převaděčům migrantů a mají co nejméně narušit přeshraniční dopravu. „Policie musí být rychlejší než pašeráci, kteří okamžitě mění trasy, pokud je jejich podnikání narušeno. Aby nedocházelo k úhybným manévrům přes Rakousko, udržujeme kontroly na hraničních přechodech. Více než pět set zatčení jen v letošním roce ukazuje, že policie důsledně bojuje proti trestnému činu obchodování s lidmi,“ uvedl rakouský ministr vnitra Gerhard Karner.

Mezi Polskem a Slovenskem v současnosti funguje osm silničních, tři železniční a jedenáct pěších hraničních přechodů. Tři z těch, které byly dosud průjezdné i autem, jsou kvůli současným vládním opatřením pouze pěší.

S možnými kontrolami na hranicích musejí do 3. listopadu počítat také lidé cestující z Maďarska na Slovensko. Slovenský premiér Ľudovít Ódor ve středu řekl, že problém s nelegálními přechody hranice přetrvává, byť počty běženců klesly. S namátkovými kontrolami Slovensko začalo 5. října, o den později než Česko, Polsko a Rakousko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí šestnáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 9 hhodinami

Evropský pohled