Vláda na středečním zasedání potvrdila rozhodnutí ministerstva vnitra, že dočasné namátkové kontroly na hranicích se Slovenskem budou trvat po dobu minimálně deseti dnů. Premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci mimo jiné řekl, že už dnes se ukázalo, že opatření funguje. Vláda zároveň podpořila návrh ministerstva školství (MŠMT) o tom, že zájemci o studium na střední škole pravděpodobně dostanou možnost podat tři přihlášky místo dvou.
Zahájení dočasných kontrol na slovenských hranicích od středeční půlnoci oznámilo vedle Polska a Česka také Rakousko. Dosluhující slovenská vláda zároveň informovala, že od čtvrtka zavede na deset dnů kontroly na hranicích s Maďarskem.
„Namátkové kontroly budou trvat minimálně deset dnů. Neděláme to izolovaně, postupujeme v koordinaci s Polskem, Slovenskem a dalšími zeměmi,“ řekl Fiala. Tento krok má zabránit cestám uprchlíků z jihovýchodní Evropy.
Už loni koncem září Česko kvůli přílivu migrantů zřídilo na slovenských hranicích stálé hraniční kontroly, opatření přetrvalo do začátku letošního února.
Podle vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) aktuální situace není jednoduchá a počty migrantů stoupají. I díky spolupráci s dalšími zeměmi jsou nicméně čísla výrazně nižší než před rokem. „Loni do září zachytila Česká republika přes deset tisíc migrantů, letos to nebyly ani tři tisíce,“ zdůraznil Rakušan.
Fiala i Rakušan se ohradili proti vyjádření šéfa ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše, že za počtem migrantů je „zrádcovský migrační pakt“. Ten podle Babiše připravili a v EU občanům za zády schválili Fiala s Rakušanem. „To, co se teď děje, není důsledkem migračního paktu, jak naprosto dezinformačním způsobem tvrdí Andrej Babiš, ale je to právě proto, že nemáme něco podobného jako migrační pakt nebo jinou účinnou evropskou politiku,“ upozornil Fiala.
„Česká republika je připravena podpořit návrhy, které povedou k lepší obraně vnější hranice EU, zlepšení a zrychlení procesu vyhošťování a spolupráci se třetími zeměmi,“ doplnil Fiala. „Migrační pakt neplatí, nebyl nikým schválen. A právě proto nemáme žádný společný rámec,“ uvedl Rakušan. Aktuální návrh podle něj obsahuje přesně to, co nyní chybí.
Kabinet bude muset o dalším pokračování kontrol rozhodovat patrně na příštím zasedání za týden ve středu. „Reagujeme a rozhodujeme vždy jako suverénní stát, tak budeme rozhodovat i někdy kolem 13. října,“ konstatoval Rakušan. Česko podle něj kontroly spustilo preventivně a především proto, že se k tomu chystalo Polsko. Přes to vede významná migrační trasa a hrozil by přesun uprchlíků na trasu přes ČR.
Policie v tomto kontextu oznámila, že na kontroly nasadí v úvodní fázi zhruba 130 policistů především z příhraničí a pomáhat jim budou příslušníci cizinecké policie a z dalších krajů. Soustředí se na vozidla vytipovaná podle zkušeností policistů s odhalováním převaděčů. Policie může zkontrolovat kohokoli, ministerstvo vnitra proto doporučilo, aby lidé poblíž státní hranice měli u sebe občanský průkaz nebo pas.
Slovenský premiér Ľudovít Ódor po rozhodnutí sousedních zemí o zavedení kontrol na společných hranicích prohlásil, že migrace potřebuje evropské řešení a samostatné kroky států vyvolají kaskádový efekt.
Změna v podávání přihlášek na střední školy
Vláda zároveň ve středu podpořila novelu školského zákona, že zájemci o studium na střední škole budou mít nejspíše možnost podávat tři přihlášky místo dvou. Úpravu připravenou ministerstvem školství předložili poslanci ze všech sedmi frakcí ve sněmovně kvůli urychlení legislativního procesu.
Podle novely budou moci žadatelé v přihlášce stanovit prioritní školy podle toho, kde by chtěli studovat nejvíc. Úspěšní žadatelé budou díky digitalizaci přijímacího řízení umístěni s ohledem na preferovanou školu a výsledky. Změna má urychlit obsazování středních škol.
Systém pro digitalizaci přihlašování na střední školy zajistí podle ministerstva školství jeho příspěvková organizace Cermat, která zrušila veřejnou zakázku na dodavatele.
Ministerstvo slibovalo novelu předložit do konce září, nakonec ji předložili poslanci kvůli zrychlení legislativního procesu. „Je to jediný způsob, jak termínově zvládnout již příští přijímací řízení,“ vysvětlil ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Poslanci žádají o přijetí novely sněmovnou už v prvním kole projednávání. Nejbližší schůze dolní parlamentní komory začíná příští týden. Fiala zdůraznil, že novela zásadně zjednoduší a zpřehlední přijímací proces pro žáky, rodiče i samotné školy.
Zavedení digitalizované formy přijímacího řízení na střední školy si stanovil Bek jako cíl při květnovém nástupu do funkce. Reagoval tak na komplikace, které letos způsobily dosavadní systém přijímacího řízení a zároveň zvýšený počet žadatelů o studium. Podle kritiků je dosavadní proces přijímacího řízení zdlouhavý, nepřehledný a způsobuje nejistotu těm, kteří jsou přijímáni až po náhradním termínu a na odvolání. Na potřebě změny přijímacího řízení se shodují politici i odborníci.
Nyní mohou žáci na vybrané střední školy posílat dvě přihlášky v papírové podobě. Přijetí na školu musí potvrdit odevzdáním zápisového lístku do deseti pracovních dnů. Po oznámení výsledků prvního kola přijímacího řízení se mohou neúspěšní uchazeči odvolávat a hlásit se do dalších kol přijímacích zkoušek. Ta vypisují střední školy, které po prvním kole nenaplnily své kapacity.
Novela má zrušit podávání zápisových lístků, protože nově mají být uchazeči automaticky přijati do zvolené školy podle svých preferencí a zároveň výsledků v přijímacím řízení. „Toto rozřazení proběhne společně pro řádný i náhradní termín zkoušek. Tak se eliminuje období nejistoty uchazečů, jejich zákonných zástupců, ale i přijímajících škol, kdy nebylo zřejmé, zda uchazeči byli přijati či přijatí budou, zda na školu nastoupí či nikoli,“ stojí ve zdůvodnění novely.
Dotační škrty zásadně neovlivní cenu elektřiny
Po jednání kabinetu ministr vnitra Rakušan také sdělil, že vláda neočekává, že by se ještě měnil její plán na škrtání dotací. Podle premiéra Fialy by snížení státních plateb za obnovitelné zdroje energie, které je součástí dotačních škrtů, nemělo mít rozhodující vliv na cenu energie v příštím roce.
Ministerstvo financí tento týden oznámilo, že v příštím roce vláda proti letošnímu roku sníží celkový objem vyplácených dotací o 84,1 miliardy korun. Z toho 38 miliard korun je zrušení letošní jednorázové dotace na podporu přenosové a distribuční soustavy. Zbývajících 46,1 miliardy korun jsou omezení běžných dotací, které jednotlivá ministerstva vypisovala.
Změnu plánovaných škrtů vláda nepředpokládá. „Pokud bude docházet k jakýmkoli změnám, vždy musí být koaličně dohodnuté. V tuto chvíli nečekáme, že k něčemu takovému dojde,“ vysvětlil Rakušan.
Součástí škrtů běžných dotací je i snížení státní platby za podporu obnovitelných zdrojů energie o 13,5 miliardy korun. V letošním roce podporu v plné výši hradil stát kvůli razantnímu růstu cen energií, v příštím roce ale chce vláda přenést část poplatku zpět na odběratele elektřiny, kteří ho v regulované složce ceny platili i v minulosti.
Fiala upozornil, že vláda už předem informovala, že převzetí poplatku za obnovitelné zdroje bude platit pouze do konce letošního roku. „Pro spotřebitele bude návrat poplatku znamenat zdražení elektřiny v řádu stokorun ročně,“ řekl. „To, že cena elektřiny nebude třeba tak nízká, jak bychom si všichni představovali, nezpůsobí návrat poplatků za obnovitelné zdroje,“ dodal.
Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) také upozornil, že na trzích klesá cena silové elektřiny. Podle něj je pravděpodobné, že tento pokles cen vyváží případné zvýšení regulované složky ceny elektřiny.
Zpřísnění pravidel investic do nelicencovaných správců majetku
Vláda také oznámila, že pravidla pro investice prostřednictvím takzvaných nelicencovaných správců majetku se zřejmě zpřísní. Počítá s tím novela zákona o investičních společnostech, kterou schválila. Změna by měla zajistit, že tyto subjekty už nebudou obcházet zákon. Zároveň by měla přispět k větší informovanosti veřejnosti o vysoce rizikových investicích.
Návrh zákona ještě musí posoudit parlament, v případě schválení začnou nová pravidla platit od července 2024.
Současná podoba zákona zakazuje nabízet veřejnosti investice do nelicencovaných správců majetku, podle důvodové zprávy k návrhu zákona ale tyto subjekty často zákon obcházejí. „Tito nelicencovaní správci obhospodařují majetek investovaný veřejností, kdy se investoři domnívají, že investují do regulovaných subjektů, a dochází tak k jejich zmatení, kdy si neuvědomují, že se jedná o vysoce rizikové investice,“ popisuje v materiálu ministerstvo financí. Nelicencovaní správci tak uvádějí veřejnost v omyl, že na jejich činnost dohlíží Česká národní banka (ČNB).
Podle novely zákona se budou muset nelicencovaní správci majetku označovat jako osoby rizikového kapitálu. Nebudou také smět ve svém názvu používat slovo fond ani jeho odvozeniny. Nelicencovaní správci majetku také budou muset investory varovat, že investice je vysoce riziková a že o ni mohou přijít.
Pro investice do těchto subjektů už také nebude stačit podmínka kvalifikovaného investora, protože toto prohlášení bylo v minulosti často obcházeno a úřady měly jen omezenou možnost kontrolovat vyplnění investičního dotazníku. Nově tedy budou moci investoři vložit peníze k nelicencovaným správcům majetku jen v případě, že investice bude přinejmenším 125 tisíc eur (tři miliony korun). Minimální výše investice se nebude vyžadovat pouze v případě, kdy celý subjekt spravuje majetek nanejvýš 20 investorů.
