Ukrajinští uprchlíci si podle vlády budou moci prodloužit dočasnou ochranu do jara 2025

Uprchlíci z Ukrajiny si zřejmě budou moct prodloužit dočasnou ochranu v Česku o další rok, tedy do konce března 2025. Novelu zákona zvaného lex Ukrajina ve středu schválila vláda, čeká ji projednání ve sněmovně. Dosavadní průběh ruské agrese proti Ukrajině podle ministerstva vnitra, které materiál předložilo, nenasvědčuje tomu, že by v blízké době byl návrat ukrajinských uprchlíků do jejich domovů možný. Novela předpokládá přeregistraci uprchlíků během příštího roku, informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh. K pondělní půlnoci bylo v České republice 365 875 lidí s dočasnou ochranou a Česko udělilo přes půl milionu víz. Část z nich se ale vrátila na Ukrajinu. Většinu lidí s dočasnou ochranou v Česku tvoří podle dřívějších informací ministerstva vnitra ženy a děti.

Postup prodloužení ochrany bude podle Rakušana stejný jako letos. Uprchlíci se budou muset do 15. března 2024 nejprve elektronicky registrovat, při registraci si zároveň zarezervují termín k osobní návštěvě pracoviště vnitra. Obdrží tam vízový štítek, kterým bude možné prodloužení prokázat. K vyznačení štítku se budou muset lidé dostavit do konce září příštího roku.

Novinkou bude dotazník, který budou muset žadatelé o prodloužení ochrany vyplnit. Dosavadní průzkumy mezi uprchlíky totiž byly na dobrovolné bázi, a stát tak nemá k dispozici komplexní informace například o vzdělání, bydlení či složení domácností držitelů ochrany. „Údaje poskytnuté cizincem v dotazníku budou sloužit pro statistické účely s cílem podpory integračních opatření,“ uvedlo vnitro.

Novela reaguje také na změny ve školství a množící se poptávku cizinců po asistenci při návratu na Ukrajinu. Obecná pravidla pro dobrovolný návrat podle zákona o pobytu cizinců ani podle zákona o dočasné ochraně nejsou podle autorů předlohy vyhovující a dostatečně flexibilní. Ministerstvo vnitra proto plánuje vytvořit samostatný speciální program, který předloží ke schválení vládě.

Jurečka: Pracující na odvodech zaplatí kolem dvanácti až patnácti miliard

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) také uvedl, že uprchlíci z Ukrajiny, kteří v Česku pracují, zaplatí letos na odvodech kolem dvanácti až patnácti miliard korun. „Je potřeba se na to dívat i touto optikou velmi silného přínosu pracujících ukrajinských uprchlíků pro celou českou společnost,“ řekl. Upozornil, že příchozí se uplatňují ve firmách, službách, zdravotnictví či v sociální péči.

„K pondělku pracovalo víc jak 113 tisíc lidí s dočasnou ochranou. Číslo stále narůstá od začátku července, kdy jsme pravidla podpor zpřísnili – je to víc než devět tisíc lidí navíc na českém pracovním trhu,“ uvedl Jurečka. 

Podpora uprchlíků se od července změnila. Lidem, kteří mohou pracovat, poskytuje stát ubytování zdarma pět měsíců. Solidární příspěvek domácnostem, které příchozí přijaly, se přestal vyplácet. Humanitární dávku získají jen uprchlické domácnosti s příjmem pod životním minimem a stanovenými náklady na bydlení. Organizace na pomoc běžencům snížení podpory i její nastavení kritizovaly. Varovaly před ztrátou bydlení i před rozšířením práce načerno.

„Systém je nastaven velmi dobře, efektivně, motivačně. Chová se férově a spravedlivě,“ řekl ministr. Ministerstvo práce také po zmíněné vládou schválené novele připravuje další novelu zákona lex Ukrajina, v pořadí už sedmou. Norma by podle ministra měla prodloužit možnost poskytování podpory a případně upravit podmínky jejího vyplácení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Rusko-ukrajinskou válku je třeba ukončit, míní Havlíček

Vláda rozhodla o postupném navyšování obranných výdajů o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Karla Havlíčka (ANO) je však možné navyšovat výdaje na obranu pouze v případě, že se tak bude činit „efektivně a správně“. Havlíček v Interview ČT24 uvedl, že je nutné navyšovat počet lidí v armádě, a zmínil také, že je potřeba ukončit rusko-ukrajinskou válku.
před 4 mminutami

ŽivěPoslanci mají hlasovat o výpovědi bez udání důvodu

Poslanci budou v pátek schvalovat takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce, která mimo jiné prodlužuje zkušební dobu zaměstnanců a výpovědní lhůtu stanoví už doručením výpovědi. Hlasovat by měli také o podobě školské novely, do níž chce koalice prosadit převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje.
před 18 mminutami

Milion Čechů má problémy s ledvinami, řada to neví. Experti chtějí posílit prevenci

Zástupci České nefrologické společnosti usilují o zavedení častějších vyšetření ledvin a rozšíření preventivního screeningu. Například u diabetiků bez ohledu na věk by měl probíhat jednou za rok, u lidí nad padesát pak jednou za dva roky. Chronickým onemocněním ledvin trpí dle expertů v tuzemsku více než milion lidí. Jenže mnozí o tom nevědí a přicházejí pozdě. Do osvěty se nyní zapojil i slavný fotbalista Antonín Panenka.
před 2 hhodinami

Česká armáda má dál posilovat, opozice má výhrady

Česká armáda by měla dál posilovat – ve výzbroji i personálu. Vláda chce, aby výdaje na obranu v následujících letech rostly tak, aby do roku 2030 dosáhly tří procent HDP. Podle prezidenta, tedy vrchního velitele ozbrojených sil, nejde jen o konkrétní číslo, ale o celkovou připravenost společnosti. A také o vůli lidí se do obrany země zapojit.
před 3 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů řešili, zda se lze dohodnout na obranných výdajích

Hosté Událostí, komentářů řešili, zda může být Česko jednotné v otázkách obranných výdajů. Hovořili o tom bývalí premiéři Mirek Topolánek a Vladimír Špidla (SOCDEM), bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL), bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský a bývalá místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr.). Vláda ve středu rozhodla o postupném navýšení výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030.
před 10 hhodinami

Za poslední dva roky takový zájem nepamatujeme, hlásí sbírka pro Ukrajinu

Za posledních pět dní se ve všech sbírkách iniciativy Dárek pro Putina vybralo přes 24 milionů korun, uvedl jeden z organizátorů Martin Ondráček. Nárůst je podle něj reakcí na události, které vyvrcholily minulý pátek v Bílém domě. Schůzka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem tam skončila roztržkou před kamerami a USA následně Ukrajině pozastavily zbrojní pomoc i sdílení zpravodajských informací.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nejvyšší prioritou je bezpečnost, musíme v tom být jednotní, říká Pavel

Zanedlouho to budou dva roky, co v čele státu stojí prezident Petr Pavel. V současnosti se přitom zdá, že se celý svět nachází na křižovatce a Praha spolu se spojenci hledá cestu, jak pokračovat v čím dál nevyzpytatelnější situaci. Tomuto i dalším tématům se věnuje bilanční rozhovor s hlavou státu pro Českou televizi, který vedl reportér Michal Kubal.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sanační opatření v Hustopečích fungují, množství benzenu klesá, oznámil Hladík

Sanační opatření po páteční havárii cisteren naplněných toxickým benzenem v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) fungují. Množství benzenu v podzemních vodách se snižuje. Laboratorní rozbory vzorků vody ze studní v Hustopečích také zatím nezjistily zvýšenou koncentraci nebezpečných chemikálií. Hasiči odčerpávají poslední cisternu, následovat bude odpařování. Míru kontaminace zemědělské půdy v okolí nehody prokáže analýza půdních vzorků. Sanační práce budou dle odhadů trvat minimálně dva roky.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...