Česká armáda má dál posilovat, opozice má výhrady

Nahrávám video

Česká armáda by měla dál posilovat – ve výzbroji i personálu. Vláda chce, aby výdaje na obranu v následujících letech rostly tak, aby do roku 2030 dosáhly tří procent HDP. Podle prezidenta, tedy vrchního velitele ozbrojených sil, nejde jen o konkrétní číslo, ale o celkovou připravenost společnosti. A také o vůli lidí se do obrany země zapojit.

„Pojďme to udělat tak – teď začíná nový cyklus plánovaní v NATO – že si jasně naplánujeme, co by naše armáda všechno měla být, aby byla nejenom věrohodnou a obranyschopnou silou pro naši zemi, ale také... Náš díl do kolektivní obrany. A potom to převeďme do peněz a do času, ke kterému bychom těch schopností měli dosáhnout. To nám ukáže, jaké výše obranných výdajů pro naši vlastní bezpečnost bychom měli dosáhnout,“ řekl v rozhovoru pro ČT Pavel.

Už na pondělí také připravuje hlava státu setkání s nejvyššími ústavními činiteli k zahraniční politice. Zúčastní se také ministři zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a obrany Jana Černochová (ODS). Mluvit se určitě bude právě o vyšších armádních výdajích. Příští rok by měly dosahovat 2,2 procenta HDP – to je zhruba o 34 miliard víc než letos.

Nákup dvanácti vrtulníků pro podporu pozemních jednotek a další operace celkem za téměř osmnáct miliard Lubomír Metnar (za ANO) podepsal v roce 2019. První v tuzemsku přistály o čtyři roky později, u toho už byla Černochová. Podobně armáda čeká i na další výzbroj, třeba děla Caesar. Bojová vozidla pěchoty má vojsko dostávat až od příštího roku, kdy už měla být těžká brigáda připravená. A letouny F-35 budou k dispozici na přelomu dekády.

„Chybí nám 600 miliard na to, abychom mohli realizovat ty projekty, které od vstupu Česka do Severoatlantické aliance měl resort ministerstva obrany mít, aby byla naplněna ta dvě procenta (na obranu), která byla součástí přístupových smluv,“ upozorňuje šéfka resortu obrany.

Podle kabinetu ale bude potřeba obranu ještě posílit a už příští rok by na ni měla jít 2,2 procenta HDP. Výpočet na základě prognóz ministerstva financí a dalších institucí ukazuje, že by šlo celkem o bezmála 195 miliard korun. A v roce 2030 pak po dalším postupném nárůstu o sumu těsně přesahující 300 miliard. Opozice to považuje za nereálné. Navýšení už příští rok by podle hnutí ANO znamenalo, že neefektivní utrácení bude pokračovat.

„Velké rezervy“

„Ani v roce 2025, čili v tomto roce, nemá tato vláda pokryta dvě procenta. Zdůrazňuji – nemá je pokryta,“ uvedl první místopředseda ANO Karel Havlíček. „Myslím, že v armádě jsou velké rezervy k tomu, aby vůbec mohla smysluplně ta dvě procenta čerpat,“ je přesvědčený předseda sněmovního kontrolního výboru Radovan Vích (SPD).

Podle opozice není ani jasné, kde chce vláda peníze vzít. Podle hnutí STAN bude nezbytné posílit příjmy státního rozpočtu. Místopředseda branného výboru Josef Flek (STAN) připouští i možnost zavedení speciální daně. „Variant není mnoho, můžeme se bavit o tom, že přijdou peníze z Evropské unie, že rozpočet půjde do většího deficitu, anebo budeme muset navýšit příjmovou stránku,“ vyjmenoval Flek.

Další investice se mají týkat podle resortu obrany primárně tří oblastí – pozemních sil, včetně nákupu nejmodernějších tanků Leopard, protivzdušné a protiraketové obrany a také logistiky a schopností podporovat alianční jednotky, které se můžou přes tuzemsko přesouvat.

Rozhodující, co do nových kapacit, bude červnový summit NATO v Haagu. Podle Černochové pak bude nejspíš potřeba znovu aktualizovat koncepci výstavby armády, tedy stěžejní dokument, jak ve vyzbrojování pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Incident v Polsku je pokračováním ruských hrozeb, shodli se hosté Nedělní debaty

Dopad dvou ruských střel a proudového dronu v Polsku je podle předsedy Přísahy Róberta Šlachty dalším testováním Moskvy, kam až může zajít. Šéf hnutí Naše Česko Martin Kuba v Nedělní debatě navrhnul, aby se premiér setkal s hlavami parlamentních stran a situaci probral. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib kritizoval, že vláda nedělá nic, aby byla na podobné incidenty u nás připravená. S tím nesouhlasil ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé), prioritou kabinetu je podle něj protivzdušná obrana. Hosté se v diskusi věnovali také dalším tématům, mimo jiné oslavám 17. listopadu či demonstraci na Letné.
11:31Aktualizovánopřed 47 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o stavu českého zemědělství

Čeští zemědělci hovoří o jednom z nejtíživějších roků od vstupu Česka do Evropské unie. Potýkají se s rostoucími náklady, za kterými stojí mimo jiné zdražování vstupů a evropské požadavky na ochranu životního prostředí. Situaci jim naopak pomáhají zvládat národní i unijní dotace, které mohou přispět k větší potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství. O současném stavu odvětví debatovali v Událostech, komentářích z ekonomiky místopředsedové sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) a Karel Tureček (ANO), předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. K tématu hovořil také prezident evropské organizace zemědělských družstev Lennart Nilsson. Pořadem provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 1 hhodinou

VideoZáchranáři se kvůli rostoucí agresivitě pacientů vybavují balistickými vestami

Zdravotnické záchranné služby postupně vybavují své výjezdové týmy balistickými vestami a dalšími ochrannými prvky. Reagují tak na rostoucí agresivitu pacientů, kteří zdravotníky v některých případech ohrožují i zbraněmi. Například letos v červnu v Plzni muž zaútočil na záchranáře bajonetem. Balistickou ochranu už mají všechny výjezdové skupiny v Praze a Plzeňském kraji. V dalších pěti krajích ji využívají především vybrané posádky. Záchranáři upozorňují, že se stále častěji dostávají do situací, kdy je při poskytování pomoci ohrožen jejich život.
před 1 hhodinou

Aktuální návrh rozpočtu EU je podle Babiše pro Česko absolutně nepřijatelný

Aktuální návrh rozpočtu Evropské unie je pro Českou republiku absolutně nepřijatelný, řekl v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Kritizoval snížení peněz pro Česko a výdaje na provoz europarlamentu a dalších evropských struktur a také na Ukrajinu, která se pátým rokem brání ruské vojenské agresi.
10:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 22. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoŽádná zubní pohotovost neposkytuje službu celý den, v ordinační době se navíc liší

Kamenných zubních pohotovostí v Česku funguje 37. Ne všechny pracují současně, pacienti si musejí ordinační dobu vždy ověřit. Žádná přitom neposkytuje službu 24 hodin denně, o svátcích a víkendech musejí mít otevřeno nejméně čtyři hodiny. Některé regiony, jako třeba Plzeňský kraj, pak navíc využívají i takzvaných rotujících služeb zubařů. V Praze nefungují vůbec, naopak třeba Vysočina by bez nich ale neměla stomatologickou pohotovost žádnou. Pacienti však musejí do soukromých ambulancí lékařů.
před 7 hhodinami

Náhrada klecí chovatele slepic stojí víc, s dražšími vejci ale nekonkurují dovozu

Způsob chovu českých slepic se postupně mění. Novým trendem jsou robotické kurníky, díky kterým jsou nosnice denně přímo na pastvě. Zemědělci také dokončují rušení klecí, které od nového roku zakazuje zákon. Zprovozňují prostornější, ale nákladnější voliéry. Podle drůbežářské unie je nyní problém s cenou tuzemských vajec, která je těsně nad náklady a není schopná konkurovat dovozu.
před 8 hhodinami

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.