Česká armáda by měla dál posilovat – ve výzbroji i personálu. Vláda chce, aby výdaje na obranu v následujících letech rostly tak, aby do roku 2030 dosáhly tří procent HDP. Podle prezidenta, tedy vrchního velitele ozbrojených sil, nejde jen o konkrétní číslo, ale o celkovou připravenost společnosti. A také o vůli lidí se do obrany země zapojit.
Česká armáda má dál posilovat, opozice má výhrady
4 minuty
Události: Modernizace české armády
„Pojďme to udělat tak – teď začíná nový cyklus plánovaní v NATO – že si jasně naplánujeme, co by naše armáda všechno měla být, aby byla nejenom věrohodnou a obranyschopnou silou pro naši zemi, ale také... Náš díl do kolektivní obrany. A potom to převeďme do peněz a do času, ke kterému bychom těch schopností měli dosáhnout. To nám ukáže, jaké výše obranných výdajů pro naši vlastní bezpečnost bychom měli dosáhnout,“ řekl v rozhovoru pro ČT Pavel.
Už na pondělí také připravuje hlava státu setkání s nejvyššími ústavními činiteli k zahraniční politice. Zúčastní se také ministři zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a obrany Jana Černochová (ODS). Mluvit se určitě bude právě o vyšších armádních výdajích. Příští rok by měly dosahovat 2,2 procenta HDP – to je zhruba o 34 miliard víc než letos.
Nákup dvanácti vrtulníků pro podporu pozemních jednotek a další operace celkem za téměř osmnáct miliard Lubomír Metnar (za ANO) podepsal v roce 2019. První v tuzemsku přistály o čtyři roky později, u toho už byla Černochová. Podobně armáda čeká i na další výzbroj, třeba děla Caesar. Bojová vozidla pěchoty má vojsko dostávat až od příštího roku, kdy už měla být těžká brigáda připravená. A letouny F-35 budou k dispozici na přelomu dekády.
„Chybí nám 600 miliard na to, abychom mohli realizovat ty projekty, které od vstupu Česka do Severoatlantické aliance měl resort ministerstva obrany mít, aby byla naplněna ta dvě procenta (na obranu), která byla součástí přístupových smluv,“ upozorňuje šéfka resortu obrany.
Podle kabinetu ale bude potřeba obranu ještě posílit a už příští rok by na ni měla jít 2,2 procenta HDP. Výpočet na základě prognóz ministerstva financí a dalších institucí ukazuje, že by šlo celkem o bezmála 195 miliard korun. A v roce 2030 pak po dalším postupném nárůstu o sumu těsně přesahující 300 miliard. Opozice to považuje za nereálné. Navýšení už příští rok by podle hnutí ANO znamenalo, že neefektivní utrácení bude pokračovat.
„Velké rezervy“
„Ani v roce 2025, čili v tomto roce, nemá tato vláda pokryta dvě procenta. Zdůrazňuji – nemá je pokryta,“ uvedl první místopředseda ANO Karel Havlíček. „Myslím, že v armádě jsou velké rezervy k tomu, aby vůbec mohla smysluplně ta dvě procenta čerpat,“ je přesvědčený předseda sněmovního kontrolního výboru Radovan Vích (SPD).
Podle opozice není ani jasné, kde chce vláda peníze vzít. Podle hnutí STAN bude nezbytné posílit příjmy státního rozpočtu. Místopředseda branného výboru Josef Flek (STAN) připouští i možnost zavedení speciální daně. „Variant není mnoho, můžeme se bavit o tom, že přijdou peníze z Evropské unie, že rozpočet půjde do většího deficitu, anebo budeme muset navýšit příjmovou stránku,“ vyjmenoval Flek.
Další investice se mají týkat podle resortu obrany primárně tří oblastí – pozemních sil, včetně nákupu nejmodernějších tanků Leopard, protivzdušné a protiraketové obrany a také logistiky a schopností podporovat alianční jednotky, které se můžou přes tuzemsko přesouvat.
Rozhodující, co do nových kapacit, bude červnový summit NATO v Haagu. Podle Černochové pak bude nejspíš potřeba znovu aktualizovat koncepci výstavby armády, tedy stěžejní dokument, jak ve vyzbrojování pokračovat.
