Premiér Petr Fiala (ODS) se v Kramářově vile setkal se slovenským předsedou vlády Ľudovítem Ódorem. Během zhruba hodinového jednání hovořili o energetické a obranné spolupráci, pomoci Ukrajině či nelegální migraci. Ódor se poté přesunul na Pražský hrad, kde ho přijal prezident Petr Pavel, s nímž mluvil zejména o nadcházejícím summitu NATO ve Vilniusu a dalších bilaterálních otázkách.
„Česko-slovenské vztahy jsou pevné a vzájemná spolupráce je neotřesitelná bez ohledu na výměnu politických reprezentací,“ řekl Pavel. Mluvčí Hradu Markéta Řeháková doplnila, že Pavel s Ódorem řešili i spolupráci v posilování odolnosti společnosti proti dezinformacím, témata související s obranou a priority předsednictví ve Visegrádské skupině (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), které Praha převzala na začátku července.
S Ódorem do Prahy dorazil také slovenský ministr zahraničí Miroslav Wlachovský, který mimo jiné jednal se šéfem české diplomacie Janem Lipavským (Piráti). Kromě vztahů probrali i chystanou společnou cestu ministrů Česka, Slovenska a Rakouska do Severní Makedonie v polovině července, napsal Lipavský na Twitteru.
S Fialou probral Ódor vedle obrany, Ukrajiny a summitu NATO také emisní normu Euro 7, revizi dlouhodobého rozpočtu Evropské unie nebo migraci. Zvlášť poté, co opět rostou počty nelegálně příchozích migrantů přes takzvanou balkánskou cestu, která se částečně týká hranic Česka a Slovenska.
„Faktem je, že letos dochází k pozvolnému nárůstu nelegální migrace v rámci Evropské unie. V této souvislosti bych chtěl velmi ocenit výrazné zlepšení spolupráce se Slovenskem,“ zdůraznil Fiala. Je to podle něj klíč, jak předcházet opatřením na společných hranicích, ke kterým Česko přistoupilo loni.
Podle obou premiérů je potřeba hledat řešení problému na evropské úrovni, což se minulý týden na jednání Evropské rady podle Fialy dostatečně nepodařilo kvůli blokování ze strany Polska a Maďarska. „Myslím, že to není v zájmu České republiky, není to odpovědné, ohrožuje to finanční podporu, kterou Česká republika prosadila a vyjednala pro země, které poskytují ochranu pro uprchlíky z Ukrajiny,“ upozornil Fiala.
Polsko a Maďarsko podle českého premiéra neodmítly na Evropské radě migrační pakt, o kterém rozhodovala Rada EU na úrovni ministrů vnitra, ale jakékoli závěry týkající se řešení migrační politiky. Nepokládá to za rozumné. Migrační pakt podle něj nabízí změnu migrační a azylové politiky.
„Konečně se bude řešit návratová politika efektivněji, konečně není možný volný pohyb, ale řeší se na hranicích azylové řízení. Konečně mluvíme o posílení vnější hranice a konkrétní kroky se začaly dělat se třetími zeměmi, abychom migraci řešili,“ dodal Fiala.
Visegrádskou skupinu nikdo nezatracuje
Formát Visegrádské skupiny, kam patří právě Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, podle českého premiéra nikdo nezatracuje a spolupráce v řadě oblastí existuje. „Nelze se ale fixovat pouze na tento formát,“ zmínil. „Na podzim se mají setkat prezidenti V4, premiéři až po volbách na Slovensku a v Polsku,“ doplnil Fiala a zopakoval výrazné zlepšení spolupráce se Slovenskem.
„Shodujeme se v pohledu na řešení nelegální migrace v základních směrech, že je potřeba posílit ochranu vnější hranice, zrychlit, zlepšit, zefektivnit návratovou politiku,“ vyjmenoval Fiala. „Chceme řešit externí dimenzi migrace, to znamená posilnit schengenské hranice, hovořit o tom, jak realokovat migranty, jak hledat nějaké společné nebo oboustranně výhodné spolupráce se třetími zeměmi,“ přidal Ódor.
„Co se týče emisní normy Euro 7, s panem premiérem Ódorem se shodujeme v tom, že aktuální návrh je nerealistický a že je potřeba ho přepracovat,“ konstatoval Fiala.
Česko a Slovensko chystají společný postup ohledně BVP
Premiéři na tiskové konferenci zároveň oznámili, že se Česko a Slovensko pokusí společně využít slevovou doložku při nákupu bojových vozidel pěchoty (BVP), pro jejichž pořízení se obě země rozhodly. „První společné jednání se švédskou stranou je na programu příští týden,“ prohlásil Fiala. Česká vláda v květnu rozhodla, že formou mezivládní dohody pořídí ze Švédska 246 pásových BVP CV90 za 59,7 miliardy korun.
Jak už bylo zmíněno, Fiala s Ódorem hovořili mimo jiné také o posilování obranné spolupráce. Rozhodnutí obou zemí o pořízení CV90 považují za výhodu. Značné úspory může podle Fialy přinést i společné testování obrněnců.
Slovensko loni v prosinci podepsalo se Švédskem smlouvu o nákupu 152 pásových obrněných vozidel CV90, odhadovaná hodnota zakázky činila 41 miliard korun. O plánu koordinovat další kroky mluvila před měsícem i tuzemská ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Slovenskému ministru obrany Martinu Sklenárovi poděkovala za pomoc jeho země při pořízení BVP. Země budou dál diskutovat o spolupráci při servisu či výcviku.
Tématem byl také nadcházející summit NATO. „Ukrajina očekává jasný signál ze strany NATO. Česko a Slovensko mají naprosto shodný názor, že je potřeba usilovat o to, aby se jí dostalo co nejsilnější politické podpory včetně vyjádření perspektivy pro budoucí členství v Alianci,“ zdůraznil Fiala. Obě země podporují i co nejrychlejší připojení Švédska k NATO.
Ódor mimo jiné poděkoval za to, že se Česko podílí na obraně slovenského vzdušného prostoru. Za společný zájem obou zemí označil posílení východního křídla NATO. „Budeme v tomto směru mít velmi podobná stanoviska na summitu ve Vilniusu,“ řekl slovenský premiér. Vstup Švédska do NATO podle něj není jen nějakým politickým gestem, ale znamená i výrazné posílení východního křídla Aliance.
Po jednání s prezidentem Pavlem uzavřel Ódor svůj úterní program na Národním památníku na Vítkově, kde položil věnce u hrobu Neznámého vojína.
Ódor se do čela slovenské úřednické vlády postavil v polovině května, s Fialou se poprvé setkal koncem května v Bratislavě při příležitosti mezinárodní bezpečnostní konference Globsec. Minulý týden se navíc ve slovenské metropoli konalo i jednání premiérů zemí visegrádské čtyřky (V4), kde Ódor vedle Fialy přivítal i maďarského premiéra Viktora Orbána a předsedu polské vlády Mateusze Morawieckého.
