Na Slovensku stoupá napětí před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami. Bývalý slovenský premiér Igor Matovič (OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti – OĽaNO) se dostal do potyčky s exministrem vnitra Robertem Kaliňákem ze strany Smer – sociálna demokracia (Smer-SD) Roberta Fica. Přijel na jejich mítink, kde zahájil vlastní proslov a Kaliňák mu chtěl vzít mikrofon. Při střetu došlo na kopance i vulgární nadávky. Matovičovo hnutí podle průzkumů nemá jistotu, že zůstane ve sněmovně.
Šéf nyní nejsilnějšího parlamentního hnutí (OĽaNO) Matovič narušil tiskovou konferenci Smeru-SD před budovou úřadu vlády v centru Bratislavy, kde Fico kritizoval postup úřednické vlády premiéra Ľudovíta Ódora v souvislosti s nynější vlnou nelegální migrace.
Matovič přijel na místo ve voze s ampliony a v proslovu se pustil do zástupců Smeru-SD kromě jiného za to, že strana podle něj svým dřívějším rozhodnutím přispěla k nynějšímu příchodu migrantů na Slovensko.
Následně vypukla strkanice mezi Matovičem a někdejším ministrem vnitra za Smer-SD Robertem Kaliňákem, který se snažil Matovičovi vzít mikrofon. Matovič, který seděl ve voze, pak Kaliňáka kopl. Následně Matovič podle televize Markíza dostal pěstí od jiného představitele Smeru-SD. Střety mezi politiky pak ukončili policisté.
Kaliňák kvůli incidentu podal trestní oznámení. „Porušil zákon. Prostě přijel na chodník, kde nemá co parkovat. Jemu je jedno, jestli porušuje zákony. On to dělal vždy. Omezoval svobody a lidé mu to jdou spočítat ve volbách. A on se strašně bojí. To je celé,“ konstatoval exministr.
Odpoledne Matovič své chování a kopnutí do Kaliňáka hájil. Novinářům řekl, že když ho Kaliňák během konfliktu neuposlechl, tak se bránil. Tvrdil, že politici Smeru-SD nemají problém použít násilí, když se jim něco nelíbí.
Ostuda, reagují politici i média
Matovič, který dosud spíše neudával témata probíhající volební kampaně, je dlouhodobě známý tím, že rád poutá pozornost veřejnosti a médií. Sociolog Martin Slosiarik listu Denník N řekl, že incident je zatím nejvýraznějším momentem kampaně. Podle něj může mobilizovat voliče, kteří si nebyli jistí, zda znovu volit OĽaNO, a uškodit by neměl ani Smeru-SD. „Je to doklad toho, že společnost se obecně radikalizuje a někoho může přimět k tomu, že nakonec ani nepůjde volit,“ míní politolog Samuel Abrahám.
„Matovič dostal to, pro co si přišel. Když jsem byl na vojně, tak mě vždy učili, že s d…m, bláznem se nedá vyjednávat a že jedna facka je lepší než třicet minut vyjednávání,“ prohlásil Fico, který se tak zastal svých stranických kolegů, již se zapojili do konfliktu s Matovičem.
„Ostuda. Přesně takto to nemá vypadat. Cílená provokace, vulgarismy, kopance i úder do tváře. Bitka bývalého premiéra Matoviče s bývalým ministrem vnitra Kaliňákem. Až na takovéto dno dovedli slovenskou politiku,“ myslí si Michal Šimečka, předseda neparlamentního hnutí Progresívne Slovensko, které je druhou nejoblíbenější stranou v zemi.
„Kdo po tomto pekle volí opět Matoviče, volí pokračování pekla se všemi jeho důsledky pro život slovenských občanů,“ uvedl někdejší premiér za Smer-SD Peter Pellegrini, který je nyní předsedou jedné z nejpopulárnějších stran Hlas – sociálna demokracia.
„Bitka Igora Matoviče s Robertkem Kaliňákem je zejména ostuda. Obou. Ale je to zdrcující zpráva o Slovensku,“ napsal list Denník N. Dodal, že Matovič z nahrávky vychází jako výtržník a Kaliňák jako grázl, který problémy řeší násilím.
Nejde o první potyčku mezi Matovičem a politiky Smeru-SD, v minulosti došlo k podobným incidentům ve sněmovně. Matovič se dlouhodobě vymezuje vůči Smeru-SD, jehož představitele označuje za mafii.
Matovičovo hnutí OĽaNO se ziskem 25 procent hlasů přesvědčivě vyhrálo poslední parlamentní volby z konce února 2020, po kterých se Matovič stal premiérem.
V této funkci skončil už zhruba po roce v zájmu řešení krize ve vládní koalici, když čelil výtkám jedné z vládních stran, že není s to manažersky, osobnostně ani komunikačně vést zemi.
Pokračující konflikt mezi Matovičem a liberální stranou Sloboda a Solidarita (SaS) loni vyústil v odchod SaS z vlády tehdejšího Matovičova stranického kolegy Eduarda Hegera, jež pak neustála hlasování sněmovny o vyslovení nedůvěry. Letos v květnu pak prezidentka Zuzana Čaputová jmenovala úřednický kabinet ekonoma Ódora.
(OĽaNO) se v nadcházejících předčasných volbách, které se konají 30. září, bude ucházet o hlasy voličů v koalici s dalšími dvěma stranami. Podle průzkumů veřejného mínění tato koalice nemá jistotu, že získá potřebných alespoň sedm procent hlasů pro vstup do sněmovny. Na samostatně kandidující strany se vztahuje pětiprocentní volební práh.
