Kresťanskodemokratické hnutie strana 2 z 2

„Historická šance na změnu“, „bod zlomu“, „restart“. Volební programy slovenských politických stran se hemží odkazy na nové začátky, „zodpovědnou změnu“ slibuje na svých billboardech dokonce i vládnoucí Smer-sociálna demokracia (Smer-SD). Předvolební průzkumy naznačují, že si Slováci v sobotu změnu nejspíš skutečně zvolí, z pohledu Smeru půjde ale dost možná o zvrat větší, než by si strana přála. Favoritem je totiž díky drtivému finiši opoziční hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) v čele s nepředvídatelným Igorem Matovičem. Kromě něj však posiluje i krajní pravice.

Na Slovensku sílí napětí před blížícími se parlamentními volbami, které se konají poslední únorový den. Podle nově zveřejněného průzkumu opoziční hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) dotahuje vládní Smer-SD expremiéra Roberta Fica, která je dlouhá léta nejoblíbenější stranou v zemi. OĽaNO by aktuálně dokázalo sestavit vládu s několika dalšími opozičními či neparlamentními formacemi.

Na Slovensku před nadcházejícími parlamentními volbami výrazně stoupla popularita opozičního hnutí Obyčajní ľudia (OĽANO), které se prezentuje jako protikorupční. V nejnovějším žebříčku preferencí agentury AKO se přiblížilo k dlouhodobě nejoblíbenější vládní straně Smer-sociálna demokracia (Smer-SD), jejíž popularita u voličů naopak dál klesá. Stávající tříčlenná koalice by neměla většinu v parlamentu, do kterého by se podle průzkumu dostalo až devět stran, hnutí či koalic. Od soboty až do uzavření hlasovacích místností v den voleb 29. února bude na Slovensku platit zákaz zveřejňování výsledků předvolebních průzkumů. Ztráty Smeru-SD a nárůst popularity OĽANO ukázaly už i dřívější průzkumy.

Nejpopulárnější stranou na Slovensku před nadcházejícími parlamentními volbami zůstal vládní Smer-sociálna demokracia (Smer-SD), na druhé místo se dostalo opoziční protikorupční hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Vyplynulo to ze sondáže agentury Polis Slovakia pro list Pravda, který její výsledky zveřejnil na svém webu. Podle průzkumu by se do sněmovny dostalo devět stran, hnutí a koalic. Stávající tříčlenná vládní koalice by většinu ve sněmovně neměla.

Porážka komunismu a osamostatnění Česka a Slovenska, tak vidí hlavní klady revoluce v listopadu 1989 a pozdějšího vývoje bývalý disident a někdejší slovenský premiér Ján Čarnogurský. Naopak za problematické považuje, že příliš velký význam nabyly peníze. Uvedl to v Interview ČT24. Vyzdvihl i smysl Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), která podle něj pomohla zastavit návrh na automatické rozdělování migrantů podle kvót.