Proti Smeru. Poslední průzkum před slovenskými volbami zvýrazňuje vzestup OĽANO

Nahrávám video

Na Slovensku před nadcházejícími parlamentními volbami výrazně stoupla popularita opozičního hnutí Obyčajní ľudia (OĽANO), které se prezentuje jako protikorupční. V nejnovějším žebříčku preferencí agentury AKO se přiblížilo k dlouhodobě nejoblíbenější vládní straně Smer-sociálna demokracia (Smer-SD), jejíž popularita u voličů naopak dál klesá. Stávající tříčlenná koalice by neměla většinu v parlamentu, do kterého by se podle průzkumu dostalo až devět stran, hnutí či koalic. Od soboty až do uzavření hlasovacích místností v den voleb 29. února bude na Slovensku platit zákaz zveřejňování výsledků předvolebních průzkumů. Ztráty Smeru-SD a nárůst popularity OĽANO ukázaly už i dřívější průzkumy.

Data z posledních dvou veřejně prezentovaných průzkumů na Slovensku
Zdroj: ČT24/Focus/AKO

Podle zmíněné sondáže, jejíž výsledky agentura AKO poskytla České tiskové kanceláři, preference Smeru-SD expremiéra Roberta Fica dosáhly 16,9 procenta. Ficova strana, která vyhrála všechny parlamentní volby od roku 2006, v posledních letech ztrácí na oblibě; ještě v roce 2012 získala 44,4 procenta hlasů, o čtyři roky později 28,28 procenta.

Nahrávám video

Hnutí OĽANO, které se dlouhodobě vymezuje vůči Smeru-SD, skončilo v sondáži na druhém místě s podporou 15,5 procenta ze skupiny rozhodnutých voličů. Ještě loni na podzim byly preference hnutí pod šesti procenty.

Šéf OĽANO Igor Matovič v probíhající kampani používá jednoduchá hesla a nepřidal se k několika opozičním a neparlamentním formacím, které dříve podepsaly dohodu o vzájemném neútočení před volbami. Podle sociologů má Matovič podporu i u protestních voličů. Média ho označují za nepředvídatelného politika či muže konfliktu, představitelé koalice za šaška a poloblázna.

Kotlebovci také posílili

Znalci tady na Slovensku říkají, že tak nejisté volby, jejichž výsledek se prakticky nedá předpovídat, nepamatují.
Petr Obrovský
zpravodaj ČT na Slovensku

Na třetím místě v sondáži skončila krajně pravicová strana Kotlebovci – Ľudová strana Naše Slovensko (LSNS) se ziskem 10,3 procenta.

Koalice neparlamentních stran Progresívne Slovensko (PS)/Spolu by podle průzkumu získala 9,4 procenta hlasů rozhodnutých voličů. Tato koalice musí ve volbách obdržet alespoň sedm procent hlasů, aby se dostala do sněmovny. Pro strany, které kandidují samostatně, platí pětiprocentní limit.

Až na pátém místě s podporou 8,9 procenta skončila nová strana Za ľudí exprezidenta Andreje Kisky. Ve čtvrtek na internetu někdo zveřejnil nahrávku, na které jeden podnikatel nařkl Kisku z nekalého jednání při koupi pozemků. Exprezident označil nahrávku za zinscenovanou a ohlásil trestní oznámení. Zmíněný podnikatel, který se v reakci Kiskovi omluvil, jakož i další osoba z nahrávky mezitím médiím potvrdili, že video je autentické a že zaznamenalo jejich setkání ze závěru minulého roku.

Křesla ve sněmovně by získala i další dvě opoziční seskupení, a to hnutí Sme rodina (7,2 procenta) a strana Sloboda a solidarita (6,1 procenta). Do sněmovny by se těsně dostalo neparlamentní Kresťanskodemokratické hnutie (5,3 procenta) a koaliční Slovenská národná strana (rovných pět procent). Blízko pětiprocentní hranice skončily v průzkumu vládní strana Most-Híd (4,7 procenta) a nová strana Dobrá voľba (4,3 procenta).

Nahrávám video

Internetová iniciativa

I přes zákonem stanovené moratorium na mediálně zveřejňované průzkumy volebních preferencí nemusí jít o poslední čísla, která Slováci uvidí. Do voleb se totiž očekávají ještě dva velké průzkumy, na které se lidé složili na internetu. Byla to původně reakce na pokus politiků prodloužit moratorium na padesát dnů před volbami. Tento nápad se sice uskutečnit nepodařilo, organizátoři iniciativy ale myšlenku neopustili.

Zapojilo se přes devět tisíc lidí, kteří dali dohromady 46 tisíc eur. To umožnilo objednat šetření u dvou agentur najednou. „Pošleme to e-mailem. Pokud by to někdo chtěl poslat svojí rodině nebo kamarádům, tak přes e-mail je to asi nejjednodušší cesta,“ přibližuje spoluorganizátorka realizace průzkumů Zuzana Suchová. Takto se výsledky patrně dostanou k desetitisícům lidí na Slovensku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 3 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
před 9 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

Evropský pohled