Slovenské ministerstvo kultury navrhlo novelu zákona, který by prosadil přísnější pravidla pro užívání jazyka. Ministerstvo požaduje povinnou slovenštinu na poštách nebo v dopravě a výrazně zvyšuje pokuty za porušení. Kritici mluví o omezení práv menšin. Situaci a probíhající politickou diskuzi pečlivě sleduje maďarská menšina i vláda v Budapešti.
Za maďarštinu na poště pokuta. Šimkovičová předložila nový návrh zákona
Události: Slovenské ministerstvo kultury chce přísnější pravidla pro užívání jazyka (zdroj: ČT24)
Dvoujazyčnost je na jihu Slovenska běžná – vyskytuje se na cedulích, reklamách i úředních nápisech. Slovenské ministerstvo kultury chce nyní více dohlížet, aby na prvním místě byla vždy slovenština – a minimálně ve stejné velikosti písma.
„Návrh novely zákona přesněji vymezuje pravidla výkonu dohledu nad dodržováním zákona o státním jazyce a posiluje kompetence orgánu dohledu, a to i v oblasti udělování sankcí,“ cituje slovenský Denník N vyjádření ministerstva.
O zákon se zajímá Budapešť
Nový zákon může postihovat i to, pokud personál na poštách či úřadech, ale i třeba v autobusech a vlacích použije jiný jazyk než slovenštinu. Podnikatelé by mohli platit v přepočtu až čtvrt milionu korun, firmy dokonce čtyři sta tisíc. „V minulosti, když se zpřísňoval právě tento jazykový zákon, tak to vždy vyvolalo velký odpor,“ varoval vedoucí redaktor maďarského webu Napunk Zoltán Szalay.
Novela může podle některých znalců zasáhnout do práv menšin – zvláště té maďarské, která má na Slovensku 460 tisíc příslušníků. O nový zákon se proto zajímá i Budapešť. „Pokud bychom v rámci tohoto procesu zaregistrovali jakoukoliv nesrovnalost, budeme ji průběžně konzultovat. Abychom předešli jakýmkoliv problémům,“ avizoval maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Zavádění pokut za jazykové přečiny zná Slovensko už z dob Vladimíra Mečiara. Od té doby se ale sankce zmírňovaly a ve většině případů ani neudělovaly. Nový návrh ministryně kultury Martiny Šimkovičové (SNS) to chce změnit a zpřísnit. Místopředseda slovenského parlamentu Peter Žiga (Hlas) si nemyslí, že by „nějakým způsobem měla být snížena kvalita života maďarské národnostní menšiny“.
„Pokud by návrh zákona šel v tom duchu, o jakém se mluví, tak by určitě šlo o omezování práv národnostních menšin,“ je přesvědčena místopředsedkyně výboru pro kulturu a média Zora Jaurová z Progresívného Slovenska.
Zákon je zatím ve fázi přípravy, vláda ho chce projednat do konce ledna. V případě schválení by platil od poloviny příštího roku.