Za maďarštinu na poště pokuta. Šimkovičová předložila nový návrh zákona

Nahrávám video
Události: Slovenské ministerstvo kultury chce přísnější pravidla pro užívání jazyka
Zdroj: ČT24

Slovenské ministerstvo kultury navrhlo novelu zákona, který by prosadil přísnější pravidla pro užívání jazyka. Ministerstvo požaduje povinnou slovenštinu na poštách nebo v dopravě a výrazně zvyšuje pokuty za porušení. Kritici mluví o omezení práv menšin. Situaci a probíhající politickou diskuzi pečlivě sleduje maďarská menšina i vláda v Budapešti.

Dvoujazyčnost je na jihu Slovenska běžná – vyskytuje se na cedulích, reklamách i úředních nápisech. Slovenské ministerstvo kultury chce nyní více dohlížet, aby na prvním místě byla vždy slovenština – a minimálně ve stejné velikosti písma.

„Návrh novely zákona přesněji vymezuje pravidla výkonu dohledu nad dodržováním zákona o státním jazyce a posiluje kompetence orgánu dohledu, a to i v oblasti udělování sankcí,“ cituje slovenský Denník N vyjádření ministerstva.

O zákon se zajímá Budapešť

Nový zákon může postihovat i to, pokud personál na poštách či úřadech, ale i třeba v autobusech a vlacích použije jiný jazyk než slovenštinu. Podnikatelé by mohli platit v přepočtu až čtvrt milionu korun, firmy dokonce čtyři sta tisíc. „V minulosti, když se zpřísňoval právě tento jazykový zákon, tak to vždy vyvolalo velký odpor,“ varoval vedoucí redaktor maďarského webu Napunk Zoltán Szalay.

Novela může podle některých znalců zasáhnout do práv menšin – zvláště té maďarské, která má na Slovensku 460 tisíc příslušníků. O nový zákon se proto zajímá i Budapešť. „Pokud bychom v rámci tohoto procesu zaregistrovali jakoukoliv nesrovnalost, budeme ji průběžně konzultovat. Abychom předešli jakýmkoliv problémům,“ avizoval maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Zavádění pokut za jazykové přečiny zná Slovensko už z dob Vladimíra Mečiara. Od té doby se ale sankce zmírňovaly a ve většině případů ani neudělovaly. Nový návrh ministryně kultury Martiny Šimkovičové (SNS) to chce změnit a zpřísnit. Místopředseda slovenského parlamentu Peter Žiga (Hlas) si nemyslí, že by „nějakým způsobem měla být snížena kvalita života maďarské národnostní menšiny“.

„Pokud by návrh zákona šel v tom duchu, o jakém se mluví, tak by určitě šlo o omezování práv národnostních menšin,“ je přesvědčena místopředsedkyně výboru pro kulturu a média Zora Jaurová z Progresívného Slovenska.

Zákon je zatím ve fázi přípravy, vláda ho chce projednat do konce ledna. V případě schválení by platil od poloviny příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Kalifornii je po pádu laviny nezvěstných devět lyžařů

Po pádu laviny v severní Kalifornii je nezvěstných devět lyžařů. Šest dalších lidí bylo nalezeno živých, napsala ve středu agentura DPA s odvoláním na místní úřady. Původní informace hovořily celkem o šestnácti lyžařích. V oblasti panuje nepříznivé zimní počasí.
04:51Aktualizovánopřed 28 mminutami

Polský Krakov nasadí holubům antikoncepci

Jihopolský Krakov zavede pilotní program, v rámci kterého nasadí holubům antikoncepci. Podle tamních médií zástupci města i odborníci ujišťují, že půjde o bezpečný prostředek. Cílem programu je zlepšení kondice holubů a omezení problémů spojovaných s jejich přemnožením, tedy nemocemi nebo potížemi s dostupností potravy.
před 1 hhodinou

Výpadky proudu a odpadky v ulicích. Americké embargo omezuje životy Kubánců

Kuba kvůli ropné blokádě, kterou uvalily Spojené státy, výrazně omezila fungování veřejné dopravy, služeb, školství i zdravotnictví. Ostrov získával pohonné hmoty nebo surovou ropu od Venezuely, po zadržení tamního diktátora Nicoláse Madura Washingtonem ale dodávky ustaly. Benzinu už je na Kubě tak málo, že přestaly jezdit popelářské vozy a v ulicích se hromadí odpadky. Kvůli nedostatku paliva pro elektrárny má také jedenáctimilionová země už dlouho problémy s výpadky proudu. Ztenčují se i zásoby potravin a léků. OSN varuje, že Kubě hrozí humanitární krize.
před 2 hhodinami

Nejrozsáhlejší revize ústavy. Kazachstánský prezident si chce upevnit moc

V Kazachstánu byl zveřejněn nový návrh ústavy – podle něj má být v zemi zrušen Senát, znovu naopak zaveden post viceprezidenta či rozšířeny pravomoci hlavy státu. Právě prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev chce takto podle tamních expertů posílit svou moc a pokusit se o úplnou „přestavbu“ politického systému. Změny v ústavě se týkají také postavení ruštiny v Kazachstánu, což v sousední zemi vyvolalo reakce.
před 3 hhodinami

Zelenskyj tvrdí, že na něj Trump vyvíjí nepřiměřený nátlak

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že na něj americký protějšek Donald Trump vyvíjí nepřiměřený nátlak ve snaze dosáhnout řešení ruské invaze na Ukrajinu, která v otevřené formě trvá už téměř čtyři roky. Zelenskyj v rozhovoru pro web Axios zopakoval, že jakýkoliv plán, který by vyžadoval, aby se Ukrajina vzdala dosud neokupovaného území v Donbasu, by Ukrajinci odmítli v referendu.
před 6 hhodinami

Peruánský parlament sesadil prezidenta Jerího

Peruánský parlament v úterý sesadil prezidenta Josého Jerího, který nyní čelí vyšetřování kvůli nepřiznaným schůzkám se dvěma čínskými podnikateli. Informují o tom tiskové agentury. Peru mění hlavu státu dva měsíce před parlamentními a prezidentskými volbami. S novou volbou prezidenta pak začne Kongres ve středu místního času.
před 9 hhodinami

Kvůli násilné smrti aktivisty v Lyonu nechala prokuratura zadržet devět lidí

Prokuratura v Lyonu nechala kvůli napadení a smrti třiadvacetiletého krajně pravicového aktivisty Quentina Deranquea zadržet devět lidí, napsala agentura AFP. Mezi zadrženými je i Jacques-Elie Favrot, který je asistentem poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta. Favrot ale již dříve odmítl, že by nesl nějaký podíl viny na smrti muže.
před 10 hhodinami

USA a Írán v Ženevě dosáhly shody na hlavních principech, řekl Arakčí

Spojené státy a Írán dosáhly na jednání v Ženevě shody na hlavních principech, řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Neznamená to, že dohoda bude hotova brzy, ale otevřela se k ní cesta, míní. Delegace už opustily město. Diplomaté obou států nepřímo vyjednávali hlavně o íránském jaderném programu. Prezident USA Donald Trump dříve varoval před následky odmítání dohody, z druhé strany se ozývá apel na realistické požadavky. Obě země ukazují i vojenskou sílu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...