Slovenská sněmovna odvolala Šimečku z funkce místopředsedy

Slovenská sněmovna v úterním tajném hlasování odvolala z funkce místopředsedy šéfa nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko (PS) Michala Šimečku. Návrh předložili vládní zákonodárci a podpořilo ho 76 poslanců, tedy minimální většina potřebná pro sesazení místopředsedy parlamentu. Opoziční strany předem oznámily, že jejich poslanci hlasovat nebudou. Vládní koalice se v parlamentu o sto padesáti členech opírá o 79 poslanců, hlasování o Šimečkovi se jich zúčastnilo 77.

Odvolaný Šimečka vzkázal premiérovi Robertu Ficovi (Smer), že v nadcházejících volbách ho porazí. Vládní koalice podle něj může odvolat místopředsedu parlamentu, ale nemůže odvolat lídra opozice. S nadsázkou dodal, že jeho odvoláním se všechny problémy země vyřeší, a v této souvislosti poukázal na dlouholeté vládnutí Smeru.

Hlasování o Šimečkovi vyvolaly Ficova strana Smer–SD a Slovenská národní strana (SNS). Návrh zdůvodnily například tím, že tři nevládní organizace blízké příbuzným šéfa PS v posledních letech, kdy nynější vládní strany nebyly u moci, dostaly od státu dohromady 1,18 milionu eur (zhruba 30 milionů korun).

Podle nich existují podezření na nezákonný postup při přidělování dotací těmto organizacím. Tvrdily dále, že Šimečka zneužívá protivládní demonstrace na ochranu finančních zájmů své rodiny a že svými výroky polarizuje společnost. PS v reakci zveřejnilo seznam dotací pro organizace či instituce, které jsou podle tohoto opozičního hnutí spojené s vládními politiky.

Samotný premiér Fico odvolání uvítal. V souvislosti s dotacemi tvrdil, že politik a jeho rodina rabovali, opoziční hnutí PS premiér zase označil za příživníky. Podle něj vládní koalice bude respektovat, že dosavadní Šimečkovo křeslo ve vedení sněmovny patří opozici.

Audit nezjistil závažné nedostatky

Iniciativu Smeru a SNS podpořila také třetí vládní strana Hlas–sociálna demokracia (Hlas), byť podle slovenského listu Denník N tři poslanci Hlasu pro Šimečkovo odvolání nakonec nehlasovali.

Vládní strany se ve svém návrhu nezmínily o tom, že uvedené nevládní organizace získávaly peníze od státu také za předchozích vlád Smeru, jehož předseda Fico je nyní již čtyřnásobným premiérem. Slovenská média uvedla, že předběžné závěry nejnovějšího auditu ministerstva spravedlnosti o přerozdělování dotací nevládnímu sektoru nezjistily závažné nedostatky.

Podle dosavadní praxe jedno z křesel místopředsedů ve sněmovně patří opozici a obsazuje ho nejsilnější opoziční strana. PS se poprvé dostalo do parlamentu v loňských předčasných volbách, ve kterých skončilo na druhém místě za vítězným Smerem.

Po odvolání Šimečky zůstali v původně pětičlenném vedení sněmovny jen tři vládní politici. Křeslo předsedy sněmovny se uvolnilo už v dubnu po zvolení tehdejšího šéfa Hlasu Petera Pellegriniho prezidentem. Vládní strany se dosud nedohodly na společném kandidátovi na nového předsedu parlamentu, tuto funkci by chtěla obsadit SNS.

Slovenská sněmovna ještě v červnu na návrh vládních poslanců odvolala z čela dvou parlamentních výborů opoziční poslance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Z disidentky agentkou Moskvy. Sudlianková v Česku řídila ruské dezinformace

Nově sankcionovaná běloruská novinářka Natalia Sudlianková byla v Česku dlouho vnímána jako disidentka, jeden ze zlomů ale přišel v době nelegální anexe ukrajinského Krymu Ruskem. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) v tuzemsku řadu let skrytě a vědomě pracovala pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. V Česku žije s rodinou, která tu může zůstat.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Dopad amerických cel probírali Topolánek a Kolář

O dopadu cel, která zavádí americký prezident Donald Trump vůči obchodním partnerům Spojených států, diskutovali v pořadu Události, komentáře bývalý předseda Rady Evropské unie a expremiér Mirek Topolánek a poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v Rusku a v USA Petr Kolář. Probrali také strategii a taktiku Trumpa i evropské vyjednávání se Spojenými státy.
před 1 hhodinou

Akciové burzy druhým dnem zažily jízdu z kopce

Evropské akciové burzy prožily i v pátek prudký pokles. Investoři tak reagovali na dopad nových amerických cel, která prezident Donald Trump oznámil ve středu večer. Panevropský index Stoxx 600 uzavřel se ztrátou 5,1 procenta. Britský FTSE 100 i německý DAX odepsaly necelých pět procent, francouzský CAC pak přes čtyři procenta. Propad zažily trhy i ve čtvrtek. Ve výrazném minusu zakončily týden též americké akcie. Situaci vyostřila i páteční razantní odpověď Číny.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Cla jsou mimořádně radikální, odpověď bude adekvátní, řekl Šefčovič

Nová cla oznámená prezidentem USA Donaldem Trumpem jsou mimořádné radikální a pozice EU a Washingtonu zůstávají přes intenzivní kontakty velmi rozdílné. V rozhovoru se zpravodajem ČT Petrem Obrovským to uvedl eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Evropská unie podle něj chystá „bezprecedentní“ odpověď.
před 2 hhodinami

Turci usilují o klíčovou základnu v Sýrii, Izrael udeřil

Turecko chce převzít leteckou základnu Tijas v Sýrii a rozmístit tam systémy protivzdušné obrany a drony. S odkazem na své zdroje to píše The Middle East Eye (MEE) a další média. Ankara jedná s Damaškem i o vojenském centru pro výcvik syrských vojáků. Izrael mluví o „tureckém protektorátu“ a základny bombarduje. Damašek má útoky za porušení suverenity.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Velitelé britské a francouzské armády jednali se Zelenským

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek v Kyjevě setkal s veliteli britské a francouzské armády, aby s nimi projednal plány na případné rozmístění kontingentu zahraničních vojáků na Ukrajině v rámci možné budoucí dohody o příměří.
před 2 hhodinami

Rusové udeřili na elektrárnu v Chersonu. Porušili dohodu, řekl Zelenskyj

Rusko v pátek zaútočilo bezpilotním letounem na tepelnou elektrárnu v ukrajinském městě Cherson, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Obvinil proto Moskvu z porušení moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře, které bylo zprostředkováno Spojenými státy. Ruské síly útočily během pátku rovněž v Kryvém Rihu, kde zabily nejméně čtrnáct lidí, z toho šest dětí, a v Charkově, kde zemřelo pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Putin bude muset brzy říci, zda to s mírem myslí vážně, prohlásil Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek po jednání ministrů zahraničí států NATO prohlásil, že ruský vládce Vladimir Putin bude muset velmi brzy říci, zda to s mírem na Ukrajině myslí vážně. Pokud ne, USA odpoví, zdůraznil Rubio. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho je nyní „míč na ruské straně hřiště“. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) řekl, že k ruskému jednání o příměří je maximálně skeptický.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...