Stoltenberg zakončil cestu po Balkáně. Varoval před neklidem v Bosně i ruským vlivem v regionu

3 minuty
Horizont ČT24: Stoltenberg zakončil cestu po Balkáně
Zdroj: ČT24

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při středečním setkání s lídry balkánských členů Aliance ve Skopje vyzval k překonání konfliktů na západním Balkáně. Žádná ze zemí podle něj nečelí bezprostřední vojenské hrozbě, znepokojení však vyvolává nárůst napětí v Kosovu, rozvrat v Bosně a Hercegovině či nárůst ruského vlivu v regionu. Stoltenberg to prohlásil závěrem svého čtyřdenního turné po Balkánu.

Stoltenberg cestu zakončil konferencí v hlavním městě Severní Makedonie se zástupci tří dalších balkánských zemí – Albánie, Černé Hory a Chorvatska. Schůzky se zúčastnil severomakedonský premiér Dimitar Kovačevski, albánský premiér Edi Rama, chorvatský prezident Zoran Milanović a černohorský předseda vlády Milojko Spajić. Stoltenberg v uplynulých dnech navštívil také Bosnu, Kosovo a Srbsko.

„Je důležité zvolit dialog a diplomacii namísto konfliktu a války,“ řekl šéf NATO. „Požadavky na odtržení jsou hrozbou pro mír v Bosně a dialog je nezbytný i pro Bělehrad a Prištinu,“ dodal. Zdůraznil také, že NATO je připraveno vojensky bránit všechny své členy.  

Stoltenberg již při pondělní návštěvě Bosny vyjádřil znepokojení nad separatistickou a rozvratnou rétorikou bosenských Srbů i nad vlivem Ruska v zemi. Podle něj tyto faktory ohrožují stabilitu a brání reformám. Generální tajemník také vyslovil „silnou podporu svrchovanosti a územní celistvosti“ Bosny a Hercegoviny. 

O ruském vměšování a snaze infiltrovat mocenské struktury jednal generální tajemník i v Severní Makedonii. Vyzdvihl zároveň, že i přesto Skopje vytrvala například v podpoře Ruskem napadené Ukrajiny.

„(Rusové) se aktivně snaží infiltrovat své sympatizanty do určitých politických stran a organizací. Nedaří se jim ale prosadit na úrovni, aby mohli kontrolovat naše instituce nebo tajné služby,“ podotkl Dimitar Kovačevski, premiér Severní Makedonie.

Státy uvítají posílení jednotek NATO

Albánský premiér Rama na setkání vyzval k posílení vojenské přítomnosti NATO v Kosovu v souvislosti se zářijovým incidentem na severu země, při němž skupina srbských ozbrojenců zavraždila místního policistu a opevnila se v pravoslavném klášteře. Stoltenberg zopakoval své vyjádření, že o navýšení přítomnosti Aliance momentálně vede diskusi.

K jednotkám NATO přitom už v létě přibylo tisíc vojáků poté, co při střetech s etnickými Srby utrpělo zranění 30 členů KFOR (Kosovo Force, mezinárodní mírová operace NATO v Kosovu). Po zářijové přestřelce zvažuje, že kontingent v zemi ponechá v posíleném stavu.

Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová ujasnila, že nečeká, že NATO převezme povinnosti místní policie, má ale v zemi chránit mír a bezpečnost. „Uděláme vše potřebné, abychom udrželi bezpečnost a zajistili svobodu pohybu všem v Kosovu. Stabilita regionu záleží na všech zúčastněných a dodržování existujících závazků,“ apeloval na státy Stoltenberg.

Posílení mise přivítal i Bělehrad. Podle prezidenta Vučiče jsou to ale právě Srbové, kdo je v Kosovu terčem systematického násilí a útlaku. „Za poslední rok opustilo Kosovo a Metochiji kvůli enormnímu tlaku, zatýkání, obtěžování a výhrůžkám ze strany kosovského režimu třináct procent Srbů. Pokud to není násilí, nevím, co je,“ upozornil srbský prezident Aleksandar Vučič.

Členy NATO se v posledních letech staly všechny státy jihovýchodní Evropy kromě Srbska, Bosny a Hercegoviny a Kosova. Region se však nadále potýká s bezpečnostní nestabilitou a přetrvávajícími etnickými konflikty, které v 90. letech vedly k několika válkám. Proces začlenění zemí západního Balkánu do Evropské unie uvázl na mrtvém bodě kvůli neschopnosti vlád provést klíčové reformy i nejednotném přístupu členských zemí vůči tomuto regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 25 mminutami

Násilné protesty i spory ve vládní straně prohlubují nejistotu před bolivijskými volbami

Bolívií před srpnovými volbami zmítají protesty a silniční blokády organizované příznivci bývalého prezidenta Evo Moralese. Jejich cílem je zvrátit rozhodnutí, které mu znemožnilo opětovnou kandidaturu. Demonstrace probíhají na pozadí hluboké ekonomické krize a rozkolu mezi někdejšími spojenci a klíčovými postavami vládního Hnutí za socialismus (MAS), exprezidentem Moralesem a současnou hlavou státu Luisem Arcem. Ačkoli ani jeden z nich letos nekandiduje, jejich spor má vliv na volební klání, které zatím nemá jasného favorita.
před 1 hhodinou

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. V pátek to podle izraelského tisku Kac řekl při jednání s armádním velením. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu.
před 2 hhodinami

Propalestinští aktivisté pronikli na základnu RAF, poničili vojenská letadla

Propalestinští aktivisté vnikli na základnu britského Královského letectva (RAF) v Brize Norton ve střední Anglii a nastříkali červenou barvu do motorů dvou vojenských letadel, píše BBC. Záběry zveřejnila organizace Palestine Action. Skupina tvrdí, že letouny také poničila páčidly. Britský premiér Keir Starmer akci odsoudil, policie po podezřelých pátrá.
12:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

OSN: Násilí na dětech v ozbrojených konfliktech bylo loni bezprecedentní

Násilí na dětech loni oproti předchozímu roku stouplo o čtvrtinu, uvádí výroční zpráva Organizace spojených národů (OSN). Práva dětí nejvíce trpěla v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda vede od října 2023 válku proti teroristickému hnutí Hamás. Útoky na děti jsou nejčastější v Kongu, Somálsku, Nigérii a na Haiti. V ozbrojených konfliktech byla podle OSN míra násilí bezprecedentní. UNICEF navíc upozornil, že v Pásmu Gazy hrozí, že budou „děti umírat žízní“.
před 2 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí.
06:31Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusové podnikli masivní útok na Oděsu, zasáhli i Charkov a Sumy

Masivní noční nálet ruských dronů na Oděsu na jihu Ukrajiny zabil jednoho člověka a dalších čtrnáct zranil, uvedli ukrajinští vyšetřovatelé a úřady. Mezi zraněnými jsou hasiči. Dva dronové útoky ruská armáda podnikla na Charkov, odkud jsou hlášeni čtyři zranění. Terčem ruských dronů se stalo i město Sumy.
06:26Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Americké úřady schválily preventivní injekci proti HIV

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil dvakrát ročně podávanou injekci americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences na prevenci viru HIV. Látka lenakapavir, která bude uvedena na trh pod názvem Yeztugo, by mohla hrát důležitou roli v boji proti tomuto sexuálně přenosnému viru, jenž způsobuje nemoc AIDS.
před 4 hhodinami
Načítání...