Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při středečním setkání s lídry balkánských členů Aliance ve Skopje vyzval k překonání konfliktů na západním Balkáně. Žádná ze zemí podle něj nečelí bezprostřední vojenské hrozbě, znepokojení však vyvolává nárůst napětí v Kosovu, rozvrat v Bosně a Hercegovině či nárůst ruského vlivu v regionu. Stoltenberg to prohlásil závěrem svého čtyřdenního turné po Balkánu.
Stoltenberg cestu zakončil konferencí v hlavním městě Severní Makedonie se zástupci tří dalších balkánských zemí – Albánie, Černé Hory a Chorvatska. Schůzky se zúčastnil severomakedonský premiér Dimitar Kovačevski, albánský premiér Edi Rama, chorvatský prezident Zoran Milanović a černohorský předseda vlády Milojko Spajić. Stoltenberg v uplynulých dnech navštívil také Bosnu, Kosovo a Srbsko.
„Je důležité zvolit dialog a diplomacii namísto konfliktu a války,“ řekl šéf NATO. „Požadavky na odtržení jsou hrozbou pro mír v Bosně a dialog je nezbytný i pro Bělehrad a Prištinu,“ dodal. Zdůraznil také, že NATO je připraveno vojensky bránit všechny své členy.
Stoltenberg již při pondělní návštěvě Bosny vyjádřil znepokojení nad separatistickou a rozvratnou rétorikou bosenských Srbů i nad vlivem Ruska v zemi. Podle něj tyto faktory ohrožují stabilitu a brání reformám. Generální tajemník také vyslovil „silnou podporu svrchovanosti a územní celistvosti“ Bosny a Hercegoviny.
O ruském vměšování a snaze infiltrovat mocenské struktury jednal generální tajemník i v Severní Makedonii. Vyzdvihl zároveň, že i přesto Skopje vytrvala například v podpoře Ruskem napadené Ukrajiny.
„(Rusové) se aktivně snaží infiltrovat své sympatizanty do určitých politických stran a organizací. Nedaří se jim ale prosadit na úrovni, aby mohli kontrolovat naše instituce nebo tajné služby,“ podotkl Dimitar Kovačevski, premiér Severní Makedonie.
Státy uvítají posílení jednotek NATO
Albánský premiér Rama na setkání vyzval k posílení vojenské přítomnosti NATO v Kosovu v souvislosti se zářijovým incidentem na severu země, při němž skupina srbských ozbrojenců zavraždila místního policistu a opevnila se v pravoslavném klášteře. Stoltenberg zopakoval své vyjádření, že o navýšení přítomnosti Aliance momentálně vede diskusi.
K jednotkám NATO přitom už v létě přibylo tisíc vojáků poté, co při střetech s etnickými Srby utrpělo zranění 30 členů KFOR (Kosovo Force, mezinárodní mírová operace NATO v Kosovu). Po zářijové přestřelce zvažuje, že kontingent v zemi ponechá v posíleném stavu.
Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová ujasnila, že nečeká, že NATO převezme povinnosti místní policie, má ale v zemi chránit mír a bezpečnost. „Uděláme vše potřebné, abychom udrželi bezpečnost a zajistili svobodu pohybu všem v Kosovu. Stabilita regionu záleží na všech zúčastněných a dodržování existujících závazků,“ apeloval na státy Stoltenberg.
Posílení mise přivítal i Bělehrad. Podle prezidenta Vučiče jsou to ale právě Srbové, kdo je v Kosovu terčem systematického násilí a útlaku. „Za poslední rok opustilo Kosovo a Metochiji kvůli enormnímu tlaku, zatýkání, obtěžování a výhrůžkám ze strany kosovského režimu třináct procent Srbů. Pokud to není násilí, nevím, co je,“ upozornil srbský prezident Aleksandar Vučič.
Členy NATO se v posledních letech staly všechny státy jihovýchodní Evropy kromě Srbska, Bosny a Hercegoviny a Kosova. Region se však nadále potýká s bezpečnostní nestabilitou a přetrvávajícími etnickými konflikty, které v 90. letech vedly k několika válkám. Proces začlenění zemí západního Balkánu do Evropské unie uvázl na mrtvém bodě kvůli neschopnosti vlád provést klíčové reformy i nejednotném přístupu členských zemí vůči tomuto regionu.
