Stoltenberg zakončil cestu po Balkáně. Varoval před neklidem v Bosně i ruským vlivem v regionu

3 minuty
Horizont ČT24: Stoltenberg zakončil cestu po Balkáně
Zdroj: ČT24

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při středečním setkání s lídry balkánských členů Aliance ve Skopje vyzval k překonání konfliktů na západním Balkáně. Žádná ze zemí podle něj nečelí bezprostřední vojenské hrozbě, znepokojení však vyvolává nárůst napětí v Kosovu, rozvrat v Bosně a Hercegovině či nárůst ruského vlivu v regionu. Stoltenberg to prohlásil závěrem svého čtyřdenního turné po Balkánu.

Stoltenberg cestu zakončil konferencí v hlavním městě Severní Makedonie se zástupci tří dalších balkánských zemí – Albánie, Černé Hory a Chorvatska. Schůzky se zúčastnil severomakedonský premiér Dimitar Kovačevski, albánský premiér Edi Rama, chorvatský prezident Zoran Milanović a černohorský předseda vlády Milojko Spajić. Stoltenberg v uplynulých dnech navštívil také Bosnu, Kosovo a Srbsko.

„Je důležité zvolit dialog a diplomacii namísto konfliktu a války,“ řekl šéf NATO. „Požadavky na odtržení jsou hrozbou pro mír v Bosně a dialog je nezbytný i pro Bělehrad a Prištinu,“ dodal. Zdůraznil také, že NATO je připraveno vojensky bránit všechny své členy.  

Stoltenberg již při pondělní návštěvě Bosny vyjádřil znepokojení nad separatistickou a rozvratnou rétorikou bosenských Srbů i nad vlivem Ruska v zemi. Podle něj tyto faktory ohrožují stabilitu a brání reformám. Generální tajemník také vyslovil „silnou podporu svrchovanosti a územní celistvosti“ Bosny a Hercegoviny. 

O ruském vměšování a snaze infiltrovat mocenské struktury jednal generální tajemník i v Severní Makedonii. Vyzdvihl zároveň, že i přesto Skopje vytrvala například v podpoře Ruskem napadené Ukrajiny.

„(Rusové) se aktivně snaží infiltrovat své sympatizanty do určitých politických stran a organizací. Nedaří se jim ale prosadit na úrovni, aby mohli kontrolovat naše instituce nebo tajné služby,“ podotkl Dimitar Kovačevski, premiér Severní Makedonie.

Státy uvítají posílení jednotek NATO

Albánský premiér Rama na setkání vyzval k posílení vojenské přítomnosti NATO v Kosovu v souvislosti se zářijovým incidentem na severu země, při němž skupina srbských ozbrojenců zavraždila místního policistu a opevnila se v pravoslavném klášteře. Stoltenberg zopakoval své vyjádření, že o navýšení přítomnosti Aliance momentálně vede diskusi.

K jednotkám NATO přitom už v létě přibylo tisíc vojáků poté, co při střetech s etnickými Srby utrpělo zranění 30 členů KFOR (Kosovo Force, mezinárodní mírová operace NATO v Kosovu). Po zářijové přestřelce zvažuje, že kontingent v zemi ponechá v posíleném stavu.

Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová ujasnila, že nečeká, že NATO převezme povinnosti místní policie, má ale v zemi chránit mír a bezpečnost. „Uděláme vše potřebné, abychom udrželi bezpečnost a zajistili svobodu pohybu všem v Kosovu. Stabilita regionu záleží na všech zúčastněných a dodržování existujících závazků,“ apeloval na státy Stoltenberg.

Posílení mise přivítal i Bělehrad. Podle prezidenta Vučiče jsou to ale právě Srbové, kdo je v Kosovu terčem systematického násilí a útlaku. „Za poslední rok opustilo Kosovo a Metochiji kvůli enormnímu tlaku, zatýkání, obtěžování a výhrůžkám ze strany kosovského režimu třináct procent Srbů. Pokud to není násilí, nevím, co je,“ upozornil srbský prezident Aleksandar Vučič.

Členy NATO se v posledních letech staly všechny státy jihovýchodní Evropy kromě Srbska, Bosny a Hercegoviny a Kosova. Region se však nadále potýká s bezpečnostní nestabilitou a přetrvávajícími etnickými konflikty, které v 90. letech vedly k několika válkám. Proces začlenění zemí západního Balkánu do Evropské unie uvázl na mrtvém bodě kvůli neschopnosti vlád provést klíčové reformy i nejednotném přístupu členských zemí vůči tomuto regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 3 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 4 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 5 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 8 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 12 hhodinami
Načítání...