Na severu Kosova našli tělo dalšího podezřelého z útoku, při němž zemřel policista

Nahrávám video
Události ČT: Útok na severu Kosova
Zdroj: ČT24

Na severu Kosova bylo nalezeno tělo dalšího podezřelého z nedělního útoku, při němž zahynul kosovský policista. Informovala o tom s odvoláním na kosovskou prokuraturu stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), podle níž tímto nálezem stoupl počet zabitých útočníků na čtyři. Po dalších účastnících se stále pátrá, podle kosovských úřadů přešli někteří z nich do Srbska.

Příslušník kosovské policie Afrim Bunjaku, etnický Albánec, zemřel v neděli při ozbrojených střetech v obci Banjska (albánsky Bajskë), která leží v severní, převážně Srby obývané části Kosova. Dva další policisté utrpěli zranění.

Kosovští představitelé uvedli, že tři desítky maskovaných ozbrojenců se poté ukryly v klášteře pravoslavné církve, který policie obklíčila a následně nad ním získala kontrolu. V neděli hlásily kosovské úřady tři mrtvé z řad útočníků a šest zadržených. Zabaveny byly také zbraně a munice.

Tělo čtvrtého podezřelého z útoku se našlo asi jeden a půl kilometru od místa incidentu, řekl stanici RFE/RL prokurátor Naim Abazi. Podle něj se spolu s tělem, které musí být teprve identifikováno, našlo také vozidlo se zbraněmi. Podle serveru Koha.net dále Abazi uvedl, že policie prověřuje možné skrýše zbraní v dalších automobilech a domech.

Okolí vesnice Banjska je uzavřené a kosovská policie nadále pátrá po zbylých útočnících. Podle kosovského ministra vnitra Xhelala Sveçly minimálně část z nich přešla do Srbska. „Podle dosavadních informací je v nemocnici v Novém Pazaru ošetřováno šest zraněných teroristů a žádáme Srbsko, aby je neprodleně předalo kosovským úřadům,“ řekl podle stanice Klan Kosova ministr.

Srbská agentura Beta dříve psala o dvou zraněných útočnících, kteří se léčí v Novém Pazaru na jihozápadě Srbska.

Priština viní Bělehrad, ten kosovské Srby

Priština útok označila za terorismus a připsala vinu za něj Bělehradu. Dlouhodobě tvrdí, že Srbsko prostřednictvím svých tajných služeb podporuje polovojenské struktury v severním Kosovu. Útok rovněž odsoudila Evropská unie, Spojené státy a další země. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury TASS uvedl, že Rusko sleduje „napjatou a potenciálně nebezpečnou situaci v Kosovu“.

Srbský prezident Aleksandar Vučič v neděli útok na kosovskou policii odsoudil a řekl, že za incidentem stojí Srbové ze severního Kosova, kteří „už nechtěli snášet teror“ kosovského premiéra Albina Kurtiho. V pondělí Vučič o incidentu jednal se západními představiteli i ruským velvyslancem v Bělehradě Alexandrem Bocanem-Charčenkem.

Situace se vyhrotila po srbském bojkotu voleb

Sever Kosova je dějištěm opakovaných nepokojů. Situace se tam prudce vyhrotila v květnu, kdy se kosovské úřady rozhodly jmenovat albánské starosty do čela čtyř okresů obývaných převážně Srby. Zvoleni byli ve volbách, které Srbové bojkotovali. 

V následných střetech se srbskými demonstranty bylo zraněno přibližně devadesát vojáků mezinárodních sil KFOR. Od té doby se situace stabilizovala, napětí tam ale přetrvávalo.

Z 1,8 milionu obyvatel Kosova je asi devadesát procent etnických Albánců, několik desítek tisíc Srbů žije převážně na severu Kosova. Od války z let 1998 až 1999, která skončila bombardováním Srbska letouny NATO, přecházejí vztahy mezi Prištinou a Bělehradem z krize do krize. Srbsko odmítá uznat nezávislost, kterou jeho bývalá jižní provincie vyhlásila v roce 2008.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
Právě teď

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 16 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 18 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku. Uzavřené je i velvyslanectví v Kuvajtu.
01:17Aktualizovánopřed 20 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 29 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 42 mminutami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 9 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 10 hhodinami
Načítání...