Pokračující agrese Moskvy na Ukrajině vnesla do ruské společnosti postupem času další problém – z vlasti odchází mnoho Rusů. Ať už proto, že s invazí nesouhlasí, nebo proto, že nechtěli narukovat do armády. Velká komunita těchto nových migrantů tak vznikla v Srbsku. Desítky tisíc lidí si balkánský stát vybraly mimo jiné kvůli silným historickým a kulturním vazbám.
Ruští emigranti zapouštějí kořeny v Srbsku. Bělehrad stále lavíruje
Horizont ČT24: Ruská menšina v Srbsku (zdroj: ČT24)
Na nové prostředí si musel zvykat i rodilý Moskvan Vadim Morus. Je profesionální krasobruslař, díky exkluzivnímu povolání nemá nouzi o místní zájemce o trénink. „Usadit se tady pro mě bylo jednoduché,“ říká s odkazem na svou práci. „Jak se ukázalo, jsem v tomto oboru jediný profesionál v zemi,“ dodává.
Jednoduché je to i z jiných důvodů. Srbové mají k Rusům historicky blízko – pojí je kultura i náboženství. Jen od února 2022 do poloviny roku 2023 požádalo o dočasný pobyt v Srbsku přes 30 tisíc Rusů. To vysvětluje nekonečné fronty před ruským velvyslanectvím během březnových prezidentských voleb i existenci ruských klubů, školek či lékařských ordinací.
„V centru si můžete vybrat ruskou restauraci, posedět s Rusy. Řada z nich se záhy začala organizovat a vznikla tu malá ruská osada,“ vysvětluje psycholožka Mischell Diová.
Samotní Srbové navíc většinou nemají s nově příchozími zásadní problém, dokonce v nich vidí jistý přínos. Často jsou to mladí lidé a úzkoprofiloví odborníci – třeba v oblasti informačních technologií. „Vytvářejí určitou hodnotu a platí daně, takže mohou zemi přispět ekonomicky,“ jmenoval politolog Aleksandar Djokić.
Lavírování mezi Moskvou a Bruselem
Kromě toho je Srbsko považované za evropskou zemi s nejpřátelštějším postojem k Rusům. Funguje pro ně jako přestupní letecká brána dál na západ. „Rusko je známé tím, že v Srbsku hrají důležitou roli jeho dodávky energetických zdrojů,“ prohlásil na začátku září letošního roku ruský vládce Vladimir Putin.
Jenže Bělehrad na druhou stranu usiluje o vstup do Evropské unie. Na důkaz toho, že se odklání od Moskvy coby tradičního dodavatele zbraní, podepsal prezident Aleksandar Vučić koncem srpna smlouvu na nákup dvanácti francouzských stíhacích letounů Rafale – v přepočtu skoro za sedmdesát miliard korun.
„Srbská volba rafalů je v tomto ohledu jasným rozhodnutím o dlouhodobé alianci mezi našimi dvěma zeměmi v rámci silnější a suverénnější Evropy,“ komentoval na konci srpna francouzský prezident Emmanuel Macron.
Jeho bělehradský protějšek Vůčić ovšem dodává, že vstup Srbska do Unie nepovažuje v příštích šesti letech za reálný. Vazby na Moskvu tedy hned tak nepovolí.
