Aleksandar Vučić strana 3 z 4

Srbsko požádá NATO, aby mu umožnilo rozmístit srbské vojáky a policisty v Kosovu, ačkoli nepředpokládá schválení žádosti, uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić. Prohlášení přichází v době rostoucích nepokojů na severu Kosova, který obývá převážně srbská menšina.

Kosovo a Srbsko dosáhly dohody, která ukončí téměř dvouletý spor ohledně poznávacích značek vozidel na severu Kosova. Informoval o tom na Twitteru šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Dohoda byla dojednaná v Bruselu za zprostředkování Evropské unie.

Kosovský premiér Albin Kurti v úterý o 48 hodin odložil platnost nařízení, na jehož základě mají řidiči vozidel s registračními značkami pro srbské okresy v Kosovu začít dostávat pokuty. Opatření, které mělo původně začít platit právě v úterý, vyvolává obavy z nové vlny násilí v západobalkánském regionu. Kurti o odkladu rozhodl na žádost Spojených států, kompromisní návrh Evropské unie v pondělí odmítl.

Stovky policistů, soudci i poslanci z řad etnických Srbů v Kosovu opustili svá místa ve státních institucích. Protestují tím proti nařízení kosovské vlády, aby na svých automobilech používali výhradně kosovské registrační značky. Premiér Kosova Albin Kurti prohlásil, že hromadné rezignace vyprovokoval Bělehrad, kterých chce zabránit integraci Srbů žijících v Kosovu.

Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) má za téměř jisté, že Česko prodlouží kontroly na hranicích se Slovenskem, které vláda minulý týden zavedla v souvislosti s náporem běženců, a to v první fázi na deset dnů, tedy do 8. října. Rakušan to prohlásil po schůzce s kolegy ze Slovenska, Maďarska a Rakouska v Bratislavě. Ministři se shodli na potřebě posílit ochranu vnější hranice schengenského prostoru volného pohybu osob. Srbský prezident Aleksandar Vučić se v Budapešti setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a rakouským kancléřem Karlem Nehammerem a slíbil jim, že jeho země zpřísní vízová pravidla.

Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili loutkoví zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Jde o mezinárodně neuznávané útvary, takzvanou „Doněckou a Luhanskou lidovou republiku“ (DNR a LNR) na východě Ukrajiny, a také o Chersonskou a Záporožskou oblast na jihu Ukrajiny, které invazní jednotky zčásti obsadily. Rusko v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci odsuzující anexi čtyř ukrajinských oblastí. Čína nebo Indie se hlasování zdržely.

Kosovská policie i mezinárodní jednotky jsou znovu v pohotovosti na hranicích se Srbskem. Obávají se, že Srbové na protest postaví zátarasy a budou blokovat průjezd. Nesouhlasí totiž s blížící se povinností používat v Kosovu výhradně jeho registrační značky. Nezávislost sousední země totiž neuznávají. Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová, se kterou vedla rozhovor Dominika Vřešťálová, míní, že hrozí další vyostření napětí.

Mezi Kosovem a Srbskem opět roste napětí. Srbové před časem odmítli kosovské nařízení, podle kterého smí nově překročit hranici jen s kosovskými registračními značkami na autech a cestovními doklady. Vyhrocenou situaci zklidnilo odsunutí platnosti nařízení. Nový termín ale vyprší už za týden.

Za bezprecedentní, nemyslitelné a hanebné označil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov rozhodnutí Bulharska, Černé Hory a Severní Makedonie nepovolit mu přelet do Srbska, kde měl v pondělí zahájit dvoudenní návštěvu. Moskva a Bělehrad jsou blízcí spojenci. Přestože Srbsko únorovou ruskou invazi na Ukrajinu odsoudilo, k západním sankcím se nepřipojilo.

Kosovo podalo přihlášku do Rady Evropy. Hodlá využít příležitosti, kdy v tomto orgánu pro dohled nad demokracií a lidskými právy od března nemá svého zástupce Rusko. To kosovskou nezávislost neuznává a vystupuje proti členství balkánské země v mezinárodních organizacích. Srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl, že Bělehrad bude na krok Prištiny tvrdě reagovat.

Válka na Ukrajině změnila tradiční témata využívaná evropskými populisty. Nacionalismus a odpor k migraci z posledních let vyměnili za otázky zdražování a ekonomických dopadů války na Ukrajině. Taková témata si například vzala ve francouzských prezidentských volbách za své Marine Le Penová, které se při nedělním hlasování podařilo postoupit do jejich druhého kola. Vliv mají i proruské postoje, které přispěly ke znovuzvolení Viktora Orbána maďarským prezidentem a Aleksandara Vučiće prezidentem Srbska.

Spojené státy dodají na Ukrajinu další protitankové rakety Javelin. Kyjev oslovil Česko a Slovensko ohledně možnosti oprav poškozené techniky. Předseda Evropské rady Charles Michel připustil, že po zákazu dovozu ruského uhlí bude EU muset zakázat i ropu a plyn. Nizozemsko zadržuje jachty oligarchů a další země vyhošťují ruské diplomaty. Budapešť si naproti tomu předvolala ukrajinského velvyslance. Německo vede důvěrná jednání s Kyjevem o bezpečnostních zárukách.

Srbský prezident Aleksandar Vučić v nedělních prezidentských volbách obhájil funkci ziskem 58,6 procenta hlasů. Vyplývá to z předběžných výsledků voleb po sečtení více než 96 procent hlasů. Vučičovo vítězství přivítal i ruský prezident Vladimir Putin. V souběžných parlamentních volbách získala Vučičova Srbská pokroková strana (SNS) zhruba 43 procent hlasů.

Válka na Ukrajině posiluje obavy, že se čínští komunisté pokusí ovládnout demokratický Tchaj-wan. Ostrov proto nacvičuje obranu proti invazi milionové armády. Lokální konflikt přesahuje svou oblast. Tchaj-wanu by v případě války dodávkami zbraní a možná i přímým zásahem pomohly Spojené státy. Peking zase pojí strategické partnerství s Moskvou, které jsou nakloněné Srbsko a Indie.

Vláda Spojených států se chystá uvalit sankce na ruského prezidenta Vladimira Putina a šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova jako další krok reagující na útok Moskvy na Ukrajinu. Informaci amerických médií při pravidelném brífinku potvrdila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Učinila tak jen několik hodin poté, co se na zmrazení majetku Putina a Lavrova dohodly členské země Evropské unie. Britský premiér Boris Johnson oznámil, že stejné opatření týkající se obstavení majetku ruského prezidenta a šéfa diplomacie začne s okamžitou platností uplatňovat také Británie. Sankce chystá i Kanada. Výbor ministrů Rady Evropy se také rozhodl pozastavit ruské členství v této instituci. Oznámil to italský ministr zahraničí Luigi di Maio, jehož země výboru předsedá. EU rovněž zahájila přípravu dalšího, již třetího balíku opatření, která mají ještě zásadněji ochromit ruskou ekonomiku. Moskva v reakci pohrozila odvetou.

První tenista světa Novak Djokovič odletěl po prohraném soudu o zrušené vízum z Melbourne. Informoval o tom australský ministr pro imigraci Alex Hawke. Djokovič tak nebude obhajovat titul na Australian Open, které začne v pondělí. Srbský tenista už dříve uvedl, že ho rozsudek zklamal, ale že ho respektuje. Tři soudci federálního soudu v Melbourne rozhodli v jeho neprospěch jednomyslně. Djokovičovi nyní hrozí tříletý zákaz vstupu do země.

Velký politický spor se strhnul o výjimku z povinného očkování proti covidu pro tenisovou světovou jedničku Novaka Djokoviče. Srbský hráč se díky ní měl zúčastnit prestižního turnaje v Melbourne. Tenista ale měl potíže hned po přistání v Melbourne. Kvůli problémům s vízy uvázl na letišti. Později mu australské úřady zcela odepřely vstup do země a podle informací listu The Age musí ještě během čtvrtka odcestovat.

Úterní setkání srbského prezidenta Aleksandara Vučiče s kosovským premiérem Albinem Kurtim, při kterém se věnovali normalizaci vztahů mezi svými zeměmi, nepřineslo žádný výsledek. Dialog ale bude v červenci pokračovat. Po jednání v Bruselu to oznámil srbský prezident, podle něhož dal Kurti najevo, že albánské vedení Kosova nemíní splnit to, co už dříve bylo dohodnuto.

Premiér Andrej Babiš (ANO) počká, co bude v dokumentech, které mu v pátek předá ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO). Pokud premiér usoudí, že je vše v pořádku, nebude Arenbergerova pozice ohrožena. Babiš zároveň uvedl, že o eventuálním odvolání ministra zdravotnictví nehovořil na středečním jednání s prezidentem Milošem Zemanem. Hovořili hlavně o očkování a vztazích se Srbskem, jehož prezident Aleksandar Vučič navštívil Česko.

Srbsko je připravené Česku darovat sto tisíc dávek vakcíny proti covidu-19 od společností Pfizer/BioNTech. Po jednání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem to na Twitteru uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Vučiče přivítal v Kramářově vile. Politici mluvili také o ekonomické spolupráci, otázkách spojených s regionem západního Balkánu nebo o koronavirové pandemii. Bombardování Jugoslávie v roce 1999 neřešili. Za to se v úterý omluvil prezident Miloš Zeman.

Miloš Zeman se omluvil za alianční bombardování Jugoslávie v roce 1999 a srbský národ požádal o odpuštění. Jako premiér tehdy českou účast v operaci schválil. Učinil tak po jednání s Aleksandarem Vučičem na Pražském hradě, kterému udělil nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva a dostal od něj Řád Srbské republiky. Řada politiků omluvu českého prezidenta uvítala, někteří ji ale označili za pokryteckou nebo za uznání vlastní chyby.

Rakouský spisovatel a držitel Nobelovy ceny za literaturu Peter Handke v neděli obdržel od srbského prezidenta Aleksandara Vučiče jedno z nejvyšších státních vyznamenání. Řád dostal za mimořádné zásluhy při šíření dobrého obrazu Srbska a za trvání na pravdě bez kompromisů, uvedla agentura AFP. Spisovatel je pro podporu Srbska v 90. letech a v období režimu Slobodana Miloševiče v zemi velmi populární. Za stejné postoje ale sklízí i kritiku.

Rusko se do vývoje vakcíny proti covidu-19 pustilo s velkou vervou, do proočkování vlastního obyvatelstva už se ale tak nehrne. Samotný prezident Vladimir Putin se raději nechal naočkovat proti obyčejné chřipce. Země přijímá objednávky na dodávky vakcín z celého světa a podle analytiků tak využívá snahu o potlačení pandemie k rozšíření své sféry vlivu.

Třídenní plošnou karanténu pro město Auckland vyhlásila novozélandská premiérka Jacinda Ardernová poté, co se v něm potvrdily tři nové případy nákazy koronavirem. Lidé mohou pouze do práce a na nutné nákupy. Německo v neděli téměř uzavřelo své hranice s Českem a Rakouskem, za což čelí kritice Evropské komise. Bavorský premiér zopakoval nabídku přijmout pacienty z přetížených nemocnic v Česku. Srbsko darovalo pět tisíc vakcín proti covidu-19 Severní Makedonii.