Prezident Miloš Zeman se setkal v Bělehradě se svým srbským protějškem Aleksandarem Vučičem. Prezidenti podepsali memorandum, ve kterém se Srbsko zavazuje České republice darovat Český dům v Bělehradě. Zeman také ocenil, že Srbsko odsoudilo ruskou agresi na Ukrajině. Podle něj by se mohlo stát v konfliktu společně s Čínou a Tureckem mediátorem.
Srbsko by mohlo být mediátorem mezi Ukrajinou a Ruskem, řekl Zeman v Bělehradě
14 minut
Brífink po setkání českého a srbského prezidenta
Podle srbského prezidenta Aleksandara Vučiče mají Česká republika a Srbsko stejný názor na ruskou agresi a územní integritu Ukrajiny. Vučić na tiskové konferenci po vzájemném jednání blahopřál Petru Pavlovi k vítězství v českých prezidentských volbách. Řekl, že doufá v dobrou spolupráci.
Vučić vyzdvihl oblibu, které se Zeman těší mezi srbskými obyvateli. Řekl, že nezná žádného jiného prezidenta, který by byl v zemi tak populární jako Zeman. Je to podle něj díky tomu, že Zeman projevil odvahu a před několika lety se omluvil za bombardování Srbska Severoatlantickou aliancí. „Na to, co řekl prezident Zeman, nikdy srbský národ nezapomene,“ uvedl.
4 minuty
Události: Zeman navštívil Srbsko
Podle srbského prezidenta panuje mezi Českem a Srbskem shoda ohledně ruské agrese na Ukrajině. Řekl, že Srbsko uznává teritoriální integritu Ukrajiny, včetně například Donbasu a Krymu. Zároveň požádal o pochopení, že se Srbsko kvůli své situaci nepřipojilo k protiruským sankcím.
Zeman poznamenal, že by se Srbsko díky své neutrální pozici mohlo stát zprostředkovatelem mezi Ukrajinou a Ruskem. „Právě neutrální pozice Srbska, kdy třeba není podporovatelem sankcí, může být svým způsobem výhodou pro případnou roli mediátora, protože zprostředkovatel nesmí zastávat pozice jedné, nebo druhé strany,“ řekl Zeman.
Srbsku český prezident blahopřál k úspěšným ekonomickým výsledkům. Oba prezidenti zmínili rostoucí obchodní spolupráci. Zeman srbskému národu poděkoval za přátelství, které prokázal v letech 1939 a 1968.
Řekl také, že mu Vučić slíbil, že po smrti po něm bude v Bělehradě pojmenována ulice. Připomněl svou snahu o to, aby Česko zrušilo své uznání Kosova. Někdejší jihosrbská provincie vyhlásila samostatnost v roce 2008, tehdejší vláda v čele s Mirkem Topolánkem jeho suverenitu uznala ještě téhož roku. „Taková je demokracie, převážily síly, které Kosovo uznaly. Já nejsem diktátor, jsem demokraticky zvolený prezident,“ uvedl.
Do Srbska Zeman přiletěl v neděli odpoledne. Vučić mu v hlavním městě přichystal srdečné uvítání, když na něj s čestnou jednotkou čekal přímo na letišti. Cesta do hotelu, kde Zeman přespal, byla navíc lemována českými a srbskými vlaječkami. Podle českého velvyslance Tomáše Kuchty podobné přijetí Srbsko chystá pro návštěvy, kterým chce dát najevo, že si jich váží. Značný zájem o Zemana projevují i srbská média, podle zástupců české ambasády se na odpolední tiskovou konferenci akreditovalo asi sto padesát novinářů.
Kromě soukromého setkání prezidentů je v plánu i jednání národních delegací. Za Česko do Bělehradu přiletěli například místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) nebo Jaroslav Foldyna (SPD), člen meziparlamentní skupiny ČR – Srbsko.
Český dům v Srbsku
Ještě před tiskovou konferencí prezidenti podepsali společné prohlášení, ve kterém Srbsko politicky potvrdilo vůli darovat Česku budovu Českého domu. Objekt Zeman s Vučićem později slavnostně otevřeli.
Zeman při otevření poděkoval svému protějšku i českému velvyslanci Tomáši Kuchtovi za práci, kterou odvedli. Poznamenal, že ještě před týdnem na domu pracovalo sedm desítek dělníků. „Chtěl bych za tento krásný dar, který navazuje na dlouhé tradice česko-srbského přátelství, z celého srdce poděkovat,“ řekl Zeman.
Znovuvybudování Českého domu podle Vučiče provázelo mnoho byrokratických problémů. Podotkl, že pokud by Zeman tolik netrval na dokončení projektu, pravděpodobně by se tak nestalo. „Vrátili jsme České republice to, co jí právem patří,“ řekl Vučić. Dodal, že svou snahou chtěl vylepšit podmínky výuky češtiny v Srbsku i přispět k další spolupráci. Srbsko podle něj na rekonstrukci uvolnilo 2,4 milionu eur (asi 57,3 milionu korun) a při opravě se postupovalo podle archivního projektu.
Stavbu Českého domu zaplatila ve dvacátých letech 20. století česká krajanská komunita, ale v šedesátých letech jej zkonfiskovala Jugoslávie. Sídlit v něm bude organizace Česká centra i další české agentury a instituce, stejně jako krajanská komunita. Zeman v neděli novinářům připomněl historii Českého domu, kdy budovou prošly na dva tisíce lidí prchající před nacisty z počínajícího protektorátu.
S Vučičem se český prezident naposledy setkal loni v říjnu u příležitosti konání summitu Evropského politického společenství (EPC) na Pražském hradě. Mluvili tehdy například o migrační krizi a vysokém růstu počtu migrantů, kteří přes Česko mířili z Turecka do Německa.
Zeman si v Srbsku zajistil dobré jméno poté, co se opakovaně kriticky vyslovil vůči Kosovu, omluvil se také za alianční bombardování v roce 1999, které jako tehdejší premiér schválil. Při poslední návštěvě Srbska v roce 2019 také Vučičovi řekl, že má rád Srbsko, ale nemá rád Kosovo.
Návštěva Bělehradu je předposlední zahraniční cestou Zemana v pozici českého prezidenta. Na poslední cestu pojede na Slovensko.
