Srbský prezident Aleksandar Vučić naznačil, že je připraven ke kompromisnímu řešení sporu s Kosovem, které ve svém plánu navrhly Německo s Francií. Západní vyjednavači podle Vučiće postavili Srbsko před volbu plán přijmout, nebo čelit důsledkům v podobě přerušení přístupových jednání s Evropskou unií a stažení zahraničních investic ze země. Informovala o tom agentura DPA.
„Pokud je na výběr, zda budeme v izolaci a pod sankcemi, respektive zda budou staženy investice, což mi bylo třikrát osobně řečeno, nebo zda přijmeme vše, co se po nás žádá, a to je (vstup) Kosova do OSN, tak já jsem pro cestu kompromisu,“ řekl Vučić.
Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008. Stalo se tak necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku války a náletů NATO. Srbsko nezávislost neuznává a Kosovo stále považuje za součást svého území.
Diplomatické úsilí některých západních zemí nevedlo v uplynulých letech k normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem. V posledních měsících naopak vzrostlo napětí v severním Kosovu, v němž převládají etničtí Srbové.
Ochota Vučiće ke kompromisu by znamenala předěl v jeho politice
Francouzsko-německý plán byl oznámen na podzim loňského roku, ale nikdy nebyl oficiálně zveřejněn. Jeho klíčové body jsou však známy již od doby, kdy byl Prištině a Bělehradu předložen. Mimo jiné stanovuje, že Srbsko a Kosovo se sice formálně neuznají, vzájemně však akceptují svou státní existenci ve stávajících hranicích. Srbsko by také přestalo bránit členství Kosova v mezinárodních organizacích.
Například přijetí Kosova do OSN zatím brání ruské právo veta v Radě bezpečnosti OSN. Moskva je tradičním spojencem Bělehradu a na mnoha fórech blokuje vstup Kosova do mezinárodních organizací, Srbsko se z druhé strany jako téměř jediný stát v Evropě i přes naléhání Západu odmítá připojit k protiruským sankcím. „Nejedná se o to, že bychom se zasazovali o vstup Kosova do OSN, ale v podstatě bychom jeho členství přijali,“ řekl Vučić s tím, že konečné slovo byl měl srbský parlament či „možná“ lidé v referendu.
Ochota Vučiće ke kompromisu s Prištinou by znamenala předěl v jeho kosovské politice, která byla dosud založena na srbském nacionalismu, připomíná DPA. „Geopolitická situace se změnila,“ zdůvodnil svůj postojVučić. Kvůli ruské agresi proti Ukrajině panuje v Evropě „nervozita“, při níž se „netoleruje jakékoliv vybočování z řady“. Podle Vučiće se německo-francouzský plán stal plánem celé EU a podpořilo jej i pět členských států, které Kosovo dosud neuznaly: Kypr, Rumunsko, Řecko, Slovensko a Španělsko.
V pátek jednali v Bělehradě s Vučićem zmocněnec EU pro kosovsko-srbský dialog Miroslav Lajčák, americký vyslanec pro západní Balkán Gabriel Escobar a také zástupci Německa, Francie a Itálie. Tématem byla normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem. Předtím vedla „pětka“ rozhovory také s kosovským premiérem Albinem Kurtim.
