Kosovský premiér Albin Kurti v úterý o 48 hodin odložil platnost nařízení, na jehož základě mají řidiči vozidel s registračními značkami pro srbské okresy v Kosovu začít dostávat pokuty. Opatření, které mělo původně začít platit právě v úterý, vyvolává obavy z nové vlny násilí v západobalkánském regionu. Kurti o odkladu rozhodl na žádost Spojených států, kompromisní návrh Evropské unie v pondělí odmítl.
Americký velvyslanec v Prištině v pondělí večer vyjádřil znepokojení kvůli neschopnosti Pritštiny a Bělehradu dosáhnout řešení sporu o registrační značky a vyzval Kurtiho kabinet, aby vydávání pokut odložil.
Předseda kosovské vlády následně oznámil, že se žádosti rozhodl vyhovět a je připraven spolu s USA a EU v nadcházejících dvou dnech hledat řešení sporu.
Priština požaduje, aby kosovští Srbové používali výhradně kosovské registrační značky. Za ilegální považuje srbskými úřady vydávané značky pro kosovské okresy, které používá především srbská menšina v severním Kosovu.
Podle odhadů je v Kosovu takovýchto aut přibližně deset tisíc. Na protest proti tomuto plánu začátkem listopadu opustili kosovští Srbové místa v kosovských státních institucích, čímž podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella vzniklo „velmi nebezpečné bezpečnostní vakuum“.
Kurti při pondělní schůzce se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem v Bruselu nepřistoupil na kompromisní návrh Evropské unie, aby Priština pozastavila svůj plán vymáhat vlastní značky na severu Kosova a Bělehrad současně přestal vydávat nové značky pro kosovské okresy.
Kosovo v roce 2008 na Srbsku jednostranně vyhlásilo nezávislost a Bělehrad jej stále považuje za nedílnou součást svého území. V severním Kosovu tvoří většinu obyvatel Srbové a Priština nad oblastí nemá plnou kontrolu. Skrze zákaz srbských registračních značek se Kurtiho vláda snaží tuto situaci změnit. Některé dřívější pokusy Prištiny o uplatňování vlastních pravidel na severu země vyústily v násilné střety mezi kosovskou policií a tamními Srby.
