Boj proti nelegální migraci má pro Slovensko, Maďarsko a Srbsko absolutní prioritu, zásadní je pro ně ochrana vnějších hranic Evropské unie (EU). Společné stanovisko sdělil po setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem šéf slovenské vlády Robert Fico.
„EU nepotřebuje redistribuci nelegálních migrantů, kteří se dostanou na území Evropské unie. EU nepotřebuje žádné kvóty,“ prohlásil Fico. Unie podle něj potřebuje opatření ohledně spolupráce se zeměmi, které „chtějí chránit vnější hranice“.
Slovenský premiér také řekl, že se s Orbánem a Vučičem shodli na tom, že boj proti nelegální migraci má mít „absolutní prioritu“. Znovu odmítl migrační pakt EU, který má podle navrhovatelů vést k lepšímu zvládání migrace, k efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl a zavádí mimo jiné princip, že unijním zemím přetíženým migračním tlakem solidárně pomohou ostatní státy.
Podle Vučiče pomohla regionální spolupráce letos snížit počty migrantů o 80 procent. Nikdy by prý nesouhlasil s tím, aby na srbském území byla zřízena podobná migrační centra, která vznikla v Albánii v návaznosti na mezivládní dohodu s Itálií o přesouvání migrantů čekajících na vyřízení žádostí o azyl. Fico ani Orbán podle něj na schůzce nic takového po Srbsku nepožadovali.
Podpora externích center
Úřad slovenské vlády v pondělí uvedl, že externí centra pro vyřizování žádostí o azyl mimo EU by mohla být „inovativním řešením“ nelegální migrace, připomněla agentura Reuters. S tím v úterý souhlasil maďarský premiér, podle nějž by mohla vzniknout například v Africe.
Právě z afrického kontinentu směřuje do Evropy podstatná část migrantů, spolu s nimi pak také lidé z Blízkého východu. Do cílových zemí míří po takzvané balkánské trase, vedoucí přes Srbsko a do EU přes Maďarsko. Agentura Reuters poznamenala, že migranti obvykle pokračují do bohatších zemí západní Evropy – například do Německa.
Fico nastínil, že chce pokračovat ve formátu schůzek s lídry Maďarska a Srbska, kteří podle něj mají podobné názory i na řadu dalších témat. Zároveň odmítl údajné „pokusy zlikvidovat“ formát takzvané visegrádské čtyřky (kromě Slovenska a Maďarska sdružuje též Česko a Polsko). Ta podle něj v EU kdysi tvořila účinnou protiváhu dnes převládajícího názoru na migraci. Podle něj by se, až se stane součástí EU, mohlo stát součástí této regionální iniciativy také Srbsko.
Podle údajů pohraniční agentury Frontex klesl počet nelegálních přechodů na západním Balkáně v prvních devíti měsících roku 2024 meziročně o 79 procent na necelých sedmnáct tisíc.
Možná alternativa k V4
Jednání mezi Srbskem, Slovenskem a Maďarskem mohou i nemusí být alternativou „skomírající“ Visegrádské čtyřky, uvedl v Horizontu ČT24 hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl. „Zejména pro maďarskou zahraniční politiku byla Visegrádská čtyřka důležitým nástrojem poté, co se Viktor Orbán dostal do izolace na evropské scéně a snažil se vybudovat nějakou vlastní alternativní vlivovou skupinu v rámci Evropské unie,“ pokračoval.
Upozornil však na problematickou pozici Srbska, které není členem sedmadvacítky. Pro prosazování věcí uvnitř Unie je tak pro Fica s Orbánem „nepoužitelné“. „Ale oni mohou dávat najevo nějakou svoji intelektuální politickou blízkost už tím, že budou prosazovat třeba téma boje proti migraci způsobem, kterým ho prosazují,“ doplnil.
Trojice zemí je považovaná za Moskvě blízkou, přesto Maďarsko a Slovensko jako unijní země nikdy neporušily „zásadní dohodu nebo smlouvu, kterou členské státy Aliance (NATO, pozn. red.) mají, stejně tak spolupracují uvnitř Evropské unie,“ dodal.
V případě Srbska pak Ehl zmínil, že prezident Vučić sice „tradičně“ lavíruje mezi Západem a Ruskem, v poslední době dal však přednost Západu. Připomněl, že Bělehrad je jedním z největších dodavatelů dělostřelecké munice pro Ukrajinu.
