Srbský prezident Aleksandar Vučić odmítá tlak z ulic po pokračujících protestech. Demonstranti požadují systémové změny, které by bojovaly proti korupci. Prezidenta a jemu blízkou vládu viní mimo jiné také z havárie v Novém Sadu, kde při pádu střechy zemřelo patnáct lidí. Hlava státu si kritiku veřejnosti nepřipouští a z destabilizace viní cizí mocnosti.
Velké protesty v ulicích Bělehradu i dalších srbských měst vřou už déle než měsíc. Lidé volají po systémových změnách v zemi, která je podle nich protkaná korupcí a klientelismem.
Prezident Aleksandar Vučić a jeho vládnoucí strana mají navíc podle části obyvatel krev na rukou – právě korupce a klientelismus podle nich v konečném důsledky mohly za tragédii z prvního listopadu, kdy ve městě Novi Sad zemřelo patnáct lidí po pádu nádražní střechy.
V reakci na požadavky opozice, studentů i aktivistů, kteří po incidentu bez ustání demonstrují za spravedlivé vyřešení případu, prezident slíbil, že ve čtvrtek zveřejní kompletní dokumentaci týkající se rekonstrukce nádraží. V souvislosti s tragédií již rezignovali dva ministři a šéfka státní firmy, která v Srbsku spravuje železniční infrastrukturu.
Demonstrace teď pohánějí kromě studentů také právníci, kteří vstoupili do plošné stávky s výjimkou jen nejzávažnějších případů. „Jsme právní profesionálové, kteří jsou základem této země, a jsme zastánci konceptu právního státu, který byl v Srbsku narušen, což nakonec vedlo ke zhroucení stavby na hlavy lidí,“ hlásal na jedné z demonstrací stávkující profesor práv Miloš Zdravković.
Protesty provází i násilí
Dílčí protesty jsou každodenní, několikatisícové účasti však dosáhnou nejvýše jednou za týden. V poslední době často končily násilím. V některých případech je rozháněla policie, v jiných provládní příznivci. Na internetu koluje například video, na kterém protestující studenty v hlavním městě napadl neznámý muž sympatizující s vládou. Na konci listopadu se potyčky přelily i do tamního parlamentu.
„Jejich strach je evidentní, protože se jedná o mafiánský režim, který upřednostňuje loajalitu. To znamená, že vyžaduje spíše věrnost, než znalosti, čest, upřímnost a další tradiční hodnoty,“ míní jeden z protestujících Petar Bosković.
Vučić širší odpovědnost odmítá a tvrdí, že na protestech mají podíl zahraniční aktéři s cílem ponížit Srbsko. Prohlásil také, že nehodlá prchnout ze země tak, jako to udělal jeho syrský protějšek Bašár Asad, který se po pádu režimu uchýlil do Moskvy. „Nebudeme nikomu sloužit. Dokonce i oni si myslí, že jsem jako (Bašár) Asad a že někam uteču, ale ne. Jsem naživu, žiji celý svůj život zde v Srbsku, vděčný svému Srbsku. Zůstanu tady,“ prohlásil ve videu.
Lidem se nelíbí ani plán otevření obřího lithiového dolu
Kritice veřejnosti čelí Vučić i kvůli plánu otevřít na západě země největší důl na lithium v Evropě. V létě proti němu masově protestovali lidé po celém Srbsku. Vláda tvrdí, že zajistí dodržování veškerých ekologických standardů těžby, což kritici projektu s ohledem na dosavadní těžební praxi v zemi zpochybňují. Nemá přitom jít jen o lithium, které je klíčové pro výrobu baterií, ale také o další doly. Srbsko je totiž velmi bohaté na rudy, minerály i vzácné kovy.
Protestující Srbové minulý týden rozšířili své akce i o dopravní blokády, studentstvo bránilo přístupu na některé fakulty. Vučić vyzval k ukončení těchto blokád s tím, že podle něj ukazují jen slabost a pohrdání vlastními spoluobčany.
