Velvyslanci členských zemí Evropské unie se dohodli na tom, že chtějí, aby došlo do roku 2024 ke zrušení vízové povinnosti pro občany Kosova. Dosáhli tak pokroku v roky trvajícím procesu. Nalezení společné pozice Rady EU pro jednání s Evropským parlamentem bylo také jedním z cílů českého předsednictví. Kosované by směli pobývat v Unii bez víz maximálně 90 dní.
Bezvízový styk s Kosovem bude do roku 2024, shodly se státy EU
Kosovo je jediným státem západního Balkánu, který stále nemá bezvízový režim pro cesty do EU. Evropská komise uvolnění vízové povinnosti navrhla už v roce 2016 a například na konci roku 2017 tehdejší kosovský premiér Ramush Haradinaj uvedl, že v následujícím roce se jeho spoluobčané změny jistě dočkají. Krok ale dosud mezi členskými zeměmi Unie neměl dostatečnou podporu, což vyvolávalo nevoli kosovského vedení.
Rada EU ale ve středu uvedla, že Kosovo významně pokročilo v kontrole dokumentů, zvládání migrace a dalších pilířích plánu vízové liberalizace. Členské země nyní navrhují, aby mohli lidé s kosovskými pasy pobývat na území EU bez víz až devadesát dní v rámci období trvajícího 180 dní. Nový režim chtějí zavést při spuštění cestovní databáze označované zkratkou ETIAS, ovšem „v každém případě do 1. ledna 2024“.
Tisková zpráva uvádí, že předsednictví Rady EU na základě této shody následně „zahájí vyjednávání s Evropským parlamentem.“
Priorita českého předsednictví
Zrušení vízové povinnosti pro Kosovany prosazovalo i české předsednictví. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v září označil za nespravedlnost, že kosovští občané musejí stále žádat o běžná turistická víza, aby mohli EU navštívit.
Ve středečním prohlášení Lipavský ocenil snahy Kosova posílit kontrolu hranic a bezpečnost a vyjádřil naději, že Rada EU rychle nalezne shodu s europoslanci na dalším postupu.
Proti zrušení vízové povinnosti v minulosti vyjadřovaly výhrady zejména Francie a Nizozemsko. Další pětice států EU včetně Slovenska nebo Španělska pak neuznává nezávislost Kosova. Ke schválení vízové liberalizace je v Radě EU zapotřebí kvalifikované většiny, pro se tedy musí vyslovit nejméně patnáct členských zemí, které zároveň dohromady reprezentují pětašedesát procent unijních občanů.
