Bombardování nikdy nevede ke zlomení morálky. Přinášení obětí musí dávat smysl, říká psycholog Štrobl

Nahrávám video
Hostem Interview ČT24 byl psycholog Daniel Štrobl
Zdroj: ČT24

Ukrajinci jsou mimořádně houževnatý národ, na válku se adaptují už dlouho. V Interview ČT24 to řekl psycholog Daniel Štrobl. Útoky na civilní cíle podle něj obyvatele válkou zmítané země nezlomí. Bývalý vojenský psycholog působil v řadách Armády ČR, zúčastnil se také řady zahraničních misí – mimo jiné v Kosovu, Iráku nebo Afghánistánu. Pracoval i s veterány, kteří těmito misemi prošli.

Ruské vedení se v posledních dnech snaží dostat ukrajinský národ do kolen bombardováním civilní infrastruktury. To je ovšem podle Štrobla „hloupý recept“ na to, jak zlomit vůli národa. „To nikdy nefungovalo,“ podotkl. Ukázalo se to podle něj například během války ve Vietnamu. „V případě rusko-ukrajinského konfliktu to nebude fungovat už vůbec. Ukrajinci jsou mimořádně houževnatý národ,“ zdůvodnil.

Podotkl zároveň, že Ukrajinci stejně nemají kam ustoupit. „Mají za sebou zprávy o masakrech nebo dokonce sami zakusili brutalitu ruského režimu. Tedy to, že se momentálně ruské útoky soustřeďují na civilní cíle nebo kritickou infrastrukturu, myslím, bude hlavně vyvíjet tlak na politickou reprezentaci Ukrajiny, potažmo velení armády, aby došlo k nějaké revanši,“ řekl. „Ale že by to nějak lámalo Ukrajince, to určitě ne,“ dodal.

Štrobl připomněl, že jednou ze základních lidských potřeb je, aby život dával smysl. „To se pochopitelně násobí v okamžiku, kdy můj život je plný obětí. Potřebuji, aby ty oběti dávaly smysl. Neboli v momentě, kdy jsem příslušníkem národa, který trpí, a trpí už dlouho, tak já právě pro to utrpení nemůžu ustoupit a musím pokračovat v boji. Právě proto, aby to dávalo smysl, aby ty oběti nebyly nadarmo. Tedy právě proto to bombardování nikdy nevede ke zlomení morálky,“ vysvětlil.

Adaptace na válku

Upozornil, že pohled lidí z mírových zemí na Ukrajince je zkreslený, a to tím, že žijí v bezpečí. „Na Ukrajině se lidé smiřovali a postupně adaptovali na válku částečně od roku 2014, ale ve velké míře od února letošního roku,“ poznamenal. Popsal, že zhruba první týden po letošním útoku Ukrajinci utrpěli šok. Následně přišlo období jakéhosi vnitřního smlouvání, které trvalo přibližně měsíc. „Ono to dobře dopadne, dojde k nějaké mírové dohodě, nějak se to samo vyřeší.“ nastínil.

Po měsíci pak přišel na řadu hněv, který trval zhruba do léta. „Proces pokračuje fází akceptace. A zhruba od srpna se Ukrajinci na válku adaptují,“ vysvětlil. Současná situace, kdy Ukrajinci ještě k bombardování trpí nedostatkem elektřiny, pro ně podle něj není zásadním rozdílem proti tomu, co už zažili. „Tedy nečekejme, že teď by se s Ukrajinci něco zásadního měnilo,“ řekl.

Upozornil ale také, že u velkého množství lidí se rozvíjí akutní reakce na stres nebo posttraumatická stresová porucha. „Ale to nedávejme do souvislosti s tím, co se děje teď, ale s tím procesem, který probíhá už od února,“ sdělil.

Dehumanizovat nepřátele

Změny v myšlení nastávají ale i na druhé straně. Aby byl člověk schopen masakrů, jako páchali ruští vojáci vůči civilistům v Buči, musí v jejich hlavě nastat podle Štrobla dvě věci. První z nich je dehumanizace. „Voják musí přestat vnímat toho druhého jako tvora stejného druhu, musí ho vnímat jako něco jiného – buď neživého, nebo něco výrazně méně hodnotného, škodlivého, co je třeba zničit,“ popsal.

K této dehumanizaci může podle něj dojít masivní propagandou nebo si myšlenku voják vytvoří sám. „Pokud nejste chladnokrevný psychopat, zabít druhého člověka je velmi těžké. A vy to přesto musíte udělat. Čili ta dehumanizace je jeden ze způsobů, jak si voják pomůže,“ řekl psycholog.

Druhou podmínkou je pak podle něj přenesení odpovědnosti. „Že ten člověk vnímá, že já za to nenesu odpovědnost, je mi to nějak povoleno nebo dokonce nařízeno,“ přiblížil. Pokud se k těmto dvěma podmínkám přidá ještě rozvrat disciplíny v dané jednotce, lze podle Štrobla očekávat masakry.

Uvedl také, že nejvíce zvěrstev se dopouští armáda, která prohrává. „V okamžiku kdy armáda ustupuje – zejména tak, jak ustupují často Rusové, to znamená chaoticky, neuspořádaně, ti vojáci jsou enormně ohrožovaní, nevědí, kde kdo je – tak pocit bezmoci narůstá. A ta bezmoc často bývá spouštěčem velké zlosti, která se dá potom vybít na tom nejbližším, co je. A to je třeba civilista,“ řekl.

V takové situaci podle něj zhruba třetina ze skupiny bude plnit dál dobře rozkazy a zachová si jakousi vnitřní morálku. Třetina může podlehnout – tedy bude se na válečných zločinech podílet, ale nebude je aktivně vymýšlet. „A pak je tam třetina, která se tomu může opravdu oddat a najít v tom až zalíbení,“ uvedl. Připomněl, že důležitou roli hraje v takové situaci i systém, který podobné činy umožňuje nebo ne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
20:29Aktualizovánopřed 14 mminutami

Orbán viní Ukrajinu za výbušniny nalezené v Srbsku. Opozice mluví o záměrné propagaci

Předvolební dění v Maďarsku zasáhla kauza kolem údajných výbušnin v Srbsku. Tamní úřady v neděli ohlásily nastražené nálože v blízkosti společných hranic. Maďarská vláda to označila za sabotáž a naznačuje zapojení Ukrajiny. Opozice zas hovoří o záměrné provokaci s cílem ovlivnit závěr kampaně. Budapešť stejně jako Bělehrad posílila vojenskou ostrahu plynovodů.
před 2 hhodinami

Trump: Při záchranné misi v Íránu použily USA více než 170 letounů a helikoptér

USA použily při pátrání po posádce Íránem sestřeleného letounu F-15E více než 170 letounů a helikoptér. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle kterého nebyl při záchranné misi zraněn žádný příslušník amerických ozbrojených sil. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil vězením pracovníkům média, které zveřejnilo zprávu, že na území Íránu se stále nachází jeden člen posádky. Podle prezidenta tím ohrozili život tohoto vojáka i všech, kteří se podíleli na záchranné misi.
před 2 hhodinami

Agentura AP propustí až pět procent zaměstnanců, píše Reuters

Americká tisková agentura Associated Press (AP) propustí až pět procent zaměstnanců v globálním zpravodajství. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na interní memorandum, které zaměstnancům AP rozeslala šéfredaktorka a viceprezidentka Julie Paceová.
před 3 hhodinami

Írán čeká nejhorší bombardování od začátku války, vzkázal Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth vzkázal Teheránu, že zemi čeká nejrozsáhlejší bombardování od začátku války a že úterý bude ještě horší. Šéf Bílého domu Donald Trump na stejné tiskové konferenci zopakoval svou výhrůžku, že USA zničí všechny íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán do úterka nepřijme dohodu, která bude Washingtonu vyhovovat.
05:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael udeřil na íránský petrochemický komplex Jižní Pars

Izraelské letectvo zaútočilo na íránský petrochemický komplex Jižní Pars v Asalúji. Podle agentury AP to uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle íránské agentury Tasním nebylo petrochemické zařízení zasaženo, ale je bez přívodu proudu. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na americkou výsadkovou loď USS Tripoli (LHA-7) a donutily ji k ústupu směrem do jižního Indického oceánu, uvedla agentura Reuters.
14:18Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Další šance pro Timmyho. Mohl by ho vyzvednout katamarán

Velryba uvázlá na mělčině na severu Německa, jejíž záchranu úřady před několika dny vzdaly, má znovu naději na vyproštění. Záchranáři podle ministra životního prostředí spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko Tilla Backhause nově zvažují vyzvednutí mladého keporkaka s pomocí katamaránu a jeho následný transport z Baltu do Severního moře. Informoval o tom deník Bild s tím, že záviset bude na úterní prohlídce, kdy odborníci znovu zhodnotí šance velryby.
před 7 hhodinami

Exgubernátor Kurské oblasti půjde na 14 let do vězení za braní úplatků při stavbě opevnění

Ruský soud uložil bývalému gubernátorovi Kurské oblasti Alexeji Smirnovovi čtrnáctiletý trest vězení a pokutu ve výši 400 milionů rublů (108 milionů korun). Shledal jej vinným z braní úplatků v souvislosti s výstavbou opevnění na rusko-ukrajinské hranici, informovala státní agentura TASS.
před 7 hhodinami
Načítání...