Bombardování nikdy nevede ke zlomení morálky. Přinášení obětí musí dávat smysl, říká psycholog Štrobl

29 minut
Hostem Interview ČT24 byl psycholog Daniel Štrobl
Zdroj: ČT24

Ukrajinci jsou mimořádně houževnatý národ, na válku se adaptují už dlouho. V Interview ČT24 to řekl psycholog Daniel Štrobl. Útoky na civilní cíle podle něj obyvatele válkou zmítané země nezlomí. Bývalý vojenský psycholog působil v řadách Armády ČR, zúčastnil se také řady zahraničních misí – mimo jiné v Kosovu, Iráku nebo Afghánistánu. Pracoval i s veterány, kteří těmito misemi prošli.

Ruské vedení se v posledních dnech snaží dostat ukrajinský národ do kolen bombardováním civilní infrastruktury. To je ovšem podle Štrobla „hloupý recept“ na to, jak zlomit vůli národa. „To nikdy nefungovalo,“ podotkl. Ukázalo se to podle něj například během války ve Vietnamu. „V případě rusko-ukrajinského konfliktu to nebude fungovat už vůbec. Ukrajinci jsou mimořádně houževnatý národ,“ zdůvodnil.

Podotkl zároveň, že Ukrajinci stejně nemají kam ustoupit. „Mají za sebou zprávy o masakrech nebo dokonce sami zakusili brutalitu ruského režimu. Tedy to, že se momentálně ruské útoky soustřeďují na civilní cíle nebo kritickou infrastrukturu, myslím, bude hlavně vyvíjet tlak na politickou reprezentaci Ukrajiny, potažmo velení armády, aby došlo k nějaké revanši,“ řekl. „Ale že by to nějak lámalo Ukrajince, to určitě ne,“ dodal.

Štrobl připomněl, že jednou ze základních lidských potřeb je, aby život dával smysl. „To se pochopitelně násobí v okamžiku, kdy můj život je plný obětí. Potřebuji, aby ty oběti dávaly smysl. Neboli v momentě, kdy jsem příslušníkem národa, který trpí, a trpí už dlouho, tak já právě pro to utrpení nemůžu ustoupit a musím pokračovat v boji. Právě proto, aby to dávalo smysl, aby ty oběti nebyly nadarmo. Tedy právě proto to bombardování nikdy nevede ke zlomení morálky,“ vysvětlil.

Adaptace na válku

Upozornil, že pohled lidí z mírových zemí na Ukrajince je zkreslený, a to tím, že žijí v bezpečí. „Na Ukrajině se lidé smiřovali a postupně adaptovali na válku částečně od roku 2014, ale ve velké míře od února letošního roku,“ poznamenal. Popsal, že zhruba první týden po letošním útoku Ukrajinci utrpěli šok. Následně přišlo období jakéhosi vnitřního smlouvání, které trvalo přibližně měsíc. „Ono to dobře dopadne, dojde k nějaké mírové dohodě, nějak se to samo vyřeší.“ nastínil.

Po měsíci pak přišel na řadu hněv, který trval zhruba do léta. „Proces pokračuje fází akceptace. A zhruba od srpna se Ukrajinci na válku adaptují,“ vysvětlil. Současná situace, kdy Ukrajinci ještě k bombardování trpí nedostatkem elektřiny, pro ně podle něj není zásadním rozdílem proti tomu, co už zažili. „Tedy nečekejme, že teď by se s Ukrajinci něco zásadního měnilo,“ řekl.

Upozornil ale také, že u velkého množství lidí se rozvíjí akutní reakce na stres nebo posttraumatická stresová porucha. „Ale to nedávejme do souvislosti s tím, co se děje teď, ale s tím procesem, který probíhá už od února,“ sdělil.

Dehumanizovat nepřátele

Změny v myšlení nastávají ale i na druhé straně. Aby byl člověk schopen masakrů, jako páchali ruští vojáci vůči civilistům v Buči, musí v jejich hlavě nastat podle Štrobla dvě věci. První z nich je dehumanizace. „Voják musí přestat vnímat toho druhého jako tvora stejného druhu, musí ho vnímat jako něco jiného – buď neživého, nebo něco výrazně méně hodnotného, škodlivého, co je třeba zničit,“ popsal.

K této dehumanizaci může podle něj dojít masivní propagandou nebo si myšlenku voják vytvoří sám. „Pokud nejste chladnokrevný psychopat, zabít druhého člověka je velmi těžké. A vy to přesto musíte udělat. Čili ta dehumanizace je jeden ze způsobů, jak si voják pomůže,“ řekl psycholog.

Druhou podmínkou je pak podle něj přenesení odpovědnosti. „Že ten člověk vnímá, že já za to nenesu odpovědnost, je mi to nějak povoleno nebo dokonce nařízeno,“ přiblížil. Pokud se k těmto dvěma podmínkám přidá ještě rozvrat disciplíny v dané jednotce, lze podle Štrobla očekávat masakry.

Uvedl také, že nejvíce zvěrstev se dopouští armáda, která prohrává. „V okamžiku kdy armáda ustupuje – zejména tak, jak ustupují často Rusové, to znamená chaoticky, neuspořádaně, ti vojáci jsou enormně ohrožovaní, nevědí, kde kdo je – tak pocit bezmoci narůstá. A ta bezmoc často bývá spouštěčem velké zlosti, která se dá potom vybít na tom nejbližším, co je. A to je třeba civilista,“ řekl.

V takové situaci podle něj zhruba třetina ze skupiny bude plnit dál dobře rozkazy a zachová si jakousi vnitřní morálku. Třetina může podlehnout – tedy bude se na válečných zločinech podílet, ale nebude je aktivně vymýšlet. „A pak je tam třetina, která se tomu může opravdu oddat a najít v tom až zalíbení,“ uvedl. Připomněl, že důležitou roli hraje v takové situaci i systém, který podobné činy umožňuje nebo ne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán vypustil rakety na americkou základnu, Katar je zachytil

Írán v pondělí večer vyslal rakety na americkou základnu al-Udajd v Kataru. Označil to jako odvetu za americký nálet na íránská jaderná zařízení v noci na neděli. Katar následně oznámil, že se jeho protivzdušné obraně podařilo úder úspěšně zachytit a nikdo nebyl zraněn ani nezemřel. Americký prezident Donald Trump označil íránskou reakci na americké útoky za velmi slabou, což prý očekával. Kataru, který věc považuje za vážné narušení vlastní suverenity, vyjádřily podporu další země v Perském zálivu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael podle armády dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán

Vzájemné údery Jeruzaléma a Teheránu pokračovaly během noci na pondělí a neustávaly ani během dne. Na jihu Izraele dopadla balistická střela poblíž elektrárny, informoval web The Times of Israel (Tol). Jeruzalém zasáhl vojenský komplex Parčín. Po poledni izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil údery proti dalším místům – včetně nechvalně známého vězení Evín, kde jsou drženi političtí vězni, lidskoprávní aktivisté nebo zahraniční občané. Izrael podle armády v pondělí dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hormuzský průliv je ropná tepna, kterou může Írán ucpat. Naštěstí existuje bypass

Z hlediska světové ekonomiky existuje jen málo tak důležitých míst, jako je Hormuzský průliv. Představuje totiž jedinou možnost, jak se dá tankery přepravovat ropa z Perského zálivu, kde se těží, do zbytku světa. A jeho severní část kontroluje Írán, který by ho mohl v reakci na útoky Izraele a USA uzavřít.
před 8 hhodinami

Kyjev hlásí po ruských útocích devět mrtvých a desítky zraněných

V důsledku leteckého útoku na ukrajinskou metropoli a její okolí zemřelo nejméně devět lidí a dalších více než třicet jich bylo zraněno, uvedl web Kyiv Independent. Útok způsobil požáry v několika kyjevských čtvrtích a poškodil i vstup do stanice metra Svjatošyn. Další oběti si vyžádaly útoky na jiných místech Ukrajiny. Ruská balistická střela navečer zasáhla školu v ukrajinské Oděské oblasti. Podle šéfa oblastní správy zemřeli dva lidé.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rutte: Nová hranice výdajů na obranu zvýší bezpečnost a přinese pracovní místa

Šéf NATO Mark Rutte na tiskové konferenci nastínil témata summitu Severoatlantické aliance, který se koná v úterý a ve středu v nizozemském Haagu. Očekává se, že lídři členských států proberou zejména zvyšování výdajů na obranu, podporu Ukrajiny, která se už více než tři roky brání ruské invazi, a situaci na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Jen dvě lžičky kaše denně. Lídr běloruské opozice popsal věznění

„Je to rozhodně mučení,“ řekl o uvěznění běloruský opoziční lídr Sjarhej Cichanouski v rozhovoru pro AP. Agentura píše, že po několika letech za mřížemi politik zhubl přes padesát kilogramů a je téměř k nepoznání. Cichanouski se dostal na svobodu v sobotu poté, co jej společně s dalšími politickými vězni propustil běloruský vládce Alexandr Lukašenko – podle všeho na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 12 hhodinami

Satelit vyfotil íránská nukleární zařízení poničená bombardováním USA

Satelity společnosti Maxar vyfotily tři jaderné provozy, které se staly v noci na neděli terčem amerického bombardování. Zasažena byla nukleární zařízení Ísfahán, Natanz a Fordo. Prezident Spojených států Donald Trump údery zdůvodnil tím, že chce zabránit Íránu v získání jaderné bomby. Teherán popírá, že by se o to snažil. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poděkoval USA, že zakročily proti nejnebezpečnějšímu režimu, který ohrožuje existenci Izraele.
před 15 hhodinami

Z Izraele mohou začít znovu odlétat turisté, zatím po padesáti v každém letu

Z izraelského mezinárodního Ben Gurionova letiště by v pondělí měla odletět první letadla s cestujícími. Půjde o první repatriační lety od 13. června, kdy Izrael uzavřel vzdušný prostor kvůli válce s Íránem, informoval server The Times of Israel (ToI). Odlety s cestujícími byly dosud zakázané, minulý týden povolila izraelská vláda repatriační přílety s Izraelci uvázlými v cizině.
před 16 hhodinami
Načítání...