Kosovo strana 2 z 5

Srbský prezident Aleksandar Vučić podepsal výnos o rozpuštění parlamentu. V zemi se budou konat 17. prosince předčasné volby. Informovala o tom agentura Reuters. Zároveň s parlamentními volbami se mají v 65 srbských městech a obcích včetně hlavního města Bělehradu konat komunální volby.

Ministři obrany členských států NATO ve čtvrtek důrazně odsoudili neobhajitelné útoky Hamásu na Izrael a vyzvali k okamžitému propuštění všech rukojmí. Po skončení dvoudenního jednání v bruselské centrále Severoatlantické aliance to uvedl šéf NATO Jens Stoltenberg. S ministry se prostřednictvím videokonference spojil i jejich izraelský kolega Joav Galant. Ukázal jim videa z hrůzných činů, kterých se ozbrojenci dopustili. Ministři v sále z toho byli zděšeni, uvedla s odkazem na své zdroje agentura Reuters.

Srbsko uvedlo, že snížilo počet svých vojáků podél hranice s Kosovem. Podle agentury AFP to uvedl náčelník generálního štábu srbských ozbrojených sil Milan Mojsilovič s tím, že počet vojáků klesl na „obvyklou úroveň“. Srbsko zvýšilo počet vojáků u hranic s Kosovem v souvislosti s incidentem, při němž zemřel kosovský policista a tři srbští útočníci a který opět zostřil vztahy Prištiny s Bělehradem. Spojené státy uvedly, že stažení srbských vojáků zatím nemohou potvrdit. Kosovský premiér Albin Kurti obvinil Srbsko, že plánovalo anexi severního Kosova.

Priština vyzvala Bělehrad, aby stáhl svou armádu od hranic s Kosovem. Srbská vojska se podle prohlášení kosovské vlády přiblížila k vzájemné hranici ze tří směrů. Obavy z nového konfliktu se zvýšily v souvislosti s incidentem v severním Kosovu, při němž minulý týden zemřel policista a tři srbští útočníci.

Kosovští představitelé požadují vydání uprchlých ozbrojenců, kteří mají na svědomí víkendový útok ve vesnici Banjska na severu země. Podle kosovského ministra vnitra se v současnosti ukrývají v Srbsku. V kosovských médiích se objevily záběry ozbrojenců pohybujících se po areálu kláštera, kde se zabarikádovali po přestřelce s kosovskými policisty. Pravost videa pořízeného z dronu nelze nezávisle ověřit.

Na severu Kosova bylo nalezeno tělo dalšího podezřelého z nedělního útoku, při němž zahynul kosovský policista. Informovala o tom s odvoláním na kosovskou prokuraturu stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), podle níž tímto nálezem stoupl počet zabitých útočníků na čtyři. Po dalších účastnících se stále pátrá, podle kosovských úřadů přešli někteří z nich do Srbska.

Při ozbrojených střetech v obci Banjska na severu Kosova v neděli zemřeli čtyři lidé, jeden kosovský policista a tři útočníci. Kosovské úřady večer uvedly, že po několika hodinách střetů mají pod kontrolou areál kláštera pravoslavné církve, který před tím podle nich obsadilo na třicet ozbrojenců, píše AFP. Kosovští představitelé tvrdí, že útočníci jsou profesionálové podporovaní Srbskem, které to však odmítlo.

Velvyslankyní Evropské unie ve Spojených arabských emirátech se od září stane Češka Lucie Berger, která doposud působila jako koordinátorka politik v multilaterální sekci Evropské komise. Podle serveru Seznam Zprávy, který ve čtvrtek o personální změně informoval, se Berger stane šestým Čechem na postu ambasadora unijní diplomacie, jež v současné podobě funguje od roku 2010.

Donald Trump si jako první americký exprezident vyslechl obvinění ze spiknutí proti vládě. Zvláštní vyšetřovatel Jack Smith ho viní z toho, že se snažil podvrátit demokratické principy Spojených států a zvrátit výsledek prezidentských voleb v roce 2020.

Česko bude mít poprvé velvyslance v Kosovu. Stane se jím Bohumil Mazánek, bývalý velvyslanec v Litvě, generální konzul v Šanghaji a Katovicích a chargé d'affaires v Thajsku. Ministerstvo zahraničí to uvedlo v tiskové zprávě. Celkem vláda schválila a prezident Petr Pavel pověřil 26 diplomatů a diplomatek vedením českých zastupitelských úřadů v zahraničí.

Před deseti lety se Chorvatsko zapojilo do Evropské unie. Země proces celoevropského začlenění doplnila v roce 2023 vstupem do eurozóny, ale také do Schengenu. Z izolovaného jihoevropského státu se tak stalo plnohodnotným členem Evropské unie, který se kromě sousedního Slovinska touto svou cestou vymyká ostatním zemím regionu. Od začlenění Chorvatska se mnohé změnilo i v EU – žádný další vstup se od té doby nekonal a společenství navíc poprvé v historii jeden ze členů opustil.

Manželka prezidenta Eva Pavlová se ve středu v Lánech setkala s novodobými veteránkami. V řadách armády se zapojily do mnoha zahraničních operací například v Iráku, Afghánistánu, Kosovu a jinde. Do Lán jich přijelo několik desítek. Všechny dosud žijící veteránky z druhé světové války dostanou během středy po celém Česku kytice. Je to malá pozornost za hrdinství a oběti, které této zemi přinesly, řekla v Lánech Pavlová, která sloužila v ozbrojených silách a je podplukovnicí v záloze.

Evropská unie připravila omezení vůči kosovské vládě. Ta podle Bruselu neusiluje o snížení napětí ohledně srbské menšiny v zemi. Některé z postihů začnou platit okamžitě a mohou se v budoucnu rozšířit. Kosovo mají zasáhnout finančně i politicky, uvedl Brusel bez dalších detailů. Napětí mezi Srbskem a Kosovem se vystupňovalo v posledních měsících v souvislosti s místními volbami. Naposledy kvůli incidentu na hranicích, kdy Bělehrad oznámil, že zadržel tři kosovské policisty na srbském území.

Kosovská policie zadržela muže podezřelého z organizace útoků na vojáky NATO na konci května – třicet z nich tehdy utrpělo zranění. Podle tamního ministra vnitra je útočníkem šéf polovojenské formace zvané Civilní ochrana, jež působí v části státu obývané Srby. Při zatýkání podezřelého Srba Miluna Milenkoviče vypukly násilnosti. Kosovský premiér Albin Kurti mezitím představil plán, který má vést ke snížení napětí v severní části země.

Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová řekla agentuře Reuters, že je nakloněna možnosti uspořádat nové volby v převážně srbských okresech na severu země. Předpokladem podle ní je, že tento krok podpoří formou petice alespoň pětina tamních obyvatel. V reakci na novou vlnu násilí v severním Kosovu vyzvalo Prištinu k opakování voleb mezinárodní společenství. Spojené státy podle Reuters Prištině otevřeně pohrozily, že musí poskytnout kosovským Srbům více autonomie, pokud chce pomýšlet na vstup do NATO a Evropské unie.

V Bratislavě začal poslední den mezinárodní bezpečnostní konference Globsec. Před účastníky promluvila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, dotkla se členství Ukrajiny v EU nebo prohloubení vztahů se státy západního Balkánu. Na diskuzním panelu vystoupil i náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka a opět hovořil o nebezpečí konfliktu NATO s Ruskem. Během dne spolu hovořili francouzský prezident Emmanuel Macron a český premiér Petr Fiala (ODS). Macron na Globsecu zdůraznil, že Rusko si nemůže diktovat podmínky míru na Ukrajině.

Desítky členů mezinárodních jednotek KFOR opět hlídají radnice na severu Kosova. V pondělí zde byly při střetech srbských demonstrantů s místní policií zraněny tři desítky členů jednotek KFOR a padesát protestujících Srbů. NATO, pod které mise KFOR spadá, podle agentury DPA oznámilo, že jednotky posílí o přibližně sedm set vojáků. Násilí proti jednotkám KFOR označil šéf unijní diplomacie Josep Borrell za zcela nepřijatelné. Vyzval k okamžité deeskalaci v oblasti, a to jak představitele Kosova, tak srbské demonstranty.

Na severu Kosova, kde žije většinově srbská menšina, v pondělí pokračovaly protesty Srbů proti novým starostům z albánských stran. Ty zvítězily v komunálních volbách, které ovšem místní Srbové na protest bojkotovali, a účast tak dosáhla pouze jednotek procent. Ve čtyřech městech se srbskou většinou, kde v čele radnic stanuli albánští starostové, posílily své hlídky mezinárodní jednotky KFOR, píše agentura Reuters. Podle agentury ANSA bylo při střetech s demonstranty zraněno 41 příslušníků těchto jednotek, KFOR o něco později potvrdila zhruba 25 raněných mezi svými příslušníky. V oblasti se protesty konaly už minulý týden.

Tisíce lidí v sobotu večer znovu protestovaly v centru Bělehradu proti násilí v souvislosti s dvěma hromadnými střelbami s osmnácti mrtvými, které na začátku května otřásly Srbskem. Podle agentury APA šlo již o čtvrtou demonstraci proti násilí. Desetitisíce demonstrantů podle srbského vysílání BBC požadovaly odstoupení prezidenta Aleksandara Vučiče. O desítkách tisíc lidí na protivládní demonstraci informovala také agentura Reuters.

NATO vyzvalo kosovské úřady, aby okamžitě zmírnily napětí se Srbskem, a urgovalo všechny strany konfliktu, aby spor řešily dialogem. Organizace reagovala na páteční střety kosovské policie s etnickými Srby a oznámení srbského prezidenta Aleksandara Vučiče, že uvedl armádu do bojové pohotovosti. Ruská diplomacie hovoří o „kosovské provokaci“. Podle Moskvy mohou za vyhrocení situace Spojené státy a Evropská unie.

Srbský prezident Aleksandar Vučič uvedl armádu do bojové pohotovosti a nařídil vojenským jednotkám, aby se přesunuly blíž k hranicím s Kosovem. Reagoval tak na střety na severu Kosova mezi etnickými Srby a kosovskou policií. Rostoucí napětí ostře kritizoval šéf americké diplomacie Antony Blinken, který vyzval kosovského premiéra Albina Kurtiho ke změně postupu.

Milo Djukanovič prosadil za 30 let působení ve vysokých patrech černohorské politiky odtržení od Srbska nebo větší integraci do Evropského společenství. Zájem o úplné odříznutí od vlivu Bělehradu včetně církve už ale voliči neprojevili. I proto Djukanovič, jenž čelil na přelomu tisíciletí podezření z pašování cigaret, začátkem dubna prohrál v prezidentských volbách. V sobotu jej vystřídá o generaci mladší ekonom Jakov Milatovič. Černohorci navíc půjdou za necelý měsíc k urnám znovu, budou volit nový parlament, který Djukanovič v březnu rozpustil. A strana letitého politického hegemona míří k porážce.

Etničtí Srbové žijící na severu Kosova bojkotovali místní volby na protest proti tomu, že nebyly splněny jejich požadavky na větší autonomii. Podle agentury Reuters se jedná o další známku toho, že mírová dohoda podepsaná minulý měsíc mezi Kosovem a Srbskem nefunguje.

Poslance ve čtvrtek zaměstnávaly pravidelné interpelace na členy vlády. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) během nich zmínil, že snížení výnosu z daně z neočekávaných zisků a z odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny neprohloubí schodek letošního státního rozpočtu. Podle ministra budou nižší i kompenzace vyšších cen energií, na něž je výnos těchto mimořádných opatření určen.