Kosovo strana 2 z 5

Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová řekla agentuře Reuters, že je nakloněna možnosti uspořádat nové volby v převážně srbských okresech na severu země. Předpokladem podle ní je, že tento krok podpoří formou petice alespoň pětina tamních obyvatel. V reakci na novou vlnu násilí v severním Kosovu vyzvalo Prištinu k opakování voleb mezinárodní společenství. Spojené státy podle Reuters Prištině otevřeně pohrozily, že musí poskytnout kosovským Srbům více autonomie, pokud chce pomýšlet na vstup do NATO a Evropské unie.

V Bratislavě začal poslední den mezinárodní bezpečnostní konference Globsec. Před účastníky promluvila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, dotkla se členství Ukrajiny v EU nebo prohloubení vztahů se státy západního Balkánu. Na diskuzním panelu vystoupil i náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka a opět hovořil o nebezpečí konfliktu NATO s Ruskem. Během dne spolu hovořili francouzský prezident Emmanuel Macron a český premiér Petr Fiala (ODS). Macron na Globsecu zdůraznil, že Rusko si nemůže diktovat podmínky míru na Ukrajině.

Desítky členů mezinárodních jednotek KFOR opět hlídají radnice na severu Kosova. V pondělí zde byly při střetech srbských demonstrantů s místní policií zraněny tři desítky členů jednotek KFOR a padesát protestujících Srbů. NATO, pod které mise KFOR spadá, podle agentury DPA oznámilo, že jednotky posílí o přibližně sedm set vojáků. Násilí proti jednotkám KFOR označil šéf unijní diplomacie Josep Borrell za zcela nepřijatelné. Vyzval k okamžité deeskalaci v oblasti, a to jak představitele Kosova, tak srbské demonstranty.

Na severu Kosova, kde žije většinově srbská menšina, v pondělí pokračovaly protesty Srbů proti novým starostům z albánských stran. Ty zvítězily v komunálních volbách, které ovšem místní Srbové na protest bojkotovali, a účast tak dosáhla pouze jednotek procent. Ve čtyřech městech se srbskou většinou, kde v čele radnic stanuli albánští starostové, posílily své hlídky mezinárodní jednotky KFOR, píše agentura Reuters. Podle agentury ANSA bylo při střetech s demonstranty zraněno 41 příslušníků těchto jednotek, KFOR o něco později potvrdila zhruba 25 raněných mezi svými příslušníky. V oblasti se protesty konaly už minulý týden.

Tisíce lidí v sobotu večer znovu protestovaly v centru Bělehradu proti násilí v souvislosti s dvěma hromadnými střelbami s osmnácti mrtvými, které na začátku května otřásly Srbskem. Podle agentury APA šlo již o čtvrtou demonstraci proti násilí. Desetitisíce demonstrantů podle srbského vysílání BBC požadovaly odstoupení prezidenta Aleksandara Vučiče. O desítkách tisíc lidí na protivládní demonstraci informovala také agentura Reuters.

NATO vyzvalo kosovské úřady, aby okamžitě zmírnily napětí se Srbskem, a urgovalo všechny strany konfliktu, aby spor řešily dialogem. Organizace reagovala na páteční střety kosovské policie s etnickými Srby a oznámení srbského prezidenta Aleksandara Vučiče, že uvedl armádu do bojové pohotovosti. Ruská diplomacie hovoří o „kosovské provokaci“. Podle Moskvy mohou za vyhrocení situace Spojené státy a Evropská unie.

Srbský prezident Aleksandar Vučič uvedl armádu do bojové pohotovosti a nařídil vojenským jednotkám, aby se přesunuly blíž k hranicím s Kosovem. Reagoval tak na střety na severu Kosova mezi etnickými Srby a kosovskou policií. Rostoucí napětí ostře kritizoval šéf americké diplomacie Antony Blinken, který vyzval kosovského premiéra Albina Kurtiho ke změně postupu.

Milo Djukanovič prosadil za 30 let působení ve vysokých patrech černohorské politiky odtržení od Srbska nebo větší integraci do Evropského společenství. Zájem o úplné odříznutí od vlivu Bělehradu včetně církve už ale voliči neprojevili. I proto Djukanovič, jenž čelil na přelomu tisíciletí podezření z pašování cigaret, začátkem dubna prohrál v prezidentských volbách. V sobotu jej vystřídá o generaci mladší ekonom Jakov Milatovič. Černohorci navíc půjdou za necelý měsíc k urnám znovu, budou volit nový parlament, který Djukanovič v březnu rozpustil. A strana letitého politického hegemona míří k porážce.

Etničtí Srbové žijící na severu Kosova bojkotovali místní volby na protest proti tomu, že nebyly splněny jejich požadavky na větší autonomii. Podle agentury Reuters se jedná o další známku toho, že mírová dohoda podepsaná minulý měsíc mezi Kosovem a Srbskem nefunguje.

Poslance ve čtvrtek zaměstnávaly pravidelné interpelace na členy vlády. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) během nich zmínil, že snížení výnosu z daně z neočekávaných zisků a z odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny neprohloubí schodek letošního státního rozpočtu. Podle ministra budou nižší i kompenzace vyšších cen energií, na něž je výnos těchto mimořádných opatření určen.

Přezdívá se mu Had. Údajně kvůli nevypočitatelnosti i kvůli tomu, že dokázal neustále unikat srbské policii, která po něm intenzivně pátrala. Bývalý vůdce povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) a pozdější prezident nezávislého Kosova Hashim Thaçi ale podle vyšetřovatelů zřejmě dlouho unikal i odpovědnosti za některé své vlastní činy. Obžaloba zvláštního haagského tribunálu ho viní z toho, že se během války za nezávislost dopustil zločinů, kvůli kterým nyní stojí před soudem.

Lídři Srbska a Kosova dosáhli částečné dohody na tom, jak naplnit ujednání o normalizaci vztahů. Po jednání ve městě Ohrid v Severní Makedonii, kde se za zprostředkování Evropské unie uskutečnilo další kolo obtížných rokování, to uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell řekl, že se podařilo najít cestu, jak dohodu o normalizaci vztahů implementovat.

Miloš Zeman se během deseti let a dvou funkčních období v čele státu vydal na zhruba devadesát zahraničních cest, při kterých navštívil 34 zemí. Nejčastěji zamířil na Slovensko, do Polska a Číny. Při svých návštěvách často hovořil o zahraničních investicích. V posledních letech ale v souvislosti s pandemií covidu-19 a zdravotním stavem jeho zahraničních cest ubylo.

Prezident Miloš Zeman se setkal v Bělehradě se svým srbským protějškem Aleksandarem Vučičem. Prezidenti podepsali memorandum, ve kterém se Srbsko zavazuje České republice darovat Český dům v Bělehradě. Zeman také ocenil, že Srbsko odsoudilo ruskou agresi na Ukrajině. Podle něj by se mohlo stát v konfliktu společně s Čínou a Tureckem mediátorem.

Srbský prezident Aleksandar Vučić naznačil, že je připraven ke kompromisnímu řešení sporu s Kosovem, které ve svém plánu navrhly Německo s Francií. Západní vyjednavači podle Vučiće postavili Srbsko před volbu plán přijmout, nebo čelit důsledkům v podobě přerušení přístupových jednání s Evropskou unií a stažení zahraničních investic ze země. Informovala o tom agentura DPA.

Rusko se snaží v Srbsku naverbovat bojovníky do konfliktu na Ukrajině. Protestoval proti tomu srbský prezident Aleksandar Vučić, který tento týden také prohlásil, že Krym i Donbas vnímá jako část Ukrajiny. Tradiční evropský spojenec Moskvy však nepřijal žádné protiruské sankce a z federace levně nakupuje zemní plyn. Agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostního mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho navíc uvedla, že americké ministerstvo financí označí ruskou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu za nadnárodní zločineckou organizaci a uvalí na ni další sankce.

Oznamovatelé protiprávního jednání by mohli být chráněni před případnou odvetou zaměstnavatelů. Návrh příslušné normy v úvodním kole schvalování podpořila sněmovna. Zákonodárci také podpořili zákon o zákazu prodeje nikotinových sáčků dětem a kývli také na novelu o místních poplatcích či smlouvu s Kosovem o zamezení dvojímu zdanění, kterou obě země uzavřely už před zhruba deseti lety.

V severním Kosovu se v pátek otevřely oba hraniční přechody se Srbskem, jejichž provoz v posledních třech týdnech blokovaly barikády postavené místními Srby. Informovala o tom srbská stanice RTS. Kosovští Srbové začali silniční zábrany rozebírat ve čtvrtek po dohodě prezidenta Aleksandara Vučiče s představiteli mezinárodního společenství.

Kosovští Srbové, kteří dosud blokovali silnice na severu Kosova, souhlasili s odstraněním barikád. Oznámil to srbský prezident Aleksandar Vučić, který zároveň zrušil stav zvýšené bojové připravenosti armády. První barikády zmizely ve čtvrtek dopoledne u hraničního přechodu Merdare, uvedla agentura AFP. Ten nechalo Kosovo ve středu kvůli protestům uzavřít, ve čtvrtek jej ale opět otevřelo. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že zvítězila diplomacie.

Kosovo v úterý uzavřelo hlavní hraniční přechod Merdare se Srbskem poté, co ho v noci na úterý ze srbské strany zablokovalo asi padesát lidí. Ti demonstrovali na podporu Srbů žijících v Kosovu, jehož nezávislost odmítají protestující uznat. Představitelé mírové mise Severoatlantické aliance KFOR v Kosovu mezitím vyzvali všechny strany k dialogu a zmírnění napětí. Se stejnou výzvou přišly také ve společném prohlášení Spojené státy a Evropská unie.

Srbská armáda uvedla v pondělí večer na pokyn prezidenta Aleksandara Vučiče své jednotky do stavu zvýšené pohotovosti. Reagovala tím na napětí v sousedním Kosovu, jehož bezprostřední příčinou byl spor o registrační značky aut. Protestující kosovští Srbové v úterý v pohraničním kosovském městě Mitrovica postavili nové barikády, uvedla agentura Reuters. Podle kosovského ministra vnitra Xhelala Sveçly usiluje Srbsko, pod vlivem Ruska, o destabilizaci Kosova.

Haagský zvláštní tribunál pro válečné zločiny v Kosovu (KSC) v pátek usvědčil a poslal na 26 let do vězení bývalého velitele povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) Saliha Mustafu. Jde o první verdikt, který tento tribunál vynesl. Podle agentury Reuters odsouzený řídil věznici využívanou k mučení během konfliktu z let 1998 a 1999, kdy kosovští povstalci bojovali za nezávislost na Srbsku.

České předsednictví v Radě EU bylo velmi aktivní a angažované a náš obdiv patří českému premiérovi Petru Fialovi (ODS) i jeho týmu v Bruselu a v Praze, prohlásil po čtvrtečním jednodenním summitu EU předseda Evropské rady Charles Michel. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropa má vůči Česku dluh vzhledem k jeho práci za posledního půl roku. Končící české předsednictví chválí i někteří europoslanci či diplomaté.

Kosovo tento týden požádá o vstup do Evropské unie, uvedl premiér Albin Kurti. Proces přijetí patrně potrvá dlouhá léta nebo i desetiletí a bude záviset na tom, zda se balkánské zemi podaří urovnat vztahy se Srbskem, které ji považuje za svou provincii, upozorňuje Reuters. O krok dál se posouvá Bosna a Hercegovina, jíž ministři členských zemí doporučili udělit status oficiálního kandidáta na členství.