Priština vyzvala Bělehrad, aby stáhl svou armádu od hranic s Kosovem. Srbská vojska se podle prohlášení kosovské vlády přiblížila k vzájemné hranici ze tří směrů. Obavy z nového konfliktu se zvýšily v souvislosti s incidentem v severním Kosovu, při němž minulý týden zemřel policista a tři srbští útočníci.
Kosovská vláda vyzvala Srby, aby stáhli hromadící se armádu od hranic
Spojené státy v pátek varovaly, že sledují znepokojivé posilování srbské armády podél kosovských hranic, což podle nich destabilizuje oblast. Srbský prezident Aleksandar Vučić dnes deníku Financial Times (FT) řekl, že nehodlá rozkázat armádě překročit hranici s Kosovem, protože eskalace konfliktu by poškodila snahy Bělehradu o vstup do Evropské unie.
„Vyzýváme prezidenta Vučiće a srbské instituce, aby okamžitě stáhly všechny vojenské jednotky z hraniční linie s Kosovem,“ uvedla v sobotu večer kosovská vláda. Podle ní je rozmístění srbských vojsk poblíž Kosova dalším krokem, kterým Bělehrad „ohrožuje územní celistvost naší země“ a také mezinárodní vojenskou misi KFOR v Kosovu.
Skupina desítek ozbrojenců minulou neděli nejprve zaútočila na hlídku kosovské policie a zabila jednoho příslušníka z řad kosovských Albánců. Při následných střetech u kláštera Banjska pak zemřeli tři srbští útočníci. Původně kosovské úřady hovořily o čtyřech mrtvých útočnících. Vláda v Prištině označila tento nejzávažnější bezpečnostní incident v Kosovu za poslední roky za terorismus a vinu za něj připsala Bělehradu. Ten to odmítl.
Podle sobotního vyjádření kosovské vlády vyslalo Srbsko ke kosovským hranicím jednotky ve směru od měst Niš, Raška a Vranje. Kabinet premiéra Albina Kurtiho také uvedl, že Srbsko má poblíž hranic s Kosovem vybudováno 48 předsunutých základen, které mohou sloužit pro jeho případnou vojenskou agresi.
„Instituce Republiky Kosovo v koordinaci s mezinárodními partnery jsou více než kdy jindy odhodlány chránit územní celistvost, zachovávat suverenitu, ústavní pořádek, veřejný pořádek a životy občanů naší země,“ dodala kosovská vláda v prohlášení.
KFOR
Severoatlantická aliance v reakci na současnou vypjatou situaci na severu Kosova schválila posílení mezinárodní mise KFOR, v jejímž rámci je nyní nasazeno 4500 vojáků. O kolik příslušníků se mise rozšíří, NATO neupřesnilo.
Sever Kosova je dějištěm opakovaných nepokojů. Situace se vyhrotila v květnu v souvislosti s nástupem čtyř starostů, etnických Albánců, do úřadů v oblastech obývaných převážně Srby. Zvoleni byli v dubnových volbách, které místní Srbové bojkotovali. V následných střetech se srbskými demonstranty bylo zraněno na 90 vojáků sil KFOR. V reakci na to Aliance tehdy oznámila, že do Kosova pošle v rámci KFOR dalších 700 vojáků. Začátkem června dorazila do Kosova jednotka vojáků z Turecka.
Z 1,8 milionu obyvatel Kosova je přibližně 90 procent etnických Albánců, několik desítek tisíc Srbů žije převážně na severu země. Od války z let 1998 až 1999, která skončila bombardováním Srbska letouny NATO, přecházejí vztahy mezi Prištinou a Bělehradem z krize do krize. Srbsko odmítá uznat nezávislost, kterou jeho bývalá jižní provincie vyhlásila v roce 2008.