Kosovo strana 5 z 5

Uplynuly dva roky od porážky teroristické organizace Islámský stát (IS) v Sýrii. Džihádisté sice ztratili souvislé území, jejich ideologie ale stále přežívá v přeplněných táborech a vězeních na severovýchodě země. Oblast je pod nadvládou kurdských sil. Po pádu samozvaného chalífátu se v tamních zařízeních nachází více než šedesát tisíc lidí. Velkou většinu z nich tvoří ženy a děti.

Česká armáda od uzavření okresů začátkem března omezila polní výcvik jen na nezbytné případy. Patří k nim například příprava devadesáti dělostřelců z Jinců, kteří se chystají na operaci v africkém Mali. Pluk by tam měl sloužit od května až do konce listopadu. Čeští vojáci jsou v africké zemi nasazeni už osmým rokem, příslušníci dělostřeleckého pluku budou tvořit už šestnáctý kontingent.

Opoziční hnutí Sebeurčení bývalého premiéra Albina Kurtiho míří podle předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb v Kosovu k jednoznačnému vítězství. Po sečtení 86 procent odevzdaných hlasů pro něj hlasovalo 48 procent voličů. K vytvoření vlády však bude zřejmě muset hledat koaličního partnera. Podle agentury Reuters výsledky hlasování dále zkomplikují úsilí Západu o normalizaci vztahů se Srbskem.

V úterý utrpělo při mohutné explozi ve městě Uroševac (Ferizaj) na jihu Kosova zranění na 40 lidí, včetně dvou dětí. Za výbuch může patrně plynová lahev. Sedm osob záchranáři s vážnými poraněními převezli do nemocnice v Prištině, informovala kosovská média.

Když byla 21. listopadu 1995 uzavřena dohoda ukončující válku v Bosně a Hercegovině, označil ji americký diplomat Richard Holbrooke, který jednání spoluřídil, za „nedokonalý mír“. Jako by tušil, že úmluva sice učiní přítrž krveprolití, ale harmonickou budoucnost zemi nepřinese. Na kompromisu se po třítýdenním jednání na vojenské základně u města Dayton v Ohiu shodli bosenský prezident Alija Izetbegović, srbský prezident Slobodan Milošević a chorvatský prezident Franjo Tudjman. Smlouva, kterou pak stvrdili následující měsíc v Paříži, zemi rozdělila podle zákopových linií z konce války a dala jí do vínku neobyčejně složitý politický systém, který i čtvrtstoletí po válce omezuje její životaschopnost.

Kosovský exprezident Hashim Thaçi a další představitelé někdejší Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) obvinění z válečných zločinů ovlivňovali před svým zatčením potenciální svědky. Uvedl to zvláštní tribunál v Haagu pro válečné zločiny v Kosovu, který bude vysoce postavené kosovské politiky soudit.

Kosovský exprezident Hashim Thaçi poprvé stanul před soudcem zvláštního tribunálu pro Kosovo v Haagu. Jeden z bývalých vůdců povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) čelí obviněním z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti za bojů se Srbskem v 90. letech minulého století. Thaçi u soudu prohlásil, že s obviněními z válečných zločinů nesouhlasí a cítí se nevinen ve všech bodech obžaloby.

Kosovský prezident Hashim Thaçi rezignoval. Učinil tak poté, co byl obžalován z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti u tribunálu v Haagu, informují světové agentury. Politika následně zatkli a přepravili do vazební věznice tribunálu v Haagu. Thaçi patřil k velitelům povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK), která v 90. letech bojovala proti režimu v Bělehradu s cílem odtrhnout Kosovo od Srbska. Detaily obžaloby zatím nejsou známy. Thaçi spáchání zločinů odmítá.

Česká armáda bude moci vyslat do zahraničních misí příští rok až 851 vojáků a o rok později nejvýše o stovku více. Předpokládá to vládní plán vojenských misí v cizině pro příští dva roky, s nímž souhlasila Poslanecká sněmovna hlasy 131 ze 158 přítomných poslanců. Proti byli poslanci SPD, KSČM a nezařazení zákonodárci. Nyní může mít armáda v zahraničí až 1096 vojáků, ve skutečnosti jich je nasazeno méně.

Zvláštní tribunál v Haagu pro válečné zločiny v Kosovu uvedl, že na žádost prokuratury byl zatčen bývalý velitel Kosovské osvobozenské armády (UÇK) Salih Mustafa. Jedná se o první případ zatčení obviněného na základě zatykače tohoto tribunálu.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová rozlítila srbského prezidenta Aleksandra Vučiče. Na svém facebookovém profilu totiž nasdílela fotografie s poznámkou, což vyznělo jako kritika jeho podřízenosti USA. Prezident Srbska vyjádření ruské mluvčí označil za „primitivismus“, ta se později omluvila. Mluvčí Evropské komise oznámil, že Unie je znepokojena přesunem srbské ambasády do Jeruzaléma.

Srbsko a Kosovo se ve Washingtonu dohodly na normalizaci ekonomických vztahů, oznámil Donald Trump, který jednal s prezidentem Aleksandrem Vučičem a premiérem Avdullahem Hotim. Hovořil o velkém pokroku. Vučič po jednání mluvil o odtrženecké provincii, zatímco Hoti o vidině vzájemného uznání. Součástí dohody je i přesun srbské ambasády do Jeruzaléma a navázání styků mezi Kosovem a Izraelem.

Vrcholní představitelé Srbska a Kosova v neděli obnovili rozhovory o normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi. Srbský prezident Aleksandar Vučić a kosovský premiér Avdullah Hoti se spojili prostřednictvím videokonference pod záštitou šéfa diplomacie Evropské unie Josepa Borrella. Následovat bude přímé jednání obou politiků ve čtvrtek v Bruselu, sdělil po videokonferenci zmocněnec EU pro tuto problematiku Miroslav Lajčák.

Kosovský prezident Hashim Thaçi v televizním projevu k národu popřel, že by se dopustil válečných zločinů a zločinů proti lidskosti během bojů kosovských povstalců proti Srbsku na konci 20. století. Pokud však obvinění z válečných zločinů oficiálně potvrdí soudce, který rozhoduje o přípustnosti žaloby ještě před vlastním procesem u zvláštního tribunálu v Haagu, je Thaçi připraven okamžitě odstoupit z funkce a jít se hájit.

Kosovský prezident Hashim Thaçi je mezi deseti osobami, které prokurátor zvláštního tribunálu v Haagu navrhl obžalovat z válečných zločinů a ze zločinů proti lidskosti, včetně téměř stovky vražd. Oznámil to prokurátorův úřad. Obžaloba se týká událostí z doby války v Kosovu na konci 90. let. Thaçi v reakci oznámil, že se v sobotu ve Washingtonu nezúčastní konzultací se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem.

Český diplomat Tomáš Szunyog bude zastupovat Evropskou unii v Kosovu. Stane se tak čtvrtým Čechem na pozici velvyslance Evropské služby pro vnější činnost, uvedl ve středu Deník N. „Tomáš Szunyog je jmenován velvyslancem Evropské unie v Kosovu,“ potvrdila listu zvláštní zmocněnkyně ministerstva zahraničí pro instituce EU Jana Hybášková.

Kosovští poslanci ve středu vyslovili nedůvěru vládě premiéra Albina Kurtiho, a vyvolali tak politickou krizi v době, kdy se v zemi šíří koronavirus. Informovala o tom agentura Reuters. Na pozadí pádu vlády stojí spor koaličních partnerů ohledně strategie boje proti nákaze, napsala agentura DPA.

Itálie do třetího dubna pozastaví veškerou postradatelnou výrobu. V Německu mají být zakázána shromáždění dvou a více lidí. Tamní vědci ale navrhují zastavení provozu, a to minimálně do Velikonoc. Řecko od příštího týdne zavede celostátní karanténu.

Šířící se nákaza novým typem koronaviru mění i zavedené společenské zvyky. Lidé mezi sebou musejí dodržovat odstup, což je pro západní civilizaci obzvlášť nezvyklé při pozdravu. Žádné polibky ani potřesení rukou nepřicházejí v úvahu, a tak mnozí přejímají tradice odjinud – z Asie úklonu či namasté, další kladou ruku na srdce. Oblibu si ale získal třeba i vulkánský pozdrav ze slavného Star Treku, píší Los Angeles Times.

Po ničivém zemětřesení, které 26. listopadu zasáhlo Albánii, zůstalo bez domova a je provizorně ubytováno více než 12 300 lidí. Podle agentury ATA to na čtvrtečním mimořádném zasedání vlády řekl premiér Edi Rama, který slíbil urychlenou výstavbu až pěti tisíc nových bytů během příštích 12 až 18 měsíců.

Počet obětí úterního zemětřesení v Albánii se zvýšil na 30. Bilance patrně ještě stále není konečná, protože další lidé mají těžká zranění. Obvatele několika albánských měst navíc ve středu vylekal silný následný otřes. Země drží státní smutek. Ve dvou nejvíce zasažených obcích, Thumanë a přístavu Drač, premiér Edi Rama vyhlásil na 30 dnů stav nouze.

Historické centrum Prahy by mohlo být zařazeno mezi památky v ohrožení. Seznam památek, kterým hrozí akutní nebezpečí zániku, spravuje UNESCO. Komisařům vadí plánované výškové stavby i chystaný nový stavební zákon, který nepočítá se závaznými stanovisky památkářů. Z nedostatečné péče o historické dědictví viní UNESCO český stát i Prahu. Radnice nepovažuje za reálné riziko vyřazení ze seznamu a celkově považuje zprávu za pozitivní.

Ústavní činitelé na čtvrteční schůzce nepodpořili návrh prezidenta Miloše Zemana, aby Česko zrušilo mezinárodní uznání Kosova. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) po schůzce řekl, že se ústavní činitelé shodli, že tato otázka nyní není na stole. Okolnosti uznání Kosova v roce 2008, kdy se vláda k tomuto kroku rozhodla přes nesouhlas sněmovny, nicméně ústavní činitelé označili za problematické.

V kosovských předčasných volbách zvítězila opozice. Potvrzují to takřka konečné výsledky. Zatím vedou levicoví nacionalisté ze strany Sebeurčení (Vetëvendosje), kteří mají 25,6 procenta. O necelé procento méně získal středopravý Demokratický svaz Kosova (LDK) expremiéra Isy Mustafy. Naopak propadají strany, které měly dosud podíl na vedení země.