Lidé v Aténách nemají vycházet, město zahalil hustý kouř z lesních požárů

Nahrávám video

Řecké úřady vyzvaly obyvatele a návštěvníky Atén, aby kvůli silnému kouři z okolních lesních požárů nevycházeli ven. Pokud ven musí, měli by si nasadit respirátor. Řecké hlavní město zahalil silný kouř způsobený lesními požáry, které v úterý odpoledne vypukly na severu Atén. S požáry bojuje přes pět set hasičů, letadla a vrtulníky. S ohněm zápasí také Turecko, Albánie, Chorvatsko či Kosovo.

S požáry, které vypukly zhruba 20 kilometrů severně od Atén, bojovali hasiči celou noc. Situace se podle nich zlepšila, proto doufají, že se v nadcházejících hodinách podaří dostat požár pod kontrolu.

Ze zasažených obcí uprchly stovky obyvatel, oběti na životech úřady zatím nezaznamenaly. Několik lidí ale bylo zraněno. Provozovatel elektrické sítě uvedl, že jeho technici pracují na obnově sítě poničené ohněm a na obnově dodávek elektrické energie v Aténách a okolí.

Požáry sužují i další oblasti v Řecku. V úterý večer civilní ochrana oznámila, že z 80 požárů se podařilo dostat pod kontrolu a uhasit zhruba polovinu. Ve středu ráno nebyly pod kontrolou vedle požáru na severu Atén minimálně další dva velké ohně.

Nejhorší vedra za posledních 30 let

V Řecku vrcholí vlna veder, která patří k nejhorším za posledních 30 let. V úterý řada řeckých měst zaznamenala maximální teploty kolem 46 až 47 stupňů Celsia. Úřady se obávají opakování scénáře z roku 1987, kdy kvůli vysokým teplotám zemřelo během sedmi dní na tisíc lidí.

Vysoké teploty v zemi vydrží asi až do konce týdne. Uklidnil se ale silný vítr, který výrazně přispěl k rychlému šíření požárů.

Rozsáhlé požáry trápí také Turecko. Oheň vnikl i do areálu elektrárny

Požárům čelí také v Turecku. Za poslední týden jich v zemi vzplanulo 174, hasičům se již podařilo dostat pod kontrolu 160 z nich, oznámilo ve středu vedení turecké lesní správy. Plameny dosud ničí lesy a ohrožují města zejména na jihozápadě země, v blízkosti turistických letovisek v provinciích Antalya a Mugla. Oblaka kouře z požárů jsou viditelná i na satelitních snímcích z východní části Středomořské pánve, jejíž součástí je i jižní Turecko, uvedla v tiskové zprávě evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS).

Večer se oheň nebezpečně přiblížil k uhelné elektrárně u města Milas na severozápadě Turecka, podle agentur hořelo i uvnitř areálu, který byl evakuován. „Plameny pronikly do tepelné elektrárny … Zařízení se nyní zcela vyprazdňuje a houkají sirény,“ napsal na Twitteru starosta Milasu Muhammet Tokat a zveřejnil video ohně a dýmu. Podle zpravodajů AFP na místě utíkali z okolí elektrárny obyvatelé, hasiči i policisté.

Turecku nabídl pomoc Ázerbájdžán, ve čtvrtek ráno by na místo mělo dorazit 160 hasičů a 40 požárních vozidel. Do země již ve středu přiletěly pomáhat čtyři letadla najatá od soukromé ukrajinské firmy, dvě další od izraelské firmy by měla dorazit ve čtvrtek, uvedla agentura Anadolu. Podle ministra zahraničí Mevlüta Çavuşogla Turecku nabídlo pomoc několik zemí, včetně Polska, Kazachstánu, Gruzie, Kanady nebo Japonska.

Nahrávám video

Kdo může za nedostatek techniky?

Zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský zmínil rozsáhlou diskusi o tom, kdo může za to, že země nedisponuje vlastními provozuschopnými hasičskými letadly. Opozice viní vládu, ta kontruje tím, že bezpečnost v obcích má na starosti jejich vedení, často právě z řad opozice. Zpravodaj také zdůraznil, že stále trvají velká vedra, sucho a vítr, u něhož hrozí, že již uhašená místa opět rozfouká. Dodal, že turistická střediska nejsou v bezprostředním ohrožení. 

V oblasti stále vane silný vítr, který představuje největší výzvu v boji s živlem, uvedl podle DPA ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. V souvislosti s požáry zatím v Turecku zemřelo osm lidí a místní média plní příběhy lidí, kteří museli před ohněm uprchnout. Utíkali jak lidé z měst, tak zemědělci, kteří kvůli ohni přišli o úrodu i dobytek. Podle prvních odhadů padlo během požárů 100 tisíc hektarů lesů a od konce 80. let se zdvojnásobila lesní plocha, která každý rok shoří, uvedla DPA.

Česko posílá hasičský vrtulník do Albánie

Lesní požáry v Albánii mají první oběť. Ve vesnici poblíž města Gjirokastra zemřel postarší muž, který přes výzvy úřadů odmítl opustit svůj hořící dům. Informovala o tom místní média. Pomoc nabídla také Česká republika, která do balkánské země přesouvá hasičský vrtulník. Po vlně veder, kdy teploty vysoko přesahovaly 40 stupňů Celsia, vypukly požáry i na mnoha dalších místech Balkánu.

Podle televize Klan již devátým dnem hoří na spoře obydleném poloostrově Karaburun, plameny tu v noci na středu ohrožovaly námořní základnu Pashaliman. Oheň se nyní pozvolna přesouvá do hojně navštěvovaného národního parku Llogara. Hoří i na několika místech střední a severní Albánie.

Po tropických teplotách, které v uplynulých týdnech sužovaly takřka celý Balkánský poloostrov, vypukly požáry také v Kosovu, kde přišel o život jeden člověk. V Severní Makedonii podle prohlášení šéfa civilní ochrany Stojanče Angelova hoří na devíti místech. V Chorvatsku zachvátily plameny zhruba 1600 hektarů keřů, borovicových lesů a olivových hájů poblíž dalmatského Splitu. Hasiči bojují s ohněm také na jihozápadě Bulharska a u řeckých Atén.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
před 53 mminutami

Ukrajina hlásí pět mrtvých, počet obětí roste i v okupovaném Starobilsku

Nejméně tři lidé zemřeli a pět utrpělo zranění při ruských útocích na Charkovskou oblast, sdělil náčelník správy tohoto regionu Oleh Syněhubov. V Chersonu ruské drony zabily dva lidi, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Počet obětí pátečního útoku ve Starobilsku v okupované Luhanské oblasti na východě Ukrajiny stoupl ze šesti na deset, raněných je 38, oznámily ruské úřady. Podobná tvrzení nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.
před 1 hhodinou

Při explozi v čínském dole zemřelo devadesát lidí

Nejméně devadesát lidí přišlo o život při důlním neštěstí v Číně. Dalších sto osob skončilo v nemocnici, informoval server BBC News s odkazem na novou bilanci, kterou zveřejnila čínská státní média. Ta dříve sdělila, že v pátek došlo v uhelném dole na severovýchodě země k výbuchu plynu.
08:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vojenská integrace Ruska s Běloruskem ohrožuje celou Evropu, říká Cichanouská

Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle NATO. V rozhovoru s ČTK to uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Režim diktátora Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.
před 3 hhodinami

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Při pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 9 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 9 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 13 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 14 hhodinami
Načítání...