Slovinská média zveřejnila široce diskutovaný neoficiální vládní dokument adresovaný Evropské unii, v němž dosud neznámý autor navrhuje překreslení hranic na západním Balkáně coby řešení nejpalčivějších problémů tohoto regionu. Předestírá mimo jiné možnost sjednocení Albánie s Kosovem či rozpad Bosny a Hercegoviny. Idea vyvolala v Sarajevu pobouření.
Takzvaný non-paper, neoficiální dokument určený pro uzavřenou debatu, zveřejnil po dnech mediálních spekulací investigativní server Necenzurirano.si. Podle něj byl v únoru adresován šéfovi Evropské rady Charlesi Michelovi, jehož kancelář nicméně přijetí listiny dosud nepotvrdila. Zpravodajský portál dále uvedl, že na tvorbě dokumentu se podílelo také Maďarsko a že v Bruselu zacházejí s dokumentem jako návrhem Slovinska, protože se na jeho distribuci podílela kancelář premiéra Janeze Janši.
Materiál hodnotí jako základní problém regionu nevyřešenou „národnostní otázku“ Srbů, Albánců a Chorvatů, která Srbsku, Bosně a Kosovu de facto znemožňuje úspěšnou integraci do EU. Za možné řešení označuje sjednocení dvou z většiny etnicky albánských států Albánie a Kosova, přičemž severní část Kosova by získala autonomní status po vzoru italského Jižního Tyrolska.
Předpokládá také rozpad Bosny, jejíž srbská část – Republika srbská – by se připojila k Srbsku. Jednalo by se o předpoklad, aby se Bělehrad smířil se ztrátou Kosova, které jednostranně vyhlásilo nezávislost v roce 2008. Bosenské oblasti s většinovým chorvatským obyvatelstvem by se buď připojily k Chorvatsku, nebo získaly „jihotyrolskou“ formu autonomie. Bosňáci (dříve Muslimové) by tímto získali „nezávislý funkční stát“.
Janša existenci anglicky psaného materiálu s názvem „Západní Balkán – cesta kupředu“ odmítl výslovně komentovat, přímo ho ale nepopřel.
Složitá Bosna
Zprávy o slovinském non-paperu vzbudily v Bosně vlnu nevole, kritizovali ho především činitelé z řad Bosňáků a Chorvatů. Bosenské předsednictvo si kvůli tomu v pondělí předvolalo slovinskou velvyslankyni.
Bosna se po krvavé občanské válce v letech 1992 až 1995 potýká s jen obtížně fungujícím politickým systémem, v němž dominují nacionalistické strany tří hlavních národů – Bosňáků, Srbů a Chorvatů. Zatímco z úst bosenskosrbského předáka Milorada Dodika pravidelně zaznívají úvahy o vyhlášení samostatnosti Republiky srbské, bosenští Chorvaté se dožadují většího stupně autonomie. Většina početně nejsilnějších Bosňáků by si naopak přála co nejvíce centralizovaný stát.
Prezident Slovinska Borut Pahor se podle bosenských médií při návštěvě Bosny začátkem března místních politiků ptal, zda je možný rozpad země mírovým způsobem. V pátek Pahor podle agentury APA uvedl, že před touto ideou varuje a považuje ji za „naivní a nebezpečnou“, neboť změna hranic na Balkáně by se neobešla bez válečného konfliktu.
Unijní diplomaté podle slovinských médií označili možné překreslování hranic na Balkáně za „špatný nápad, který by mohl otevřít Pandořinu skříňku“ v podobě obnovení ozbrojených konfliktů. Ideu jednoznačně odsoudily také Spojené státy a Chorvatsko, které se postavily za zachování teritoriální integrity Bosny.
