Chybu neudělali vojáci, ale politici, zhodnotil misi v Afghánistánu bezpečnostní expert a veterán této války Lumír Němec, který působil také v Iráku, Kosovu či Sýrii. „Nedokázali jsme přimět afghánskou vládu a Taliban, aby zasedly k jednacímu stolu a uzavřely nějakou dohodu,“ dodal s tím, že s guerillovou válkou se totiž jinak velmi těžce bojuje. Němec byl hostem pořadu Události, komentáře spolu s lékařem a účastníkem několika misí v Afghánistánu Tomášem Šebkem.
Taliban zvolil guerillovou válku a s tím se těžko bojuje, uvedl bývalý velitel útvaru speciálních operací
UK: Svědectví z Afghánistánu (zdroj: ČT24)
„Asi dva měsíce jsme upozorňovali aktivně na problém a chtěli jsme přimět vládu k tomu, aby nějakým způsobem jednala…, protože jsme věděli, že nekoná, a volání lidí bylo zoufalé,“ popsal své úsilí spojené s přesunem afghánských spolupracovníků s cílem je dostat „do bezpečí“ Němec, který pomáhal zprostředkovat kontakty mezi tlumočníky a českými úřady.
Přesun se nakonec zdařil, i když, jak zdůrazňuje, až pět minut po dvanácté. „Vláda se na to vykašlala až do poslední chvíle a ministr obrany Lubomír Metnar program předkládal na vládu 26. července, tedy v době, kdy už ostatní státy evakuovaly. A to, že to nakonec dopadlo tak, jak to dopadlo, není zásluha vlády a politické reprezentace, ale primárně armády a vojáků, kteří odvedli neuvěřitelný kus práce,“ zdůraznil.
O konkrétních počtech přesunutých spolupracovníků hovořit sice nechtěl, ale uvedl, že do toho šel s tím, že pokud se podaří zachránit i jeden lidský život, tak to smysl má. „A pro mě to smysl mělo a jsem přesvědčen, že jsme byli úspěšní,“ doplnil.
Upozornil, že realizace evakuace na poslední chvíli znamenala i to, že čeští pracovníci ambasády i vojenští policisté se ocitli skutečně v nebezpečí – nikdo totiž podle něho nemohl vědět, jak se Taliban zachová. „Také mohl jít a mohl začít likvidovat spojenecké vojáky a příslušníky západních zemí. Takže to, že to dopadlo takhle, je z mého pohledu obrovská klika,“ dodal.
V pořádku by podle dostupných informací Šebka, který se sám účastnil několika misí v zemi v rámci organizace Lékaři bez hranic, měli být i jeho kolegové z řad mezinárodních spolupracovníků této organizace. Šebek ale připomíná, že tato mezinárodní humanitární instituce působí vždy nestranně a neutrálně.
„Otevíráme mise v místech, kde nás všechny znesvářené strany v případě válečného konfliktu akceptují. Teprve v ten moment máme zajištěno bezpečí pro provoz, bezpečí nás jako mezinárodních spolupracovníků, našich lokálních spolupracovníků, protože páteří Lékařů bez hranic jsou hlavně místní lidé, a samozřejmě pak také pacientů,“ přiblížil.
Dodává, že do styku proto přichází zejména s civilním obyvatelstvem, i když mezi ošetřenými pacienty nepochybně podle něho byli i členové Talibanu. „Jak jsem říkal, tím, že jsme nestranní, poskytujeme péči komukoliv, kdo respektuje naše pravidla, do nemocnic Lékařů bez hranic vstupuje neozbrojený a chová se slušně,“ řekl s tím, že v Afghánistánu běží stále pět takových nemocnic, které se znovu vrací k normálnímu režimu poté, co v zemi proběhlo převzetí moci Talibanem.
„My dál asistujeme civilnímu obyvatelstvu, tak, jak jsme to dělali ještě před tou převratnou událostí. A i v tenhle moment to vypadá, že máme zajištěný chod a bezpečí nemocnic, včetně toho, že můžeme třeba v nemocnicích zaměstnávat ženský personál,“ popsal aktuální situaci Šebek.
Němec: Vojáka můžete vycvičit, vyzbrojit, ale nemůžete ho přinutit, aby bojoval
To, že se afghánští vojáci nepostavili Talibanu na odpor, Němce do jisté míry překvapilo. „Protože afghánské vojáky znám, ale z doby 2007, 2008 a v té době jsme jim říkali lovci talibanců. A to byli odhodlaní vojáci, kteří bojovali po straně spojenců a proti Talibanu,“ uvedl. Podle něho je tak aktuální stav důsledek absolutní demotivace a frustrace vojáků.
„Vojáka můžete vycvičit, vojáka můžete vyzbrojit, ale nemůžete ho přinutit, aby bojoval. Když má voják bojovat, tak musí mít nějaký důvod, ať už je to idea, nebo když jsou to žoldáci, bojují za peníze, ale mají prostě nějaký důvod. A ti vojáci důvod neměli a dle mého názoru je to důsledek dvacetileté, neschopné vlády v Afghánistánu, která nastavila naprosto korupční prostředí,“ vysvětluje.
Celková frustrace je podle něho patrná i v příspěvcích na sociálních sítích. Za poslední dva měsíce, kdy sledoval různá afghánská facebooková vlákna, dospěl k závěru, že se sice zhruba padesát procent lidí Talibanu obávalo, ale druhá polovina se domnívala, že když přijde, tak sice dojde k nějakým omezením, ale aspoň zavede nějaký řád. „Protože ten tam momentálně není,“ dodal.
Důvody pro misi do Afghánistánu byly v podstatě dva, připomněl Němec. Jednak byla cílem eliminace al-Káidy a Usámy bin Ládina – což se podle něho povedlo. Ale druhá část spočívala v tom, že měl být poražen Taliban a dosaženo toho, aby Afghánistán nebyl zdrojem pro extremistické a teroristické skupiny – a to se podle něho naopak už nepovedlo.
„Ale já si nemyslím, že tam je chyba na straně vojáků, ale na straně politiků, že jsme nedokázali přimět afghánskou vládu a Taliban, aby zasedly k jednacímu stolu a uzavřely nějakou dohodu, byť by se třeba jednalo o nějaké regionální rozdělení Afghánistánu. On Taliban vede guerillovou válku a guerillová válka se velmi těžce bojuje,“ zdůraznil.
„I kdybychom je vojensky porazili, tak vždy se dostaneme k tomu, že dříve nebo později někdo zase vystrčí hlavu z písku a začne po nás střílet. Tam se mělo využít vojenské převahy a přimět je k tomu, aby uzavřeli dohodu, což se bohužel nestalo a z mého pohledu jak afghánští politici, tak ti celosvětoví, co se týče Afghánistánu, naprosto zklamali,“ zhodnotil.
K tomu, co jsou vlastně talibanci zač, bývalý velitel speciálního oddělení SOG uvedl, že tak, jak je on poznal, jsou především tvrdí bojovníci. „My jsme se jich neobávali, ale respektovali jsme je,“ přiblížil.
Dodal, že v době svého působení je rozdělovali do tří skupin: T1, T2, T3. „T1, to byl bojovník, kterému dali, dejme tomu, padesát dolarů a řekli – pojď s námi střílet na vojáky. T2 byl bojovník, který už měl nějaký výcvik, a T3 v době, kdy jsem byl v Helmandu (provincie na jihu Afghánistánu), byli žoldnéři, najatí z Čečny, z Kazachstánu a z různých dalších asijských republik okolo. A byli to vysoce profesionální vojáci,“ doplnil.