Při ozbrojených střetech v obci Banjska na severu Kosova v neděli zemřeli čtyři lidé, jeden kosovský policista a tři útočníci. Kosovské úřady večer uvedly, že po několika hodinách střetů mají pod kontrolou areál kláštera pravoslavné církve, který před tím podle nich obsadilo na třicet ozbrojenců, píše AFP. Kosovští představitelé tvrdí, že útočníci jsou profesionálové podporovaní Srbskem, které to však odmítlo.
„Útočníci jsou profesionálové s maskami a ozbrojení těžkými zbraněmi. Odsuzujeme tento zločinný a teroristický útok,“ uvedl ráno kosovský premiér Kurti s tím, že policisté byli napadeni kolem třetí hodiny ranní v obci Banjska (albánsky Bajskë).
Kosovská policie později uvedla, že při nedělních střetech zemřeli i tři útočníci, aniž by uvedla podrobnosti. Dodala také, že zadržela čtyři muže, kteří měli vybavení pro radiové spojení a zabavila zbraně a munici.
Po poledni se útočníci podle kosovských úřadů schovali v klášteře pravoslavné církve, který policie obklíčila. „Máme opět kontrolu nad oblastí po několika střetech,“ uvedl večer kosovský ministr vnitra Xhelal Svecla. Podle agentury EFE také řekl, že se podařilo zadržet šest lidí a po dalších se pátrá.
Rašsko-prizrenská diecéze srbské pravoslavné církve uvedla, že ozbrojenci opustili areál kláštera, píše server Kossev. Podle prohlášení jsou nyní před areálem hlídky kosovské policie a policejní mise Evropské unie EULEX.
Osmaniová připsala útok srbským zločineckým skupinám
Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová připsala útok, který označila za teroristický, srbským zločineckým skupinám. „Kosovo stojí jednotně proti srbským pokusům o destabilizaci. Zachováme naši suverenitu a územní integritu,“ napsala na sociální síti X.
Prezidentčin kancléř Blerim Vela uvedl, že v obci Banjska jsou srbští „zelení mužíčci“ s obrněnými vozidly. „(Srbský prezident Aleksandar) Vučič se uchýlil k bezprecedentní agresi proti Kosovu. Neuspěje,“ dodal Vela.
Termín „zelení mužíčci“ se vžil pro ruské vojáky v neoznačených uniformách, kteří se v roce 2014 objevili na ukrajinském poloostrově Krym, jenž Moskva následně protiprávně anektovala. Agentura Reuters poznamenala, že Velovo tvrzení nemohla ověřit.
Útok ostře odsoudil šéf unijní diplomacie Josep Borrell s tím, že viníci musejí být potrestáni. Srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl, že „vyvrátí všechny lži a konspirační teorie“ kosovských představitelů, napsala agentura AFP.
Těžká vozidla bez poznávacích značek
Kosovská policie podle Reuters uvedla, že v neděli časně ráno byla na mostě v obci Banjska umístěna dvě těžká vozidla bez poznávacích značek, která zablokovala vjezd a střílelo se z nich na policejní jednotky, které přijely. Reportér Reuters zároveň viděl vojáky NATO spolu s příslušníky policejních sil policejní mise Evropské unie EULEX a kosovské policie, jak hlídkují na silnici vedoucí do Banjsky.
Sever Kosova, na kterém žijí desítky tisíc Srbů, je dějištěm opakovaných nepokojů. Situace se tam prudce vyhrotila v květnu, kdy se kosovské úřady rozhodly jmenovat albánské starosty do čela čtyř okresů obývaných převážně Srby. V následných střetech se srbskými demonstranty bylo zraněno přibližně devadesát vojáků mezinárodních sil KFOR. Od té doby se situace stabilizovala, napětí tam ale přetrvává.
Z 1,8 milionu obyvatel Kosova je asi devadesát procent etnických Albánců, několik desítek tisíc Srbů žije převážně na severu Kosova. Od války z let 1998 až 1999, která skončila bombardováním Srbska letouny NATO, přecházejí vztahy mezi Prištinou a Bělehradem z krize do krize. Srbsko odmítá uznat nezávislost, kterou jeho bývalá jižní provincie vyhlásila v roce 2008.
Jednání zprostředkovaná Evropskou unií o normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem trvají řadu let a dosud přinesla jen skrovné výsledky. Bělehrad podmiňuje dohodu vytvořením samosprávného územního celku, který budou tvořit většinově srbské okresy v Kosovu. Naopak Priština trvá na tom, že Srbsko musí v rámci všezahrnující dohody nejprve fakticky uznat nezávislost Kosova. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell minulý týden po neúspěšných jednáních lídrů Srbska a Kosova v Bruselu vyjádřil frustraci z Kurtiho neochoty k uzavření dohody.
