Na severu Kosova se srbští demonstranti střetli s jednotkami KFOR, řada vojáků utrpěla zranění

Nahrávám video

Na severu Kosova, kde žije většinově srbská menšina, v pondělí pokračovaly protesty Srbů proti novým starostům z albánských stran. Ty zvítězily v komunálních volbách, které ovšem místní Srbové na protest bojkotovali, a účast tak dosáhla pouze jednotek procent. Ve čtyřech městech se srbskou většinou, kde v čele radnic stanuli albánští starostové, posílily své hlídky mezinárodní jednotky KFOR, píše agentura Reuters. Podle agentury ANSA bylo při střetech s demonstranty zraněno 41 příslušníků těchto jednotek, KFOR o něco později potvrdila zhruba 25 raněných mezi svými příslušníky. V oblasti se protesty konaly už minulý týden.

Ve městě Zvečan se v pondělí skupina srbských demonstrantů pokusila vniknout na radnici. Zabránila jim v tom kosovská pořádková policie, a to za použití slzného plynu. Policie uvedla, že jen reagovala na pokus demonstrantů prolomit bezpečnostní kordón kolem budovy.

V dané situaci dali výpověď všichni policisté srbského původu. Proti rozvášněným davům proto stály pořádkové síly tvořené téměř výhradně etnickými Albánci.

Do střetů mezi policií a demonstranty se zapojili také vojáci jednotek KFOR, kteří se snažili nejdříve obě skupiny oddělit a pak zasáhli proti demonstrantům, píše agentura AFP. Podle ní ve Zvečanu zasahovali hlavně vojáci z Polska a Maďarska. Podle zdrojů agentury ANSA bylo v pondělí při střetu zraněno 41 vojáků KFOR, z nichž bylo jedenáct Italů. Tři jsou ve vážném stavu. Demonstranti na vojáky házeli kameny, lahve a další předměty.

Mise KFOR později potvrdila zhruba 25 zraněných mezi italskými a maďarskými vojáky, kteří utrpěli zlomeniny a popáleniny kvůli „výbuchu zápalných zařízení“. Podle velitele KFOR Angela Michela Ristucciy byly útoky na vojáky „nevyprovokované“. Mluvčí českého generálního štábu Ivo Zelinka řekl, že nemá žádné informace o případných zraněních z řad českých vojáků. Podle informací na stránkách armády v misi v současnosti slouží sedm českých vojáků.

Místní zpravodajský server Kossev napsal, že po střetech vyhledalo pomoc v nemocnici přes 50 lidí. Jeden člověk byl operován a jeho život je v ohrožení. Podle serveru byl mezi raněnými i bývalý zvečanský starosta Dragiša Milović. Podle něj byli demonstranti neozbrojení.

Ve městě Leposavić, kde americké jednotky z mise KFOR kontrolovaly budovu radnice, demonstranti házeli vajíčka na automobil, který vlastní nový albánský starosta. Srbský prezident Aleksandar Vučić v pondělí zvýšil bojovou pohotovost na nejvyšší stupeň, napsala agentura Reuters s odkazem na ministerstvo obrany. Vučić uvedl armádu do bojové pohotovosti už minulý týden, kdy také nařídil vojenským jednotkám, aby se přesunuly blíž k hranicím s Kosovem.

Komunální volby v Kosovu

Zástupci Srbů rezignovali na funkce v samosprávě loni v listopadu a bojkotovali dubnové komunální volby. Těch se zúčastnila méně než čtyři procenta voličů, kteří hlasovali především pro celostátní kosovské strany. Volební úřady platnost voleb potvrdily, následkem čehož se starosty stali politici z řad albánských stran. Zástupci srbské menšiny se s vládou v Prištině dlouhodobě přou o vytvoření svazku měst na severu Kosova, kde mají většinu právě etničtí Srbové.

První protesty vypukly už minulý týden, kdy se čtveřice zvolených starostů ujala úřadu. To srbští demonstranti odmítají. Po vládě chtějí, aby starosty funkce zbavila a stáhla také speciální síly kosovské policie.

Protesty z konce minulého týdne vyvolaly silnou reakci v zahraničí. Šéf americké diplomacie Antony Blinken uvedl, že kroky Kosova „prudce a zbytečně vystupňovaly napětí“, což podle něj ztěžuje normalizaci vztahů se Srbskem. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí řekl, že se Srbové domáhají na severu Kosova jen svých práv. Podle Moskvy, která je spojencem Srbska, v oblasti existuje „velká hrozba“. Kosovský premiér Albin Kurti kritiku odmítl s tím, že noví starostové budou pracovat ve prospěch všech obyvatel.

Devadesát procent obyvatel Kosova jsou etničtí Albánci. Na severu ale dominují Srbové. Už dekádu mají slíbenou místní autonomii. Vytvořit se ji ale stále nedaří i kvůli srbským obstrukcím. Srbové to přesto označují za nespravedlnost a schválnost centrálních úřadů, ovládaných kosovskými Albánci. Místní volby proto bojkotovali.

Vučič odstoupil z čela Pokrokové strany

Srbský prezident Aleksandar Vućić zároveň odstoupil z čela vládní Srbské pokrokové strany (SPS) kvůli protestům proti jeho vládě. V čele sedmimilionové země zůstává. „Začneme pod patronátem SPS vytvářet hnutí, které sjednotí náš národ, naši zemi. Položíme základy pro to, abychom provedli zemi dalšími dvěma až třemi kritickými lety,“ prohlásil prezident.

Kritici tvrdí, že pravým cílem vzniku národní fronty je umožnit autoritářský režim. Vlnu demonstrací proti prezidentovi a jemu blízké vládě vyvolaly dva nedávné případy hromadné střelby.

Začátkem května třináctiletý útočník zavraždil na bělehradské střední škole osm žáků a člena ochranky, o den později zabil jedenadvacetiletý pachatel osm lidí v Mladenovaci. Opozice a protestující viní politiky u moci z toho, že tragédie dopustili a že média v jejich rukou v minulosti šířila kulturu násilí.

Analytik Petr Čermák z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) prezidentův krok vnímá jako úhybný manévr. „Zdá se, že v této chvíli si je Vučič vědom toho, že jeho mocenská pozice je v důsledku masových protestů oslabená. Zároveň si je vědom, že jeho popularita je v tuto chvíli možná ještě silnější než popularita Pokrokové strany,“ řekl Čermák v pořadu Horizont ČT24.

Proto vnímá pokus o vytvoření národní fronty, jako snahou o re-branding své politiky, kdy se změní forma, ale obsah zůstane stejný. Současné Srbsko lze podle Čermáka umístit na pomezí mezi demokratickým a autoritářským systémem.

„Na jedné straně fungují v Srbsku základní demokratické procesy, jako jsou volby a soutěž politických stran. Na druhé straně se Aleksndaru Vučičovi za deset let u moci podařilo vybudovat mocenskou strukturu, která do velké míry kontroluje společenské procesy v Srbsku, a to včetně médií, části občanské společnosti i politické opozice,“ poznamenal Čermák. Situaci v samotném Kosovu podle něj Vučič využívá jako politickou kartu na domácí i světové politické scéně.

Vučić stojí v čele Srbska od roku 2017, od dubna jako znovuzvolený prezident, a to v prvním kole. Politickou kariéru začínal v protizápadní ostře nacionalistické Radikální straně, v dobách Slobodana Miloševiče byl jeho ministrem informací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci zemí EU podpořili další sankce proti Rusku. Řecko ustoupilo

Zástupci členských států Evropské unie se dohodli na 21. balíku sankcí proti Rusku. Dohodu doposud blokovalo Řecko, které požadovalo zmírnění zákazu přepravy ruského zkapalněného plynu (LNG). Podle evropských diplomatů se členské státy dohodly na roční výjimce pro přepravu suroviny do třetích zemí. Platnost opatření se má automaticky prodlužovat.
09:19Aktualizovánopřed 15 mminutami

Ve Francii kvůli požáru u Bordeaux evakuovali tisíce lidí

Francouzské úřady kvůli lesnímu požáru na pobřeží Atlantiku u Bordeaux preventivně evakuovaly deset tisíc turistů a asi tisíc obyvatel. Oznámil to departement Gironde. Server ici.fr s odvoláním na své zdroje uvedl, že evakuovaných je celkem takřka dvanáct tisíc a že požár u obce Saumos západně od Bordeaux se rozšířil na více než dva tisíce hektarů. Portál departementu je v současné době nedostupný.
09:36Aktualizovánopřed 25 mminutami

USA znovu útočily na Írán, tamní úřady hlásí mrtvé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 4 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl ve středu odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 11 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.