Na severu Kosova se srbští demonstranti střetli s jednotkami KFOR, řada vojáků utrpěla zranění

9 minut
Horizont ČT24: Situace na severu Kosova
Zdroj: ČT24

Na severu Kosova, kde žije většinově srbská menšina, v pondělí pokračovaly protesty Srbů proti novým starostům z albánských stran. Ty zvítězily v komunálních volbách, které ovšem místní Srbové na protest bojkotovali, a účast tak dosáhla pouze jednotek procent. Ve čtyřech městech se srbskou většinou, kde v čele radnic stanuli albánští starostové, posílily své hlídky mezinárodní jednotky KFOR, píše agentura Reuters. Podle agentury ANSA bylo při střetech s demonstranty zraněno 41 příslušníků těchto jednotek, KFOR o něco později potvrdila zhruba 25 raněných mezi svými příslušníky. V oblasti se protesty konaly už minulý týden.

Ve městě Zvečan se v pondělí skupina srbských demonstrantů pokusila vniknout na radnici. Zabránila jim v tom kosovská pořádková policie, a to za použití slzného plynu. Policie uvedla, že jen reagovala na pokus demonstrantů prolomit bezpečnostní kordón kolem budovy.

V dané situaci dali výpověď všichni policisté srbského původu. Proti rozvášněným davům proto stály pořádkové síly tvořené téměř výhradně etnickými Albánci.

Do střetů mezi policií a demonstranty se zapojili také vojáci jednotek KFOR, kteří se snažili nejdříve obě skupiny oddělit a pak zasáhli proti demonstrantům, píše agentura AFP. Podle ní ve Zvečanu zasahovali hlavně vojáci z Polska a Maďarska. Podle zdrojů agentury ANSA bylo v pondělí při střetu zraněno 41 vojáků KFOR, z nichž bylo jedenáct Italů. Tři jsou ve vážném stavu. Demonstranti na vojáky házeli kameny, lahve a další předměty.

Mise KFOR později potvrdila zhruba 25 zraněných mezi italskými a maďarskými vojáky, kteří utrpěli zlomeniny a popáleniny kvůli „výbuchu zápalných zařízení“. Podle velitele KFOR Angela Michela Ristucciy byly útoky na vojáky „nevyprovokované“. Mluvčí českého generálního štábu Ivo Zelinka řekl, že nemá žádné informace o případných zraněních z řad českých vojáků. Podle informací na stránkách armády v misi v současnosti slouží sedm českých vojáků.

Místní zpravodajský server Kossev napsal, že po střetech vyhledalo pomoc v nemocnici přes 50 lidí. Jeden člověk byl operován a jeho život je v ohrožení. Podle serveru byl mezi raněnými i bývalý zvečanský starosta Dragiša Milović. Podle něj byli demonstranti neozbrojení.

Ve městě Leposavić, kde americké jednotky z mise KFOR kontrolovaly budovu radnice, demonstranti házeli vajíčka na automobil, který vlastní nový albánský starosta. Srbský prezident Aleksandar Vučić v pondělí zvýšil bojovou pohotovost na nejvyšší stupeň, napsala agentura Reuters s odkazem na ministerstvo obrany. Vučić uvedl armádu do bojové pohotovosti už minulý týden, kdy také nařídil vojenským jednotkám, aby se přesunuly blíž k hranicím s Kosovem.

Komunální volby v Kosovu

Zástupci Srbů rezignovali na funkce v samosprávě loni v listopadu a bojkotovali dubnové komunální volby. Těch se zúčastnila méně než čtyři procenta voličů, kteří hlasovali především pro celostátní kosovské strany. Volební úřady platnost voleb potvrdily, následkem čehož se starosty stali politici z řad albánských stran. Zástupci srbské menšiny se s vládou v Prištině dlouhodobě přou o vytvoření svazku měst na severu Kosova, kde mají většinu právě etničtí Srbové.

První protesty vypukly už minulý týden, kdy se čtveřice zvolených starostů ujala úřadu. To srbští demonstranti odmítají. Po vládě chtějí, aby starosty funkce zbavila a stáhla také speciální síly kosovské policie.

Protesty z konce minulého týdne vyvolaly silnou reakci v zahraničí. Šéf americké diplomacie Antony Blinken uvedl, že kroky Kosova „prudce a zbytečně vystupňovaly napětí“, což podle něj ztěžuje normalizaci vztahů se Srbskem. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí řekl, že se Srbové domáhají na severu Kosova jen svých práv. Podle Moskvy, která je spojencem Srbska, v oblasti existuje „velká hrozba“. Kosovský premiér Albin Kurti kritiku odmítl s tím, že noví starostové budou pracovat ve prospěch všech obyvatel.

Devadesát procent obyvatel Kosova jsou etničtí Albánci. Na severu ale dominují Srbové. Už dekádu mají slíbenou místní autonomii. Vytvořit se ji ale stále nedaří i kvůli srbským obstrukcím. Srbové to přesto označují za nespravedlnost a schválnost centrálních úřadů, ovládaných kosovskými Albánci. Místní volby proto bojkotovali.

Vučič odstoupil z čela Pokrokové strany

Srbský prezident Aleksandar Vućić zároveň odstoupil z čela vládní Srbské pokrokové strany (SPS) kvůli protestům proti jeho vládě. V čele sedmimilionové země zůstává. „Začneme pod patronátem SPS vytvářet hnutí, které sjednotí náš národ, naši zemi. Položíme základy pro to, abychom provedli zemi dalšími dvěma až třemi kritickými lety,“ prohlásil prezident.

Kritici tvrdí, že pravým cílem vzniku národní fronty je umožnit autoritářský režim. Vlnu demonstrací proti prezidentovi a jemu blízké vládě vyvolaly dva nedávné případy hromadné střelby.

Začátkem května třináctiletý útočník zavraždil na bělehradské střední škole osm žáků a člena ochranky, o den později zabil jedenadvacetiletý pachatel osm lidí v Mladenovaci. Opozice a protestující viní politiky u moci z toho, že tragédie dopustili a že média v jejich rukou v minulosti šířila kulturu násilí.

Analytik Petr Čermák z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) prezidentův krok vnímá jako úhybný manévr. „Zdá se, že v této chvíli si je Vučič vědom toho, že jeho mocenská pozice je v důsledku masových protestů oslabená. Zároveň si je vědom, že jeho popularita je v tuto chvíli možná ještě silnější než popularita Pokrokové strany,“ řekl Čermák v pořadu Horizont ČT24.

Proto vnímá pokus o vytvoření národní fronty, jako snahou o re-branding své politiky, kdy se změní forma, ale obsah zůstane stejný. Současné Srbsko lze podle Čermáka umístit na pomezí mezi demokratickým a autoritářským systémem.

„Na jedné straně fungují v Srbsku základní demokratické procesy, jako jsou volby a soutěž politických stran. Na druhé straně se Aleksndaru Vučičovi za deset let u moci podařilo vybudovat mocenskou strukturu, která do velké míry kontroluje společenské procesy v Srbsku, a to včetně médií, části občanské společnosti i politické opozice,“ poznamenal Čermák. Situaci v samotném Kosovu podle něj Vučič využívá jako politickou kartu na domácí i světové politické scéně.

Vučić stojí v čele Srbska od roku 2017, od dubna jako znovuzvolený prezident, a to v prvním kole. Politickou kariéru začínal v protizápadní ostře nacionalistické Radikální straně, v dobách Slobodana Miloševiče byl jeho ministrem informací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit prvního února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají do té doby, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Trump dlouhodobě hrozí zabráním ostrova, evropské země tam v posledních dnech vysílají své vojáky.
17:36Aktualizovánopřed 17 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 25 mminutami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 1 hhodinou

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pozorovatelé kritizují volby v Ugandě. Podle úřadů znovu vyhrál prezident Museveni

Volby v Ugandě podle oficiálních výsledků znovu vyhrál stávající prezident Yoweri Museveni, který tak získal sedmý mandát. Museveni, který je u moci už čtyřicet let, obdržel podle ústřední volební komise 71,65 procenta, zatímco pro vůdce opozice Bobiho Winea hlasovalo 24,72 procenta voličů. Wine už předtím uvedl, že se vláda při hlasování dopustila masových podvodů. Také podle afrických pozorovatelů provázely čtvrteční prezidentské a parlamentní volby únosy a zastrašování, napsala agentura AFP.
před 2 hhodinami

Kadyrovův syn byl po autonehodě hospitalizován ve vážném stavu, píší média

Osmnáctiletý syn autoritářského čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se zranil při automobilové havárii v Grozném, správním středisku severokavkazského Čečenska, které je autonomní republikou Ruské federace. Informovala o tom ruská opoziční média či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Adam Kadyrov byl v pátek v bezvědomí hospitalizován v hlavní grozenské nemocnici a v noci na sobotu letecky dopraven do Moskvy. Podle RFE/RL je jeho stav vážný.
před 4 hhodinami
Načítání...