Z Chorvatska do Slovinska přešly za několik hodin tisíce migrantů

Nahrávám video

Už více než 9000 migrantů překročilo od půlnoci hranici z Chorvatska do Slovinska. Od minulé soboty, kdy se Slovinsko stalo novou tranzitní zemí na takzvané balkánské trase, už přes dvoumilionový stát prošlo téměř 60 tisíc lidí. Bulharsko, Rumunsko a Srbsko oznámily, že jsou připraveny uzavřít kvůli migrantům hranice, pokud stejné opatření zavede i Německo a Rakousko.

Malou slovinskou příhraniční obcí Rigonce prošlo od pátku do sobotního rána podle místní tiskové agentury STA už asi 13 tisíc lidí, mezi nimi řada žen a dětí. V obci Šentilj na slovinsko-rakouské hranici čekaly ráno na možnost pokračovat v cestě na západ Evropy asi čtyři tisíce lidí. Většina z nich chce do Německa. 

Další dva tisíce zatím zůstávají v provizorních stanových táborech na druhé straně hranice v rakouském Spielfeldu. V místních lidech podle starosty města Reinholda Höflechnera narůstají obavy. Jedním z důvodů je podle něj to, že někteří uprchlíci prorazili v noci provizorní ploty kolem stanových táborů a na cestu do Německa se vydali po dálnici na vlastní pěst.

Slovinsko se nemůže stát zónou, v níž se uprchlíci nahromadí v případě, že Rakousko a Německo zavřou hranice. Naše země si s tím neporadí
Bohut Pahor
Slovinský prezident

Slovinské vedení vyzvalo Evropskou unii, aby přijala okamžitá opatření k zastavení proudu migrantů. Premiér Miro Cerar konstatoval, že reakce EU musí být bezodkladná a operativní. Podle slovinského premiéra by se mělo rozhodnout na nedělním summitu deseti států střední a jihovýchodní Evropy, kterého se bude účastnit šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Asi 1500 migrantů přespalo z pátku na sobotu také v táborech v rakouské spolkové zemi Korutany. V ranních hodinách úřady začaly s jejich přepravou k německé hranici. V jednom z korutanských záchytných zařízení drželi v pátek podle listu Kleine Zeitung někteří migranti hladovku. Chtěli si tak prý vynutit rychlejší cestu dál do Německa.

Tisíce uprchlíků se shlukují i na srbsko-chorvatské hranici. Lidé tam čekají často v dešti na rozbláceném srbském poli. Teploty v noci padají k nule. Na místě proto začal vedle českých dobrovolníků pomáhat i Člověk v tísni.

Nahrávám video

Chování Rakouska v migrační krizi kritizoval v rozhovoru poskytnutém deníku Bild bavorský ministr financí Markus Söder. „Způsob, jakým uprchlíky do Německa nechávají jen tak beze všeho projít, je nepřijatelný," uvedl. Podle něj by německé úřady měly Rakousku zadržené migranty posílat zpět, aby si tím vynutily dodržování pravidel.

Německo na základě nových zákonů začne deportovat uprchlíky

V Německu v sobotu začaly platit nové zpřísněné azylové zákony. Opatření mimo jiné rozšiřují počet takzvaných bezpečných zemí, jejichž občané nemají na azyl nárok, a to o Albánii, Kosovo a Černou Horu. První deportace neúspěšných žadatelů se očekávají začátkem příštího týdne. Německý Spolkový sněm zmíněné azylové zákony přijal před týdnem a původně měly vejít v účinnost až 1. listopadu.

Německá kancléřka Angela Merkelová ve videopříspěvku slíbila uprchlíkům s vyhlídkou na získání azylu integrační kurz. Začít by měl ještě během azylového řízení a jeho hlavním cílem by mělo být osvojení němčiny, což by mělo podle Merkelové přispět hlavně k uplatnění azylantů na trhu práce. V kurzech by se lidé měli dozvědět také něco o německých dějinách, kultuře a právním a politickém systému.

Bulharsko, Srbsko a Rumunsko jsou připraveny zavřít své hranice

Bulharsko, Srbsko a Rumunsko jsou připraveny uzavřít své hranice, pokud s cílem zastavit příliv migrantů do svých zemí k podobnému kroku přistoupí také Německo a Rakousko. Po setkání se svým srbským a rumunským protějškem v Sofii to uvedl bulharský premiér Bojko Borisov. Státy ležící na takzvané balkánské trase by měly v zájmu zmírnění migrační krize společně hledat řešení na nedělní schůzce v Bruselu.

Maďarsko, které sousedí s Rumunskem i Srbskem, postavilo na své hranici plot, který má zabránit migrantům v ilegálním přechodu jeho hranic. Po jeho dokončení se změnila hlavní trasa balkánské stezky a místo Maďarska nyní vede přes Chorvatsko a Slovinsko.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 5 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 46 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled